Hampl: Univerzitám kvůli financím hrozí další odliv mozků

Praha 28. března 2009 (ČTK)

Českému vysokému školství hrozí další odliv mozků, zejména do jiných profesí. Podle rektora Univerzity Karlovy (UK) Václava Hampla za to může dlouhodobý nedostatek financí, s nímž se vysoké školství musejí potýkat. To sebou přináší zhoršující se úroveň výuky. Alarmujícím způsobem se situace dotýká zejména UK a ostatních pražských vysokých škol.

"Do České republiky začnou přicházet nemalé prostředky z evropských strukturálních fondů, zejména mám na mysli operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který přinese nemalé prostředky pro rozvoj vědeckých institucí, jako jsou vysoké školy, ale mimo Prahu," řekl Hampl.

Podle kancléře UK Tomáše Jelínka je roční rozpočet univerzity asi 7,5 miliardy korun. Z toho zhruba třetinu představuje státní příspěvek, další 2,5 miliardy korun si univerzita vydělá na grantech, výzkumných záměrech a jiných vědeckých a výzkumných projektech. Posledních 2,5 miliardy jsou její vlastní příjmy. "Tohle je struktura, která jaksi i v rámci evropského srovnání nemá obdoby," řekl Jelínek. Dlouhodobé podfinancování vede k postupnému snižování kvality, řekl Hampl.

"Pokud budeme mluvit o velké, mnohaoborové výzkumné univerzitě, tak je zcela evidentní, že ten světový průměr, nejen evropský, 84 procent prostředků na takovéto univerzity, jde z veřejných zdrojů," dodal Hampl. Podle něj americká asociace univerzit varuje, že základní, praktický výzkum se dnes provozuje jen na univerzitách.

Pražské vysoké školy včetně UK jsou podle Hampla zodpovědné za 60 až 75 procent celkového vědeckého výkonu Česka. "Zanedbat infrastrukturu této síly zásadním způsobem je podle našeho názoru hazardem," řekl novinářům.

Podle něj byla UK už před třemi lety vyzvána ministerstvem školství, aby připravila investiční program. To prý univerzita udělala; k udržení a posilování konkurenceschopnosti v evropském kontextu potřebuje v Praze minimálně čtyři miliardy korun v příštích pěti letech. "Bohužel od té doby se s tím investičním programem ze strany státu nic nestalo," řekl.

V současnosti má student prvního ročníku prezenčního doktorského studia na UK stipendium 6050 Kč měsíčně. Ve druhém a třetím, popřípadě čtvrtém roce pak 7300 až 11.000 Kč, konkrétní výši stanovují děkani fakult. "Otázky kolem financování vůbec, financování doktorského studia zvlášť, jsou přesně ty věci, které jsou slabinou toho současného systému," řekl Hampl. V silách univerzity je podle prorektora pro rozvoj UK Stanislava Štěcha navyšovat stipendia doktorandů z vlastních zdrojů asi tak o 400 korun měsíčně. "Není v silách je navýšit o 4000, což je to, co by bylo zapotřebí. Bohužel," řekl Štěch.

Další otázkou je autonomie. "Jsme dlouhodobě v situaci, kdy o rekonstrukci jedné jediné posluchárny si nemůžeme rozhodnout sami a potřebujeme na to kulaté razítko ministerstva školství a kulaté razítko ministerstva financí. Toto se jaksi doopravdy autonomií nedá nazývat," vysvětlil Štěch.

Štěpán Pellar mkv