Ondřej Liška, ministr školství ze Strany zelených, poté, co rektoři vysokých škol tvrdě zkritizovali koncepční dokument ministerstva školství, takzvanou Bílou knihu, kterou počátkem roku schválila vláda a která počítala mimo jiné i s vyšším vlivem byznysmenů na řízení vysokých škol. HN, 6. 3. 2009 I reformní étos Topolánkovy vlády je minulostí.

Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy navštěvují studenti obor, který jim po absolvování nikdo neuzná. A to navzdory tomu, že budou mít v občanském průkazu titul magistr.

To je tak nerealistická výhrůžka, že ji beru jen jako symbol vážnosti, jakou školy té reformě přikládají, ne jako reálnou hrozbu. Kdyby některá z fakult nevyhlásila přijímací řízení, poškodí tím jen sama sebe, protože se na celé příští období připraví o peníze. Stoprocentně věřím, že k tomu nedojde.

A teď vám ukážeme zajímavou chybu, které se dopustila Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a na kterou nepříjemně doplatili studenti. Šlo přitom o státní zkoušky z českého jazyka. Šestice studentů je skládala v lednu. Později se ale dozvěděla, že jsou neplatné. Jeden ze zkoušejících totiž neměl ke zkoušení potřebný dekret.

Reforma vysokých škol, tak jak ji prezentuje Bílá kniha terciárního vzdělávání (BKTV), naráží v akademické obci na stále silnější odpor. Po kritickém stanovisku České konference rektorů se proti záměrům ministerstva školství postavily v poslední době i zástupci a předsedové akademických senátů desítek českých vysokých škol a jejich fakult včetně například akademického senátu Univerzity Karlovy.

Katedra andragogiky na Filozofické fakultě UK v Praze přijme letos víc studentů do kombinované formy studia (dříve dálkové). Je to možné díky dotacím z evropského Operačního programu Praha-Adaptabilita, které umožní modernější způsob vyučování spočívající v tak zvaném e-learningu.

Ode dneška bude mít Česká republika o 68 profesorů víc. Na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol je dnes jmenuje prezident Václav Klaus. Jmenovací dekrety jim předá v pražském Karolinu. Nejvíc navržených bývá obvykle z Univerzity Karlovy.

Zatímco ze středních škol vychází každým rokem méně dětí, vysoké školy přijímají čím dál více uchazečů. Šance na přijetí je tak každým rokem větší. Vyplývá to z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV).

Připravovaný zákon, který má reformovat české univerzity, se už nyní velmi liší od původní kritizované předlohy, takzvané bílé knihy. Nová pracovní verze zákona zpřesňuje například fungování profesně orientovaných škol a také způsob řízení univerzit. ČTK to řekl náměstek ministra školství pro vysoké školy Vlastimil Růžička.

Prezident Václav Klaus jmenoval na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol 68 nových profesorů. 24 z nich přibylo pražské Karlově univerzitě, která byla dějištěm jmenování.

V čele Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy stanula poprvé žena, docentka Radka Wildová. Je zároveň jedinou děkankou v rámci celé univerzity.

Ode dneška má Česká republika o 68 profesorů víc. Na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol je v pražském Karolinu jmenoval prezident Václav Klaus. Nejvíc profesorů přibylo Univerzitě Karlově, celkem 24.

Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze povede poprvé v historii žena. Rektor Václav Hampl jmenoval do čela fakulty docentku Radku Wildovou. Stane se tak dosud jedinou děkankou Univerzity Karlovy.

Das Herz der Karls-Universität schlägt im Hinterhof, versteckt in einem Gewirr von Gassen mitten in der Prager Altstadt. Es ist dezent gesichert mit einer Videokamera, hinter der sich das Reich von Michal Svatoš öffnet – das Archiv der Universität, das einer gewaltigen Zeitmaschine gleicht.

Celý článek najdete zde

Ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy má jediná Pedagogická fakulta (Pedf UK) ve vedení ženu. Docentka Radka Wildová je zároveň první děkankou této fakulty v celé její historii.

HRADEC KRÁLOVÉ – FF Univerzity Hradec Králové bude ve čtvrtek a v pátek hostit celostátní studentskou vědeckou konferenci Historie 2008.

Jde o přehlídku nejlepších odborných prací studentů historie z českých vysokých škol.

