Economist: Boloňská omáčka evropských universit ****************************************************************************************** * Economist: Boloňská omáčka evropských universit ****************************************************************************************** 27.4.2009, Rubrika / pořad: Aktuality, Autor: Euroskop The Economist z 23. dubna píše o úspěchu Boloňského procesu a zároveň o slabostech evropsk srovnání s americkými. Když v roce 1999 slibovali v Bologni ministři školství, že za deset let vytvoří společný t university, považovali to mnozí za pouhé proevpropské řeči. V té době existovaly obrovské studenty, kteří chtěli strávit semestr v zahraničí a nechat si uznat kredity na domácí uni států nenabízelo jiné než magisterské studium a způsob hodnocení se významně lišil. Mnoho rámcu programu Erasmus do zahraničí, ale university jim často nechtěly získané kredity uzn Nicméně toto úterý se v jiném starobylém universitním městě v Lovani sejde 46 ministrů ško unie a dalších 19 zemí, včetně Ruska a Turecka, aby prohlásili Boloňský proces triumfem. Evropský kreditní systém je rozběhnut a příští rok začne existovat „Evropská oblast vysoké Bude v ní platit standardizovaný doplněk k diplomu rozebírající, co se student naučil. Tak bakalářské programy na něž navazují dvouleté magisterské cykly jsou obecným pravidlem pouz výjimkami. Prezident Evropské universitní asociace Jean-Marc Rapp připisuje velkou část z úspěchu výc zemím, které se k projektu v roce 1999 přidaly, aby změnily své zastaralé vysokoškolské sy komunistických dob. Jedním z důvodů, proč se další vlády k Boloňskému procesu přidaly, přestože není ani meziv ani závaznou legislativou, bylo, že poskytnul záminku pro reformy, které stejně plánovaly. vyhovovaly Německu, které nebylo spokojené s dlouhým trváním studia, které platili daňoví Francii nazvali změny financování universit „Bologna" a ve Španělsku použili Boloňský proc pro zavedení placených magisterských cyklů. Mnozí studenti nyní proklínají Boloňský proces jako kapitalistické spiknutí a plánují v Lo Někteří akademici se bojí, že tajným cílem je privatizovat university. A větší autonomie u vést k takovému hororu jakým je větší svoboda universit při přijímání zaměstnaců, povyšová platů. Evropa je zaplavena historickými universitami, ale čela mezinárodních žebříčků nejprestižn okupují Američané. Tato skutečnost je podle the Economist trvalou připomínkou propasti mez minulostí a průměrnou současností. Boloňa má podle jejích příznivců ukázat cestu ke ztrace Avšak tato vize samosprávných universit, studentů, kteří si mohou svobodně volit a absolve pro své zaměstnání opomíjí zásadní důvod úpadku evropských universit, kterým jsou peníze, Economist. Ve Spojených státech je rozdíl mezi státními dotacemi a tím co university potřebují dorovn zdrojů, především ze školného. Ve většině Evropy se studuje zdarma. Dokonce i v Británii d na nízké úrovni. Bruselský think-tank Bruegel došel k závěru, že university, které vedou žebříčky vědeckých mají více autonomie, i více peněz. Pokud Evropa zajistí pouze jedno z toho, nemusí to podl stačit.