Ovšem zatímco je v ČR bezmála padesát soukromých vysokých škol téměř výlučně neuniverzitního typu (tj. orientovaných na bakalářské programy), nemáme doposud ani jedinou neuniverzitní vysokou školu veřejnou.

Místo školného by mohli studenti platit univerzitám takzvané zápisné, alespoň podle návrhu Univerzity Karlovy. Na začátku roku bude muset každý student zaplatit až 6400 korun.

Společnost RSJ Invest přispěje Univerzitě Karlově milionem korun na vědecký grant na podporu matematiky. Darovací smlouvu v úterý podepsali rektor univerzity Václav Hampl a jeden ze zakladatelů společnosti Karel Janeček v pražském Klementinu.

Minulou sobotu jsem se s dětmi zúčastnil akce, kterou pod názvem D-DUR (Den Dětí, Učitelů a Rodičů) připravili na půdě pražské pedagogické fakulty její studenti, budoucí učitelé. Tedy nikoliv kreativci nadnárodních reklamních agentur.

Vážným kandidátem na post ministra školství v případné úřednické vlády je údajně děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Výběr kandidáta přenechal předseda ČSSD Jiří Paroubek Demokratické straně zelených.

Pokud se povede Mirkovi Topolánkovi a Jiřímu Paroubkovi dotáhnout do konce dohodu o úřednické vládě, tak mají prvního ministra. HN zjistily, že velmi vážným kandidátem na post ministra školství je děkan 1. lékařské fakulty UK Tomáš Zima.

Vážným kandidátem na post ministra školství v případné úřednické vládě je údajně děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Informují o tom Hospodářské noviny (HN) s tím, že výběr kandidáta přenechal předseda ČSSD Jiří Paroubek Demokratické straně zelených (DSZ). Zima podle HN potvrdil, že nabídku dostal.

Vysokoškolačky studující v České republice mají od středečního večera novou královnu krásy. Vítězkou třináctého ročníku Miss Academia se stala čtyřiadvacetiletá studentka pražské Univerzity Karlovy Jana Marečková.

Těžko říci, ale zásadním způsobem asi ne. Antropologii, kterou studuji, se chci věnovat i nadále. Konkrétně se věnuji humánní etologii, která se zabývá biologickými základy lidského chování a prožívání. Jinak řečeno zkoumá, nakolik jsme zvířata a nakolik lidi. Na druhou stranu si ale ráda odskočím na předváděcí molo.

Soutěž na studii dalšího univerzitního kampusu je neregulérní. Autorizovaní architekti se jí nesmějí účastnit. To je stanovisko České komory architektů (ČKA), které 1. dubna obdržela zadavatelka - Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové (LFUK).

Úctyhodné narozeniny dnes slaví Univerzita Karlova v Praze. Připomíná si totiž 661 let od svého založení. 7. dubna roku 1348 Karel IV. vdal zakládací listinu pražské univerzity.

Zástupci ministerstva školství a fakult filozofie a sociálních věd dnes budou řešit specifické problémy těchto oborů. Konference v Brně se zúčastní zástupci Univerzity Karlovy, "domácí" Masarykovy univerzity a také univerzity z Olomouce a Českých Budějovic. Hlavními tématy bude postavení humanitních oborů ve struktuře české vědy a především financování takto zaměřených fakult.

Za nejvýznamnější osobnost posledních dvou desetiletí považuji prof. Antonína Holého pro jeho práce v oblasti chemie nukleových kyselin a jejich využití v přípravě řady antivirových preparátů.

Za posledních dvacet let se česká věda hodně změnila. I kritici jejího stavu, jichž ani mezi badateli samými není zrovna málo, musejí uznat, že mladí vědci pochopili nutnost vstupovat do mezinárodních týmů a vyjíždějí na stáže a konference, včetně těch zaoceánských, seč jim granty z výzkumných záměrů stačí.

Jednání o personálním složení nové vlády sice začnou až po Velikonocích, ale už teď je ve hře několik jmen. Ministrem obrany by se měl například stát náměstek ministryně obrany Marin Barták, vnitra šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina, školství děkan lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Zima a financí ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra.

