Další konkrétní oběť pádu vlády: nový vysokoškolský zákon ****************************************************************************************** * Další konkrétní oběť pádu vlády: nový vysokoškolský zákon ****************************************************************************************** 26. 3. 2009  14:17  (aktualizováno: 26. 3. 2009  16:14) Další konkrétní oběť pádu vlády: nový vysokoškolský zákon Zákon, který podrobila kritice ř Nakonec ne kvůli tlaku z vysokých škol, nýbrž kvůli konci Topolánkovy vlády. Reforma je al varují odborníci. Ministr Ondřej Liška ve čtvrtek požádal premiéra Mirka Topolánka, aby zrušil termín předlo zákona o terciárním vzdělávání. Věcný záměr zákona měl být hotov do července. Domnívá se t úterním vyslovení nedůvěry ztratila k přípravě vysokoškolského zákona mandát. Přesto odborná diskuse o tom, jak má nový zákon pro vysoké školy vypadat, bude pokračovat, ministerstvo školství. "Debata o systémových změnách v oblasti vysokého školství může pokr termínového omezení. O nutnosti těchto systémových změn nemá ministr Liška ani podstatná č obce nejmenší pochyby," stojí v prohlášení ministerstva. Zákon je kontroverzní záležitostí. K přerušení práce na jeho přípravě, ještě než to minist vyzval Lišku rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Hampl novinářům řekl, že ministerstvo školství by mělo přípravu vysokoškolského zákona pře je podle něj to, že návrh postrádá koncept a ministerstvo není schopno o něm vést s univer Výzvu s přerušením ministrovi poslal v pondělí, Liška ale tvrdí, že žádný dopis nedostal. "Myslím si, že situace dospěla opravdu do takového stádia, kdy není vyhnutí než ty práce z se k základům," řekl Hampl. Je to už však po několikáté za poslední rok, co Univerzita Karlova přišla s takovým ostrým ministr Ondřej Liška by měl zastavit připravovanou reformu vysokých škol, protože s akadem dostatečně nediskutuje. "Přípravu normy provází nejasná koncepce, vnitřní rozpornost, absence jakýchkoliv nosných analýzy důsledků předpokládaných změn. Ministerstvo školství se pokouší utajovat materiály až na jednání, čímž znemožňuje konzultantům z České konference rektorů a Rady vysokých ško debatu," řekl ve čtvrtek rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Špatná reforma nebo obava škol měnit status quo? Podobná prohlášení vydávaly skoro každý týden i další vysoké školy. Především si stěžovali filozofických fakult, kteří se obávají, že reforma degraduje humanitní a společenskovědní fakulty zaujaly vůči návrhu reformy kritičtější postoj, podle nich ministerstvo školství o nediskutovalo s akademickou obcí. Proto už před několika měsíci založily platformu Pro vzd měla ministerstvu školství dávat k připravovanému vysokoškolskému zákonu připomínky. Některé školy dokonce hrozily bojkotem letošních přijímacích zkoušek. Liška připomínky odm něj měly školy už rok na to, aby se k připravované reformě vyjádřily. A dokonce jim v posl vyšel ještě více vstříc: do příprav vysokoškolského zákona zapojil samotné rektory a akade spoluvytvářet největší změny ve vysokém školství od roku 1989. Byla však připravovaná reforma opravdu tak špatná? Opravdu by nic českým školám nepřinesla odpor vysokých škol, cokoliv měnit na stávajícím "status quo"? O potřebě změny v českém akademickém prostředí se mluví už dlouho. Školy potřebují být fle se propojit s průmyslem, prodat více svoje vědecké výsledky a zkvalitnit výuku pro student zatím ve světových žebříčcích  české vysoké školy nedosahují oslnivých výsledků: Univerzit mezinárodně respektovaném žebříčku vysokých škol, který každoročně vydávají britské The Ti loni ve třetí stovce, přesně na 261. místě. To je lepší než před dvěma lety, kdy byla na 2 dalšími českými školami už je to horší.  Loni si polepšilo pouze ČVUT, které poskočilo z l stovky do stovky páté. Žebříček Times hodnotí školy podle pěti kritérií a největší důraz klade na pověst, kterou má. Žebříček navíc hodnotí jen ty školy, které mají ve světě reputaci. To je problém český nich se totiž ani nekvalifikuje mezi hodnocené univerzity.  Švejnar: Reforma je nutná "Pokud chce Česko pozvednout kvalitu vysokého školství a například Univerzita Karlova by s první stovky nejlepších škol na světě, reforma je velmi nutná. Bez ní se už české školství nedávno profesor Jan Švejnar z americké University of Michigan, který veřejně podpořil ref Změny na vysokých školách už se připravují dlouho. Tým odborníků, které vede sociolog a an Petr Matějů několik let pracuje na tzv. Bílé knize – konceptu, který popisuje, jakým směre české vysoké školství ubírat v následujících letech a měla se stát předlohou pro připravov zákon. Opírá se také o respektované odborné analýzy a studie OECD. Bílou knihu připravoval školství Miroslava Kopicová, Dana Kuchtová a poslední ministr školství Ondřej Liška ji pře květnu. Reforma měla přivést více studentů do škol Teze reformy jsou jasné: mladí lidé by měli mít v příštích letech větší šanci dostat se na Rozšířila by se nabídka bakalářských oborů a profesního vzdělávání, které by mohly nabízet školy. "Jen malé procento dětí z dělnických rodin má dnes přístup k vysokoškolskému vzdělá chtěli změnit," upozornil před nedávnem Liška. Studenti by si mohli vybírat ze tří typů vysokých škol: výzkumných, vzdělávacích a škol pr orientovaných na bakalářské programy. Univerzity by se také více propojily s byznysem. Prá – tedy zapojit do řízení škol více lidi z byznysu – však školám vadí. Rektoři se obávají, "akademické svobody" a že do chodu školy budou moci více mluvit lidé z průmyslu. Ti by vol rozhodovali o rozpočtu školy, což dnes dělají jen akademické senáty. Posílila by se totiž rad, kde již dnes byznysmeni sedí. Doposud však mají jen poradní hlas pro nakládání s maje Manažeři by tak školu tlačili k lepším výsledkům a také k tomu, aby se její vědecké poznat rychleji do praxe. Podobný model je běžný na nejlepších univerzitách světa – Harvard, Oxfo kterým patří v žebříčku Timesa přední příčky. "Členy správní rady by měl jmenovat ministr, jenže kdo nám zaručí, že si nevybere takové l školu ovládat," oponuje rektor ČVUT Václav Havlíček. Jediné, na čem se tak Liška s rektory shodnul, byl fakt, že vysoké školství je podfinancov snažit pro něj z rozpočtu získat více peněz. Současné výdaje do vzdělávání tvoří v Česku 0 by chtěl v budoucnu dosáhnout růstu až na jedno procento.