Školné možná nahradí zápisné ****************************************************************************************** * Školné možná nahradí zápisné ****************************************************************************************** 20.4.2009, rubrika: Akademie, strana: 21, autor: RADKA KVAČKOVÁ Vysoké školy zřejmě rezignovaly na to, že by se jim dostalo výraznější finanční injekce od začínají uvažovat, jak si pomoci samy, například zavedením zápisného. Spádem vlády se pravděpodobně na dlouhou dobu odsouvá reforma terciárního vzdělávání, v je měla připravovat půda i pro vybírání školného. Vysokým školám přitom peníze chybějí. Například Univerzita Karlova proto začíná uvažovat o tak zvaném zápisném, které by se plat rok studia a činilo by 3200 až 6400 korun. Mluvčí univerzity Václav Hájek sice tvrdí, že z neoficiální informace, protože nebylo nic rozhodnuto, připouští však, že během několika tý věci jednat. Chybí nám půldruhé miliardy, říkají rektoři Peníze ovšem chybějí i dalším. Česká konferenc koncem minulého týdne prohlášení, že vláda dluží českým vysokým školám na jejich vzdělávac 1,5 miliardy korun. V případě, že se jí deficit nepodaří včas vyrovnat, školy budou muset Vysokého učení technického Václava Havlíčka začít šetřit. A to i propouštěním zaměstnanců výdajů na technický provoz, budou tedy i zaostávat za světem v přístrojovém vybavení, řekl Českého vysokého učení technického v Praze Václav Havlíček. Návrh výdajů ministerstva fina vysoké školství pro letošní rok původně počítal s deficitem 2,5 miliardy korun. To je při prostředků na vzdělávací činnost 23 miliard Kč více než desetiprocentní deficit, upozornil jednání s premiérem a ministrem školství se rektorům podařilo získat jednu miliardu. Podle Havlíčka ministr školství Ondřej Liška tehdy rektorům slíbil, že během roku uvolní d milionů korun. Peníze doplní z ušetřených prostředků plánovaných na spoluúčast výzkumných unie. „Finální souhlas je však na ministerstvu financí, které dosud neodpovědělo, a v dnešních t obávám, že ani neodpoví,“ komentoval Havlíček. Některé současné problémy lze řešit i bez zákona Abychom ale nebyli nespravedliví. Odcháze školství se podařilo dostat do vědy a výzkumu na vysokých školách evropské peníze a přinej odstartovat diskusi o tom, jakým směrem by se mělo terciární školství ubírat. Sliboval nov zákon, který se ale nejspíš také zpozdí. Tím spíš, že vysoké školy se nestaví právě vstříc zásadních bodů reformy načrtnuté kolektivem vedeným Petrem Matějů v Bílé knize. V dokument snížit moc akademických senátů a přenést část jejich pravomocí na správní rady vysokých šk zaručují větší propojení firmy a společnosti jako celku. Správní rady, v nichž jsou zástupci státu, regionu, firem, důležitých institucí regionu a absolventi, už dnes existují, zatím ale kontrolují jen hospodaření školy s majetkem, který V některých zemích mají pravomoc větší, stejně jako rektor, který u nás musí brát v úvahu senátu. Je nepochybné, že slabá vláda něco takového nejspíš neprosadí. Je to ale vůbec nut některých expertů by bylo možné upravit mnoho věcí bez zákona, jen malou změnou ve financo experti, různé pohledy a doporučení Vyjasnit bude třeba i otázku, jestli se má Česká repub době ještě pořád snažit o zvyšování počtu vysokoškoláků. Petr Matějů navrhuje otevřít vysoké školství co největšímu počtu zájemců. Naproti tomu nap Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Jan Koucký opakovaně zvyšování počtu přijímaných bylo na místě v devadesátých letech minulého století, ale dnes vysoké školy totiž odchází kolem šedesáti procent populačního ročníku. Před dvaceti lety t dvaceti procent. Tak rychlému růstu přitom neodpovídá podle něj ani ekonomická situace zem vysokých škol přizpůsobovat se. A to tím spíš, že se nevyplnil původní předpoklad, podle n polovina vysokoškoláků s bakalářským diplomem a potom půjde do praxe. Dnes pokračuje skoro bakalářů v navazujícím magisterském studiu. Podle Kouckého, ale i dalších odborníků kvalita vysokoškolského vzdělání s přílišnou masov hlavním úkolem dneška je soustředit se na její zvýšení. Všechno záleží na tom, kdo bude ministrem Co tedy bude s reformou? Její otec Petr Matějů m řekl, že všechno záleží na tom, kdo usedne do křesla ministra školství. Dodejme, že ten, kdo rozhodne, nebude pravděpodobně ministr úřednické vlády, ale teprve te podzimních voleb. Pokud vyhraje sociální demokracie, je málo pravděpodobné, že by se uvažovalo o školném (i zemích zpoplatnily studium právě vlády nalevo od středu). Pravděpodobnější je, že školy bu jak si finančně pomoci samy. Třeba tak, jak o tom uvažuje Univerzita Karlova.