Letošní oslava narozenin UK se nesla v mimořádně politickém duchu. Rektor Hampl kritizoval jak stav české demokracie, tak i reformu vysokých škol.

Kritika politiků a pochvala studentů zazněly při výročním projevu rektora UK.

Brno 9. Dubna 2009 (ČTK) - Vysoké školy by měly mít od státu garantovanou výši dotace na několik let dopředu. Takzvané kontraktové financování dnes v Brně jako řešení podpořil ministr školství v demisi Ondřej Liška (SZ). Školy by podle něj vymanilo z ponižujícího stavu, kdy se každý rok musejí se státem dohadovat o tom, zda dostanou víc peněz nebo naopak méně. Liška to řekl novinářům. Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala řešení podpořil. Sám ho navrhuje řadu let, řekl ČTK.

Už ode dneška by měly začít strany vládní koalice i opozice hledat budoucí ministry pro novou vládu Jana Fischera. Většinu postů v kabinetu zatím halí tajnosti. Stoprocentně jisté je jen místo ministra zahraniční.

Po jmenování Jana Fischera premiérem České republiky teď média a politici spekulují nad tím, koho obsadí do ministerských křesel. Fischer svůj kabinet definitivně zformuje po Velikonocích. O některých jménech se ale mluví už teď.

Stanovisko vypracovala na základě závěrů biblistů Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Zda bude nový překlad využitelný po celé století, se ukáže až v roce 2099, poznamenávají biskupové.

Místo školného na vysokých školách by studenti v budoucnu mohli platit takzvané zápisné. Uvažuje o tom alespoň Univerzita Karlova ve svém návrhu reformy vysokých škol.

Karlova univerzita zvažuje zavést jakési pseudoškolné, tedy zápisné do každého následujícího ročníku. Nebylo by to mnoho, uvažuje se o částkách od tří do šesti a půl tisíce korun.

Univerzita Karlova připravuje vlastní návrh reformy vysokých škol včetně zákona. „Ještě ale není vůbec hotov, zveřejněn bude na konci dubna,“ sdělil Právu mluvčí univerzity Václav Hájek.

Vysoké školy by měly mít od státu garantovanou výši dotace na několik let dopředu. Takzvané kontraktové financování tento čtvrtek podpořil ministr školství v demisi Ondřej Liška (SZ). Školy by podle něj vymanilo z ponižujícího stavu, kdy se každý rok musejí se státem dohadovat o tom, zda dostanou víc peněz nebo naopak méně.

Prezident Václav Klaus stvrdil podpisem vládní reformu způsobu financování vědy a výzkumu. Novela má zefektivnit a zjednodušit systém státní podpory výzkumných organizací. Podpora má být více zaměřena na konkrétní dosažené výsledky.

Univerzita Karlova připravuje vlastní návrh reformy vysokých škol. ČTK to řekl mluvčí univerzity Václav Hájek. Návrh počítá mimo jiné i s takzvaným zápisným, tedy poplatkem, který by student platil při zápisu do nového bloku studia. Informaci o tom přinesl studentský server Ukáčko.cz.

Týden po horečných jednáních šéfů politických stran se koncept vlády nestraníků rozsypal. Ve vládě se podle informací Práva především udrží lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek.

Byl jsem v minulých dnech osloven s touto nabídkou a o této nabídce vážně uvažuji, že bych ji přijal, samozřejmě v tuto chvíli je to otázka jednání pana premiéra a politických stran.

Dosud nepopsaný mechanismus nádorové promoce, což je poslední podnět, po kterém se geneticky mutovaná buňka v těle rozroste do zhoubného nádoru, odhalili čeští vědci.

Na objevu mechanismu, kvůli němuž se může znovu objevit i vyléčená rakovina, je také rukopis hradeckých odborníků. Vědecký tým, který za objevem stojí, tvořili kromě zástupců Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR také vědci z Fingerlandova ústavu patologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a hradecké Lékařské fakulty UK.

Vláda dluží českým vysokým školám na jejich vzdělávací činnost až 1,5 miliardy korun. V případě, že se jí deficit nepodaří včas vyrovnat, rektoři budou muset začít šetřit. A to například propouštěním zaměstnanců či snižováním výdajů na technický provoz.