Druhá největší univerzita v zemi se připojila k takzvanému hradeckému prohlášení. Akademický senát Masarykovy univerzity tak odmítá způsob přípravy Bílé knihy terciárního vzdělávání. On-line deníku TÝDEN.CZ to potvrdil předseda akademického senátu Masarykovy univerzity v Brně Filip Křepelka.

Když byl v roce 1924 švédský profesor Manne Siegbahn navržen na Nobelovu cenu, chtěl k seznamu vyznamenaných připojit i českého vědce Václava Dolejška. Teprve devětadvacetiletý autor několika objevů z oblasti spektrografie ze skromnosti odmítl.

Do deseti let má na nové středočeské univerzitě studovat 14 tisíc posluchačů. Takový je záměr poslanců všech parlamentních stran, kteří podepsali návrh zákona o jejím vzniku.

Česko se možná stane zemí s nejmenším počtem studentů na jednu vysokou školu. K těm 28 stávajícím má totiž záhy přibýt další. „Návrh zákona posuzuje vláda, do června by ho mohl schválit parlament a nejpozději za dva roky by se už mohlo začít vyučovat,“ řekl Deníku středočeský hejtman David Rath (ČSSD).

Rada vysokých škol tvrdí, že ministerstvo školství (MŠMT) utajuje přípravu reformního zákona o univerzitách. Ministr školství Ondřej Liška proto svolal na čtvrtek tiskovou konferenci, kde bude o průběhu reformy informovat.

Ministr školství Ondřej Liška dnes zveřejní, jak pokračují přípravy zákona o vysokých školách. Přípravy kritizovala například Rada vysokých škol, nejsou prý transparentní a není dost času na kvalitní diskusi s akademiky. Těch se přitom reformy dotknou nejvíc.

Bílá kniha, zpracovaná ministerstvem školství, je minulost, už nyní se návrhy věcného záměru zákona o vysokých školách velmi liší od původní předlohy.

Bílá kniha, zpracovaná ministerstvem školství, je minulost, už nyní se návrhy věcného záměru zákona o vysokých školách velmi liší od původní předlohy. Novinářům to dnes řekl ministr školství Ondřej Liška. Jeho úřad do týdne dokončí první návrhy, do července by pak měl jít věcný záměr zákona na jednání vlády.

Bílá kniha, zpracovaná ministerstvem školství, je minulost, už nyní se návrhy věcného záměru zákona o vysokých školách velmi liší od původní předlohy. Novinářům to dnes řekl ministr školství Ondřej Liška. Jeho úřad do týdne dokončí první návrhy, jak by mohl věcný záměr vypadat. Do července by pak měl jít věcný záměr zákona na jednání vlády.

Na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy navštěvují studenti obor, který jim po absolvování nikdo neuzná. Konkrétně jde o magisterské studium intenzivní péče, které má sice akreditaci od ministerstva školství, ale už ho neuznává ministerstvo zdravotnictví.

V souboji politiků o přízeň loňského prezidentského kandidáta Jana Švejnara včera zabodoval ministr školství Ondřej Liška ze Strany zelených. Švejnar se stal jeho neformálním poradcem při reformě vysokých škol. „Považuji ji za nejdůležitější krok vlády,“ řekl Švejnar.

Bílá kniha terciárního vzdělání je minulostí, teď je na řadě příprava nového zákona. Norma, která by měla jít v červenci do vlády a koncem roku do sněmovny, má zásadně změnit terciární vzdělávání v Česku.

Byl to dokument, který popisuje, jak by se mělo v budoucnu změnit vysoké školství. Bílá kniha, o které už několik měsíců vášnivě diskutují rektoři téměř ze všech vysokých škol v Česku, je ale nyní minulostí. Podle ministra školství Ondřeje Lišky již totiž splnila svůj úkol, tedy rozpoutala diskusi mezi odborníky.

Mladí lidé by měli mít v příštích letech větší šanci dostat se na vysoké školy. Ministr školství Ondřej Liška plánuje, že by se rozšířila nabídka bakalářských oborů a profesního vzdělávání, které by mohly nabízet i vyšší odborné školy.

V souboji politiků o přízeň loňského prezidentského kandidáta Jana Švejnara včera zabodoval ministr školství Ondřej Liška ze Strany zelených. Švejnar se stal jeho neformálním poradcem při reformě vysokých škol. „Považuji ji za nejdůležitější krok vlády,“ řekl Švejnar.

