Muž, jenž odmítl Nobelovu cenu ****************************************************************************************** * Muž, jenž odmítl Nobelovu cenu ****************************************************************************************** 5.3.2009, rubrika: Věda & technologie, strana: 50, autor: Aleš Bluma SERIÁL: VYNALEZENO V ČESKU Václav Dolejšek dal své schopnosti do služeb odboje proti nacistům. Za odvahu zaplatil živ Když byl v roce 1924 švédský profesor Manne Siegbahn navržen na Nobelovu cenu, chtěl k sez vyznamenaných připojit i českého vědce Václava Dolejška. Teprve devětadvacetiletý autor ně oblasti spektrografie ze skromnosti odmítl. Ocenění, na něž místo sebe navrhl svého přítel polarografie Jaroslava Heyrovského, nakonec nedostal. A Heyrovský na ně čekal dalších 35 l Co rok, to úspěch Václav Dolejšek se narodil 20. února 1895 v Praze, kde také vychodil reá v Křemencově ulici. V roce 1914 nastoupil studia fyziky a matematiky, jenže už rok na to b frontu a vrátil se až do osvobozené vlasti. Ve zkráceném studiu získal za jeden rok diplom asistent profesora Bohumila Kučery do Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy. Rok nato obhá práci, v níž se už zabýval skládáním barev. V ústavu se seznámil i s Jaroslavem Heyrovským spojilo celoživotní přátelství. Koncem roku 1921, po smrti profesora Kučery, Dolejšek odje ve švédském Lundu k zakladateli rentgenové spektroskopie profesoru Mannemu Siegbahnovi. Ná uveřejnil světový objev: na vzorcích uranu, thoria a bizmutu prokázal dlouho hledanou séri spekter. Po publikaci objevu v časopise Nature se vyrojila řada kritiků, kteří jeho výsledky zpochy provedl celou řadu dalších důkazů a svůj objev nakonec obhájil. V následujícím roce se vrá Prahy, kde byl o další rok později jmenován docentem experimentální fyziky na přírodovědec V roce 1925 začal přednášet. Na rozdíl od jiných činností v této příliš úspěšný nebyl. Ačk osobní kouzlo i nadšení pro obor, byl typickým laboratorním vědcem a jeho přednášky byly c studenty často nepochopitelné. V roce 1926 založil laboratoř rentgenové spektroskopie, která se díky Dolejškovým kontaktů celém světě. Záhy se ale nepohodl s vedoucím ústavu, profesorem Augustinem Žáčkem, který n a jeho vědecké úspěchy zřejmě žárlil, a laboratoř se musela stěhovat. Zachránil ho přítel mu nabídl prostory ve svém ústavu. Mzdu mu ale nabídnout nemohl, jeden z nejlepších českýc pracoval zdarma. Rok poté prosadili Dolejškovi kolegové jeho jmenování profesorem. A to i rivala Žáčka, který mu zuby nehty bránil. V půli roku 1928 tak Václav Dolejšek konečně zís začal dostávat plat. Evropské prvenství Do roku 1931 se okolo profesora Dolejška vytvořil kruh doktorandů a asi mu umožnil založit první evropský Spektrografický ústav při přírodovědecké fakultě Karlovy V témže roce institut začal spolupracovat se Škodou Plzeň. Partnerství vyústilo v roce 193 společné laboratoře aplikované fyziky, již prakticky financovala Škodovka. O několik let p nacisté uzavřeli české vysoké školy, podařilo se skoro celému Dolejškovu výzkumnému týmu v zachránit. Museli ovšem odejít zahraniční vědci a pracovat nemohli badatelé židovského pův osazenstva se podařilo ještě těsně před okupací emigrovat a pokračovali potom ve vědecké p Profesor Dolejšek jako vlastenec emigraci odmítl. V laboratoři zůstal jen jako konzultant, Škodovka přeorientovala na válečnou výrobu pro okupanty, opustil i toto místo. Od roku 194 dovolené a zabýval se bilancí své práce a psaním příručky rentgenové spektroskopie. Z vědce odbojářem Práci na knize Václav Dolejšek nakonec nedokončil. Hned od počátku okupa odboje. Pracoval v České národní radě a byl členem největší vojenské odbojové organizace Ú služeb dal své fyzikální znalosti při stavbě ilegální vysílačky. Ta zajišťovala spojení s vládou v Londýně. Gestapu se nakonec podařilo skupinu Ataman, v níž byl Dolejšek začleněn, roku 1944 následovalo zatčení. Po tvrdých výsleších, během nichž nic neprozradil, skončil táboře v Terezíně, kde 3. ledna 1945 zemřel na úplavici. Měsíc před svými padesátinami. Václav Dolejšek za svou odbojovou činnost dostal Československý válečný kříž in memoriam. připomíná pamětní deska na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a Dolejškova posluchá Matematickofyzikální fakultě tamtéž. Jím vybudovaný Spektroskopický ústav byl včleněn do F Akademie věd. *** Co je »série N«? Každá látka buď vydává, nebo pohlcuje záření v různých vlnových délkách, které dohromady t To je u každé látky jedinečné. Spektra se zkoumají mimo jiné za pomoci rentgenu, jehož pap dopadu vyvolají záření obsahující i složku jedinečnou pro daný materiál. Ta se dále rozklá charakteristické série. Série K a L objevil v roce 1908 Brit Charles Grover Barkla, sérii švédský profesor Manne Siegbahn, sérii N v roce 1922 Václav Dolejšek. SERIÁL O VYNÁLEZECH Lampa, předchůdkyně žárovky – I. Puluj (Ekonom č. 4/2009) Tekuté krystaly – F. Reinitzer (Ekonom č. 5/2009) Gelové čočky – O. Wichterle (Ekonom č. 6/2009) Polarografie – J. Heyrovský (Ekonom č. 7/2009) Senzory glukózy – D. Lím (Ekonom č. 8/2009) Série N rentgenového spektra – V. Dolejšek (Ekonom č. 9/2009)