Vláda dluží českým vysokým školám na jejich vzdělávací činnost až 1,5 miliardy korun. V případě, že se jí deficit nepodaří včas vyrovnat, rektoři budou muset začít šetřit.

Jen ve dvou resortech místo dosavadních tří budou od začátku roku 2010 soustředěni vybraní čeští reprezentanti. Ministr školství Ondřej Liška dnes při zveřejnění analýzy o financování českého sportu oznámil, že ruší Vysokoškolské sportovní centrum, které dosud spadalo pod resort školství.

Novelu školského zákona se zřejmě nestihne schválit do začátku školního roku, jak původně plánovalo ministerstvo školství. ČTK to potvrdil Ondřej Gabriel z ministerstva školství.

»Program bude zahrnovat debatu se studenty Univerzity Karlovy v Praze a dvě konference v Praze a Brně,« řekl Vávra, který sám na této škole studuje mezinárodní vztahy.

Jak jste viděli, množí se dohady, kdo zaujme jaké místo v úřednickém týmu premiéra Fischera. Padlo třeba jméno šéfa potravinářské inspekce Jakuba Šebesty, jako budoucího ministra zemědělství, nebo univerzitního profesora Tomáše Zimy, který by mohl řídit školství.

Dokud se bude české vysoké školství potýkat s nedostatkem financí, budou se nepochybně stále vracet i návrhy na zavedení nějaké formy školného. Zatím poslední takový návrh vzešel z Univerzity Karlovy.

Téma školného se vrací jako bumerang. Vzbudilo velkou nevoli, když o něm jako o alternativě uvažovalo ministerstvo školství. Ministr Ondřej Liška uklidňoval akademickou obec, že nakonec v zákoně o vysokých školách vůbec nebude a pokud někdy, musí mu předcházet norma o finančním zabezpečení studentů. Poté padla vláda a s ním i předloha o terciárním vzdělání.

Vysoké školy zřejmě rezignovaly na to, že by se jim dostalo výraznější finanční injekce od státu, a začínají uvažovat, jak si pomoci samy, například zavedením zápisného. S pádem vlády se pravděpodobně na dlouhou dobu odsouvá reforma terciárního vzdělávání, v jejímž rámci se měla připravovat půda i pro vybírání školného. Vysokým školám přitom peníze chybějí.

Komunistická strana měla před listopadem 1989 v rukou i to, kdo se dostane na prestižní Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, jak dokazuje právě zveřejněná publikace "Prověřená fakulta".

Řeč kádrových posudků byla a nepochybně i je zvláštní formou, ovšem ty, které vyhotovovala KSČ, mají nedostižnou jazykovou kulturu, skoro jako by si říkaly o zpracování ve stylu absurdního dramatu.

Před čtyřiceti lety začala normalizace a nevyhnula se ani Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Psaly se posudky na studenty i učitele, každý krok byl sledován svazáky a bolševiky. Účast na pohřbu oblíbeného profesora znamenala vyhazov z vysoké školy.

Neznámou normalizační historii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy otevírá skupina mladých historiků.

Univerzita Karlova chce od studentů peníze. Jednotlivými oddělení prochází návrh, jak toho docílit. Podle Lidových novin by mělo jít o zápisné ve výši až šest tisíc korun ročně. Mluvčí univerzity Václav Hájek Impulsu potvrdil, že materiál už je připravený, nechce ale říct podrobnosti.

Univerzita Karlova začíná velmi vážně uvažovat o zavedení takzvaného zápisného. Každý student by na začátku roku zaplatil zápisné několik tisíc korun. Zápisné by podle Lidovek mohlo nahradit školné, které v případě, že vyhraje volby, ČSSD pravděpodobně smete se stolu.

Rok studenta na Univerzitě Karlově stojí zhruba 200 tisíc korun. Sám student nemusí zaplatit ani korunu. Škola proto hledá cesty, jak získat peníze. Takzvané zápisné by se prý platilo za každý rok studia, a to od 3.200 do 6.400 korun. Univerzita Karlova se k nápadu se zápisným nechce moc vyjadřovat. Zatím na něm prý stále pracuje.