Zvyšování počtu přijímaných bylo nepochybně na místě v devadesátých letech, kdy jsme se potřebovali dotáhnout na úroveň vyspělých zemí. Ale dnes už u nás odchází studovat na vysoké školy skoro šedesát procent lidí z populačního ročníku a dalších sedm procent jde na vyšší odborné školy, které také patří do terciárního vzdělávání. Tak rychlému růstu neodpovídá ani ekonomická situace, ani schopnost vysokého školství se přizpůsobovat.

Řada studentů 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy žije v nejistotě. Je to zarážející, ale je to tak. Po ukončení studia jim totiž nikdo neuzná magisterský titul. Jejich obor intenzivní péče totiž dosud neuznalo ministerstvo zdravotnictví.

Mladí lidé by měli mít větší šanci studovat na vysoké škole. Ministr školství Ondřej Liška představil minulý týden první přípravy věcného záměru zákona o vysokém školství, jenž by měl umožnit dosáhnout na univerzitní vzdělání i dětem z dělnických rodin. Věcný záměr zákona by nejprve měla schválit v červenci vláda.

Poslanci schválili změny ve financování výzkumu, které by měly přispět k většímu zapojení vysokých škol do vědecké práce, k podpoře aplikovaného výzkumu a ke zjednodušení celého systému.

Možná ji ale nakonec přece jen v dohledné budoucnosti spatříme. Jak totiž koncem minulého týdne avizoval ministr Liška, vláda právě teď pracuje na novém vysokoškolském zákoně. Přesto není jisté, zda kýženou reformu přinese. Není totiž tajemstvím, že řada akademiků se bouří proti některým záměrům nové normy, které byly veřejnosti už loni představeny v Bílé knize.

Ministr školství se pod tlakem akademické nevole distancoval od takzvané Bílé knihy, která měla tvořit základ pro reformu terciárního, tedy především vysokoškolského vzdělávání. Doslova řekl, že Bílá kniha splnila účel, neboť nastartovala diskusi, nyní je ale minulostí. Teď se začne pracovat na novém vysokoškolském zákoně, popřípadě zákonech.

Do patové situace se dostali studenti oboru intenzivní péče První lékařské fakulty v Praze. Tento obor sice dostal akreditaci od ministerstva školství, ale nemá souhlas se specializací od resortu zdravotnictví. To v praxi znamená, že i když studenti získají magisterský titul, nemůžou vykonávat práci v oboru, který vystudovali.

V domácí vědě se začínají uplatňovat nová pravidla hodnocení publikací zavedená vládní radou pro výzkum. Mají však mnohé nedostatky a vykazují řadu rozporů.

Vysoké školy se profilují různě. Některé mají předpoklady stát se mezinárodně uznávanými výzkumnými univerzitami v širokém spektru oborů, jiné se zaměřují pouze na omezený počet oblastí výzkumu a vývoje či vytvářejí podmínky pro úzkou specializaci.

Být ministrem, pokusil bych se s rektory vysokých škol domluvit, že dostanou příští rok stejně peněz jako letos, ale přijmou méně studentů. A nebudou jim slevovat – říká Jan Koucký, který se léta zabývá vzdělávací politikou v mezinárodních souvislostech.

Víte, že 26. ledna vláda projednala Bílou knihu. Z té vychází příprava dvou zákonů. Prvním je zákon o terciárním vzdělávání a druhým je zákon o finanční pomoci studentům. Co teď rychle připravujeme, je zákon o terciárním vzdělávání; ten by měl připravit změny tak, aby byl tento sektor daleko více konkurenceschopný, otevřenější, připravený na veškeré výzvy.

Pozor na pusu si musí dávat i šéf lékařské komory Milan Kubek. Jedním nešikovným výrokem vyvolal téměř válečný stav v organizaci bílých plášťů, ale i pláštěnek. Milan Kubek si naběhl, když se snažil říct, že za problémy českého zdravotnictví můžou odchody staré gardy do důchodu, odliv mladých do ciziny, ale i vzrůstající feminizace.

Řada studentů 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy žije v nejistotě. Je to zarážející, ale je to tak. Po ukončení studia jim totiž nikdo neuzná magisterský titul. Jejich obor intenzivní péče totiž dosud neuznalo ministerstvo zdravotnictví.

Absolventi a nezaměstnaní absolventi v roce 2008 podle vysokých škol a fakult. Tabulku dodalo SVP Pedagogické Fakulty UK

Testy k přijetí na vysokou školu dnes dělalo 18.000 mladých lidí v jednatřiceti českých a slovenských městech. Přes padesát fakult totiž přijímá studenty na základě takzvaných národních srovnávacích zkoušek.

