Srovnávejme smysluplně!

16.3.2009, rubrika: Akademie, strana: 2

POLEMIKA

Je dobře, že se začínají objevovat různá porovnávání vysokých škol, zohledňující zejména uplatnění absolventů na trhu práce. Je ale nezbytné, aby kritéria porovnání byla smysluplná. „Uplatnění absolventů VŠ na trhu“, výtvor Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, publikovaný v této příloze minulý týden, se hemží profesními pochybeními. Ani publikovaná tabulka, ani detailní zpráva na stránkách SVP neobsahují důležité informace, například o tom, jakým způsobem byli absolventi kontrolováni, jakým způsobem proběhlo statistické zjišťování, „celkové počty“ jsou často pouze vzorky.

V roce 2008 na Anglo-americké vysoké škole promovalo 77 bakalářů a magistrů, SVP udává 29. Proč bylo použito pouze číslo 29 (z toho 1 veden jako nezaměstnaný) k charakterizaci naší vysoké školy jako celku nám uniká. Navíc jedno pozorování má v tak malém počtu obrovskou váhu.

To je zkreslující v řadě škol, které mají v tabulce uveden velmi malý počet absolventů, Je to neznalost statistiky, nebo záměr poškodit školu, jejíž absolventi působí v managementu nebo dokonce i jako předsedové představenstev prestižních mezinárodních firem, ve vysoké pozici v kanceláři prezidenta republiky nebo dokázali vybudovat vlastní prosperující firmy? Absolventy naší školy každoročně vítá ve své soukromé rezidenci americký velvyslanec, aby vzdal hold jejich úspěchům, mnozí z našich absolventů pokračují na postgraduálním studiu na prestižních zahraničních univerzitách.

Proč vůbec nebylo hodnoceno, jestli absolvent našel práci v oboru své původní specializace, nebo si našel práci méně kvalifikovanou? Proč autoři neuvádějí průměrnou mzdu absolventů při nástupu, a řekněme v 3-5letém horizontu? Perličkou je zvolené kritérium, tzv. standardizovaná míra nezaměstnanosti, kde autoři přepočítávají jimi spočítanou míru nezaměstnanosti podle regionu, kde má škola sídlo. Absolventi přece nebudou působit v místě sídla školy, úpravy na lokální míru nezaměstnanosti, kde se od sebe liší i jednotlivé části Prahy, jsou v tomto případě naprosto nesmyslné - použití tohoto „ukazatele“ smutně demonstruje kvalifikaci pracoviště SVP.

Alan Krautstengl, rektor Anglo-americké vysoké školy, Jan Hanousek, profesor ekonomie a statistiky, CERGE Vyjádření ředitele SVP PedF UK Jana Kouckého:

Kdyby si autoři předchozích řádků přečetli vysvětlivky k tabulce, dozvěděli by se, že v kolonce absolventi vysokých škol jsou uvedeni ti absolventi, kteří úspěšně ukončili studium mezi 1. 5. 2007 a 30. 4. 2008. Vysvětlili jsme, že údaje o počtu absolventů jsou převzaty z celostátní matriky studentů, do nichž vstupní data předávají přímo samotné vysoké školy (data z matriky byla získána k 2. 12. 2008, tedy v posledním možném termínu před publikováním analýzy SVP). Za uvedené období Anglo-americká vysoká škola vykázala jako své absolventy 25 bakalářů a 4 magistry. Údaje o počtech nezaměstnaných pocházejí z úplného seznamu nezaměstnaných, kteří jsou registrováni na úřadech práce vždy k uvedenému datu (duben, září). Nejde tedy o žádné výběrové vzorky, jak se autoři mylně domnívají.

Ve studii SVP PedF UK je dále jasně uvedeno, že Standardizovaná míra nezaměstnanosti vyjadřuje, jaká by byla míra nezaměstnanosti absolventů jednotlivých škol, pokud by všichni přicházeli na stejně „náročný“ trh práce, a vychází z okresu bydliště absolventů jednotlivých škol, a ne sídla školy, jak autoři chybně uvádějí. Tento postup byl do analýz zařazen v roce 2006 na základě požadavku škol ze znevýhodněných regionů a po připomínkách ostatních vysokých škol.