Revoluci v léčbě nádorů by mohl přinést projekt, na němž s Ústavem molekulární genetiky AV pracují odborníci Fingerlandova ústavu patologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a hradecké Lékařské fakulty UK. Objev spouštěče nádorového bujení může výrazně změnit léčbu nemoci.

Univerzita Karlova začíná uvažovat o tom, že si finančně vypomůže zavedením takzvaného zápisného ve výši několika tisíc korun, které by se platilo každý rok studia. Informují o tom Lidové noviny. Zápisné by podle listu mohlo nahradit školné, o kterém se v případě, že podzimní volby do sněmovny vyhraje ČSSD, už zřejmě nebude uvažovat.

Kontroverzní změna podmínek zaměstnávání akademických pracovníků, podle které se mají začít vysoké školy řídit od příštího roku, by se nemusela dočkat realizace.

Skupina sedmi studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) dnes v Praze představila publikaci, která na základě studia v archivech dokumentuje působení KSČ na fakultě před sametovou revolucí.

Do pražského majálesu zbývá deset dní, studenti se mohou ještě rozhodovat, koho zvolí 30. dubna ve Stromovce svým králem. Novinkou je věrnostní program majálesu, díky kterému dostanou zaregistrovaní pivo zdarma.

A jen týden po těchto událostech přijede do Česka Američan David Duke - někdejší vůdce rasistického hnutí Ku-klux-klan. Pozvali ho neonacisté v čele se známým extremistou Filipem Vávrou.

Univerzita Karlova (UK) zakázala vystoupení bývalého zakladatele a vůdce jedné z poboček Ku-klux-klanu, rasisty a popírače holocaustu Davida Dukea. Ten koncem týdne na pozvání zdejších neonacistů navštíví Česko.

Vávra, student fakulty sociálních věd, chtěl uspořádat v areálu univerzity přednášku na téma Dopady imigrace na USA. Zamluvil dokonce učebnu. „Rektor Václav Hampl po dohodě s děkanem fakulty sociálních věd profesorem J. A. Víškem sděluje, že David Duke zde nevystoupí,“ uvedl včera mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Prvních z Dukeových přednášek měla být na půdě Univerzity Karlovy, škola ale akci dnes zrušila. Příjezd Dukea se nelíbí ani politikům. Organizátoři zatím místa jeho přednášek tají.

Do Česka míří jeden ze zakladatelů rasistické organizace Ku Klux Klanu Američan David Ku Klux Klanu David Duke. Pozvali ho neonacisté. V Praze plánuje 2 přednášky. Karlova univerzita ho ale na své půdě zakázala.

Prověřená fakulta, tak se jmenuje nová kniha o novodobé historii Filozofické fakulty Karlovy Univerzity. Nejznámější česká humanitně orientovaná škola je pohledem svých dnešních studentů podrobena zkoumání během doby normalizační stagnace.

Univerzita však včera oznámila, že přednášku, která měla být součástí výuky – Vávra danou školu sám studuje – zrušila. »Aby bylo zabráněno jakýmkoliv provokacím, tak se přednáška neuskuteční,« uvedl mluvčí univerzity Václav Hájek s poukazem na to, že by nešlo zakázat volný vstup na přednášku, které se prý chtěli účastnit představitelé neonacistické scény.

V dubnovém vydání časopisu Prosperita Madam Business vyšel rozhovor s paní děkankou Pedagogické fakulty UK Radkou Wildovou. Celý text rozhovoru zde

Z Univerzity Karlovy, která se postavila do čela odporu proti Bílé knize terciárního vzdělávání, již nějaký čas unikají informace, že se chystá navrhnout »zápisné«. To by si přitom svou výší (3200 - 6400 korun) nijak nezadalo se slušným školným. Je to dobře, nebo špatně?

Kdyby člověk usuzoval o dění v České republice pouze dle mediálních titulků, musel by nabýt dojmu, že žije v předvečer převzetí moci nacisty. Ovíkendu dokázala skupina několika set přívrženců extrémní pravice paralyzovat život jednoho z největších krajských měst a zmobilizovat proti sobě počty policistů i jiných státních zaměstnanců, které vysoce převyšovaly počet účastníků akce.