Ministerstvo školství tento týden schválilo projekty na modernizaci vysokých škol, z evropského programu jim rozdělí 1,3 miliardy korun. Školy by měly peníze dostat asi do měsíce, přes 600 milionů půjde na humanitní obory.

Mezi studenty vysokých škol už je to několik let oblíbený trik, jak podvést při zkouškách své učitele. Když se nestihnou naučit na test, domluví se se spolužákem, který jej za ně napíše.

„Chodím na přípravné kurzy od agentury i do školy. Kurzy na právnickou fakultu v Praze, které pořádá specializovaná agentura, mívají okolo 150 posluchačů. Oproti tomu je na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy komornější prostředí, bývá nás na přednáškách maximálně 25 a přednáší nám i místní pedagogové. Zjišťuji tak, co je pro koho důležité téma a jak se s ním dá diskutovat. Může se mi to pak hodit při pohovorech, a když se dostanu, tak třeba i při zkouškách,“ myslí si Eliška Řádková z Prahy.

Na ekonomii na Karlově univerzitě se klasické přijímačky nedělaly. Vybírají tam podle výsledků Národních srovnávacích zkoušek. Přihlásila jsem se na obecné studijní předpoklady a matematiku a šla celkem dvakrát.

Se současným názvem "Univerzita Karlova v Praze" škola nikdy nesouhlasila a v roce 1998 proti němu dokonce protestovala. Letos má však šanci na změnu. Připravuje se totiž nový zákon o vysokých školách, v jehož seznamu by se název univerzity mohl změnit.

Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích připravený ministerstvem zdravotnictví byl podle odborníků nejpřínosnějším zdravotnickým opatřením ve druhé polovině loňského roku. Hodnocení 40 odborníků vyplývá z projektu hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví (HEZR), který dnes představil novinářům výkonný ředitel Českého zdravotnického fóra Vladimír Finsterle. Naopak tentýž návrh vypracovaný Univerzitou Karlovou (UK) hodnotili experti jako nejhorší.

Podle současného znění tohoto zákona lze s akademickými pracovníky veřejných VŠ, tj. s pracovníky vykonávajícími současně vědeckou (uměleckou) i pedagogickou činnost, uzavírat opakovaně bez časového omezení smlouvy na dobu určitou, což s ostatními zaměstnanci bez závažných a Zákoníkem práce přesně definovaných důvodů provádět nelze

Až Václavu Klausovi vyprší druhé funkční období na Pražském hradě, odejde zřejmě z české politiky poslední výrazná figura polistopadové politiky. Na naší polické scéně, kterou minulých dvacet let výrazně formovaly osobnosti jako Václav Klaus, Václav Havel, Miloš Zeman, Josef Tošovský, Josef Lux, bude dokončena výměna kulis i obsazení hlavních postav.

Chci, abychom zde měli instituci, která by propojovala naše mladé specialisty s jejich etablovanými protějšky u nás i ve světě. Abychom těžili z toho nejlepšího, co je k dispozici, a byli to schopni předat běžně vzdělanému člověku. Výstupy by se daly použít jak v občanském životě, tak v politice.

Nyní pracujeme na něčem mnohem důležitějším, což je věcný záměr zákona o terciárním vzdělání. Ten čerpá z Bílé knihy, ale zároveň se opírá o řadu dokumentů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj či Evropské komise. Zahrnuje i podněty, které vzešly z akademického prostředí při debatách nad Bílou knihou.

Je dobře, že se začínají objevovat různá porovnávání vysokých škol, zohledňující zejména uplatnění absolventů na trhu práce. Je ale nezbytné, aby kritéria porovnání byla smysluplná. „Uplatnění absolventů VŠ na trhu“, výtvor Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, publikovaný v této příloze minulý týden, se hemží profesními pochybeními

Po včerejším vypjatém jednání mezi zástupci Filozofické fakulty UK v Praze a ministrem školství Ondřejem Liškou (SZ) kritika na adresu vládní Bílé knihy terciárního vzdělávání přetrvává.

V květnu roku 2008 představil ministr Liška první verzi tzv. Bílé knihy terciárního vzdělávání. Tento strategický podklad pro plánovanou reformu terciárního vzdělávání byl vytvořen týmem lidí kolem prof. Matějů a nesl jasný rukopis neoliberálního přístupu ke světu obecně a vzdělání zvláště.

