Zásadní reforma české vědy je na cestě do pekel ****************************************************************************************** * Zásadní reforma české vědy je na cestě do pekel ****************************************************************************************** 30.4.2009, rubrika: Názory, strana: 10, autor: Štěpán Jurajda Pokusy o reformu zdravotnictví a penzí zůstaly nedotažené. Odcházející vládě se však podař reformu významnou a radikální, i když méně viditelnou. Jde o veřejné financování vědy a po Bohužel - jsem přesvědčen, že reforma bude mít negativní dopady na všechny vědecké obory. vysvětlím, proč se to stane, a potom, jak k reformnímu přehmatu mohlo dojít. »Účetnictví« ano, ale... Nové zákony, nedávno podepsané prezidentem, od základu mění způsob, kterým bude stát finan školy a výzkumné ústavy. Reforma si klade za cíl přiškrtit dlouhodobé a rozsáhlé utrácení poplatníků za nekvalitní výzkum a peníze nasměrovat tam, kde výzkum světové úrovně dělat u tyto cíle nebudou naplněny. Stát bude odteď rozdělovat peníze na základě jednoduchého »účetnictví« vědecké produkce. S článků, knih či patentů tuzemští vědci vytvořili, a podle toho mezi ně trojčlenkou rozdělí miliard korun ročně. Na první pohled jde o skvělou myšlenku. »Tvrdá data« o vědecké produkci nabízejí možnost z stav, kdy peníze rozdělují mnohdy nejasným způsobem domácí hodnotící komise a kdy peníze n získávají i pracoviště, která se vědecké práci vlastně vůbec nevěnují. Příklon k využití » vědecké produkce je navíc v souladu s trendem patrným v řadě vědecky i ekonomicky vyspělýc Čertovo kopyto se ale opět skrývá v detailu. ...měří hrušky s jablky Světové renomované agentury hodnotící vědeckou práci totiž používají »účetní« měřítka pro uvnitř určitého mezinárodně srovnatelného oboru, například chemie či ekonomie. Použití »účetních« měřítek pro srovnávání různých oborů navzájem je ale už problematické. knihy, ekonomové články, informatici publikují ve sbornících. Experimentální fyzici publik (měření) hodně, teoretičtí málo. Má deset chemických studií větší, nebo menší hodnotu než dvě knihy o historii českého jazy výrobní patent? Je to jako srovnávat počty hrušek, jablek a brambor bez znalosti cen za ki reforma bohužel nezavádí systém, který by srovnával domácí pracoviště uvnitř jednotlivých zahraničím. Naopak: otevírá prostor pro totální válku mezi domácími vědními obory navzájem. Domácí historici se budou s chemiky a inovačními firmami přetahovat o státní peníze pomocí hrušek a brambor. Kus jako kus Jádro problému je v tom, že nový systém proplatí každý »kus« vědeckého výstupu (knihu, sof jenž splní formální kritéria. Například každá aspoň stostránková kniha vydaná v aspoň 200 kusech, každý software, ať jde nebo nový operační systém, bude odměněn stovkami tisíc korun. Člověk nepotřebuje doktorát, budeme zaplaveni výsledky výzkumu nízké kvality, vyráběnými jako Baťovy cvičky. Třeba v so sebereme každý jen trochu použitelný text a vydáme ho jako knihu. Podobně budou postupovat svých prototypů, softwarů a metodik. Ve většině oborů je o tolik snazší vyrábět pseudovýstupy než vědecké práce, že se pod tlak nevyplatí dělat vědu. A to ani těm, kteří to umějí. Ještě než novelu podepsal prezident, začali mnozí šéfové kateder a ústavů tento typ výroby totiž jasné, že pracoviště, které zaspí, bude ostatními převálcováno. Vědci se chovají eko jako podnikatelé, kteří se přizpůsobí podmínkám státních dotací, nebo zaměstnanci ve firmě motivačním systémem. Převrat vzniklý na koleně Na kontrolu kvality proplácených výstupů se v reformě vůbec nepamatuje a nikdo nezávislý j finanční důvod dělat. Pokud by například Akademie věd odmítla svým vědcům hradit pseudovýs stát proplatí, bude mít těchto »brambor« napřesrok méně a stát jí odebere část peněz. Pseudovýstupů bude navíc za chvíli tolik, že na kvalitní vědu zbude peněz méně. A bude těž změnit - příjemci velkých částek budou své zdroje tvrdě hájit. Situace po reformě tak bude pravděpodobně mnohonásobně horší než současná. Jak mohlo k takovému přehmatu dojít? Reformu vytváří Rada vlády pro výzkum a vývoj - malý vlastních financí a s minimálními kompetencemi. Střetává a navzájem se v ní neutralizuje n skupin. Systémové změny v rozdělování deseti miliard se pak dělají na koleně a nevycházejí odborníků ze zahraničí, kde duchem podobné, ale detailem zásadně odlišné reformy probíhají diskusí se vede o detailech jedné části systému (jde o tzv. impaktované časopisy) a meze p se nekladou. Reforma je vedena fundamentálním přesvědčením, že i jednoduché a zkreslené vy počtů bude lepší než současný systém. Toto skupinové myšlení úspěšně odolává i argumentům, které se někteří z vědeckých pracovní minimálně od léta 2007 autorům nabídnout. Pišme jako poslanec Wolf Bohužel nemám čas naše návrhy vysvětlovat, měl bych raději napsat nějakou knihu. Přeložím výzkum ze zahraničí, o kterém toho ani nemusím moc vědět, nebo napíšu nějaké povídání o EU la poslanec Wolf. Vím jen, že má kniha bude mít 100 stran a že ji před proplacením nikdo p Možná letos stihnu dvě či tři. Napsat a publikovat skutečný vědecký článek s nějakou novinkou v mém oboru by mi zabralo ř a za knihu je stejně víc peněz. Navíc ostatní jsou s pseudovýstupy už určitě napřed, tak p běžet. Člověk nepotřebuje doktorát, aby pochopil, že budeme zaplaveni výsledky výzkumu nízké kval jako Baťovy cvičky.