Jak zlomit krizi ****************************************************************************************** * Jak zlomit krizi ****************************************************************************************** ČT 24, 08.02.2009 Moderátor Dalšími hosty Otázek jsou guvernér ČNB Zdeněk Tůma, vítejte v˙Otázkách. Zdeněk TŮMA: Dobrý den. Moderátor Prezident Svazu průmyslu a obchodu, Jaroslav Míl. I Vám přeji hezký dobrý den. Jaroslav MÍL: Dobrý den. Moderátor A ještě jednou vítám profesora Jana Švejcara, z˙Michigenské univerzity. Vítejte. Jan ŠVEJNAR: Dobrý den. Moderátor Týden co týden jsme svědky zhoršujících se prognóz a výhledů české ekonomiky. Dá se to pod guvernére, chápat i tak, že ještě nevíme v˙jaké fázi té krize vůbec jsme? Když sledujeme p Ministerstva financí nebo centrální banky, které jsou zhoršující se. Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka: Tak máte pravdu, že někdy to vypadá jako by se předháněli, kdo řekne horší čísla. Nicméně taková, že od loňského podzimu opravdu došlo k˙významnému zhoršení a to především v˙zahran vyspělých zemích. Takže i to se odráží tady. Česká ekonomika se nemůže vyhnout, jsme velmi otevřenou ekonomikou a ten dopad to na nás má. I to je důvod nebo to je hlavní důvod, proč vypadá významně jinak, než vypadala na podzim. Moderátor Ty zhoršující se prognózy, vždyť před tím léta optimismu a předháněly se makro ekonomové a kdo vymyslí hezčí prognózu, v˙uvozovkách. To berte v˙nadsázce, co říkám já. Teď zároveň tý špatné zprávy. Není, může to prohlubovat důvěru a, a vlastně podvazovat ekonomiku nejen gl českou? Pane profesore. Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Samozřejmě to ční a myslím ten úkol je, jak zlomit, jak změnit očekávání, především ve svě samozřejmě u nás. Moderátor Jaká jsou teď největší rizika toho, co může ještě zahýbat s˙českou ekonomikou? Když nevíme ekonomické krize jsme, pane prezidente. Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu: Tak podle mě, my musíme především odstraňovat příčiny problémů. A ty leží za našima hranic jedna. To znamená, na ty se musíme soustředit. Druhý, abychom sami nezhoršovali tu situaci vnitřní situace, podle mě je to druhá platební neschopnost. Stát v˙podstatě může letos výr podniků, zhoršit i fungování. Moderátor Je to teď to největší riziko, které ještě více může prohloubit tu ČNB odhadovanou recesi? Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu: Co se týče domácí scény, ano. Co se týče evropské scény, tak je to nárůst protekcionalismu my jsme už někde 1,5 , 2 roky zpátky říkali, až bude hůř. Tak prostě takový ten ekonomický bude mít nos navrchu. A podle mě česká vláda má unikátní příležitost. Předsedáme EU a je p abychom vystoupili, předložili řešení pro Evropu. To je bod jedna. Bod dvě. Prosazovali to klíčový parametr pronašeč předsednictví. Tzn. trh bez bariér, otevřená Evropa. Pojďme za t pasivní, buďme výrazně aktivnější. Já si myslím, že jestli dneska nezastavíme to, co třeba a ono to zaznívá i od jiných. Jestli se prostě neozveme a necháme prostor takovým hloupým, tak pochopitelně se stanou časem legitimní a situace budou výrazně zhoršovat. Tzn. my musí venku, výrazně aktivněji, máme k˙tomu podmínky, máme k˙tomu i docela slušné partnerství s˙ myslím si, že tady ta určitá historická spolupráce navázána být může a podle mě i je, ale výrazně aktivněji čelit směrem ven a když se nám podaří vyřešit tento problém, který je mi tak pochopitelně česká ekonomika, protože má zdravé banky, tak je schopna se prosadit a mu vzít jako určitou příležitost. Moderátor Vy jste si symbolicky vzal diář, předsednictví českého předsednictví, tomu se záhy ještě d se zatím o ekonomice české. Druhotná platební neschopnost. Je to i z˙pohledu vás jako cent i větší riziko, které ještě může přispět k˙tomu, že za pár týdnů budete dávat další makro prognózu, kde půjdete s˙hloubkou recese níž? Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Ne, tak je to, jak říkal pan prezident Míl. Je to věc, která se týká domácí ekonomiky, ale řešení leží v zahraničí. V těch posledních měsících ke zhoršování prognóz docházelo zejmén slabšího vývoje v zahraničí. Když si vezmete před pár měsíci, svým způsobem před pár týdny lidí a většina analytiků očekávala, že i vyspělé země porostou, aspoň že to bude kolem nul se předpokládá poměrně výrazný propad, řekněme, nějakého 1,5 %, a to je asi ten základní p schopni vykompenzovat propad zahraniční poptávky žádným opatřením, a to, že jako tenhle pr na naši ekonomiku, tak druhotná platební neschopnost je jeden z těch projevů. Samozřejmě t je, aby pak banky byly dostatečně kapitalizované, měly dostatek likvidních prostředků a us druhý náraz, protože ten první, tím jsme prošli poměrně dobře, to byla finanční krize, to skutečně český finanční sektor si stojí velmi dobře na zdravých základech, nyní při tom zp je evidentní, že se to dotkne ekonomiky jako celku, firem, a že to dopadne i na portfolio Moderátor Kdy ten druhý náraz přijde? Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: No, tak to bude spíš během druhé poloviny tohoto roku a případně příští rok, ale my máme z se na různé stresové scénáře, že bychom i tu druhou fázi krize měli být schopni ustát, ale ekonomika, si to, řekněme, odskáče taky a že samozřejmě neporoste těmi tempy, na které jsm je celkem evidentní. Moderátor Zdeněk Tůma o tom mluvil, že jsou faktory, které nemůžeme ovlivnit, protože prostě je česk součástí globální ekonomiky, ještě navíc ekonomiky exportní. Vnitřní faktory, které mohou české ekonomice zlomit vaz, na které může mít centrální banka, Ministerstvo financí vliv, Švejnare, jsou? Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: No, podívejte se, je tady omezená možnost. Samozřejmě můžeme následovat to, co dělají lidé musíme se zaměřit na to, aby stimul, který bychom dodali do české ekonomiky, byl opravdu t mít reálný velký dopad, to znamená v oblastech, které opravdu zamezí nebo sníží nárůst nez protože tam je ten největší úraz, protože jednak lidé, kteří jsou na jedné straně, nepřidá přidaná hodnota, HDP, jednak nás stojí peníze, čili tam je ten největší pozitivní možný st straně musíme též nezaspat a dívat se, co se děje ve světě. Celý minulý rok jsme zaspali v už je v recesi celý rok, to víme, západní Evropa se do ní hrne, a my teprv nyní debatujeme opatřeních. Moderátor V jaké fázi, a propo, je Amerika? Tam ten druhý náraz, který tady Zdeněk Tůma čeká v polov roku, koncem letošního roku, možná i se projeví v roce příštím, tak Amerika má nejhorší za Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Myslím, že ještě ne. Myslím, že to nikdo přesně neví, ale za poslední čtvrtletí se propadl produkt Ameriky o 3,8 %. Kdyby nedošlo k nárůstu rezerv, inventáře, tak to bylo o 5 %, což propad, a celý systém se stále ještě žene směrem dolů, a to i v oblasti finančního sektoru potažmo my závisíme na Americe, tak teprv jsme v první fázi, která stále ještě pokračuje. má velký balíček, Amerika, jestliže se uskuteční opatření, která připravují, tak bude mít 10 %, my se tady bavíme o 3procentních kritériích, Amerika půjde nad 10 %. A celý ten prin zlomit ta negativní očekávání, zlomit tu spirálu, která jde směrem dolů. Jestliže se to po západní napřed a potom potažmo my půjdeme též směrem nahoru. Moderátor A když se to nepodaří, tak průšvih bude... Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Když se to nepodaří, tak to bude vleklejší, než očekáváme. My máme samozřejmě v Evropě mno automatických, takových balančních, která nejsou v Americe, takže bych neočekával, že ta h bude tak velká jako v Americe, ale zase může být vleklejší. Amerika půjde prudčeji dolů a Moderátor Když se podíváme na to, v jaké kondici byla a bude česká ekonomika, tady jsou data centrál dvěma roky rostla česká ekonomika, řekněme, rekordními 6,5 % HDP, loni to podle posledního banky byla necelá 4 %, letos se má podle té nejnovější prognózy publikované centrální bank propadnout česká ekonomika o necelého půl procenta, respektive tři desetiny procenta minus jste, pane guvernére, pracovali v centrální bance už od podzimu na tom krizovém alternativ čtvrtku vy máte další alternativní scénář, to znamená, že kdybych viděl vaše makroekonomic ta alternativní recese půlprocentní se teď změnila v recesi dvouprocentní? Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Takhle - my jsme na podzim viděli rizika významného vychylování jiným směrem, a to směrem byl důvod, proč jsme publikovali alternativu, což běžně neděláme, většinou pracujeme s něj scénářem, samozřejmě zvažujeme různé další stresové nebo citlivostní scénáře. V tomto příp přesvědčeni, že rizika jsou vychýlena výrazně jiným směrem, a proto jsme publikovali alter jste zmiňoval. V tomto případě více věříme tomu základnímu scénáři, nicméně pravda je, že je obrovská, jak říkal profesor Švejnar, není ani zatím jisté, jak to dopadne v Americe, k zlomit a jakým způsobem to nakonec odnese Evropa, takže rizika jsou vychýlená, jsou oběma růstu HDP, asi bych viděl pořád rizika spíš směrem dolů, ale... Moderátor Takže teď, berte to s nadsázkou, ale tak jako jste na podzim alternativní krizovou variant tak teď ji máte, ale nepublikujete ji. Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Ne, není to tak, nemáme, nebo nemáme alternativu, tak... Znovu... Rizika vidím, co se týká dolů, nicméně není to tak výrazné, abychom zpracovávali nebo publikovali nějakou alternati Moderátor To znamená, že ta... Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: ... ale pokud byste se mě ptal, jestli ta situace za rok nebo jestli naše příští prognóza současnou nebo pod ní z hlediska růstu HDP, tak já osobně bych řekl, pokud tam bude nějaký půjde spíš tím záporným směrem. Moderátor Vnímáte, pane prezidente Míle, že stále ještě i ta čtvrteční publikovaná makroekonomická p banky je optimistická nebo optimističtější, a proto i Zdeněk Tůma připouští, že další prog jít směrem dolů, hlubší recese? Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Já si myslím, že je optimistická, na druhou stranu zase se nestrašme, jo, jako zkusme to t takhle - jestliže v loňském roce jsme vyprodukovali HDP, což je tahleta sklenička, tenhlet zde, tak v letošním roce vyprodukujeme buď stejně nebo o jedno procento méně... Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Já už jsem pil. Moderátor Zdeněk Tůma už nám tady dělá v rámci skleniček ten alternativní krizový scénář číslo dvě. Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Takže to není jakoby pokles, co byl v 30. letech ve Spojených státech o 25, 30 %, bavíme s jiným. A bavíme se o tom, že bohužel tím, že v dobách hojnosti my jsme se úspěšně zadlužov situace je teď podstatně, podstatně horší, a my jsme neudělali nic pro to, abychom reálně tý vítězný straně, protože dneska vyhraje ten podnik, ten zaměstnavatel, který umí perfekt náklady a má dostatečně dobrý inovativní produkt. Pro řízení nákladů jsme zkomplikovali le zavedli absolutně rigidní, nekompetentní zákoník práce a spoustu dalších věcí, předpisů, z administrativních nákladů. Co se týče, co se týče inovace, tak upřímně řečeno, teď, pán bů je připraven zákon, nový zákon o vysokých školách, okamžitě se zvedla ohromná kritika z Ka což je pro mě osobně zklamáním, nicméně pán bůh zaplať, že ten zákon je, ale my jsme měli o vysokých školách nějakých sedm, osm let zpátky, my jsme měli do propojení průmyslu, výzk racionalizace všech těchto věcí investovat daleko dříve a dneska jsme mohli být na vítězné Moderátor V tom vnímáte krizi jako pozitivní faktor, který vlastně donutí to, o čem se tady bavíme v let, co tady sedím? Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Já teda doufám, že krize povede k tomu, že najdeme racionální opatření, že se konečně pouč ty věci řešit, protože na co čekat? Jedině reformy jsou východiskem z této krize, to je pr - zabránit tomu, abychom zhoršovali si sami sobě situaci novými legislativními návrhy, ať republice nebo na úrovni Evropy. A pokud se nám tohleto podaří, tak podle mě budem na vítě To, že se na dva, tři roky uskrovníme, fajn, ale já bych byl optimista v jednom - my jsme prošli daleko horší situací a prokázali jsme, že jako lidé v této zemi žijící umíme, že ne líní, zhůvěřilí a, řekněme, zhýčkaný, tak jako velká část západní Evropy. Moderátor Ale teď jestli na tu naši situaci teď neplatí citát, že sytý hladovému nevěří, že jsme si jsme sytí a musí přijít... Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: To riziko tady je. Já si myslím ale, upřímně řečeno, že největší riziko je, jestli kraje n rozumný, racionální sociální návrhy na řešení situací v těch oblastech, v těch městech, v řekněme, regionech, kde dojde k nárůstu nezaměstnanosti, to znamená tak brutální, že tam b nezaměstnanost, vemu-li Nový Bor a podobně. To znamená, očekávám od krajů, že předloží ten Ministerstvo práce a sociálních věcí tyto věci bude prostě ve spolupráci řešit. To je klíč se udržela i určitá sociální soudržnost, sociální stabilita v zemi, která pak povede i k t řekněme, obdobím recese projdeme relativně bez ztráty kytičky. Moderátor Svaz průmyslu a dopravy pracuje s jakým odhadem míry nezaměstnanosti celorepublikově? Mini financí osm procent, a to říká, že je krizový scénář, slyšeli jsme Pavla Horáka, VZP pracu desetiprocentní nezaměstnaností. Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Já kdybych měl říkat to, co se dovídám od našich členů a od zaměstnavatelů, tak bych se ba víc, což zní tragicky, nicméně je to způsobeno... Moderátor To už tady ale bylo v 90. letech. Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: To už tu bylo, proto si myslím, že je to o tom mít připravený scénáře k tomu, aby se co ne lidí udržel v pracovním procesu. To je bod jedna. Bod dvě - my doplácíme prostě na rigidní Ve chvíli, až se začne trošičku dařit, tak prostě ten zaměstnavatel nového zaměstnance nen brát na zkrácený pracovní úvazek nebo na dobu určitou jsme v podstatě omezili. To je jedna věc - dneska prostě máte-li deset lidí, tak náklady na propuštění, v uvozovkách, dvou, tří vysoké, že vy v podstatě čekáte a pak to zavřete všechno. Další věcí, která je, a setkal j majiteli skláren, ale i jiných oborů, ty prostě nepokrytě říkají: "My nejsme schopni odfin roku ty závazky, které máme v oblasti energií, takže když jsme si spočítali, že chceme pro jakoby umrtvit, nechat značku dva roky nějak přežít s minimálním nákladem, tak prostě baví to zavřem a budeme to vozit z Číny, kam prostě teď na příští tři měsíce odejdem. Já si sku u nás je to o tom, že ta přemíra regulace nás dneska prostě dostihla. Moderátor A o tom se budeme bavit stručně při těch protikrizových plánech. Vrátíme se k hospodaření státní pokladnu při té recesi, jak ji odhadla ve čtvrtek centrální banka. Ministerstvo fin na krizovém scénáři. Ten předpokládá recesi české ekonomiky ve výši dvou procent. To je te jak ho připustil náměstek ministra financí Eduard Janota v rozhovoru pro Českou televizi. schodek státního rozpočtu vyšší než jsou 3 % hrubého domácího produktu. Náměstek ministra Janota připustil také překročení v té souvislosti maastrichtských kritérií i při nulovém e Eduard Janota, náměstek ministra financí: Nikdy jsme v lednu neprováděli takto razantní úpravy rozpočtu. Je to logické. Ale my jsme my jsme avizovali, že rozpočet zreálníme podle toho, až jak dopadnou výsledky ekonomiky za jaké zprávy získáme o vývoji ekonomiky v zahraničí, protože my jsme velmi otevřená, silně země. Takže to je na jedné straně. Na druhé straně jsme věděli o tom, že částečně se nám t řešit z rezerv, které byly nashromážděny v letech 2005 až 2007. A jednalo se vesměs o pros nebyly efektivně utraceny nebo které resorty, pokud nebyly schopny tyto prostředky utratit nepotřebovaly. Moderátor Konstatoval před týdnem v Otázkách náměstek ministra financí Eduard Janota. Neukazují tato dodržování té tříprocentní maastrichtské hranice v této situaci je neudržitelné a holt doj přijetí vstupu České republiky do eurozóny, protože rok 2009 i 2010 budou velmi špatné, a možné vstoupit do směnného kurzu ERM-2, pane profesore Švejnare? Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Podívejte se, maastrichtská kritéria jsou celkem byrokraticky nastavená kritéria, takže ta v situaci, kdy většina zemí je v hospodářské recesi, tak jak země v eurozóně, tak země mim nebudou splňovat maastrichtská kritéria. A naopak budou... Moderátor Ale zatím, promiňte, ale zatím Evropská unie při rozšiřování eurozóny jasně lpěla na tom, dodržovala. Vy osobně si myslíte, že sáhne Evropa k tomu, zvolí variantu, že se nebudou do maastrichtská kritéria tak striktně, jako se dodržovala při vstupu Slováků, Slovinců do eu se zkrátka bude dodržovat a dojde k odkladu rozšíření eurozóny například i o Česko? Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: To je těžko k posouzení, protože to bude zas, jak říkám, byrokratické, administrativní roz co si můžeme být celkem jisti, že země v eurozóně nebudou nezbytně dodržovat maastrichtská sebe samé. Moderátor Která varianta? Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Už se to děje. Už se to děje. Moderátor Která varianta je podle vás pravděpodobná, pane guvernére? Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Já se to opravdu netroufám předjímat. Já věřím tomu, že pokud my se přehoupneme přes ta tř to bude v situaci, kdy většina zemí uvnitř Evropské unie včetně členů eurozóny bude přesah o tři procenta. A na tohle, myslím, jako někdo ani v nejbujnější fantazii nemyslel, když t formulována. Netroufám si předjímat, jak se k tomu budou stavět evropské instituce. Na jed pravdu v tom, že v minulosti vždycky lpěly na dodržování ne všech, ale přinejmenším někter rozhodně to rozpočtové kritérium bylo jedním z klíčových. Na druhé straně v okamžiku, kdy velkém deficitu, tak nevím, já opravdu si netroufám předjímat, jestli... Moderátor Ale z toho v rámci... Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Víte, já bych doufal, že zvítězí zdravý rozum, jo, a... Moderátor Že se posune, že se posune ta hranice a respektive nebude se vyžadovat například u České r li politické rozhodnutí vstupu do eurozóny, tak ta hranice schodku veřejných rozpočtů, ta vztahu k hrubému domácímu produktu, nebude tak vyžadovaná? Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Podívejte se, já si nemyslím, že by se ta hranice nějakým způsobem měnila, za prvé, ta pra nastavená. Druhá věc je, do jaké míry bychom ta pravidla porušovali. Jestli budeme mít jak procent, tak se bavíme o něčem jiném, než když to je minus 3,1, 3,2. A navíc jestliže tam přechodný deficit nad hranici a země dělá kroky, které jsou kredibilní a věrohodné, a souv reformami, o kterých už byla řeč, a že v horizontu jednoho, dvou let se dostaneme zpátky d procenta a budeme směřovat k vyrovnaným financím. A to, o čem mluvil pan náměstek Janota, se v příštím, buď v letošním roce, možná v příštím mohli dostat, řekněme, nad 3 %, ale i k vláda letos rozhodla o termínu, tak se bavíme někdy o termínu v roce 2013, a to já věřím a že budeme, že krize bude za námi, a už bychom zase neměli mít problém s dodržováním třípro Moderátor Nevnímáte to tedy vy jako Svaz průmyslu a dopravy, kteří průmyslníci nejvíc volají, export co nejrychleji do eurozóny, Jan Švejnar to říká dlouhodobě, že včera už bylo pozdě, kdy by eurozóně, tak že ona hospodářská krize, ekonomická krize nutně oddálí vstup Česka do euroz Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Nemusí, je to skutečně o tý míře, jestli 3,1, 3,2 nebo 5,5. To je jedna věc. Druhá věc je Já mám pocit, že je to úplně nemocné uvažování v Evropě. Jako přece to minus tři procenta zadluženost tři procenta, bylo s tím, že když je situace špatná, tak nemáme vyrovnaný rozp do deficitu tři procenta. My jsme z toho udělali, že je normální být zadlužený. Ale ať si že žijeme za a) na úrok budoucích důchodců a našich dětí jako. To je realita. Takhle prost znamená - já bych očekával, že normální je mít vyrovnaný rozpočty, a je-li situace, která tak holt eurozóna půjde nebo ostatní země do minus třech, fajn, ale určitě bych se nestavě tedy jako je normální mít zadluženost tři procenta, pojďme vesele tak fungovat ještě další prostě normální není. Jednou ten dluh totiž musíte zaplatit. Vy ho platíte jako fyzická os Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Já mám za to, že takhle se v Evropě neuvažuje. Moje výhrada k tomu maastrichtskému kritéri už je překonáno Paktem stability a růstu, který je striktnější a který právě trvá na tom, hospodařit víceméně s vyrovnanými rozpočty, pokud deficit, tak velmi mírný, a ta tři proce řečeno, že jsou právě pro ty situace, kdy země je v problémech. Takže to, co se kdysi form určitá pravidla pro makroekonomickou stabilitu, a tehdy bylo řečeno, že to je pro ty situa má problémy, tak ten Pakt stability a růstu přes veškerá změkčení a diskuse, které kolem n jenom potvrzuje, podtrhává to, že by se takto mělo uvažovat. Moderátor Jan Švejnar? Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Já bych k tomu ještě dodal - souhlasím s tím. Dodávám, že vlastně ta maastrichtská kritéri jiná kritéria, která se uplatňují pro vstupující zemi, země, která vstupuje do eurozóny, j ta země se má podobat těm zemím, které už jsou v eurozóně, čili jestliže dočasně země v eu nějaký určitý limit, ať už rozpočtový nebo jinak v rámci boje proti recesi, tak jestliže p bude obdobně postupovat a bude v podobné situaci, tak splňuje racionálně to kritérium, že které už v té eurozóně jsou. To je to důležité. Moderátor Podívejme se teď na to, že vláda chystá ony protikrizové plány. Sociální demokraté alterna představili. Premiér Mirek Topolánek v sobotním rozhovoru pro Mladou frontu Dnes říká, že plány jeho kabinetu vyjdou státní pokladnu zhruba na 75 miliard korun. Upozorňuje, že to a neznamená, že by vláda vrhla 75 miliard korun do těch opatření, ale že například snížení s pojištění bude mít dopad do státního rozpočtu, který je zahrnut v těch 75 miliardách. A Mi dodává, cituji: "My chceme všechna ta opatření co nejvíce plošná, nechceme zrychlené odpis chceme všechna ta opatření co nejvíce plošná, nechceme podporovat nějakou specifickou skup sociálního pojištění i zrychlené odpisy tohle splňují. K opatřením typu šrotovné jsem já s Domnívám se, že pokud nedojde k nějakému celoevropskému řešení, neprotekcionistickému, kte tak to na vládě neprojde. To je můj odhad," slova premiéra Mirka Topolánka. V těch, a vrát vašemu diáři, EU2009.cz, české předsednictví a to, nakolik je české předsednictví, řekněme Topolánek se má ve středu sejít s José Manuelem Barrosem a mají probírat právě celoevropsk plán. Které věci podle vás jako předsedy, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy budou nezbyt protikrizovém plánu byly, aby zmírnily propad evropské ekonomiky? Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Já si myslím, že je potřeba začít řešit ty příčiny, to znamená tady je určitá nedůvěra mez evropskými bankami, to znamená to je první věc. To znamená mít tu jistotu, že ty banky už že tam nejsou žádná prostě pochybná aktiva a tak dále a tak dále. Druhá věc je přijímat op řekněme, zrychlení nebo zvýšení ekonomiky, pomoci hospodářství, který jsou skutečně racion velké pochyby nad tím šrotovným, protože to už se tady jednou realizovalo ve Francii před výsledek je 6-, 12měsíční zvýšení výroby, pak to zase vyprchá. To prostě zmizí, ale vy jst Moderátor Ale vidíte, že to stejně národní státy dělají, tak jestli to nepovýšit na tu celoevropskou Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Jasně, ale jestli tohle je přesně to opatření, na který mám použít peníze daňových poplatn pokračovat nebo postupovat tak, aby to bylo jednotné řešení v rámci EU a zabránit předevší a tomu ekonomickému nacionalismu, jak jsme se o něm bavili. Já si nemyslím, že naše předse špatné, jak tvrdí některá média. Podle mého názoru ten konflikt v Gaze byl vyřešen námi, j řešení teda ukradeno, řekněme, někým jiným, v uvozovkách, v oblasti plynu jsme taky prokáz řešit umíme. Podle mě teď... Moderátor Promiňte, pane prezidente, ale ne... ne... nepři... Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: ... je ale klíč jít v únoru řešit to, co máme, a reagovat podstatně rychleji. Moderátor No, ale to se chci zeptat - jestli v tom české předsednictví neselhalo, protože vidíte, že protekcionismu zaplavila Evropu. Stačí se podívat na Francii, což by z pohledu i českých m zajímavé, kdyby česká vláda podporovala odběr tisku jako jedno z opatření, aby se zamezilo dopadu i do tištěných médií, i když Sarkozy asi má i plány politické s tímto, nejen čistě ten národní egoismus už Evropu zaplavil, tak teď přijímat opatření, nepřicházejí s křížkem Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Je potřeba, my jsme z tohohle hlediska příliš slušní. Občas máme pocit, že tím, že jsme me bychom měli tolerovat víc ty názory těch ostatních. Podle mě je to prostě chyba. My jsme m aktivnější, razantnější v tomto směru, ať už ministr průmyslu a obchodu, Ministerstvo fina svolat jednání k této věci, konference do Prahy, klidně na konec února, to se všechno ješt dá. Podle mě tedy, a berte to jako můj osobní názor, když se zakládala ekonomická rada vlá jsem vycházel z toho, že to je institut, řekněme, osmi, deseti lidí, který budou pracovat těch opatřeních na celoevropské úrovni, a ne že budou zpracovávat, analyzovat možná řešení republiku, protože těch možných řešení je tady limitovaný počet do pěti racionálních, a na shodli v podstatě v září, v říjnu loňského roku. To nemusíme řešit teď v únoru. My jsme to s těmito lidmi ten rozsah evropský. A kdybysme tohleto zvládli, tak jsme posunuli a přines nového, zvlášť když máme heslo "Evropa bez bariér", tak ho pojďme realizovat, ale hlavně r rychlost. Moderátor Mluvíte o nedůvěře, která panuje v ekonomice, a neschopnosti firem dostat se k penězům jak hlavních, o jednom z hlavních problémů. Pomoci rozhýbat ekonomiku se snaží nejen Česká nár i Evropská centrální banka, všechny banky včetně amerického FEDu snižují radikálně úrokové se nejdříve na sazby České národní banky. Od loňského srpna už došlo k několikerému snížen úrokové sazby, naposledy ve čtvrtek, kdy Česká národní banka snížila, jak teď sami můžete Trh však nečeká, že by přístup k penězům byl snazší, tak jsme si mohli přečíst reakce trhu rozhodnutí centrální banky. Pro srovnání - podívejme se na to, jak razantně snížila úrokov centrální banka FED. Tady je grafika. Tak základní úroková sazba FEDu ve Spojených státech je na nule, když se od loňského dubna snižovala postupně ze dvou procent. Snižování úrokov však zjevně omezeným nástrojem v boji s ekonomickou krizí. A na to se záhy zeptám. Ještě ú snižuje i Evropská centrální banka, opět srovnání, porovnání. Jasně to vidíte - z více než Evropská centrální banka od loňského roku až na dnešní 2 %. Banky však i po razantních pok úrokových sazeb nejeví ochotu půjčovat peníze. Počítali jste s tím, pane guvernére, že i p snížení úrokových sazeb přijde přesně ta reakce, nedůvěra nezmizí, podniky se stejně k pen jako se nedostaly, když byla 2procentní, 2,5procentní úroková sazba? Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Tak to je hodně věcí na reakci. Za prvý - asi není moc dobře nás srovnávat s americkou cen Americká ekonomika je uzavřená, jak už o tom jsme tady mluvili, tak má trochu jiný řád pro my. My jsme ekonomika otevřená, takže pro nás například, pro srovnání, ať už s americkou e s eurozónou, vývoj kurzu má daleko větší význam, stejně jako jsme v minulosti byli pod saz protože česká koruna posilovala, tak momentálně uvolnění měnových podmínek probíhalo velmi přes oslabování kurzu, a v tom jsme v úplně jiné pozici, než jsou kolegové v Evropské cent v americkém FEDu. Druhá věc je, vy jste říkal, firmy se nedostanou k penězům. Půjčky rostl letech tempy dvoucifernými v řádu dvaceti, třiceti, u domácností třicet až pětatřicet proc u firem 20, 25 % ročně. V okamžiku, kdy se vám zastavuje ekonomika, tak samozřejmě, že ta nižší. Nicméně pořád úvěry objemově rostou, čili neklesají, jak by možná vyplývalo teda z že jsme se někam propadli, nepropadli se. Pořád jsou, jakoby ten nárůst ve srovnání s loňs kladných číslech. A český bankovní systém má dostatek likvidity, banky koneckonců nic jiné neumějí, ale není to proto, že by banky nepůjčovaly a dostali jsme se do krize, ale protož zpomaluje, no tak máte méně projektů, a co banky pozorují, je menší poptávka, protože samo firmy mají nižší poptávku, než měly, protože máte méně projektů, jako takže to je, řekl by evidence toho, že vám pochopitelně ta úvěrová dynamika poklesne. Vím, že některé banky dok "Pokud máte pocit, že jsme neracionálně něco odmítly, tak přijďte, podíváme se na to," a p byl informován, tak jako nikdy s ničím nepřišel, jo, čili já chápu, že k panu prezidentovi do kanceláře několik desítek jako rozzuřených podnikatelů, ale znova říkám - díváme-li se tak ta situace není nijak tragická. Moderátor I z těch důvodů vy říkáte, že je otázkou, jestli centrální Česká národní banka, jestli bud úrokové sazby, protože naznačujete, že jakoby v těch dohledných měsících nevidíte příliš p snížení úrokových sazeb? Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Takhle - na druhé straně samozřejmě, že ta transmise, čemu my říkáme transmise měnové poli my rozhodneme, nějak se to promítne na sazbách, na mezibankovním trhu a v klientských sazb omezenějším způsobem než v minulosti. Je pravda to, že mezibankovní trh ani u nás ani v Ev jak jsme byli v minulosti zvyklí, ta situace už se trochu zlepšila v tomto roce, nicméně p jak bychom si představovali. A samozřejmě ta provazba do klientských sazeb je ještě další to není zdaleka jenom o sazbách, je to o přísnějších standardech, protože koneckonců ten p v Americe vzniknul, byl velmi uvolněný standard, jak to bylo právě o problému s regulací a finančním trhem. A ta lekce, kterou všichni dostali v Americe, je právě o tom, že existuje kam je možné jít z hlediska uvolňování těch standardů. A samozřejmě, že v současné době to ekonomickou situací. Samozřejmě, že ty standardy jsou dneska přísnější. Takže není to jeno sazbách. Moderátor Jan Švejnar je předsedou dozorčí rady Československé obchodní banky. Připouštíte, že je ta ona kritika Svazu průmyslu a dopravy, jak se na to záhy zeptám Jaroslava Míla, a nebo je v logické, vám bližší ten názor zde přítomného Zdeňka Tůmy, že to není tak špatné? Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: No, já si myslím, že to není tak špatné v tom smyslu, že ty banky opravdu nejsou ve finanč jako jsou například americké banky a některé západoevropské banky, že tady spíš panuje obe opravdu pramení z toho, že ekonomika vstupuje do recese, perspektivní projekty, které byly minulosti, nemusí být perspektivní finančně v současnosti, a proto vidíme, že ty banky vla ale stále ještě půjčují. Takže ten problém je typu, že je méně samozřejmě půjček, než by s kdybysme měli vysokou konjunkturu, nicméně existují, a ten problém všeobecně ve světě je, banky jsou mnohem méně schopné zvýšit konjunkturu snížením úrokových sazeb, ale jak vidíte jde velice razantně, ta je celkem na nule, Evropská centrální banka potažmo, že jo, naše c České republice, jsou spíš konzervativnější, to znamená ten sestup úrokových sazeb je nižš čím víc nižší... Moderátor Ale jasně Zdeněk Tůma říká, že není ta komparace zde... Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Dobře, ale pro evropskou centrální banku už je bližší. Samozřejmě Evropa je trochu otevřen státy, ale ne zas o tolik, protože většina obchodů je uvnitř Evropy, ne mimo Evropu. Ale n myslím, že je potřeba si uvědomit, že je tady obezřetnost, která je zcela namístě, banky m zodpovědné instituce, a je zde totiž taky velká nejistota, a ta nejistota způsobuje, že js na úvěry, a tudíž i když centrální banka sníží například úrokovou míru, tak se to ne nezby projevuje nebo ne stejně v úvěrech, které dostávají jednotlivci nebo podniky na projekty. Moderátor Promiňte, nepřevažuje tam ale spíš to, že akcionáři tlačí i kvůli kurzům akcií jednotlivýc vlastníky bank: "Nepůjčujte, ty peníze si vyberte jinak, poplatky a podobně!"? Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Ne. Ne. Je to... Moderátor To znamená - je lepší vrabec v hrsti nežli úvěrový holub na střeše? Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Ne. Ale je to zase otázka rizika, protože jak se již pan guvernér zmínil, banky dostávají ty peníze, fondy mají. Oni je nějak musí použít. Je otázka, co je nejlepší způsob, jak je stále zvyšují půjčky, ale ne už do té samé míry jako předtím, protože jak říkám, je tady t obezřetnost, která je namístě do té chvíle, než se Evropa, Česká republika, celý svět odle recese a začne stoupat. Pak uvidíte, že úvěry budou opět stoupat. Moderátor Nedostatek nerizikových projektů - Zdeněk Tůma jasně pojmenoval to nebo z pohledu centráln vaše plakání není zbytečné. Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Já na to mám výrazně jiný pohled. Souhlasím s tím, že se pořád půjčuje, nicméně ten trend, je takhle, to znamená to padá brutálně dolů. To je jedna věc. Druhá věc je - přestalo se p projekty kofinancování z Evropské unie, to znamená připravené projekty. Další věc je, že p že se vám snížil obrat, ale pořád jste ziskoví, se vám zdvojnásobí úroky z provozního úvěr zastavíte v podstatě i zdravou firmu. Třetí věc - znám, nechci tu banku teď konkrétně jmen projekty, které dřív požadovala 10, 20 % equity, teď požaduje 50 %. V ten moment ty projek celkem logicky. A já po vládě nechci, ať jde podnikat za podnikatele, ani po vládě nechci, konkrétním podnikatelům dárky. Já jsem přesvědčen, že přes Českomoravskou rozvojovou a zár kdyby se navýšil prostě její objem prostředků o nějakých 5 až 10 miliard korun, tak jsme s klasickými bankovními postupy, pomoct překlenout tady ten objem provozních úvěrů. To je pr Českou exportní banku, protože ta krize je určitá příležitost dostat se ven, projekty jsou názoru, jsou. Ale zaznělo tady přece to, že tady existuje určitá riziková marže. Já jsem p moje zkušenost životní to bohužel potvrzuje, tady prostě platí to, že to hodnocení rizika tom risk manažerovi tady příslušné banky, který sedí v Praze a zná lokalitu České republik podnikání, ale bohužel ten signál jde od mateřské společnosti, od hlavního risk manažera c který to pochopitelně vidí úplně jinak, takže mnohdy ani netuší, kde leží Prostějov nebo L možná díky mistrovství světa bude vědět, kde je Liberec, tak ale zas neví, kde jsou Český chci říct, že v podstatě v ten moment se vám výrazně zhorší přístup k úvěrům, takže to je ty mateřské banky, protože mají své problémy nebo mají svá zadání, tak se chovají, jak se minimálně i ten další úkol. Proto jsem mluvil o ministru financí, aby se na evropské úrovn tyhlety věci diskutovat, abychom si sami nezhoršovali tu situaci ještě víc, než je, protož zdravé a máme na to. A poslední poznámka - jsou tu i příležitosti, jak investovat do racio které jsou prověřené, řekněme, garantované státem, ať už v oblasti ekologie nebo jiných op toho nebojme a pojďme to zkusit, pojďme to ale konat a dělat dřív, než bude pozdě, protože to začne takhle padat, tak to už moc nezachráníte. Moderátor Jan Švejnar, protože nepředpokládám, že by Zdeněk Tůma chtěl mluvit a komentovat ty protik protikrizová opatření, vám, Jane Švejnare, z toho, co předložila Národní ekonomická rada v Mirek Topolánek uvažuje, existuje něco, co v těch, v tom protikrizovém scénáři vlády vy vý Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: No, já především postrádám prioritu. Já myslím, že je potřeba prioritu, vybrat si, řekněme oblasti, na tu se zaměřit a opravdu to dobře zrealizovat. Jestliže těch návrhů bude velký, myslím, že tam je problém, co vlastně je cílem a co můžeme uskutečnit. Moderátor Které tři priority byste vybral vy? Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Já bych šel především na tu oblast nákladů pracovní síly, odlehčit co nejvíc mezd, odvodů, a tak dále, ze dvou důvodů... Máte tady dva dopady - lidé, kteří jsou zaměstnaní, přispíva znamená, jsou produktivní. Ve chvíli, kdy jsou nezaměstnaní, tak nejenomže nepřidávají, al peníze, protože jsme společnost, která je zajišťuje. Takže to je dvojí efekt, který je neg se uleví podniku tím, že je pracovní síla levnější, tak má dva efekty - jednak se jim vypl pracovní sílu, méně propouštějí, jednak se zvýší rozsah činností nebo méně se sníží rozsah protože je levnější výroba. Čili to by byla jedna oblast, která je velice důležitá. Druhá opravdu lidé chtěli začít přemýšlet, já myslím, tak nějak kreativně, tak zamysleme se nad investic a používat třeba i nynější finanční instituce tím, že by peníze z centra, ať už z nebo jinak, na projekty šly skrz existující banky, jo, které mají tu expertízu, momentálně půjčovat na určité rizikové projekty, ale jako společnost na ně jsme ochotni půjčit, proto tomu, aby byla recese větší než jiná, tak proč nevyužít tu expertízu? Samozřejmě najít sys podněty byly sladěny, aby všichni pracovali za účelem celospolečenského blahobytu. A potom fondy z centra k tomu, aby se financovaly projekty, které mohou být rizikové pro jednu fin ale blahodárné rozložení rizika celospolečenského. Moderátor Chcete komentovat nějak... Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: No, já spíš technickou poznámku, protože profesor Švejnar zmínil, že peníze z centra, příp banky, tak jenom podotýkám, že centrální banka nic takového financovat nemůže. Moderátor I když by asi podnikatelé byli rádi. Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Na Národní třídu zajdu. Moderátor Koruna je na houpačce. To je jeden ze základních problémů české ekonomiky. Podívejme se na jsme byli svědky rychlého posilování kurzu české koruny. Jedno euro bylo možné v červenci korun. Ekonomická krize sráží korunu a její kurz se začíná blížit ke 30 korunám za jedno e v poslední době vůči euru oslabuje nad očekávání České národní banky. Tento vývoj by měla korigovat podle guvernéra Zdeňka Tůmy a pak se stabilizovat. Průměrný kurz koruny vůči eur v letošním roce zhruba 26 korun za euro a v příštím roce pak 25,50 nebo 25,60 korun za eur Jaroslave Míle, s tímto hodnocením centrální banky? Nebo máte ty... Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Já osobně ano, protože si myslím, že to je realističtější pohled. V podstatě v dnešní situ hovoří o tom, že naše ekonomika by měla být jakoby jedna ku jedné, v uvozovkách, vůči, řek koruně nebo slovenské ekonomice, což určitě není pravda, to znamená nám to krátkodobě pomů realisti. Prostě žádný podnikatel, malý, střední podnikatel se neumí pojistit na tak brutá koruny. To prostě má taky své náklady podle mě. I když Slovensko dneska z hlediska nákladů tom může být, řekněme, hůř díky tomu kurzu, tak ale na druhou stranu tím, že jsou v eurozó ekonomika, jako země podstatně a výrazně jaksi atraktivnější pro nejen investory, ale pros Slovensko je jiný, než kdyby v eurozóně nebyli, protože představte si, že by Slovensko v e tak se na něj prostě kouká jako na, nechci říct součást Maďarska, ale jako na zemi, která maďarským vlivem, já musím být hodně opatrný po mnoha letech na Slovensku na toto téma, al je to o tom, že Slovensku euro hodně, hodně pomohlo. Ten kurz 25, 26 korun je podle mě vel koruna bude posilovat. Moderátor I když máte šanci, to je zajímavá debata, kterou jsem četl i v Hospodářských novinách v to je to eurorealismus, europesimismus, který převládl v centrální bance, která vám zase vzka můžete jako podnikatelé zahedgeovat proti volatilitě. Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Velké firmy. Malej podnikatel od deseti do padesáti lidí, na to nemáte kvalifikovaný perso prostě čas, prostor, abyste to vůbec zvládnul. Vy v podstatě zvládáte to, co zvládáte, pro firmu, umístit výrobek na trh a tisíce dalších věcí, ale to byste musel mít o nějakých sed zaměstnanců víc, abyste se vůbec do takovýchhle operací moh pouštět. Moderátor Je centrální banka opatrná i proto, že se změnilo její složení, protože odborníci, kteří p centrální banky, jsou nominováni eurorealistickým prezidentem, to znamená, že vy říkáte: " rozhodnutí," a nechcete si pálit prsty? Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Já jsem říkal, že to je politické rozhodnutí vždycky, bez ohledu na to, jaké je složení ba Moderátor Ne, ne, teď nemyslím vám jako osobně. Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: A ten můj postoj se odvíjel od toho, že ve finále to rozhodnutí musí být politické. Bez ši politického konsensu se nemůžete dostat vpřed. Druhá věc jsou ekonomické implikace. Zazněl jasně i v tom, co říkal pan prezident Míl. Je to dvojsečné. V každém případě bychom neměli to jenom proto, že teď koruna má veliké výkyvy, takže v těch posledních 6, 7 letech posilu posilovala relativně stabilně, výkyvy nebyly nějak dramatické, umožnilo nám to jakoby doda velmi nízké úrokové sazby, velmi nízkou inflaci, která byla srovnatelná s eurozónou, takže zeptáte na tohle období, tak vám všichni podnikatelé řeknou: "Ano, to bylo fantastický, v krásně podnikalo." Pak nastanou situace, kdy jsou problémy, je krize, čímž momentálně proc veličiny lítají nahoru a dolů. Finanční trhy tak fungují v období zvýšené nejistoty a není kurzech, ale podívejte se na akciové trhy. Naši slovenští kolegové k tomu vždycky přistupo jinak. Oni říkali: "My jsme zase ještě trochu menší ekonomika, ta volatilita slovenské kor obtížně zvládnutelná, ten trh pro slovenskou korunu je poměrně mělký," takže vždycky dával na kurz a na určité, řekněme, řízení kurzu, plus k tomu byl ten politický konsensus, takže objektivní důvody, tak, řekněme, i ty politické, které vedly k tomu rozhodnutí. A k tomu, prezident Míl, ano, je to tak. To, že česká koruna momentálně oslabuje, by nám mělo pomoci samozřejmě je asi pro mnoho dlouhodobých investorů pravda, že se budou dívat spíš na tu st docela dobře možné. Já osobně bych si netroufal říci, jako co by si v tom horizontu dvou, kdo jakoby z toho vzejde lépe, jo. Ale na druhou stranu je pravda, že ta, jak my říkáme, e navázání na ekonomiku eurozóny a zejména Německa je veliké a dlouhodobě určitě, alespoň z eurozóny patříme a o tom načasování, o tom je potom ta politika. Moderátor Jan Švejnar poslední slovo. Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Já bych ještě k tomu dodal to, že k hedgingu, jo, k tomu zajištění. Jednak je to problemat malé a střední podniky, a jednak je to nákladné. Čili pro všechny to je obtížná situace. A že ta fluktuace, ta nejistota se tak zvětšila ve světě, a nejenom za posledních šest měsíc zhodnotila o 25 % vůči euru z poloviny roku 2007 nebo do poloviny roku 2008, teď oslabila To jsou výkyvy, když si vezmete normální podnikatele, obrovské výkyvy, jo, a zvlášť když n směrem to půjde. Ex post dobře, víme, jak to šlo, ale když nevíte dopředu, tak to je obrov nynější situaci, zvláště když podniky mají velké problémy, tak to je prostě zátěž, břemeno Moderátor Profesor Jan Švejnar, guvernér centrální banky Zdeněk Tůma a prezident Svazu průmyslu a do Míl. Děkuji za tuto věcnou diskusi a těším se někdy příště, pánové, na shledanou. Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy: Na shledanou. Jan Švejnar, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Na shledanou. Zdeněk Tůma, guvernér, Česká národní banka: Na shledanou. Moderátor Vám divákům děkuji, že jste se dívali. Těším se opět příští týden v neděli na další otázky respondentů. Hezký zbytek dne, pokud možno, ve společnosti České televize. Recese se blíží Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 24 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Recese se blíží Pořadí: 9 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:14 Identifikace: TVT820090208030008 cz Klíčová slova: - Moderátor Týden špatných zpráv. To je právě končící týden v˙ČR v˙ekonomice. Zdá se, že zprávy dobré v˙ekonomickém zpravodajství nedostatkovým zbožím. Např. jsme se dozvěděli, že v˙prosinci s zahraniční obchod bez mála 12ti miliardovým schodkem. To je meziroční zhoršení o 9 miliard to vypovídá o velkém propadu českého exportu. Koncem týdne ČNB upravila svoji prognózu let tuzemské ekonomiky. Redaktor: Ještě v˙listopadu centrální banka odhadovala letošní růst o necelá tři procenta. Guvernér mluví o záporné nule. Opravená prognóza centrální banky vede k˙přepočítávání i Ministerstv ještě před 14ti dny odhadovalo kladný 1 % růst české ekonomiky v˙letošním roce. Eduard JANOTA, náměstek ministra financí: V˙dané chvíli Ministerstvo financí analyzuje, propočítává i variantu případného, teoretick HDP o 2%. Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí: Realita se podle mého názoru může pohybovat někde kolem nuly. Řekněme stagnace české ekono a i stagnaci bych v˙tuto chvíli pokládal za spíše přání. Redaktor: Jak bylo řečeno o slábnoucí ekonomice svědčí i čísla zahraničního obchodu. Ten v˙prosinci schodkem téměř 12ti miliard korun. Helena HORSKÁ, analytička Raiffeisenbank: Český vývoz už nebude táhnout českou ekonomiku ve směru růstu a naopak, ale může způsobit Redaktor: Centrální banka se snaží propad české ekonomiky zmírnit. Ve čtvrtek znovu sáhla ke snížení které jsou na čtyřletém minimu. Hlavní úroková sazba je teď na 1 celém a tři čtvrtě procen Zdeněk TůMA, guvernér, ČNB: Já sám si netroufám předvídat, jakým směrem bude další pohyb úrokových sazeb a kdy tomu ta Redaktor: Premiér Mirek Topolánek sestavuje za pomoci Národně ekonomické rady vlády /NERV/ protikriz z˙doporučení je podpora malých a středních podnikatelů. A to ze záloh evropských strukturá Eduard JANOTA, náměstek ministra financí: Přichází do úvahy takto využít zhruba 200 milionů euro. Redaktor: Protikrizové plány představili i v˙jednotlivých zemích E27. Moderátor Náměstek ministra financí Eduard Janota koncem minulého týdne připustil, že pokud česká ek poklesne o 2 %, přesáhne schodek státního rozpočtu hranici sta miliard korun. Krize - je možno se dohodnout? Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 24 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Krize - je možno se dohodnout? Pořadí: 8 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:14 Identifikace: TVT820090208030007 cz Klíčová slova: - Moderátor Tak poslední otázka na Vás, jste v˙rámci, řekněme politické reprezentace se dohodnout na n konkrétních krocích? Pavel Horák je jasné, Vy už jste o tom mluvil v˙první hodině, že poji které hospodaří s˙penězi a chtějí na nich, co nejvíce lidově, sedět. Ale zároveň, aby od t vybraly pojišťovny víc a tím bylo na onu kvalitní péči i pro lidi, kteří na to nemají. Je nějaká reforma práce na zákonech, které by tvořily reformu zdravotnictví, když nastoupila zdravotnictví? Pane hejtmane. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Já bych se vrátil k˙tomu, co s˙tím souvisí a zaznělo tady. Znamená to zatím ve Sněmovně ne který by nám s˙tou krizí pomohl. Paní ministryně si myslí (nesrozumitelné), čili nás čeká nad těmi zákony, abychom jí vysvětlili, proč my si to nemyslíme. Bohužel, já si to tak úpl protože právě v˙této oblasti je ten zákon hodně vágní a proto také narazil třeba na odpor i kdybych v˙téhle oblasti ten zákon to stanovoval pregnantněji, což já bych si docela přál přicházel s˙tím, jak se bude trvale zdravotní péče kategorizovat, dejme tomu třeba pracovn zdravotní péče. Na zdravotní péči plně hrazeného čili povinného, částečně hrazenou a kolik % a zcela nehrazenou. Takový systém má třeba Izrael nebo Francie a některé další západní s s˙tím dlouhodobé, dobré zkušenosti. Pokud by tento zákon toto popsal, tak bych byl docela návrh, bohužel, takto nepopisuje. Nepopisuje, tam je nějaká obecná formulace, která vůbec a umožňuje dva extenzní, extenzivní výklady. Jeden, že se nebude hradit nic. Druhý, že se všechno. Moderátor A jste tedy připraven se sednout s˙ministryní (skákání do řeči). David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Ještě, ještě minutu k˙tomu. Moderátor Ano. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Kdybychom toto do tohoto zákona dostali, což já bych si docela přál, takový mechanismus, j co je, ale takový mechanismus. Tak dopad tohoto bude tak, paní ministryně, někdy za 5, mož protože stanovit co je, co není standard je věc na výsost složitá. Tam je potřeba aby nad odborníci, pojišťovny, pacientská veřejnost a ti se neshodnou za měsíc, za půl roku, za ro a co není standardem té péče hrazené z˙pojištění. To je fakt docela složitý proces a my pr procesu, ekonomické, můžeme vidět tak někdy za 4 až 7 let po té, co se to zavede. Ne rychl se současnou finanční krizí, bohužel, vůbec nepomůže. Moderátor Paní ministryně. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ano. Moderátor Poslední otázka resp. aby jste se vyjádřila k˙tomu, co říkal David Rath. Jestli jste ochot teď v˙rámci řekněme systému nového, systému fungování zdravotních pojišťoven, univerzitníc přijít na sociálně demokratický poslanecký klub a např. vydiskutovat, začít vydiskutovávat nadstandardy, aby byly lépe pr. popsány. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Vy teďkom jste dal vlastně dohromady dva balíky zákonů. Univerzity a pojišťovny. Ty vůbec v˙Poslanecké sněmovně nejsou. Moderátor Stejně tak jako zdravotní pojišťovny, když nechám stranou novelu zákona a o zdravotním poj ve Sněmovně je. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Pozor. Ta je, ale ta je tam v˙souvislosti s˙těmi třemi novými zákony a více méně o legisla propojení do těchto zákonů. Si uvědomme, že vlastně ten zákon o zdravotních službách nahra zdraví lidu z˙roku 1966, který by tímto zanikl. Takže tam je logické, že je potřeba ta nov veřejném zdravotním pojištění. Já souhlasím s˙tím, že event. zavedení těch standardů, nads může projevit až časem. Ale to přece neznamená, že je to špatně. Moderátor To ale David Rath neříkal, tzn. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: No ne. Čili pojďme skutečně (skákáni do řeči). Moderátor Jestli jste ochotná se sednout. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Já samozřejmě jsem. Já jsem to deklarovala hned pár dní po svém jmenování do funkce a ješt ráda tady řekla jednu malinkou poznámku. Tady pan ředitel Horák řekl, právě jaké jsou tady nezaměstnanosti a co to vlastně udělá s˙výběrem na zdravotní pojištění. A já si myslím, že místě poděkovat panu ministrovi Nečasovi, za jeho vlastně politiku zaměstnanosti, že vlast že jsme v˙minulém roce měli nejnižší nezaměstnanost a teď nejsem schopna říct za posledníc Že představte si, že bychom Moderátor A také asi sociálním demokratům, protože oni zlomili ten trend a Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Já si myslím (mluvení navzájem). Moderátor Vy teďkom jenom děkujete ministru Nečasovi, tak dovedu si představit, že Rath bude chtít r Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Samozřejmě, to je, to je jeho právo. Moderátor Už jsem se toho bál. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ale uvědomme si, že skutečně ministru Nečasovi se podařilo to, že ta nezaměstnanost klesla historické minimum za posledních 8 nebo 10 let a teď si představme, že bychom měli dneska a narůstala by tak jak narůstá. Tak to potom si myslím, že by skutečně zkolaboval nejen zd Moderátor Tak já Vám děkuji oběma. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Mohu k˙tomuhle Moderátor Ne. Protože nestihneme zase tiskovou konferenci z˙Ústředního výkonného výboru České sociál demokratické. To hrozí. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Ne. Já se k˙tomu musím. Protože pan ministr Nečas na tom zásluhu nemá. Já bych. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ale ano. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Pro uklidnění přiznal, ale víte, paní ministryně, to bylo způsobeno tím, že se podařilo na výrazně ekonomiku. V˙té, v˙tom období jak přišel Miloš Zeman, investiční pobídky, privatiz byly, bohužel, za vlád Václava Klause. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: To bylo díky, to bylo díky stabilizačnímu balíku této vlády. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Ale, paní ministryně, vláda žádný stabilizační balík neudělala. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ale ano. Moderátor Topolánkův batoh, to si nevzpomínáte už, asi. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ano. To jste už zapomněl. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Tam žádný. Moderátor Já se omlouvám, ale končíme. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Vytáhněte si nějaké analýzy, možná by se Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Možná byste měl, Vy, máte krátkou paměť. Moderátor Já Vám děkuji oběma. Za tu věcnou debatu, budete ji vést také v˙Poslanecké sněmovně. David šéfa zdravotního výboru a Daniela Filipiová z˙pohledu nové ministryně zdravotnictví ČR. Já věcnou debatu a těším se někdy příště,že oba dva přijmete mé pozvání. Děkuji, na shledanou Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ráda. Na shledanou. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Já taky děkuji. Na shledanou. Různé varianty zdravotně pojistného plánu Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 24 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Různé varianty zdravotně pojistného plánu Pořadí: 7 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:14 Identifikace: TVT820090208030006 cz Klíčová slova: - Moderátor První dva sloupce vycházejí z˙letošního zdravotně pojistného plánu. Další varianta je post Ministerstva financí, které před 14ti dny zveřejnilo kladný ekonomický růst ve výši 1,4 % varianta, ta je postavena na stagnaci hrubého domácího produktu, to je ta varianta dvě, ja v˙grafu. Pak je pokles HDP o zhruba 2%, mínus 2% tj. řekněme krizový scénář. A pak vývoj p krajských poboček VZP ČR. To je ta varianta čís. 4. Přehledněji to divákům teď můžeme ukázat na vývoji salda pro letošní rok. Tady to jasně vi Letošní zdravotně pojistný plán počítal s˙kladnou bilancí. To je onen modrý sloupeček, něk dvou miliard.Varianta 1 růst HDP o 1,4 % podle Ministerstva financí. Dále pak stagnace hru produktu , varianta 2. Tam by jsme viděli bilanci nějakých mínus 5 miliard u VZP. Pokles h produktu o 2%, tzn. dvou procentní recese. Tam jsme na nějakých mínus 12ti miliardách u VZ půjde o ztrátu 7 miliard, tj. varianta 4, vývoj podle odhadu krajských poboček VZP. Moderátor Je možné seškrtat, pane řediteli Horáku, výdaje HZP, aby ztráta nebyla tak velká, jak se t v˙prognózách, které Otázky mají k˙dispozici? Pavel HORÁK, ředitel VZP: Tak v˙krátkém nebo střednědobém výhledu to možné není, protože samozřejmě úhrada zdravotní nic společného s˙tím, jak se vyvíjí výběr pojistného, to je největší slabina toho současné Navíc v˙letošním roce už platí úhradové vyhlášky. Před chvílí jsme slyšeli, že praktičtí l požadují kompenzaci poplatků, čili žádají ještě další navýšení plateb. Takže v˙reále nedoj poklesu, naopak dojde k˙nárůstu na zdravotní péči. Medicína se posunuje dál a přicházejí n není reálné dramaticky ty náklady ovlivnit. Samozřejmě máme v˙tuto chvíli čas na to, abych všechny vnitřní rezervy toho systému. Samozřejmě pro to potřebujeme nástroje. Některé máme budeme využívat, je to oblast lékové politiky kde je určitě další prostor. Velký prostor j cen zdravotnických prostředků, kdy tyto prostředky jsou v˙ČR předraženy o desítky procent. předtím nezmínil kur korunu, bohužel k˙tomu horšímu ještě z˙minulosti se nepromítla apreci těch zdravotnických prostředků. Moderátor Kolik to pak můžete ušetřit těmi recepty, které tu popisujete? Pavel HORÁK, ředitel VZP: Určitě se tím dá ušetřit 5% toho objemu nákladů ve zdravotnictví. Zmíním samozřejmě ještě Moderátor 5% ze 220 miliard. Teď mluvíte o celku nebo pokud by jste to měl vyčíslit na miliardy? Pavel HORÁK, ředitel VZP: Tak VZP hospodaří zhruba se 140 miliardami korun, takže je to, je tam potenciál určitě něk 7 miliardami korun. Nicméně to je jedna část. Druhá část, ke které dochází všude na světě docházet i v˙ČR, budou přicházet nové léky. Naši občané očekávají kvalitnější péči, takže na jedné straně, na druhé straně je ale růst, který nelze úplně celý nějak zmrazit. Takže že by určitě nelze předpokládat, že by výdaje na zdravotní péči v˙ČR klesly. My dokážeme z zdrojů maximálně omezit růst a ten potenciál tam je určitě těch 5%. Moderátor Říkáte tedy nějakých 5% miliard ušetření na, na růstu těch nákladů na zdravotní péči, ale Pavel HORÁK, ředitel VZP: Ale to nebude v˙letošním roce. Moderátor Ano. Pavel HORÁK, ředitel VZP: To by byla určitě záležitost po příštího roku a byl by to rozdíl mezi očekávaným růstem v˙ a nějakými našimi opatřeními. Moderátor A v˙rámci zdravotně pojistného plánu letošního roku a těch nejnovějších údajů o nezaměstna pracujete s˙jak velkou nezaměstnaností? Celostátní, v˙roce letošním, teď. Pavel HORÁK, ředitel VZP: Tak my máme samozřejmě modelace, které, to jsou ty první tři, pokud si to pamatují diváci. tři sloupečky to jsou modely a ten odhad krajských poboček byla realita, která počítá i s˙ v˙řadách pojištěnců VZP je i více nezaměstnaných než v˙průměru populací. A podle mě, takže že by nezaměstnanost mohla někde být mezi 9, 10ti %, opět zas to není, my pracujeme jinak čili není to nějaká průměrná nezaměstnanost za celý rok. V˙podstatě je to odhad jakéhosi d recese. Co zůstává neznámou je ta délka trvání. Pokud by ten, ty trendy se obrátily ještě letošního roku, byť nejspíš počítám, že to bude v˙závěru toho roku, tak se ta situace dá z tom začátku příštího roku. Pokud by ta krize trvala déle, takže já budu velmi očekávat tře ve stavební výrobě na začátku roku, o tom jak se bude rozvíjet potřeba obyvatel apod.. Ted trvalo déle než v˙tom letošním roce, tak se nevyhneme bez nějakým, krizovým opatřením, aby toho systému se opět obnovila. Moderátor Konstatuje Pavel Horák. Jan Švejnar hostem Otázek zůstává. Protože bude už za pár okamžiků částí, jak budeme probírat ekonomiku. Děkuji Vám pro tuto chvíli a děkuji Pavlu Horákovi, přijal mé pozvání. Pavel HORÁK, ředitel VZP: Děkuji. Na shledanou. Host - P.Horák, J.Švejnar Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 24 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Host - P.Horák, J.Švejnar Pořadí: 6 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:14 Identifikace: TVT820090208030005 cz Klíčová slova: - Moderátor Připomínám, že hosty Otázek zůstává ředitel VZP Pavel Horák a mé pozvání přijal i ekonom z univerzity prof. Jan Švejnar. Děkuji Vám, pane profesore, že jste mým hostem, vítejte v˙Ot den. Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Děkuji. Dobrý den. Moderátor Kterými kroky je podle Vás, pane profesore, zabránit tomu, aby se zdravotnický systém v˙té krize dostal do dluhu a nestal se tak jednou z˙obětí krize. Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Tak on bude jednou z˙obětí té krize, všichni budou obětí. Je potřeba ustanovit tu určité p opravdu nezkolaboval a zůstal funkční. Tzn. určité ekonomické kroky budou potřebné, ale sa jedno z nejdůležitějších oborů a bude potřeba, aby zůstalo opravdu dobře funkční. Moderátor Zdá se, že je velmi nepravděpodobné, že by se ministr financí Miroslav Kalousek v˙době fin rozhodl zvyšovat platbu za státní pojištěnce. Nebude to nakonec nevyhnutelné? Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Myslím, že to nakonec bude nevyhnutelné, bude to záviset na tom, jak hluboká ta krize, tzn bude. Zatím jsme na počátku. Je potřeba mít různé varianty přístupu, protože situace se mů Moderátor A právě mohl by, tady David Rath říkal jasně, že ten systém může zkolabovat, pokud nedojde protějším krizovým opatřením. Daniela Filipiová mluví o těch 7 reformních zákonech. Z˙Vaše ekonoma, jsou dostatečné nebo bude muset vláda, Poslanecká sněmovna nebo Senát přijmout da další kroky? Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Ten problém je, že jak jsme viděli v˙pořadu, existuje nyní velký zmatek, který ten vlastně není ještě není uveden vchod. Některá opatření byla zavedena, některá byla zrušena, tak je posoudit, vlastně jak tento systém bude fungovat. Teďka s˙novou paní ministryní samozřejmě odklad, protože ona musí nastartovat vlastně svoje ministerstvo. Takže tady je potřeba něj co se může stát, jaká bude časová souslednost a počítat i s˙tím, že jsou dostatečná opatře byla dostatečná v˙případě konjunktury nebudou dostatečná v˙případě hospodářské krize. Moderátor Tzn., že vidíte i možná jako ne právě zvyšování platby za státní pojištěnce, aby ten systé dluhu, do druhotné platové neschopnosti. Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan: Samozřejmě určitě říkám přístup, kdy všichni budou muset utáhnout opasky, je nezbytný, ale mít opatření toho typu, aby ten systém opravdu nezkolaboval nebo nedostal se do situace kd protože na tom závisí spousta lidí. Moderátor Teď otázka na Pavla Horáka, VZP v˙tom letošním zdravotním pojistném plánu rozhodně nepočít recesí. Tak jako ministr financí Miroslav Kalousek upravil státní rozpočet na letošní rok upravovat bude. Upravovali jste i vy zdravotně pojistný plán? Pavel HORÁK, ředitel VZP: Tak dobrá zpráva pro naše klienty je ta, že my jsme si vyvinuli schopnosti, jak neutralizo ekonomické krize v˙letošním roce. Protože máme k˙dispozici prostředky, které můžeme použít jediným sektorem, který je takto připraven. Všechny ostatní jsou na tom podstatně hůře. Ta ovšem ta, že na tom příkladu se krásně vidí ten rozdíl mezi skutečným zdravotním pojištění zdravotní daně. Jak je to dneska. Protože naše výdaje samozřejmě krizí zůstávají neovlivně stále financovat a budeme financovat veškerou péči, která je potřeba, tzn. ten, ta křivka bude zvyšovat v˙letošním roce. Na druhou stranu ten výběr pojistného je prostě daňový výbě změní nezaměstnanost, změní se % růstu HDP, okamžitě se to promítá do našich příjmů. Skute pojištění, které bychom my chtěli mít, by počítalo skutečné, skutečné výše pojistného z˙tě které, o kterých pojišťovna ví. Z˙rizik pojistných, které, které platí pro populaci ne pro Z˙toho by bylo pojistné, kdyby mohlo být samozřejmě i zkompletována ta solidarita mezi, me a chudšími a takový systém by byl, by se sám ureguloval a nebyla by to otázku příjmů, závi něčem jiném a výdajů zase na, na něčem dalším jiném. Tak, že Moderátor Teď zpátky k˙mé otázce. Upravujete plán, zdravotně pojistný plán na letošní rok? Pavel HORÁK, ředitel VZP: Tak my průběžně zpřesňujeme ty naše odhady, analýzy a samozřejmě ten zdravotně pojistný pl ho připravit podle těch maker technologických parametrů, které jsou nám dány Ministerstvem ten byl připraven v˙době, kdy, kdy ty odhady byly zcela jiné. My dneska pracujeme s˙reálný v˙podstatě známe možná nejpřesnější data. My jsme si udělali průzkum ve všech krajích mezi takže my máme dobře odhadnutou míru nezaměstnanosti ve všech krajích a v˙podstatě počítáme stavu s˙tím, jak se ta situace vyvíjí dnes. My jsme třeba viděli pokles pojistného už v˙ří roku, což je takové zajímavé. Vlastně až do listopadu, prosince tu probíhaly diskuse ve ve sdělovacích prostředcích, jestli ta krize tu je nebo není. My už v˙říjnu ve dvou krajích j ten výběr toho pojistného klesá. V˙listopadu to bylo v˙celé republice. V˙prosinci to byl d pod úroveň vlastně předchozího roku. A v˙lednu samozřejmě ten trend samozřejmě pokračuje, že ta situace se velmi změnila. My jsme schopni ji zvládat minimálně po celý letošní rok a vyvinout adaptační mechanismy na to, abychom i nadále byli schopni zastat svým závazkům, c Moderátor Pane řediteli, Otázky mají k˙dispozici možné varianty vývoje hospodaření VZP. My se na ně Vývoj příjmů a nákladů VZP Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 24 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Vývoj příjmů a nákladů VZP Pořadí: 5 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:14 Identifikace: TVT820090208030004 cz Klíčová slova: - Moderátor Když se podíváme na příjmy a výdaje nevětší zdravotní pojišťovny v˙zemi, Všeobecně zdravot že předchozí dva roky byly roky dobrými. Příjmy VZP v˙uplynulých dvou letech výrazně překr Poslední tři měsíce uplynulého roku jasně ukázaly, že propad ekonomiky a propouštění lidí VZP. Povšimněte si toho výrazného rozdílu mezi příjmy a výdaji, pro lepší přehlednost si m saldo mezi příjmy a výdaji VZP, což bude přehlednější než grafika. Moderátor Z˙grafu jasně vidíte, jak významně byly vyšší příjmy a jak v˙posledních třech měsících loň k˙záporné bilanci zhruba o 1 miliardu korun. Což je příznak zpomalení české ekonomiky, vln také tedy logicky nižšího výběru pojištění. Ekonomická krize Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 24 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Ekonomická krize Pořadí: 4 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:14 Identifikace: TVT820090208030003 cz Klíčová slova: - Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Budu se snažit navázat na jeho práci a prosadit maximum toho, co on připravil.Protože si m reformy jsou dobré a jsou dobré nejen pro české zdravotnictví, ale i pro české pacienty. A je to nejpodstatnější, protože pacient by měl být vždycky na prvním místě. Redaktor: Tak o Tomáši Julínkovi a prosazení jeho reforem mluvila na několik dní před nástupem do Ja Na základě žádosti paní ministryně Filipiové, si dovolila nás požádat o vyřazení těchto bo získali ještě prostor s˙novou ministryní na jednáních o těchto zákonech. Redaktor: Ministryně se chce dohodnout např. s˙lidovci. Jim vadí mimo jiné úprava potratů. Nesouhlas zákrok v˙Česku mohly postoupit i občanky členských zemí EU. Přitom podle unijních pravidel stejné služby jako Češky. Pokud by jim to ČR neumožnila, mohly by jim to ČR neumožnila, mo žaloby od Evropské komise a také pokuty. Menší strany měly dřív problém i se stanovením to by měli mít pacienti nárok z˙pojištění a co by si měli hradit sami. Moderátor O reformních zákonech chce ministryně FILIPIOVÁ jednat také s˙opozičními, sociálními demok možná ještě větší úkol než prosadit zdravotnickou reformu. Bude pro novou ministryni zdrav vypořádat se s˙dopadem ekonomické krize právě do českého zdravotnictví. Vláda pracuje na p plánu. Existují nějaké body, které v˙tom protikrizovém plánu vlády, v˙souvislosti se s˙pom české ekonomiky, budete mít Vy, jako ministryně zdravotnictví? Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Tak zatím nejsou konkrétní závěry, tzv. NERVU, ale vzhledem k˙tomu, že tam je např. pan Zá jakoby specializací je zdravotnictví, tak bezesporu tam budou i závěry, které se budou týk Ale to, co teďkom aktuálně může udělat ministerstvo resp. Parlament, je právě zabývání se které jsem teď, bylo slyšet z˙reportáže, nechala stáhnout z˙projednávání této schůze a rád zařadila na březnovou schůzi, protože právě tyto zákony by mohly zefektivnit zdravotní slu ušetřit výdaje na zdravotnictví. Co je jednoznačné, samozřejmě asi se nepodaří plně nahrad 12ti miliard, o kterých jste hovořil. Takže tady bude muset být opatření toho stylu, že po budou muset omezit investiční výdaje, protože přistoupit k˙tomu, že bychom omezili zdravot viděla jako to nejhorší, co by se (nesrozumitelné). Moderátor Kdybych Vám ale namítl, že a David Rath to tady zmiňoval, mínus 7 miliard, které stát ušet platby za státní pojištěnce tím, že se vybírají poplatky do systému zdravotnictví. Nestálo takhle špatné, aby stát se znovu přihlásil k˙těm penězům, tzn. aby se navýšila platba za s Tzn. ty, kteří jsou nezaměstnaní, důchodce a děti? Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Já Vám rozumím. Ono to svým způsobem zní logicky, ale když se podíváte do toho celého balí rozpočtu, tak kde ty peníze vezmeme? Vezmeme je ze školství, vezmeme je z˙vědy, vezmeme je Moderátor Zdravotnictví, paní ministryně, ale přišlo. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Já tomu rozumím. Protože bylo těch 7 miliard Moderátor Chcete požádat ministra financí? Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Já mám pocit, že i kdybych ho požádala, tak předem znám jeho odpověď. A svým způsobem ho b že Moderátor Ani se nepokusíte o to, tedy. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Samozřejmě, že s˙ním budu jednat, nebudu předem jaksi házet flintu do žita, ale obávám se nebudu úspěšná. To, že tady ten resort zdravotnictví přišel o těch 12 miliard, jsme v˙pods regulačním poplatkům. Tady je právě ten prostor pro ministerstvo zdravotnictví, aby se dok v˙rámci svého resortu právě s˙tím výpadkem těch peněz. Moderátor Přijdete ale tedy s˙žádostí, aby se zvýšila platba za státní pojištěnce? Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Já nechci říkat předem, protože si myslím, že bychom jsme měli zvážit ty možnosti, které m peněz, které jsou jak znovu říkám, právě v˙těch reformních zákonech je skrytá možnost jak právě do toho balíku resp. jak s nimi efektivněji hospodařit. Redaktor: Premiér Mirek TOPOLÁNEK v˙sobotním rozhovoru pro MF Dnes říká, že protikrizové plány vyjdo zhruba na 75 miliard korun a dodává. Citujme Mirka Topolánka: "My chceme všechna ta opatření co nejvíce plošná, nechceme podporovat nějakou specifickou sociálního pojištění i zrychlené odpisy tohle splňují. K˙opatřením typu šrotovné jsem já s se, že pokud nedojde k˙nějakému celoevropskému řešení, neprotekcionistickému, které bude p vládě neprojde. To je můj odhad". Zdroj - MF Dnes, 7.2.2009 Moderátor To říká Mirek Topolánek. Už dnes zdravotní pojišťovny, jak jsem už říkal pociťují propad p nezaměstnaností. Jak byste se s˙tím protikrizovým plánem e zdravotnictví vypořádal Vy, jak ministr? David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Tak Vy jste to tady docela i naznačil. My už jsme to jednou odvedli. Bylo to těsně před vo ministrem zdravotnictví, tak spolu s˙ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a premiérem jsm výrazné navýšení platby státu za státní pojištěnce a dali jsme tam mechanismy plus automat dle inflace. Jsme očekávali právě i ty inflační tlaky. Vezměte si,že v˙loňském roce inflac kolem asi 6ti a půl %. Bohužel ministr Julínek jakoby součást těch poplatků, té reformy, u snížil tu platbu za státní pojištěnce a zmrazil ji. Tzn. odstranil automatickou valorizaci neudělal, tak by dnes tady paní ministryně měla půl starosti. Protože by měla zajištěno, ž přišlo do zdravotnictví ze státního rozpočtu za státní pojištěnce o mnoho miliard navíc. T Redaktor: Že byste požádal ministra financí David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: No, jednoznačně je potřeba toto změnit, protože zdravotnictví jako systém není schopno se s˙takovým velkým propadem. Ten propad, který to zdravotnictví přijme, může řekněme vstřeba 2, 3% a i to činí problémy. Pokud ten propad bude činit nějakých 15, 20%, což je možné, ta se dostane do katastrofálních potíží. Skutečně, katastrofálních potíží. Moderátor Přijdete tedy s˙návrhem v˙rámci Poslanecké sněmovny? Aby se zvýšila, tzn. aby se měnily ně to nebylo jen na vůli ministra financí. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Tak já doufám, že s˙tím přijde i sama paní ministryně, my bychom toto podpořili, tzn. zvýš za státní pojištěnce a vrácení toho ustanovení o automatické valorizaci. Pokud to neudělá zkusíme prosadit my, protože to zdravotnictví se dostane skutečně do katastrofických potíž které připravil pan ministr Julínek, čtyři, na tohle to odpověď nepřináší. Pokud Vám, paní pravý opak, tak Vám neříkají pravdu. Já jsem ty návrhy četl, četli je i další odborníci. A konkrétně v˙čem by vám ty zákony přinesly peníze? Ty zákony totiž, pardon, dělají Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Jste položil otázku, já jsem chtěla David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Nevím, jestli vám kolegové řekli, že např. úplně nesmyslně ten zákon třeba ruší zákon o ne nemocnicích. My podle toho chceme zřizovat nemocnice a Julínek nám je tím chtěl je úplně z prostě likvidovat neziskové nemocnice, no to je absurdní. Dále tam je konec lékařských taj koncipována neodkladná péče. Soukromí lékaři mají být zlikvidováni po 3 letech, protože ze přijít o registraci. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ne. David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: To jsou věci, co řeší tyto zákony. Čili vidíte, že žádné ekonomické věci tyto zákony prost to ani jejich ambice. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Já opravdu k˙tomu musím říct plno věcí. Vy jste tady teďkom říkal detaily toho zákona. Poj nechat na nějaké řešení, protože si myslím, diváci vůbec nevědí o čem se bavíme. To, že ne zákony ekonomiku, to není vůbec pravda. Protože stanovením standardu a nadstandardu umožní aby do zdravotnictví plynul vlastně třetí zdroj peněz. Že dnes, když si někdo bude chtít p lepší kyčelní kloub, tak nemůže. Bude muset zaplatit celou operaci. Bohužel to, že jsou če ve zdravotnictví, konkurenční soukromá televize to zdokumentovala a mnoha reportážemi nato kamerou, to je bohužel fakt. A já tady mám, podle mé úplně nádherný dokument, který je pro sdružení poskytovatelů zdravotní péče v˙ČR z˙prosince 2008, kde máte skutečně zástupce vše jednotlivých sdružení. Ať už praktického lékaře, zdravotnických záchranných služeb, asocia atd., kteří se vyjádřili, že odmítají názor šíření médií, že podpora, reforma nemá podporu hlavně, ano, že chápou, že jsou tam dílčí nedostatky. Ale reforma je nezbytná. A opakuji j v˙souvislosti s˙finanční krizí. Moderátor David Rath řekl, že právě když s˙tím nepřijdete Vy, tak s˙tím přijdou oni jako sociální de vrácení té valorizační položky a navýšení. Nepomohlo by to Vám, když nebudete schopna v˙rá vstřícnost ministra financí Miroslava Kalouska tak, že by někteří vládní poslanci mohli po opoziční návrh hlasovat? Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ne. Já opravdu si myslím, že to není správná cesta. Já jsem docela ráda, že právě, aniž ko tušil, co nastane, k˙tomuhle tomu došlo. Protože představa, že by se automaticky v˙této do platby pro určitou skupinu lidí, si myslím, že není úplně správná. Pan kolega tady řekl, ž starostí. Já se s˙těma co mám klidně poperu, já s˙tím Moderátor Promiňte, paní ministryně, že vstupuji Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ještě chci říci jednu věc. Že ta jednoduchá cesta není vždycky ta nejlepší. Moderátor Jestli to trochu nepřehrajete na zdravotní pojišťovny, protože když se podíváme Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Ne. Ne. Ne. Tak jsem to nemyslela. Julínek v sukních Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 24 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Julínek v sukních Pořadí: 3 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:14 Identifikace: TVT820090208030002 cz Klíčová slova: - Moderátor Julínek v˙sukních. I tak charakterizovali nástup senátorky Daniely Filipiové do pozice min zdravotnictví novinové titulky. Sama ministryně se přihlásila k˙reformním zákonům svého př Julínka. Daniela Filipiová však převzala resort v˙nejhorších chvílích. Ekonomický propad s ve výběru zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny hlásí za leden až 25ti% propad výběr Pojišťovny odhadují, že za letošní rok vyberou až o 12 miliard korun méně než loni. Lékárny Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 24 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Lékárny Pořadí: 2 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:14 Identifikace: TVT820090208030001 cz Klíčová slova: - Moderátor Připomínám, že hlavními dnešními hosty Otázek jsou - ministryně zdravotnictví, senátorka z˙ODS, Daniela Filipiová. Ještě jednou, vítejte v˙ČT, vítejte v˙Otázkách, vítejte na 24. Daniela FILIPIOVÁ: Dobrý den. Moderátor A středočeský hejtman, šéf Sněmovního zdravotnického výboru David Rath. Vám přeji ještě je David RATH: Ještě jedou, dobrý den. Moderátor Dvě otázky, které nezůstaly, které nebyly zodpovězeny v˙té hodině první. Nepovolená podpor Evropské komise chtějí stěžovat lékárnici, Česká lékárnická komora. Jste ochoten připustit žalobou u Evropské komise uspět? David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Tak já přece nemohu hovořit za rozhodnutí Evropské komise. To máte jako soudy. Evropská ko posoudí a pak rozhodne. Já bych tady chtěl říci, jaké malé prostředí bude rozhodovat. Bude v˙prostředí kdy státy dávají miliardy do soukromých bank, soukromým podnikům jako automobi podpora v˙podstatě není. Žijeme ve světě, kdy veřejné rozpočty podporují spoustu věcí, jak nepodporují každé, některá divadla veřejná, některá divadla soukromá nedostanou žádnou dot Moderátor To znamená, považoval byste to v˙této situaci za absurdní, pokud by David RATH /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Trochu by mě to zarazilo, pokud by 30ti korunový doplatek resp. dar vůči těžce nemocnému n pacientovi byl brán jako nepovolená podpora a miliardy do nějaké automobilky by jako podpo Prostě svět je takový, je to řekněme i běžné v˙zahraničí, čili já bych řekl, tady bych se Evropské komise neobával¨. I když jak říkám, je to čistě na posouzení komise. Moderátor Paní ministryně, my jsme v˙té první hodině nezodpověděli to, jestli je možné, nějakým způs rozdíly v˙cenách léků jsou tak velké, jestli je možné najít nějaké řešení. Protože shodli dva na tom, že není možné stanovit cenu léků s˙doplatkem ve všech krajích ČR, ve všech lék stejně. Takže existuje nějaké řešení, které by nebylo tímto centrálně plánovaným řešením, do centrálně řízené ekonomiky a ne do ekonomiky tržní? Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: Tak já si myslím, že tady to je otázka právě nastavení toho, jak se ta cena stanoví a mysl v˙současnosti to existuje, kde prostě je dána zákonem ta maximální cena, kterou ta, ten lé prodat. A to, že se ty doplatky pohybují v˙různých krajích, resp. v˙různých lékárnách a te o té situaci, která nastala v˙důsledku odpouštění poplatků. A já si myslím, že to vyplývá samozřejmě každý lékárník má jiné náklady na provoz té lékárny. Ta lékárna může být větší, léků, naopak je menší, tak pochopitelně Moderátor To jsme, to znamená, že jako nový ministr zdravotnictví, ministryně zdravotnictví, se k˙žá nechystáte. Daniela FILIPIOVÁ /ODS/, ministryně zdravotnictví, senátorka: To rozhodně nechci tvrdit. Chci se seznámit s˙podrobnostmi a pokud se uvidí, že skutečně n až k˙příliš velkým rozdílům, tak rozhodně pak budeme zvažovat zásah do toho, aby právě ti podstatně na tom takhle biti. Úvod Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 24 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Úvod Pořadí: 1 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:14 Identifikace: TVT820090208030000 cz Klíčová slova: - Moderátor Vstoupili jsme do druhé hodiny dnešního Otázek. V˙jejich úvodu dokončíme diskusi ministryn z˙ODS senátorky Daniely Filipiové a šéfa Sněmovního zdravotnického výboru, středočeského h Davida Ratha. Fergusonova poučka praví: " Krize nastává v˙okamžiku, kdy už není možné říci z˙hlavy." Jasně ukazuje, že to, co se děje v˙globální ekonomice, ale i v˙ekonomce české, j nazvat krizí. Z˙hlavy jej nepouštějí guvernéři centrálních bank, premiéři, ministři financ ale také každý z˙nás. V˙tomto týdnu jsme se dočkali první prognózy státní instituce, která že i česká ekonomika upadne do recese. S˙špatnou zprávou přišla Česká národní banka. Její po několikáté v˙minulých měsících sáhla proto ke snížení úrokových sazeb. Chce tím přispět oživení. Nejen o tom budou diskutovat - guvernér ČNB Zdeněk Tůma, prezident Svazu průmyslu a doprav profesor Jan Švejnar z˙Michiganské univerzity. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách VZP: -7 miliard korun kvůli krizi Janota: Pracujeme na krizovém scénaři! Topolánek s˙Barossem o krizi Boj proti poplatkům jako volební tahák Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 1 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Boj proti poplatkům jako volební tahák Pořadí: 4 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:11 Identifikace: TVT120090208010003 cz Klíčová slova: - Moderátor Boj proti poplatkům jako volební tahák. Tah, který se opozičním sociálním demokratům vypla podzim v krajských a senátních volbách. Teď se právě zmatky kolem poplatků mohou sociálním vymstít. Ač ČSSD obsadila pozice všech 13 hejtmanů, nebyla sto se shodnout na jednotném mo poplatků v celé zemi. Anketa: Myslím, že je to trošku jako Kocourkov. Autor Popis, který zřejmě nejlépe vystihuje zmatky kolem poplatků. Jako první začal zdravotnické ve svých krajských nemocnicích a lékárnách odpouštět kraj Středočeský. Pod vedením stínové zdravotnictví Davida Ratha. V pondělí se přidaly i ostatní kraje. Pokladní: Máte možnost si podepsat smlouvu a neplatit, kraj za vás zaplatí 30 Kč. Autor Zaplatit nebo vyplnit darovací smlouvu? Gabriela Tomšů, pokladní, Krajská nemocnice T.Bati, a.s. Zlín: Tápou, přemýšlí, jestli mají zaplatit nebo vzít si darovací smlouvu. Autor Kvůli vyplňování formulářů to v krajských nemocnicích chvílemi vypadá jako na úřadě. Někte zřídili i speciální kancelář. Ivana Faiklová, mluvčí Pardubické krajské nemocnice, a.s.: Připravili jsme pracoviště, kde administrativní síla pomáhá našim klientům při vyplnění da Milan Čarvaš, primář chirurgického oddělení, Nemocnice Ivančice: Se stáváme čím dál větší úředníci než zákrok, který trvá 5 minut, pak nám trvá 10 minut, n papíry vybavíme. Autor Nejsložitěji poplatky vybírá Plzeňský kraj. Lidé ji zaplatí na místě hotově a kraj je pak složenkou. Třeba v případě, že je poplatek menší než 90 Kč, dostanou ho pacienti na konci systému, který zavedla plzeňská hejtmanka Milada Emmerová, vystoupil její středočeský kole David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: My jsme šli trochu jinou cestou. Já budu určitě s paní kolegyní jednat o tom, jak dopadlo její zkušenosti. Já myslím, že se může stát, že oni sami dojdou k závěru, že je to příliš Mirek Topolánek /ODS/, premiér: Chaos, který vyvolala Česká strana sociálnědemokratická právě v otázce poplatků v jednotli nabourává celý systém a my se vracíme do doby, kdy se stály fronty na toaletní papír a na bolševická opatření zavádíme v krajích. Autor Vlastní systém vybírání zavedl i Zlínský a Moravskoslezský kraj. Oba dál vybírají poplatek pohotovost,Moravskoslezský ještě navíc 60 Kč za den v nemocnici. Moderátor První týden nového fungování systému zdravotnických poplatků ve všech krajích vede i k něk Například nemocniční lékárny v Pardubickém kraji jen stěží zvládají nápor pacientů. Podle farmacii Pardubické krajské nemocnice Martina Romana je personál lékáren trvale přetížen a současného stavu může hrozit kolaps. Tentokrát začneme u vás, pane předsedo a pane hejtman jako sociálním demokratům vymstít to, že jste nebyli schopni uvnitř hejtmanů v rámci asoci ovládáte všechny kraje, se dohodnout na jednotném výběru a každý kraj jiný poplatkový mrav David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Já doufám, že se to sjednotí rychle. Moderátor Vnímáte to jako chybu? David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Ne, já bych se vrátil k tomu prvopočátku. Moderátor Proč to nevnímáte jako chybu? David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: My jsme před volbami přeci jasně slíbili, že když vyhrajeme, tak jako první krok to, že to uděláme kroky k tomu, aby lidé neplatili poplatky v krajských zdravotnických zařízeních, t řekli a současně jsme řekli, že když vyhrajeme v těch celostátních volbách, případně získá v Poslanecké sněmovně, od Zelených, od lidovců... Moderátor Že zrušíte poplatky? David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Že zrušíme poplatky už dnes. O obé se snažíme. Samozřejmě máme od voleb tři měsíce, my jsm zhruba před dvěma měsíci do těch krajských vlád a nyní realizujeme slib. Jenom pro vaše sr chceme, aby lidé viděli ten zásadní rozdíl, čili sociální demokracie něco slíbí. Moderátor Ale promiňte, to, že jste to neměli asi promyšlené, že v každém kraji to plníte jinak? David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Někdy to plnění, je to nová věc, my se to také učíme. Druhá věc, každý kraj je do značné m svojí vládu, svůj parlament a jiné koalice. Někde vládnou koalice z ODS, jinde máme menšin u nás, takže to jde jednodušeji než třeba to lámat přes koalici s ODS. Moderátor V Moravskoslezském kraji, pokud se nemýlím, je stejná koalice jako u vás ve Středočeském k nevnímáte jako chybu, že každý kraj jiný způsob nevýběru poplatku? David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Pane redaktore, my chceme, aby lidé jasně viděli, že své sliby plníme. Na rozdíl od, tady Topolánka před volbami, smlouvu ODS, kde slíbil, že nebude zvyšovat poplatky ve zdravotnic zavedeny, že dokonce sníží doplatky na léky, ty extrémně za vlády ODS narostly, ale extrém Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Přesně naopak. David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: To vám, paní ministryně, víte, o kolik rostly loni? O 25 %, předtím o 21 % doplatky na lék na léky rostly nejvíce v historii. Já vám tady můžu odcitovat i konkrétní ... Moderátor Já jsem jenom chtěl, pane doktore, chtěl jsem jenom odpověď ... David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Vy mě nenecháte vůbec domluvit. Já vám tady třeba odcituji konkrétní příklad lék Enerbin z když jste byl ministrem vy, měl jsem doplatek 32 Kč, jak nastoupil Julínek, tak to zdražil Kč. Čili jak statistiky, tak konkrétní zjištění, konkrétních lidí, jsou ... Moderátor Já se omlouvám, ale máte více prostoru než Daniela Filipiová. David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Já bych to vysvětlil. My teď se budeme snažit, aby ve všech krajích jsme pokud možno v pří sjednotili a postupovali, jako postupujeme od 1. ledna ve Středočeském kraji. Moderátor Takže uznáváte, že rozdílnost není ... David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Není cíl, nebyl to cíl, je to bohužel způsobeno tím, že každá krajská vláda je autonomní, doporučení, já jsem všem kolegyním a kolegům dal k dispozici materiály Středočeského kraje ty věci řešíme od ledna. Nemáme tam žádné problémy. V podstatě ta darovací smlouva se uzav to nikoho nezdržuje, nikdo nic nevyplňuje, pokud nechce. Pokud někdo chce písemnou smlouvu čili tam to probíhá v podstatě bez problémů. Moderátor Kdy je reálné, abyste v rámci Asociace krajů sjednotili ten výběr na krajích, ať to není o David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnictví: Kolegové mi slíbili z těch dvou krajů, Moravskoslezských, že to dají na nejbližší zastupit musí rozhodnout zastupitelstvo... Moderátor To znamená, v průběhu února a března, jestli tomu rozumím? David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnic S paní kolegyní z Plzeňského kraje bude vyjednávat a jednat sám pan předseda s Paroubek, protože to také nebere úplně jako nejšťastnější metodu, která zbyteč byrokracií, to není naším cílem. Moderátor Paní ministryně, teď se po krajích rozhodují i některá města, že přistoupí k t Ostrava, která bude probírat na zastupitelstvu už 25. února, že by i v městské hradilo město za pacienty poplatky. Co kdybych vám namítl, že než takový zmate krajské úrovni, teď ještě městské úrovni, že opravdu radši to zrušme, protože ani z pohledu porušování práva nebo obcházení práva? Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Všechno je to ustoupení tomu, že někdo porušuje právo, takto raději zrušíme, a myslím, že tady ... Moderátor Politická reprezentace ... Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Vy mi rozumíte, jak to myslím já? Já si myslím, že ... Moderátor Možná jsem se špatně vyjádřil, protože to, jestli někdo porušuje právo, to mus posoudit soud. Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Jednoznačně. Moderátor To se zatím nestalo. Tyto zmatky, které vypovídají o tom, že nejste schopni se na tom dohodnout a vládne-li na centrální úrovni ODS v krajích ČSSD, tak jsou nebudete muset jako ministryně zdravotnictví od toho ustoupit, protože ty zmat poškozují voliče a pacienty? Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Ale na to já vám řeknu, že ty zmatky nezpůsobila tato vláda. Tyto zmatky, kter krajích, způsobili právě hejtmani za sociální demokracii a bohužel to, že se n jednotný systém. Moderátor Jste ochotna připustit námitku, že kdyby systém těch poplatků nebyl tak těsnou nezařazenými poslanci Pohankou, Melčákem takto prohlasován, tak k těm zmatkům ochotna připustit? Já vím, že jste u toho nebyla... Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Je to naprosto extrémní úvaha, která ale odbíhá od podstaty věci, k čemu vlast došlo v podstatě podle mého názoru k naprostému zneužití populistickému až dem voleb, kdy se vlastně těch 30 Kč použilo k tomu, že stát vám bere 30 Kč a my v vůbec to není pravda. Vždyť se podívejte na to, co se právě v těch lékárnách d Moderátor Právníci ale říkají, že když je masově porušován zákon, takže to není... Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Tak musí zasáhnout vláda a vláda se chystá udělat kroky, protože nebudu říkat obcházen. Moderátor Tak jak zasáhnete? Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Nebudu vám samozřejmě předem prozrazovat, to pochopíte. Moderátor Ale jaký je bič na kraje? Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Samozřejmě, hledá se cesta, myslím, že už je téměř nalezena a rozhodně stát za nemůže se dívat na to, jak advokáti, právníci, kteří měli hájit právo a prosaz zákoně, který je naprosto jasný, okliku, jak ten zákon obejít. To se dokonce o Moderátor Ten recept nám neprozradíte? Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Samozřejmě, že ne. Já se obávám, že dokonce tímhle se už možná měla i zabývat tady nejsou nějaké problémy, ale ještě jednu věc bych chtěla říci k těm zmatků co se v těch lékárnách děje. Tam v reportáži zazněly dvě věci. Lékaři díky tom času na pacienty a tady přesně vidíte smysl regulačních poplatků. Když regulač měli čas na to, věnovat se plně pacientům, kteří si to zasloužili, kteří to po zdravotnímu stavu. Moderátor Vy mluvíte o lékárnách, záhy bude reagovat David Rath, ale podívejme se právě lékáren Dr. Max už dala najevo, že hodlá soudně vymáhat od krajů poplatky, kte síti lidé sice regulační poplatek hradí, ale formou věrnostního bonusu ho léká na to, že v krajských lékárnách platí za pacienty poplatky právě kraje. Bonus svých lékárnách po celé republice tomu, kdo si vyzvedne její věrnostní kartu. prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček, děkuji vám, že jste host Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: Dobrý den. Moderátor Koordinuje vaše komora podávání žalob na kraje a vymáhání škod za to, že soukr zákazníků kvůli nevýběru poplatků v těch krajských lékárnách? Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: Já si myslím, že je velmi předčasné nebo velmi, nedá se tvrdit, že bychom koor spolupracujeme s některými provozovateli lékáren pro vypracování těch žalob na partnerské provozovatelské organizace už jednu žalobu podali ve středních Čech Já jsem v úzkém kontaktu se Svazem evropských lékárníků, kdy společně s nimi z Evropskou komisi pro podezření z nekalé veřejné podpory. Moderátor Takže v nejbližší době podáte podnět přímo na Evropskou komisi, na onu nekalou Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: Přesně tak. Moderátor Dodám několik čísel. V celé zemi je bezmála 2400 lékáren a zhruba 200 výdejen. zhruba 80, pokud se nemýlím. Na kolik je, pane prezidente, pravděpodobné, že d soukromých lékáren kvůli přesunu pacientů do lékáren nemocničních, kde se ty o Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: Já bych ještě opravil těch 80 nemocničních lékáren, to nejsou všechny lékárny samozřejmě i státní lékárny fakultních nemocnic... Moderátor Což je nějakých 10, 12, pokud se nemýlím? Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: ... a lékárny v městských nemocnicích, takže těch lékáren v krajských nemocnic takže ten celkový počet není tak výrazný. My registrujeme obrovský úbytek paci těchto krajských nemocnic a zároveň ale registrujeme a evidujeme stížnosti zam lékáren pro změnu spektra. Ti pacienti, kteří primárně přicházejí z nemocnice, špatně zdravotně, jsou propuštěni do domácího ošetření a vlastně tu frontu, kt lékárně, nechtějí akceptovat, takže své léky hledají ve městě. Zatím do těch k spíše pacienti, kteří jsou na tom zdravotně podstatně lépe a přijíždějí z pods Moderátor Očekáváte tedy to, že může dojít kvůli tomuto novému systému k redukci počtu l 2400 k číslu nižšímu, ke 2000? Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: Já už jsem se v tomto směru několikrát vyjadřoval. Já se nedomnívám, že ty lék zaniknou, ony budou velmi výhodnou investicí pro ty, kteří prostě z tohoto sys to budou lékárny soukromých subjektů, které dostanou nakonec tu krajskou podpo kraje. Moderátor Já se teď znovu obrátím na šéfa největší zdravotní pojišťovny v zemi, na ředit pojišťovny Pavla Horáka, který hostem Otázek zůstává. Dnes už bývalý ministr z od začátku roku vyzýval zdravotní pojišťovny, aby začaly s kontrolami kvůli ne funguje bezpoplatkové zdravotnictví ve všech krajích České republiky. Vy už js Pavel Horák, ředitel VZP: Ano začali. My jsme v takové nezáviděníhodné pozici, tady vlastně zuří válka v správním úřadem, nezávislým správním úřadem, který musí postupovat podle zákon které má určené, takže my jsme samozřejmě zahájili ta správní řízení. Nicméně, skutkovou podstatu, jak to probíhá. Ta správní řízení nejsou vedena proti kraj jednotlivým poskytovatelům. Tam záleží na tom, jak skutečně ten mechanismus to poplatků probíhá. To se musí zjistit, to správní řízení má určitý řád, pak se přesně podle zákona v mezích těch pravomocí, které máme dány. Moderátor Můžete nám prozradit, kolik těch správních řízení, s kolika zařízeními jste za Pavel Horák, ředitel VZP: V té první fázi to byla správní řízení ve Středočeském kraji, ta se týkala těc správní řízení probíhají v těch jednotlivých a v okamžiku, kdy ten systém se t řízení budou zahajována, ale v tuto chvíli jsou to zatím jenom ta zařízení ve Samozřejmě, my respektujeme nezávislou moc soudní jako pilíř demokracie a o to teď nám vadí to, co se děje. Za prvé nám vadí a je škoda vlády, že nerespektuj voliči jasně ve volbách řekli, že ty poplatky nechtějí a kdyby vláda, čili to demokracie, který si sama vymyslela, to je vůle drtivé většiny lidí v naší zem prosazuje zákony, které nejsou vůbec nezbytné, nesouvisí s osudem a vývojem ze drtivé většiny lidí, je to prostě škoda. Je to škoda této vlády. Nám nezbývá, jako sociální demokracie, respektujeme plně vůli voličů. Moderátor A respektovali byste kvůli soudu? David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnic Jistě. Moderátor Pokud by soudy řekly, že kraje porušují zákon, tak byste zrušili tento systém? David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnic Jistě, museli bychom hledat nějaké ... Moderátor A čekat, až vyhrajete volby? David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnic Přesně, museli bychom hledat jiné řešení. Navíc máme pocit, že teď jsem terčem protože Všeobecná zdravotní pojišťovna není nezávislá, to je vlastně vládní ag nesmějte se. Ředitele VZP jmenuje a odvolává, podtrhuji odvolává, vláda na náv Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Tak to vy víte z vlastní zkušenosti. David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnic Ne, tohle upravil dokonce ministr Julínek, dříve to byl parlament, čili za vlá té nezávislosti, kterou měla, protože dříve se zodpovídala parlamentu v Poslan zodpovídá jen vládě. Čili, tady vláda a paní ministryně to i naznačila, chce n tlačit na kraje nebo šikanovat kraje, aby v podstatě jsme neplnili náš volební si přeje drtivá většina voličů. Já si myslím, že to není úplně šťastný postup. zamyslet. Moderátor Paní ministryně, není to opravdu šikana zase krajů? Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Já se musím trošičku k tomu vyjádřit. Mluvit o tom, že vláda šikanuje, že vlád opravdu hodně silné. Moderátor Vy jste řekla, že stát musí zakročit. Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Musí zakročit, ale rozhodně nebude to represe, bude to v rámci zákona a vymáhá principů demokracie, což je dodržování a aplikace zákona. Máme zákony kogentní o se smí, co se nesmí a zákon o poplatcích patří. Ten neříká o žádných výjimká bych se opravdu chtěla ohradit proti tomu, že vláda chystá represivní opatření sociální demokracie. Proti tomu skutečně se musím ohradit, teď ještě tady se s nerespektuje vůli voličů, že dali jasně najevo, že nechtějí platit poplatek 30 do jiné podoby. Kdybychom vyhlásili referendum, jestli jsou lidé pro, aby každ zadarmo, já si myslím, že si všichni dovedeme představit, jak by asi to refere Moderátor Paní ministryně, promiňte, já vím, že ty příměry, že politici si libují, aby t voliče, pro televizní diváky, nicméně, jestli není nešťastné, že se s penězi p stavět dům od komína, od těch poplatků, případě i pravicových voličů nebo lidí tak je nešťastné, jestliže Pavel horák vám v té předchozí části jasně popsal. standard, nadstandard, tak i pravicoví voliči by mohli dát pojišťovnám, ať si zavádět poplatky jako první krok reformy, když se na to vy teď díváte zvenčí? Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Já vám rozumím, jak to myslíte. Moderátor Připouštíte, že to je chyba, která se stala, která pak mohla způsobit i ty zma Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Já vám to řeknu takhle. Tady v podstatě je tak trošku fáma v tom, že poplatky reforma. Reforma je to, co je teď připraveno v Poslanecké sněmovně. Moderátor Tak to ale prodávalo ministerstvo zdravotnictví. Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Ne, ne, ne. To bylo opravdu špatně pochopeno a bylo to tak reprodukováno. Popl poplatky byly stabilizace peněz ve zdravotním pojištění a opět musím ukázat te tak velké cenové rozdíly, které se vlastně dotýkají pacientů, kteří nemají šan Hradce Králové ze Zlína pro levnější lék? Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: To je samozřejmě úplně stejný princip jako si stěžují pacienti ze Šumperska, ž zdravotní zařízení a ve smyslu sociálně slabšího okresu prostě nedosáhnou na t slib. Pokud se budu držet těchto doplatků, na stránkách lékárnické komory leka od roku 2007 do roku 2009, je tam přímo zmíněn tento preparát Plavix. V roce 2 spoluúčast pacienta, tedy ten doplatek 550 Kč v několika lékárnách, zejména tě se provádí ty zákroky, tak samozřejmě ten odběr toho preparátu je vyšší, tam j podmínky, tak tam byly doplatky samozřejmě nižší. Ta dnešní cenová regulace, t pacienta se pohybuje na úrovni těch 300 Kč, jak jste o tom hovořil, ale je to těžko ovlivní. Moderátor Je těch preparátů nebo takových léků více? To znamená, že neukazuje se, že tak konkurenčního boje u některých léků je v konečném důsledku ku škodě pacienta? Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: A my na to upozorňujeme celou dobu, prakticky od toho zavedení doplatků od toh tento sortiment regulován, ať je regulován pro všechny pacienty stejně, že pac v několika průzkumech, že přibližně 80 % by rádo, aby doplatek v lékárně byl v pacientům poskytovala služba ve smyslu informační a poradenské a ta cenová pol skutečně politiku, aby se v lékárně neřešila. Moderátor To znamená, je to věc, kterou může změnit nová ministryně zdravotnictví? Je to zdravotnictví? Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: Jedna z těch institucí skutečně je ministerstvo zdravotnictví, druhým tím hráč pojišťovny a nakonec i sami politici mohou rozhodnout, myslím tím poslance a s odvíjet další role spoluúčasti. Moderátor Ale sám říkáte, že upozorňujete dlouhodobě na to, že to je nešťastné, že to i lékáren, to, o čem teď mluvíme? Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: V tom máte absolutní pravdu, já jsem ještě chtěl opravit některá tvrzení. Pan poplatek v lékárně zůstává v lékárně. My musíme, každý provozovatel lékárny, m poskytnout slevu. Ta je mnohdy vyšší než ten vybraný regulační poplatek a já a předseda zdravotního výboru opakovaně tvrdil opak. Moderátor Říká prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Děkuji, že jste při někdy příště na shledanou. Stanislav Havlíček, prezident, Česká lékárenská komora: Na shledanou. Moderátor Nestálo by za to celý ten systém změnit, když lékárníci jasně upozorňují, že v negativně dotýká pacientů v jednotlivých krajích a upozorňují na to od roku 19 David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnic Já bych ještě chtěl reagovat na to, co tady zaznělo z úst pana prezidenta. Vít těch 30 Kč za položku na receptu, je příjmem zdravotnického zařízení, toto řík Julínek vydal vyhlášku, která to poněkud deformovala, je problém toho, že mini vlastní zákon a část toho poplatku skutečně nekončí u majitele lékáren, ale mů protože to byl ještě takový trik, vláda zvedla DPH, protože nechtěla zdražit l třicetikorunového poplatku vložila to zvýšené DPH, což je mimochodem protizáko Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Vy jste řekl, že nechtěla vláda zdražit léky. David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnic Ona je zdražila tím, že zvedla DPH na léky, tím by je zdražila, ale protože jí říkala, že už by na ty lidi toho naložila příliš mnoho, tak to skryla do toho položku na receptu. Moderátor Vraťte se k původní otázce, aby došlo k té změně, pane doktore. David Rath /ČSSD/, hejtman Středočeského kraje, předseda výboru pro zdravotnic Když tady ministryně říkala, ž se má dodržovat zákon, škoda, že ho nedodržoval vláda těmito triky. Teď k té ceně v těch lékárnách, je to velký problém. Je to nechtěl kritizovat předchůdce paní ministryně, ani paní ministryni, to je vlek jednoduché řešení, protože abyste měl ve všech lékárnách stejný doplatek, muse položky, to znamená za prvé, cenu, za kterou to prodává výrobce, tedy distribu a mé osobní marže té lékárně, vzniká teprve i ten doplatek, čili my bychom mus natvrdo, a to by zase vedlo k tomu, že ty ceny by šly nahoru, je to fakt složi Moderátor Paní ministryně? Daniela Filipiová /ODS/, ministryně zdravotnictví: Já velmi krátce budu reagovat. Tady skutečně to je snůška věcí, které mám poci Souhlasím tady s tím, co bylo řečeno, že stanovit pevnou cenu naprosto nejde v eventuelně i nákladů, které jsou na provoz té lékárny, ale ještě tady musím ří ODS došlo ke zdražení léků. Za loňský rok právě s novým systémem, vytváření ce několika tisíců léků došlo ke snížení doplatků a několik set léků je zcela nov Moderátor Teď si přepněte na zpravodajskou ČT24. Přehled témat Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 1 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Přehled témat Pořadí: 2 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:11 Identifikace: TVT120090208010001 cz Klíčová slova: - Moderátor O jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Autor Mínus 7 mld. Kč, to je podle odhadů poboček VZP rozdíl mezi příjmy a výdaji v totiž výrazně sníží kvůli finanční krizi. Autor Hledání kompromisu. Nová ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová vyjednává zákonech tvořících reformu zdravotnictví. Marek Šnajdr, náměstek ministra zdravotnictví: Pokud nebudeme zodpovědni, tak nebudeme schopni již na konci roku 2009, ale už zdravotní péči našim občanům v takovém rozsahu jako dnes. Autor Poslanecká sněmovna by zákony měla projednávat už v březnu. Autor Státní ústav pro kontrolu léčiv díl vyšetřuje lékárny, které údajně nevybírají marži. Ústav zjišťuje, jestli lékárny nepřekračují nejvyšší povolenou obchodní Úvod do pořadu Skóre: 0.77 Název zdroje: ČT 1 Datum vydání: 08.02.2009 Nadpis: Úvod do pořadu Pořadí: 1 Relace: Otázky Václava Moravce Autor: Neuveden Moderátor: Václav Moravec Oblast: Televize Zpracováno: 09.02.2009 04:11 Identifikace: TVT120090208010000 cz Klíčová slova: - Moderátor Vítejte a hezkou neděli vám všem. Kocourkov, slovo, kterým někteří pacienti ho - ne výběru poplatků. Nejen že se kraje pod vedením sociálně demokratických he zákony o výběru poplatků, ale navíc nebyly sto de dohodnout na jednotném postu jiný kraj, jiný poplatkový mrav. Poplatková taškařice v ČR tak naplňuje jednu "Ve společnosti soustavně vzrůstá chaos. Pouze za nezměrného úsilí lze na omez podřídit řádu. Nicméně z celospolečenského hlediska je výsledkem této snahy da citátu. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Vůbec poprvé se před te nová ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová a šéf sněmovního zdravotnickéh David Rath.