Na druhém místě v úspěšnosti přijatých projektů je s počtem devatenáct brněnská Masarykova univerzita, třetí v žebříčku figuruje s devíti projekty Vysoké učení technické rovněž z Brna. Karlova univerzita je spolu s dalšími pěti školami na jedenáctém místě se dvěma úspěšnými projekty s hodnotou kolem 13 milionů korun.

Více než 266 milionů korun dostane na vzdělávací projekty olomoucká Univerzita Palackého z evropských fondů. Svými 32 schválenými projekty se stala nejúspěšnější vysokou školou v Česku v počtu schválených projektů i v celkové získané sumě. V celé republice se bude mezi vysoké školy rozdělovat 1,2 miliardy korun.

„Alarmující je, že v době, kdy ministerstvo deklaruje hledání kvality učitele a odstartovalo reformu vzdělávání, navrhne dokument (novelu), který se zcela pragmaticky staví k řešení problému nekvalifikovanosti pedagogických pracovníků.“ Těmito slovy kritizuje úřad ministra Ondřeje Lišky (SZ) ve stanovisku, jež má Právo k dispozici, například ostravská pedagogická fakulta.

Nejvíc peněz z evropských fondů získala v konkurenci všech českých vysokých škol Univerzita Palackého v Olomouci. Z celkové částky 1,2 miliardy korun připadne 266 milionů právě jejím projektům.

Svou nespokojenost a obavy vyjádřila Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, Univerzita Karlova a v poslední době také akademické senáty velké části univerzit, případně fakult. Nikdo nezpochybňuje potřebu reformy; mnohem menší shoda však panuje v otázce jednotlivých kroků, které ministerstvo navrhuje.

Během čistek na vysokých školách po únoru 1948 bylo vyhozeno celkem 10 203 studentů, prakticky každý čtvrtý vysokoškolák. Další byli vyhozeni později. Čekal je život bez perspektiv v druhořadých profesích. Ti, kteří přežili, se dnes hlásí o odškodnění.

O tom, jakou úlohu mají v Evropě do budoucna plnit univerzity, rokují v těchto dnech zástupci Evropské asociace univerzit (EAU). Na setkání si vyjasní, co by mělo být pro evropské univerzity nejdůležitější v následujícím desetiletí. Takzvanou pražskou deklaraci pak předloží evropským komisařům na konferenci ve švýcarském Lausanne.

Utajování dokumentu kritizuje i děkan pražské filozofické fakulty Michal Stehlík: „Vzniká tak dojem, že ministerstvo se jen snaží maskovat prostý fakt, že proces přípravy reformy vysokého školství ztrácí ve své stávající podobě jakýkoliv smysl.“

Ministři školství zemí Evropské unie a kandidátských zemí budou dnes v Praze diskutovat o vlivech hospodářské krize na vzdělávání. Neformální zasedání povede ministr Ondřej Liška (Strana zelených) jako zástupce předsednické země EU. O spolupráci škol a zaměstnavatelů k evropským ministrům promluví ekonom a bývalý prezidentský kandidát Jan Švejnar.

Školné nebude součástí připravovaného zákona o vysokých školách. Uvedlo to dnes ministerstvo školství (MŠMT) na svých webových stránkách. Ministr školství Ondřej Liška již dříve avizoval, že jeho vláda školné nezavede, platby za studium však zmiňovala předloha pro zákon o VŠ, takzvaná bílá kniha.

Některé české vysoké školy chtějí změnit název. Z oficiálního jména Karlovy univerzity by tak mohl vypadnout dodatek "v Praze", Mendelova univerzita v Brně by už nemusela mít přívlastek zemědělská a lesnická. Soukromé pražské Anglo-americké vysoké škole (AAVŠ) se podle Lidových novin zase nelíbí, že by měla být překládána jako Anglo-American College.

Ve čtvrtek odpoledne se v Praze uskutečnila tisková konference, která zahájila 5. konvent Evropské asociace univerzit. Podtitulem konventu je téma "jak obstát v globálním měřítku - evropské strategie pro evropské univerzity".

Záznam vystoupení rektora Prof. Václava Hampla ve Studiu 6, kde hovořil o Konferenci evropských univerzit v Praze naleznete zde

Země Evropské unie včetně České republiky budou ke zvládání ekonomických, ekologických a sociálních krizí potřebovat lidi schopné rychle reagovat, dobře komunikovat a ochotné se učit.

