Chci v Praze nobelisty ****************************************************************************************** * Chci v Praze nobelisty ****************************************************************************************** 16.3.2009, rubrika: Report, strana: 44, autor: MARTIN SHABU Ekonom a neúspěšný prezidentský kandidát by pro svůj nový think-tank rád oslovil i Josepha JAN ŠVEJNAR Jan Švejnar je přesvědčen, že kdyby zde existoval fungující think-tank, který by analyzova trendy, asi by předpověděl i současnou hospodářskou krizi. Organizaci tohoto typu na pomez politiky, kterou chce nyní v Česku vybudovat, připodobňuje k avantgardnímu myšlenkovému ce spolupracovalo s ekonomy ověnčenými Nobelovou cenou, jako jsou Joseph Stiglitz nebo Gary B považuje za zajímavý experiment, jenž možná ocení až příští generace. * EURO: Přemýšlíte o založení think-tanku. S jakým cílem? ŠVEJNAR: Chci, abychom zde měli instituci, která by propojovala naše mladé specialisty s j etablovanými protějšky u nás i ve světě. Abychom těžili z toho nejlepšího, co je k dispozi schopni předat běžně vzdělanému člověku. Výstupy by se daly použít jak v občanském životě, * EURO: Kdybyste měl jmenovat dvě tři osobnosti, které byste rád ve svém think-tanku viděl ŠVEJNAR: Já si myslím, že těch jmen může být víc. Očekávám, že všichni experti-senioři již závazky. My bychom je proto získávali na částečný úvazek. Mezi zahraničními jmény, která b uvedu z oblasti ekonomie Josepha Stiglitze nebo Garyho Beckera. * EURO: Už jste tyto renomované myslitele s nabídkou oslovil? ŠVEJNAR: Zatím jsem o tom s nikým nemluvil. Projekt je ještě v přípravné fázi. Jejich jmén pouze proto, že představují typy lidí, které bych oslovil. * EURO: Kam byste směřoval výzkum? ŠVEJNAR: Mělo by se jednat o několik oblastí, jež by se mohly postupně obměňovat. Jde např energetiku a energetickou bezpečnost, životní prostředí, otázky týkající se naší role v Ev Evropy ve světě až po specializovanější aspekty jako jednotná evropská měna. Je potřeba zí různých vědeckých oborů, kteří by se doplňovali, aby byl výsledek integrovaným výstupem, j znalost. Tu by jednotlivec získal jen stěží díky omezenému přístupu nebo nedostatku interd propojení. * EURO: V devadesátých letech jste zakládal ekonomický institut CERGE-EI. Nenaplnil snad v ŠVEJNAR: Naplnilo to zcela mé očekávání. Jakožto akademická instituce produkuje CERGE-EI h které jsou však určeny především omezené expertní skupině. Lidé v Parlamentu mi potom říka sice velice kvalitní, ale my to nemůžeme dost dobře použít, protože je to často psáno věde publikuje se to v odborných časopisech.“ Onen think-tank, o němž uvažuji, by byl doplněním již dělají jiné vědecky založené instituce. Ideálně by měl dvojí roli. Jednak by shromažďo fakta a analýzy u nás i v zahraničí. Následně by je zpřístupnil široké veřejnosti. Tam, kd znalosti, by myšlenkové centrum disponovalo lidským kapitálem, který by požadované poznatk vytvořit. * EURO: Jak chcete zajistit, aby nové nápady a řešení problémů získaly také své zastánce? ŠVEJNAR: Je důležité, aby si think-tank získal ohlas a reputaci. Lidé pak budou mít zájem získávat. Jestliže bude centrum postaveno na vysoké kvalitě a velkém rozsahu, včetně propo think-tanky zde i ve světě, budou jeho výstupy postupně vyhledávány. Spolupracovníci včetn zasadit, aby vznikala debatní fóra, semináře a slyšení. Aby to nebylo pouze v Praze, ale i krajích. Nepůjde jen o to, shromáždit poznatky. Chceme je i dobře prezentovat. * EURO: Jak si představit konkrétní výstupy? ŠVEJNAR: Dám vám příklad. Když jsem řídil Davidsonův institut na Michiganské univerzitě, z bývalou americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou. Připravovali jsme s ní např slyšení v Kongresu. Vždy to bylo zaštítěno jedním důležitým kongresmanem od republikánů a to obvykle půldenní akce, kam chodili politici a jejich asistenti. Vytvářeli jsme pro slyš – jednostránkový sumář, pětistránkové pojednání a celou studii. Tu samozřejmě politici neč asistenti však ano. Stávalo se, že ten dopad na myšlení a například hospodářskou nebo zahr byl překvapivě rychlý. * EURO: Můžete říci, jak vypadal přesah do reálné politiky? ŠVEJNAR: Na jednom ranním slyšení byl i Joe Biden. Večer vystupoval v celonárodní televizn vyjadřoval názory a myšlenky, které pramenily z dopolední diskuse. To je ideální případ. K začal lidem dodávat informace, které použijí, tak by to pro nás pro všechny mohlo být pros * EURO: Zamýšlíte tedy vtáhnout do svého záměru i politiky? ŠVEJNAR: Ano. Každý, kdo projeví zájem vytvořit debatu a přenos nápadů, je vítaný. Účelem názory, které již existují. Spíš mi jde o to, dodat podklady, které diskusi převedou na ji Lidé budou brát analýzu jako základ, na nějž naroubují svůj filozofický pohled. Nebude se spekulovat o případných dopadech opatření x nebo y. Dopady budou spočítány v objektivní st * EURO: Česká politika úzce