Cambridžský model? Bohužel ne












            ******************************************************************************************

            * Cambridžský model? Bohužel ne
            ******************************************************************************************
            19.3.2009, rubrika: Názory, strana: 8, autor: Jakub Jirsa



            Profesor Haňka poskytl čtenářům velmi dobrý vhled do reformy jedné z nejlepších univerzit 

            Cambridžské (Budete i vy to, co jsme teď my?, HN 9. března). Nicméně prokázal mnohem menší
            jádro sporů mezi ministerstvem školství, resp. vedením reformního týmu, a vysokými školami
            Svou nespokojenost a obavy vyjádřila Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, Univerz

            poslední době také akademické senáty velké části univerzit, případně fakult. Nikdo nezpoch
            reformy; mnohem menší shoda však panuje v otázce jednotlivých kroků, které ministerstvo na

            Druhým zdrojem problémů je netransparentní jednání ministerstva při přípravě nového vysoko
            (zatím bez jakékoli veřejné diskuse) a povaha »diskuse« nad nyní prý již mrtvou Bílou knih
            diskuse v Čechách totiž vypadá poněkud jinak než v Anglii. Autoři Bílé knihy se omezili na

            části poznámek a námitek (pokud byly zaslány na speciální emailovou adresu) a neobtěžovali
            výsledky diskusí na vysokých školách ani na články v tisku.
            Jednou z mnohokrát zmiňovaných obav je vliv reformy na rozvoj společenskovědních a uměleck

            (spolu například s matematikou, jejíž mnohé oblasti nemají jednoduché a rychlé uplatnění).
            si zřejmě neuvědomuje, že nemluvíme o změně či reformě systému vedení univerzit, v němž by
            instituce s vlastními finančními zdroji, s vlastním endowmentem (nadací) ve výši několika 

            jako jsou college v Cambridge. Reforma vysokého školství má v Čechách tu peprnou příchuť, 
            o změny ve spravování univerzit, které jsou chronicky podfinancované - a další akcentování
            hlediska může znamenat likvidaci jednotlivých »nevýdělečných« oborů.

            Rozdíl mezi reformou Cambridžské univerzity a přístupem ministerstva školství si dovolím p
            citátu profesora Haňky. Píše: »Univerzitní senát má dnes 21 členů, z nichž dva jsou extern
            studenti s omezeným právem účasti a hlasování. Školní/vědecká rada má 10 členů, z nichž dv

            opět s právem účastnit se a hlasovat v otázkách, které se jich dotýkají. Konečně Finanční 
            členů, z nichž 4 jsou externisté. Takto nastavený řídicí systém funguje v Cambridge již dé
            let.« Externí aktéři tedy nepřesahují jednu třetinu počtu členů. Bílá kniha však navrhuje 

            akademických pracovníků ve správních radách, cituji poznámku 14 k paragrafu 76: »V modelov
            by třetina členů správní rady mohla být navrhována orgány regionu a rozhodujících profesní
            třetina členů by byla navržena ministry financí a školství, mládeže a tělovýchovy a třetin

            obcí (z řad absolventů apod.).« Ze strany ministerstva se dokonce objevil návrh vyloučit z
            zaměstnance školy úplně. Na rozdíl od situace v Cambridge se snižuje efektivní možnost aka
            nadále ovlivňovat své směřování. Kdyby kroky reformního týmu směřovaly směrem, který popis

            Haňka, bylo by to záslužné. Současné společenská a ekonomická realita však podle mne v Čes
            neumožňuje jednoduchý přechod na »model Cambridge« a navrhované kroky se s tímto modelem z


            ***

            Kdyby kroky reformního týmu směřovaly směrem, který popisuje profesor Haňka, bylo by to zá

            s ním míjejí.

            O autorovi| Jakub Jirsa, Autor, odborný asistent na FF UK, je nyní na studijním pobytu na 

            Cambridge