Jako zvláštní hosté tady hovořili například Jan Švejnar z michiganské univerzity, nebo rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala. Odpoledne by pak měli ministři evropské sedmadvacítky jednat hlavně o partnerství mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli a to především v souvislosti a inovacemi a tvořivostí.

Další konkrétní oběť pádu vlády: nový vysokoškolský zákon Zákon, který podrobila kritice řada děkanů, padl. Nakonec ne kvůli tlaku z vysokých škol, nýbrž kvůli konci Topolánkovy vlády. Reforma je ale potřebná, varují odborníci.

Ministr Ondřej Liška (SZ) se domnívá, že vláda po úterním vyslovení nedůvěry ztratila mandát k přípravě vysokoškolského zákona. Novinářům dnes oznámil, že požádal premiéra Mirka Topolánka (ODS), aby zrušil termín předložení návrhu zákona o terciárním vzdělávání.

Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl v pondělí písemně vyzval ministra školství Ondřeje Lišku, aby ukončil projednávání návrhu zákona o terciárním vzdělávání a zahájil novou diskusi o budoucnosti vysokých škol.

Podle náměstka Jindřicha Kitzbergera ministerstvo školství v žádném případě neplánuje zkracovat studium pro učitele. Aktuální verze novely zákona o pedagogických pracovnících, již v blízké době projedná Sněmovna, takovou možnost nabízí, tvrdí naopak představitelé pedagogických fakult. Úpravu rázně odmítají.

Ministr školství Ondřej Liška požádal premiéra Mirka Topolánka o zrušení termínu pro předložení reformy terciárního vzdělávání. Původně měl být věcný záměr zákona hotov do července.

Vláda po vyslovení nedůvěry ztratila mandát k přípravě vysokoškolského zákona. Říká to ministr školství Ondřej Liška, ale i rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Ve Stalo se dnes zdravím ministra školství Ondřeje Lišku, dobrý večer.

Ministr Ondřej Liška (SZ) se domnívá, že vláda po úterním vyslovení nedůvěry ztratila mandát k přípravě vysokoškolského zákona. Novinářům dnes oznámil, že požádal premiéra Mirka Topolánka (ODS), aby zrušil termín předložení návrhu zákona o terciárním vzdělávání.

Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl míní, že ministerstvo školství by mělo přerušit přípravu vysokoškolského zákona. Novinářům dnes řekl, že v pondělí poslal ministrovi Ondřeji Liškovi (SZ) dopis s tímto požadavkem. Reakci ministerstva ČTK zjišťuje.

Českému vysokému školství hrozí další odliv mozků, zejména do jiných profesí. Podle rektora Univerzity Karlovy (UK) Václava Hampla za to může dlouhodobý nedostatek financí, s nímž se vysoké školství musejí potýkat.

Vláda v pondělí posoudí dva návrhy z dílny opozičních poslancům týkající se školství. Podle jednoho z nich by akademici a další pedagogičtí pracovníci mohli od příštího roku dostávat měsíční paušální příspěvek na nákup odborné literatury a jiných pomůcek.

M. Jan Sokol a été élevé au rang d’Officier dans l’Ordre de la Légion d’honneur par le Président de la République. Cette décoration lui a été remise par l’ambassadeur de France en République tcheque, Son Excellence M. Charles Fries.

Le philosophe tcheque, ancien dissident, ancien signataire de la Charte 77, Jan Sokol a été décoré de la Légion d’honneur. Francophone, francophile, il a entretenu des liens étroits avec les cercles philosophiques français et traduit de nombreux ouvrages..

Ještě jako mladý gymnazista uvažoval Václav Špičák o tom, že se stane hercem. Nakonec však nezvolil divadelní prkna, ale povolání lékaře. A za svou mnohaletou praxi se stal jedním z předních pediatrů a alergologů v Česku. Za přínos české medicíně ho proto v pátek 27. 3. 2009 v břevnovském klášteře pasovala Česká lékařská komora na rytíře českého lékařského stavu.

Zatímco se v novinách řeší vládní krize a na stránkách Respekt blogu se diskutuje o tom, zda jsou Češi národ debilů, či zda jen slušní lidé mlčí, takřka nezmiňováno uplynulo další výročí narození Jana Amose Komenského. Další Den učitelů.