hledí na zájmy jednotlivých stran. Myslíte si, že je tu prostor pro širší debatu? ŠVEJNAR: V tom smyslu je důležitý důraz na otevřenost, objektivitu a nezávislost. Učinil j kroků. Obešel jsem předsedy všech demokratických stran a vysvětlil jim svůj záměr. Dostalo že budou brát think-tank neutrálně. Nebudou si jej přisvojovat ani vystupovat proti němu. * EURO: Jak je to s finanční soběstačností nového centra? ŠVEJNAR: Šel jsem do toho s otevřenou myslí. Stále říkám, že uvidíme, jestli jsme pro podo a jeho financování dostatečně zralá společnost. Věřím, že nyní, kdy disponuji určitým spol kapitálem a mohu získání zdrojů věnovat další úsilí, se vše ukáže. Je to svým způsobem exp že se to podaří. Zároveň jsem v případě neúspěchu připraven říci, že jsem možná o deset le do které česká společnost musí teprve dozrát. * EURO: Premiér Mirek Topolánek vytvořil v lednu speciální vládní útvar NERV pro boj s hos Jsou tam lidé, které byste si dovedl představit i ve vašem think-tanku? ŠVEJNAR: Předně si myslím, že tito lidé jsou velice zaneprázdněni. Dovedu si však představ spolupráci, kde by mohli být užiteční spolu s dalšími. Nekoncipoval bych to tak, že by si představit, že to budou jedině osoby z NERV či jiné instituce. * EURO: Jak se díváte na práci NERV? ŠVEJNAR: Je důležitá, ale vnímám to jako trochu pozdní a kusé řešení. Před rokem a půl zde že finanční krize bude mít skutečně široké dopady. Americká ekonomika je v recesi už přes prezidentské kampaně jsem zdůrazňoval, že po mnoha bohatých a úspěšných letech se okamžitě připravovat na horší situaci. Začínáme pozdě, ale důležité je, že se něco děje. Lidem, kte gratis angažují ve prospěch společnosti, je třeba poděkovat. Jaký to bude mít dopad na eko uvidíme. * EURO: Představte si, že byste před krizí již měl svůj think-tank. Dovedl byste recesi předpovědět? ŠVEJNAR: Já si myslím, že bychom to mohli mnohem lépe s určitou pravděpodobností předvídat „Existuje určité nebezpečí. Připravme se na to. Zde jsou podklady.“ Ten think-tank by upoz určitou mírou pravděpodobnosti. * EURO: Myslíte si, že instituce jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka s předpovědí ŠVEJNAR: Do určité míry obě instituce varovaly. Ne však jednotným hlasem. Byly tam mezi ni rozdíly. Je pravda, že tu byla řada varování, avšak ne tak detailních, jaká vidíme nyní. * EURO: Jak se díváte na odpověď Evropské komise, jež se snaží zvýšit dozor nad finančními ŠVEJNAR: Rozhodně je to potřeba. Srovnáme-li Evropu s USA, Evropa má jednotnou měnu a cent nemá už ale jednotný dozor nad bankami. Neexistuje také evropské ministerstvo financí, kte finanční politiku. Studie Jacquese de Larosi` era jde na půl cesty. Dělá pragmatické závěr mnohem lepší mít jednu instituci než se snažit koordinovat 27 členských zemí. Kdyby de Lar žádná omezení, šel by jistě dál. Sám prohlásil, že se snažil dělat „možné“. * EURO: Myslíte si, že nastal čas pro razantní reformu finančních institucí? ŠVEJNAR: Myslím si, že prvním krokem je dozor a regulace finančních trhů. Druhým krokem je příspěvky do společného rozpočtu EU, aby se mohla vykonávat skutečně celoevropská politika USA a EU je vidět už v přístupu k nynější hospodářské krizi. V americkém případě se jedná který bude aplikován všude stejně. V Evropě se snažíme koordinovat fiskální intervence růz to nebude tak efektivní jako celoevropský přístup. Je potřeba jít dál. * EURO: Někteří ekonomové soudí, že finanční injekce USA do vlastní ekonomiky vytvářejí ba ŠVEJNAR: Tak daleko to nejde. V balíčku původně byla určitá ochranářská opatření, která př reprezentantů. Tato sporná část byla nakonec vypuštěna. Stimul by neměl snižovat volný pří trh a míru mezinárodního obchodu. Doufám, že Evropa zůstane též otevřená. * EURO: S čím by měli Češi oslovit ve zbývajícím předsednickém čase Evropu? ŠVEJNAR: Měl by to být především přístup k finanční krizi a recesi. Měli bychom hrát silno koordinování příprav, aby Evropa vystupovala jednotně a podařilo se stimulovat poptávku v předsednická země obrovskou zodpovědnost a Češi by se jí měli zhostit s velikou razancí. * EURO: Jste zvyklý hodnotit studenty. Co byste dal české vládě za předsednictví v EU – pr neprospěl? ŠVEJNAR: Je příliš brzo. Nejsme ještě ve zkouškovém období. Na základě dosavadních zápočtů k dispozici, bych řekl, že na funkční úrovni se zdá, že to zvládá. Stále nám tam však chyb významného. To znamená nějaká rozsáhlejší práce studentů. *** JAN ŠVEJNAR (56) Vystudoval ekonomii na Cornellově a Princetonské univerzitě v USA. V devadesátých letech s společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR – CERGE-EI. Stal se také zaklád Národohospodářského ústavu AV ČR. Od roku 1996 je profesorem Michiganské univerzity, kde ř pro mezinárodní politiku. Působil jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla a řady zahraničních vlád. V roce 2008 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta ČR.