Jak si vybrat vysokou školu ****************************************************************************************** * Jak si vybrat vysokou školu ****************************************************************************************** 13.2.2009, rubrika: Studium, strana: 14, autor: (map) Přemýšlíte-li o vysokoškolském studium, jistě vás napadá otázka, jak si vybrat školu, jež vašim představám a nastartujete s ní kariéru. Za posledních deset let se počet vysokých škol značně rozrostl. Vznikly především nové sou Ty se leckdy úspěšně prosadily vedle mnohých veřejných a dvou státních VŠ – Policejní akad Univerzity obrany v Brně. Leč otázkou je, z jakých oborů naleznete perspektivní uplatnění; jde o jedno z důležitých při výběru můžete řídit. Nejlépe se uchytí informatici Leckoho zřejmě překvapí, že zaměstnatelnost absolventů se může výrazně lišit i u stejnojme jednotlivých univerzit, a to dokonce o mnoho procent: zatímco kupříkladu z absolventů Filo UK nemělo loni práci jen něco málo přes jedno procento lidí, z těch, kteří úspěšně ukončil fakultu Západočeské univerzity v Plzni, nenašlo zaměstnání více než osm procent. Rozdíly jsou zjevné třeba i mezi teologickými fakultami: absolventi Katolické a Evangelick vykazují nulovou nezaměstnanost, posluchačů dokončivších Husitskou teologickou fakultu byl přes osm procent. Údaje zveřejnilo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. Statistiky poskytly data jsou z období duben až září 2008. Vyplývá z nich, že půl roku až rok po ukončení se práce hledá nejobtížněji mladým lidem ne filozofických, ale i ze zemědělských fakult. Autoři průzkumu však upozorňují, že některé š malé, že i nepatrný počet nezaměstnaných absolventů způsobí v tabulkách velký výkyv. Vysokou míru nezaměstnanosti, skoro patnáct procent, vykazují též třeba mladí veterináři, univerzita ke studiu tohoto oboru je v Česku jen jedna. Nejlépe naopak hledají uplatnění informatici, architekti, biologové a farmaceuti, u nichž většinou nulová. Rychle se uchytí i lékaři, právníci a ekonomové. O 66 procent vyšší plat U českých vysokoškoláků je míra nezaměstnanosti o 69 procent nižší proti zbytku populace. diplomem též pobírají o 66 procent vyšší plat a vykonávají o 37 procent kvalifikovanější p Velké rozdíly jsou dány malou mírou vysokoškoláků v české populaci, proto i člověk bez pra na kvalifikovaná místa za slušný plat. Například ve Švédsku, kde je podíl vysokoškolsky vz obyvatelstva mnohem vyšší, zastávají lidé s vysokou školou i mnohem méně kvalifikované poz administrativě. Kromě zvážení perspektivy budoucího povolání platí pro výběr VŠ další jedn vybírejte podle toho, co vás nejvíc baví, zajímá a čím se chcete zabývat i v budoucnu. Mat si volte tak, aby učení bylo efektivní zároveň i pro přijímací řízení. Ty mají veřejné VŠ na rozdíl od soukromých mnohem náročnější. Na některé obory se dostane ale i dvacátý uchazeč (žádané obory jako psychologie). V průměru se každý rok nedostane na procent zájemců. Nicméně jsou i fakulty, které kvůli demografickému poklesu zkoušky odpouš Matematicko-fyzikální fakulta UK, Fakulta životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem, Fakul fyzikálně inženýrská ČVUT, Fakulta chemické technologie VŠCHT, Fakulta strojní TU v Liberc aplikovaných věd ZU v Plzni a další. Zatočte se stresem Nutno dodat, že přijímací zkoušky jsou spojeny s velkým stresem, jenž může zásadně ovlivni je tudíž připravit psychiku na den „D“. Mezi hlavní stresové faktory patří: * strach z neúspěchu: budeteli vědět, jak testy vypadají, lépe odhadnete své šance. Myslet nepřijetí ještě neznamená ztracený rok, jelikož ho můžete využít k pomaturitnímu jazykovém praxi; *neznámé prostředí, jež obvykle způsobí velkou ztrátu času: Zajděte se podívat do školy, k zkoušky konat, případně si školu vyhledejte na mapě, zjistěte si předem dopravní spojení a s předstihem; * časový limit: spousta studentů pod časovým stresem podává mnohem horší výk je velice jednoduché se na časový limit připravit; stačí si doma vyzkoušet se stopkami dvě přijímacích testů nanečisto a dodržet přesně časovou dotaci.