Jaké jsou silné stránky jednotlivých škol












            ******************************************************************************************

            * Jaké jsou silné stránky jednotlivých škol
            ******************************************************************************************
            9.3.2009, rubrika: Akademie, strana: 5, autor: JAN KOUCKÝ



            Vysoké školy se profilují různě. Některé mají předpoklady stát se mezinárodně uznávanými v

            univerzitami v širokém spektru oborů, jiné se zaměřují pouze na omezený počet oblastí výzk
            vytvářejí podmínky pro úzkou specializaci. Proto vzniká řada celoevropských projektů, kter
            vysoké školy podle jejich různých funkcí. Mezi nejznámější patří například mezinárodní pro

            v Twente (CHEPS) nebo německého ústavu pro rozvoj vysokých škol (CHE). Výsledkem takových 
            nebudou nějaké žebříčky, jak je známe dosud, ale spíše informace o tom, v čem jsou silné s

            vysoké školy, jaké jsou její hlavní charakteristiky a směry vývoje.
            Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy na základě především 
            německé inspirace a vlastních analýz definovalo šest základních funkcí (dimenzí) českých v

            Dosažená hodnota u všech šesti funkcí vytváří jedinečný profil každé vysoké školy.
            Studijní funkce vyjadřuje míru orientace školy na magisterské a doktorské studijní program
            programům bakalářským.

            Mezinárodní funkce vypovídá o celkové míře zapojení vysoké školy do mezinárodních aktivit,
            apod.
            Výzkumná funkce charakterizuje rozsah a úroveň vědecké a výzkumné činnosti vysoké školy.

            Podnikatelská funkce vyjadřuje míru spolupráce školy se svými partnery a výši prostředků, 
            neveřejných zdrojů.
            Regionální funkce vypovídá o orientaci vysoké školy na regionální problematiku a o míře je

            kraji.
            Celoživotní funkce charakterizuje, do jaké míry se vysoká škola zaměřuje na další vzdělává
            dospělých.

            O tom, jak jednotlivé funkce (dimenze) vysoké školy naplňují, vypovídá tabulka, která se t
            vysokých škol v České republice v roce 2007–2008.
            Úroveň každé funkce je přitom vyjádřena na škále od 0 do 100, přičemž vyšší hodnoty znamen

            příslušné funkce a naopak.

            ***


            Více na http://svp.pedf.cuni.cz


            Veřejné vysoké školy v ČR 2007—2008 Funkce a profily vysokých škol
            Studijní Mezinárodní Výzkumná Podnikatelská Regionální Celoživotní
            UK v Praze 62 74 72 54 25 41

            JU v Č. Budějovicích 29 23 47 41 53 49
            UJEP v Ústí n. Labem 23 28 20 28 53 42
            Masarykova univerzita 43 41 47 43 43 57

            UP v Olomouci 41 44 49 41 40 44
            VFU Brno 82 36 50 97 41 98
            OU v Ostravě 29 37 27 35 58 66

            U Hradec Králové 27 21 17 36 55 56
            SU v Opavě 23 30 24 33 39 37
            ČVUT v Praze 42 81 86 31 28 25

            VŠCHT v Praze 48 55 98 64 44 63
            ZČU v Plzni 33 27 40 43 40 38
            TU v Liberci 31 23 39 44 47 41

            Univerzita Pardubice 20 31 42 26 39 27
            VUT v Brně 36 42 61 41 16 20
            VŠB — TU Ostrava 27 25 41 36 39 27

            Univerzita T. Bati ve Zlíně 22 23 41 25 49 32
            VŠE v Praze 46 51 34 28 18 13
            ČZU v Praze 27 34 38 45 46 33

            MZLU v Brně 30 30 41 44 52 28
            AMU v Praze 59 65 28 27 13 18
            AVU v Praze 69 39 23 39 15 7

            VŠUP v Praze 68 76 7 23 20 28
            JAMU v Brně 61 50 23 35 54 58
            VŠ polytechnická Jihlava 22 12 15 42 61 41

            VŠTE v Č. Budějovicích 12 14 2 13 30 27
            Vysoké školy celkem 39 39 39 39 39 39