Jaké jsou silné stránky jednotlivých škol
9.3.2009, rubrika: Akademie, strana: 5, autor: JAN KOUCKÝ Vysoké školy se profilují různě. Některé mají předpoklady stát se mezinárodně uznávanými výzkumnými univerzitami v širokém spektru oborů, jiné se zaměřují pouze na omezený počet oblastí výzkumu a vývoje či vytvářejí podmínky pro úzkou specializaci. Proto vzniká řada celoevropských projektů, které mají srovnávat vysoké školy podle jejich různých funkcí. Mezi nejznámější patří například mezinárodní projekty University v Twente (CHEPS) nebo německého ústavu pro rozvoj vysokých škol (CHE). Výsledkem takových srovnání ovšem nebudou nějaké žebříčky, jak je známe dosud, ale spíše informace o tom, v čem jsou silné stránky té které vysoké školy, jaké jsou její hlavní charakteristiky a směry vývoje. Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy na základě především nizozemské a německé inspirace a vlastních analýz definovalo šest základních funkcí (dimenzí) českých vysokých škol. Dosažená hodnota u všech šesti funkcí vytváří jedinečný profil každé vysoké školy. Studijní funkce vyjadřuje míru orientace školy na magisterské a doktorské studijní programy oproti programům bakalářským. Mezinárodní funkce vypovídá o celkové míře zapojení vysoké školy do mezinárodních aktivit, výměny studentů apod. Výzkumná funkce charakterizuje rozsah a úroveň vědecké a výzkumné činnosti vysoké školy. Podnikatelská funkce vyjadřuje míru spolupráce školy se svými partnery a výši prostředků, které získává z neveřejných zdrojů. Regionální funkce vypovídá o orientaci vysoké školy na regionální problematiku a o míře její spolupráce s kraji. Celoživotní funkce charakterizuje, do jaké míry se vysoká škola zaměřuje na další vzdělávání a vzdělávání dospělých. O tom, jak jednotlivé funkce (dimenze) vysoké školy naplňují, vypovídá tabulka, která se týká veřejných vysokých škol v České republice v roce 2007–2008. Úroveň každé funkce je přitom vyjádřena na škále od 0 do 100, přičemž vyšší hodnoty znamenají vyšší úroveň příslušné funkce a naopak. *** Více na http://svp.pedf.cuni.cz Veřejné vysoké školy v ČR 2007—2008 Funkce a profily vysokých škol Studijní Mezinárodní Výzkumná Podnikatelská Regionální Celoživotní UK v Praze 62 74 72 54 25 41 JU v Č. Budějovicích 29 23 47 41 53 49 UJEP v Ústí n. Labem 23 28 20 28 53 42 Masarykova univerzita 43 41 47 43 43 57 UP v Olomouci 41 44 49 41 40 44 VFU Brno 82 36 50 97 41 98 OU v Ostravě 29 37 27 35 58 66 U Hradec Králové 27 21 17 36 55 56 SU v Opavě 23 30 24 33 39 37 ČVUT v Praze 42 81 86 31 28 25 VŠCHT v Praze 48 55 98 64 44 63 ZČU v Plzni 33 27 40 43 40 38 TU v Liberci 31 23 39 44 47 41 Univerzita Pardubice 20 31 42 26 39 27 VUT v Brně 36 42 61 41 16 20 VŠB — TU Ostrava 27 25 41 36 39 27 Univerzita T. Bati ve Zlíně 22 23 41 25 49 32 VŠE v Praze 46 51 34 28 18 13 ČZU v Praze 27 34 38 45 46 33 MZLU v Brně 30 30 41 44 52 28 AMU v Praze 59 65 28 27 13 18 AVU v Praze 69 39 23 39 15 7 VŠUP v Praze 68 76 7 23 20 28 JAMU v Brně 61 50 23 35 54 58 VŠ polytechnická Jihlava 22 12 15 42 61 41 VŠTE v Č. Budějovicích 12 14 2 13 30 27 Vysoké školy celkem 39 39 39 39 39 39 |
|