Ministerstvo a fakulty si vjely do vlasů kvůli „zkrácenému studiu“

27.3.2009, rubrika: Studium, strana: 20, autor: Marek Přibil

Podle náměstka Jindřicha Kitzbergera ministerstvo školství v žádném případě neplánuje zkracovat studium pro učitele.

Aktuální verze novely zákona o pedagogických pracovnících, již v blízké době projedná Sněmovna, takovou možnost nabízí, tvrdí naopak představitelé pedagogických fakult. Úpravu rázně odmítají.

Kitzberger ji brání. „Pod pojmem ‚zkrácené studium‘ se v návrhu skrývá pouze doplňující studium, které by již kvalifikovanému učiteli 1. stupně základní školy umožnilo působit i na 2. stupni ZŠ a naopak,“ vysvětluje.

Rozsah „zkráceného studia“, jež by se nemuselo nutně odehrávat na akademické půdě, zatím není stanoven. „Ale jsme přesvědčeni, že by mezi oběma stupni ZŠ neměla být zbytečná kvalifikační bariéra. Ve školách pracuje mnoho učitelů, pro něž není problém kvalitně vyučovat i na jiném stupni, než na který měli zaměřeno své vysokoškolské studium. Podstata práce pedagoga je totiž stále stejná,“ míní náměstek.

„Univerzální učitel“

Jeden z kritiků novely, děkan pedagogické fakulty, jenž si nepřál být jmenován, k tomu dodal: „Budeme asi připravovat univerzálního učitele pro 1. až 3. stupeň škol, jenž bude učit cokoliv dle potřeby školy. Už chybí jen umístěnky.“

S novelou dále nesouhlasí ani ostravská pedagogická fakulta. „Možnost absolvovat zkrácené studium mimo VŠ považujeme za naprosto nepřípustnou. Spíše to vyvolává dojem vytváření příležitostí pro různé subjekty s negarantovanou kvalitou požadovaného vzdělávání,“ upozorňuje ve svém stanovisku, jež má Právo k dispozici.

Kitzberger zastává názor, že není jediný důvod, proč by zkrácené studium muselo být vázáno pouze na akademickou půdu. „Půjde o kurzy, které musí získat akreditaci ministerstva školství a které může pořádat zařízení pro další vzdělávání pedagogů, samozřejmě odpovídajícím způsobem kvalifikovanými lektory, třeba i z řad akademiků,“ reaguje náměstek.

Novela dále navrhuje, aby,zkrácené studium‘ nahradilo deset let úspěšné výuky na příslušném stupni.

„Jde ale o již kvalifikované učitele, kteří pouze učí na jiném stupni ZŠ, než pro který získali původní kvalifikaci,“ upřesňuje náměstek.

„Odmítám, aby učitel 2. či dokonce 3. stupně měl právo učit na 1. st. ZŠ, a to jen po splnění 10 let praxe. Může to být třeba SŠ angličtinář, jenž bude učit 1 hodinu týdně na 1. st. ZŠ a po 10 letech pak bude kvalifikován pro celý 1. st., tedy pro matematiku, češtinu, hudební či výtvarnou výchovu. O jeho nulové teoretické přípravě na děti zcela jiného věku raději pomlčím,“ konstatuje Josef Trna, děkan brněnské pedagogické fakulty.

Prodloužení lhůty

Náměstek oponuje: „Jsou jistě rozdíly dané odlišnostmi věkových kategorií dětí, jistě je i směrem k vyšším ročníkům potřebná větší orientace ve vyučovaném oboru, ale to by nemělo být zásadní překážkou, aby učitel nemohl působit napříč celou základní školou.“

Jediným opravdu problematickým ustanovením novely je, jak soudí náměstek Kitzberger, prodloužení lhůty, do které by měli být v českých školách samí kvalifikovaní učitelé, a to o dalších 5 let.

„V této chvíli však nemá ministerstvo jinou možnost než tento krok, protože díky nepříznivým podmínkám – zejména platovým – je zájemců o učitelské povolání poskrovnu a v mnoha školách by tak zřejmě vypršení termínu mělo tvrdý dopad. Před děti by zkrátka neměl kdo předstoupit,“ vysvětluje náměstek.

Kdyby nebyla lhůta prodloužena, pak by podle informací Práva skončilo na dlažbě kolem 20 tisíc pedagogů.