Půjčky docentům už bez problémů ****************************************************************************************** * Půjčky docentům už bez problémů ****************************************************************************************** 13.3.2009, rubrika: Studium, strana: 17, autor: Ivan Ohlídal Komentář Sněmovna schválila komplexní novelu zákona o podpoře výzkumu spolu s některými změnami v z školách. Jedna ze změn se týká pracovněprávních vztahů akademických pracovníků na veřejnýc školách. Podle současného znění tohoto zákona lze s akademickými pracovníky veřejných VŠ, vykonávajícími současně vědeckou (uměleckou) i pedagogickou činnost, uzavírat opakovaně be omezení smlouvy na dobu určitou, což s ostatními zaměstnanci bez závažných a Zákoníkem prá definovaných důvodů provádět nelze. Tento způsob přechodného zaměstnávání je možné dokonce těmi nejkvalifikovanějšími akademickými pracovníky, tzn. s profesory a docenty. Jinými slovy řečeno, právní jistota a ochrana akademických pracovníků v pracovněprávních v na velmi nízké úrovni ve srovnání s jinými státy EU. Výše zmíněná změna vysokoškolského zákona toto diskriminační postavení akademických pracov zlepšuje. V rámci nového ustanovení odpovídajícího této změně jsou profesoři a docenti v p vztazích podřízeni režimu Zákoníku práce jako jiní zaměstnanci. Se zbývajícími akademickým (např. asistenty a odbornými asistenty) je možné sjednat pracovní poměr jen na dobu určito do pěti let opakovaně nejvýše dvakrát za sebou. Potom lze s nimi u téhož zaměstnavatele uz poměr pouze na dobu neurčitou. Protože jsem autorem pozměňovacího návrhu implikujícího toto nově schválené ustanovení, uv důvody vedoucí k jeho podání. Prvním důvodem je to, že současná pracovněprávní diskriminace akademických pracovníků jim podstatné potíže v jejich občanském životě projevující se tím, že peněžní ústavy jim často poskytovat půjčky a hypotéky právě kvůli jejich časově omezeným pracovním smlouvám, což se profesorům a docentům. Nové ustanovení odstraní tyto potíže u profesorů a docentů ihned po účinnosti, zatímco u ostatních akademických pracovníků je odstraní až po určité době. Druhým důvodem je to, že současná praxe řetězení pracovních smluv na dobu určitou je jedno Vedoucí pracovník může akademického pracovníka propustit bez nějakého závažného důvodu jen mu právě skočila časově omezená smlouva a on je svému vedoucímu s určitých důvodů nepohodl akademický pracovník nemá v této situaci žádnou možnost právní ochrany. Případů zneužití s úpravy bylo v poslední době zaznamenáno několik (dokonce i u profesorů). Třetí důvod spočívá v tom, že akademické senáty, složené z akademických pracovníků nepřimě závislých na akademických funkcionářích (rektorech, děkanech atd.) v důsledku jejich nízké v pracovněprávních vztazích, nemohou být nezpochybnitelnými rovnocennými partnery pro tyto funkcionáře při zajišťování některých procesů a funkcí na vysokých školách (schvalování ro jak to vyžaduje vysokoškolský zákon. Pokud toto Sněmovnou schválené ustanovení úspěšně pro legislativním procesem, lze očekávat, že se v budoucnosti pozitivně uplatní v životě veřej škol v ČR.