Reforma vysokých škol míří do vlády

6.3.2009, rubrika: Česko, strana: 5, autor: Petra Benešová

Mladí lidé by měli mít v příštích letech větší šanci dostat se na vysoké školy. Ministr školství Ondřej Liška plánuje, že by se rozšířila nabídka bakalářských oborů a profesního vzdělávání, které by mohly nabízet i vyšší odborné školy.

»Jen malé procento dětí z dělnických rodin má dnes přístup k vysokoškolskému vzdělání. To bychom chtěli změnit,« řekl včera ministr školství Ondřej Liška, který představil první přípravy věcného záměru zákona vysokého školství. Ten by v červenci měla schválit vláda. O největší reformě vysokých škol by měla sněmovna jednat v příštím roce.

Studenti by si mohli vybírat ze tří typů vysokých škol: výzkumných, vzdělávacích a škol profesně orientovaných na bakalářské programy. Univerzity by se také více propojily s byznysem.

»Pokud chce Česko pozvednout kvalitu vysokého školství a například Univerzita Karlova by se měla dostat do první stovky nejlepších škol na světě, reforma je velmi nutná,« řekl včera profesor Jan Švejnar z americké University of Michigan, kterého si ministr školství přizval jako odborníka a který reformu včera veřejně podpořil.

Více lidí z byznysu

»Do pracovního týmu jsme přizvali rektory a akademiky. Chceme nyní o zákoně široce diskutovat,« řekl včera Liška při představení práce na reformě.

Právě rektoři přípravy reformy od počátku velmi kritizují a Liška se jim proto nyní snaží vyjít vstříc. Akademici se především bojí toho, že přijdou o svoji autonomii a že do chodu školy budou moci více mluvit lidé z byznysu. V koncepčním dokumentu, tzv. Bílé knize (ukazuje, kam by se v příštích letech mělo ubírat české školství), kterou na začátku roku schválila vláda, se například uvažuje o tom, že by byznysmeni mohli více mluvit do řízení školy, volili by rektora a rozhodovali o jejím rozpočtu, což dnes dělají jen akademické senáty. Posílila by se totiž role správních rad, kde již dnes lidé z průmyslu sedí. Doposud však mají jen poradní hlas pro nakládání s majetkem školy.

Byznysmeny by tak školu tlačili k lepším výsledkům. Podobný model je podle profesora Švejnara běžný na nejlepších univerzitách a svobody akademiků neohrožuje.

»Členy správní rady by měl jmenovat ministr, jenže kdo nám zaručí, že si nevybere takové lidi, aby mohl školu ovládat,« oponuje rektor ČVUT Václav Havlíček.

Tři typy vysokých škol

Ministr školství však ujišťuje, že se změnami musí akademici souhlasit. »Bílá kniha je minulostí, splnila svůj účel a rozpoutala diskusi. Nyní budeme připravovat nový zákon,« myslí si Liška.

Do vysokého školství chce také poslat v příštích letech více peněz. Současné výdaje do vzdělávání tvoří v Česku 0,6 % HDP, Liška by chtěl v budoucnu dosáhnout růst až na jedno procento.