Vybudovat atraktivní centra vrcholného výzkumu na území ČR, odpovídající kvalitou výsledků špičkovým pracovištím v jiných zemích, je sice obtížný úkol, ale evropské fondy k tomu poskytují dobrou příležitost. Finanční prostředky však nejsou jediným požadavkem pro tyto významné projekty.

Vysoké školství patří k nejefektivnějším a nejvýkonnějším sektorům českého hospodářství. Ve světovém měřítku je jeho poměr výkonu k ceně vysoce nadprůměrný. Česká univerzita produkuje srovnatelné absolventy za zlomek ceny v porovnání s německou nebo rakouskou konkurencí. Funguje-li nějaké odvětví nadprůměrně dobře, je na pováženou hovořit o jeho zásadní reformě. Je proto dobře, že se reprezentaci vysokých škol podařilo zastavit rozjetý obrněný vlak reformy terciárního vzdělávání.

Prioritou odcházejícího ministra Lišky byla také reforma vysokého školství. Její koncepci, takzvanou bílou knihu, však odmítla Univerzita Karlova (UK) a řada především humanitních fakult univerzit z celé republiky. Podle odpůrců, kteří se sdružili v iniciativě Pro vzdělanost, návrhy směřovaly k omezení akademických svobod ve prospěch ekonomických zájmů.

Skoro polovina vysokoškoláků chce po studiích podnikat, třetina z nich už má připravený podnikatelský záměr. Ukázal to průzkum Institutu rozvoje podnikání (IRP). Podle jeho výsledků je navíc pro mladé lidi dvakrát důležitější vlastní náplň práce než výše platu.

Téměř polovina vysokoškolských studentů (46 procent) by chtěla po skončení studia podnikat. Podle nich jim v tom však může zabránit nedostatek finančních prostředků a zkušeností.

Nové zákony, nedávno podepsané prezidentem, od základu mění způsob, kterým bude stát financovat vysoké školy a výzkumné ústavy. Reforma si klade za cíl přiškrtit dlouhodobé a rozsáhlé utrácení peněz daňových poplatníků za nekvalitní výzkum a peníze nasměrovat tam, kde výzkum světové úrovně dělat umí. Obávám se, že tyto cíle nebudou naplněny.

Poslanci dali šanci vzniku Královské univerzity ve středních Čechách, když včera 109 hlasy poslali návrh k projednání do školského výboru.

Předkladatel návrhu zákona, hejtman Středočeského kraje David Rath (ČSSD), původně prosazoval možnost schvalovat zákon ve zrychleném režimu, tedy již včera v prvním čtení. Nenašel k tomu ale podporu.

Hned několikrát včera poslance pobavil hejtman David Rath (ČSSD), když předkládal návrh, který by umožnil zřízení středočeské univerzity. Například srovnáním s Karlovou univerzitou, jíž by ta středočeská mohla být konkurencí. Právě strachem z konkurence ostatně Rath vysvětluje nesouhlas koalice se zřízením univerzity.

Studentce Anetě Veselské vadilo, že ne všichni studenti Univerzity Karlovy se mohou dostat na zajímavou přednášku se zahraničním hostem nebo se ne vždy dozví o studentském večírku. Se svými spolužáky se proto rozhodla na nejstarší české univerzitě založit první internetovou televizi, která bude o dění na škole informovat.

Reforma vysokých škol je nyní u ledu. Dvě její dosavadní etapy neproběhly zrovna nejšťastněji: Bílá kniha terciárního vzdělávaní (BKTV) sklidila značnou kritiku, Akademický senát Univerzity Karlovy (UK) ji dokonce odmítl...

Hrozilo zneužití přednášky k jiným než výukovým účelům, a proto Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy tuto přednášku zrušila.

Evropa je zaplavena historickými universitami, ale čela mezinárodních žebříčků nejprestižnějších universit okupují Američané. Tato skutečnost je podle the Economist trvalou připomínkou propasti mezi slavnou minulostí a průměrnou současností. Boloňa má podle jejích příznivců ukázat cestu ke ztracené slávě.