Nový zákon je zbytečný ****************************************************************************************** * Nový zákon je zbytečný ****************************************************************************************** 7.3.2009, rubrika: Názory, strana: 10, autor: Radka Kvačková KOMENTÁŘ Jestliže nebude školné ani zásadnější změna pravomocí vysokoškolských orgánů, stačí novela Ministr školství se pod tlakem akademické nevole distancoval od takzvané Bílé knihy, která základ pro reformu terciárního, tedy především vysokoškolského vzdělávání. Doslova řekl, ž kniha splnila účel, neboť nastartovala diskusi, nyní je ale minulostí. Teď se začne pracov vysokoškolském zákoně, popřípadě zákonech. Je ale vůbec nutné dělat nový zákon, když neexistuje vůle k zásadním změnám? Nic není černobílé Dokument vypracovaný skupinou Petra Matějů navrhoval nově definovat pra odpovědnosti vysokoškolských orgánů a časem zavést školné. To druhé se v době ekonomické k politicky nekorektní slovo, to první pobouřilo také. Matějů totiž navrhoval snížit moc aka a přenést část jejich pravomocí na správní rady vysokých škol, které zaručují větší propoj jako celek. Faktem je, že akademické senáty fungují do jisté míry jako odbory a škola v jejich rukou j firma v rukou odborářů. Správní rady, v nichž jsou zástupci státu, regionu, byznysu, důležitých institucí a třeba dnes existují, zatím však kontrolují jen to, co souvisí s hospodařením školy s majetkem, k stát. Například v anglosaském světě mají pravomoc větší, stejně jako třeba rektor, jehož úkolem učitelům a studentům, ale hlídat celkovou efektivitu školy. Řeklo by se – tak to má být, udělejme to tak taky. Jenže na světě není nic černobílé. Ozývají se hlasy, že by se vysoké školy, v nichž by měl akademický senát, mohly dostat pod vliv politiků a lobbistů. To samozřejmě nelze úplně vyloučit, i když nějaké pojistky Bílá kniha navrhovala. Všichni si jistě dovedeme představit, že zasedá-li ve správní radě šéf velké stavební firm zájem, aby škola stavěla. Bude-li tam politik, může prosazovat svoje lidi. A jistě bychom už teď, kdy správní rady mají pravomoci malé, našli příklady vzájemných „sl ale dostatečný důvod, aby škola nevycházela ze své uzavřenosti? Autor Bílé knihy Petr Matějů není tak úplně „mimo mísu“. Má ale jeden handicap: dráždí víc Jeho zarputilé tvrzení, že máme proti vyspělému světu zoufale málo vysokoškolsky vzdělanýc proto otevřít vysoké školy podstatně většímu počtu mladých, bylo od začátku zkreslující a nějakou dobu to nesedí. Na vysoké školy v Česku dnes odchází polovina populačních ročníků jde, není už kvantita. (Ostatně v pondělí k tomu přineseme zásadní materiál v příloze Akad Liška je pod tlakem a couvá. Možná by měl couvnout i od prosazování nového vysokoškolského Mnoho důležitých věcí lze totiž upravit bez zákona, prostě jen malou změnou ve financování Anebo vypracováním jiných dokumentů. Například Národního kvalifikačního rámce, který by mě Evropský kvalifikační rámec definovat, co má umět člověk v určitých pracovních pozicích a který typ školy připravovat. Podstatné kroky je třeba udělat i v oblasti mobility studentů. Naši vysokoškoláci už dnes absolvovat část studia na zahraniční vysoké škole, co ale chybí, je uznávání zkoušek, kter zdejšími vysokými školami. Další kolo debaty za pět let Vraťme se ale ještě k školnému. Ministr školství se vyjádřil, nejenže je nezavádí, ale ani to nemá v úmyslu. Další kolo debaty o této záležitosti bude p aktuální nejdříve za pět let. Ministr financí Kalousek měl zástupcům studentů říci, že by se školné v zákoně přece jen o abychom byli na takovou eventualitu připraveni, ale s tím, že jeho výše bude nula. Za takových okolností by bylo ale rozumnější nový zákon odsunout a menší věci, které si vy řešit novelou. Mohlo by mezi nimi být například udělování docentur a profesur jen v návazn školu. Dnes se totiž občas stává, že ti, kdo profesuru nebo docenturu neudělají na jedné š na jinou, kde je to snazší, nebo i na Slovensko, kde uspějí. Nic proti tomu, ale asi by mě že ten a ten je docentem na Karlově univerzitě a ten a ten zase na jiné, možná méně význam benevolentnější vysoké škole. *** Bílá kniha navrhovala nově definovat pravomoci a odpovědnosti vysokoškolských orgánů a čas To druhé se v době ekonomické krize změnilo v politicky nekorektní slovo, to první pobouři