Univerzity se bouří proti vládní reformě VŠ ****************************************************************************************** * Univerzity se bouří proti vládní reformě VŠ ****************************************************************************************** 6.2.2009, rubrika: Studium, strana: 14, autor: Marek Přibil Proti reformě vysokých škol, kterou navrhuje v lednu vládou schválená Bílá kniha terciární z dílny ministra školství Ondřeje Lišky (SZ), se tento týden ostře ohradily univerzity. Ne kritické připomínky vyslyšeny, zvažují dokonce i týdny neklidu či bojkot přijímacích zkouš jehož ambicí je zavést na veřejných VŠ školné – ať už formou přímé, či odložené platby – a podkladem pro vznik věcného záměru nového vysokoškolského zákona, jim především vadí nekon problému financování VŠ. Proti návrhu mají přitom kromě opozice výhrady i někteří koaliční politici, třeba lidoveck školství Michaela Šojdrová. Podle té je sedmdesátistránkový reformní dokument plný bílých Problém správních rad Rektor Univerzity Karlovy v Praze Václav Hampl pro Právo už v lednu uvedl, že akademická o obává, aby s sebou Bílá kniha nepřinesla zásadnější omezení autonomie a samosprávného prin škol jakožto významného výdobytku studentů v revoluci 89. V čem vidí problém? Především v tom, že vedení univerzit má být v rukou správních rad univ rad jakožto institucí sestávajících, jak v Bílé knize zaznívá, z lokálních politiků, předs podniků a podobně, by záleželo, co se přesně rozumí zvýšením pravomocí těchto lidí,“ soudí tohoto principu i z konkrétní realizace jsou na místě,“ dodává. Příliš také nerozumí argumentům Lišky a ministerského předsedy Mirka Topolánka, že školné studovat sociálně slabým. „Co se té sociální spravedlnosti týče, tam s tím mám vážný probl tomu. Já jsem asi člověk s prostým selským rozumem,“ zmínil ještě. Zelení, za které byl nejmladší člen vlády zvolen do Sněmovny a za něž se stal ministrem, p svém programu v kapitole 5.1. věnované školství uvádějí: „Nechceme školné na vysokých škol financování neřeší, ale ztíží přístup ke vzdělání pro studenty z rodin s nižšími příjmy.“ Topolánek však oponuje tím, že tato vláda školné nezavede. Liška připraví zákon o půjčkách „Navrhnout chceme nejprve systém půjček a grantů, jež by naopak měly rozšířit možnost stud nechal se slyšet premiér. Liška zase vysvětlil, že studentské granty, výhodné půjčky a spoření na studium by měl umo finanční podpoře studentů. „Chci ho připravit ke konci roku,“ poznamenal pro Právo ministr Děkanka Filozofické fakulty univerzity v Ústí nad Labem Michaela Hrubá vidí zároveň jako v problematické, že navrhované změny ve vysokoškolském vzdělávání, například kategorizace un vědecké a vzdělávací, nejsou konkretizovány se všemi důsledky. Univerzitě Palackého v Olomouci se nelíbí navyšování počtu studentů bez ohledu na demograf hodnocení škol. Podle jejího kancléře Rostislava Hladkého nenavrhli autoři Bílé knihy dost a realizovatelné řešení problému financování vysokých škol. Řekl to ČTK. V názorech na Bílou knihu se většina akademiků z univerzit shodne, své kritické připomínky zapracovat do věcného záměru zákona. Ten vláda uložila zpracovat Liškovi a ministru financ Miroslavu Kalouskovi. „Věřím, že ten proces by teď mohl být transparentnější. A stále věřím, že zásadní věci a n podaří uvést život,“ doplnil Hampl. Hrozí i protesty Někteří akademici se však bojí, že ministerstvo nevezme jejich výtky k Bílé knize v potaz. nebude reagovat, přistoupili by v krajním případě k dalším krokům, jako jsou stávky nebo b zkoušek. Právu to potvrdil předseda Akademického senátu Filozofické fakulty UK Petr Christ Na protest tento týden založily převážně humanitní fakulty z celého Česka platformu Pro vz žádá, jak novinářům řekl jeden z pořadatelů setkání, Josef Šlerka, aby se o zákonu i refor široké účasti akademické obce. „Budeme dělat takové akce, abychom byli vidět. Jestli to případně budou akce v podobě stáv týdnů neklidu, je otázkou další koordinace mezi jednotlivými fakultami,“ zdůraznil Šlerka. *** Co navrhuje ministerstvo školství * Zavedení školného, kterému by měl předcházet systém půjček, spoření na vzdělávání a zave podpory studentů. * Zvýhodnění a podporu brigád. * Přijímací řízení na VŠ založené na obecných studijních předpokladech, ne na konkrétních * Zřízení Rady pro terciární vzdělávání (RTV), která by koordinovala spolupráci univerzit RTV by měla navrhovat správní radu, která posílí svůj význam a podílela by se například na * Posílení vlivu externích aktérů ve správní radě na řízení univerzit, například zástupců veřejné správy, podnikatelů, absolventů univerzity. * Zahrnutí krátkých studijních programů vyšších odborných škol do vysokoškolského systému. * Financování výzkumu a vývoje na VŠ řízené podle výsledků (patenty, vědecké publikace) se podporou některým oborům (regionálně orientovaným, uměleckým). * Zavedení standardizovaného hodnocení kvality výuky, na základě kterého by byly oborům ud akreditace a finance. * Podporu soukromým firmám, které spolupracují s univerzitami na výzkumu a vývoji; vznik a na propagaci a komercionalizaci výzkumů. * Financování a akreditaci oborů tak, aby se školy rozvrstvily na výzkumné, vzdělávací a p orientované.