Ekonomická situace naší školy studium nikterak neohrožuje

13.2.2009, rubrika: Studium, strana: 15, autor: Marek Přibil

BUDOUCÍ DĚKANKA PEDAGOGICKÉ FAKULTY UK RADKA WILDOVÁ:

* * Sleduje pražská pedagogická fakulta, kolik absolventů jde učit?

Bohužel ne systematicky. Na úrovni kateder, respektive oborů je různými nástroji zjišťováno jejich uplatnění. Systémy zpětných informací je však nutno sjednotit v rámci přípravy nové koncepce práce s bývalými studenty. Vytvoření tohoto systému je jednou z priorit.

* * V jakých jiných oborech nalézají nejčastěji uplatnění?

Velmi často ve státní správě, ale také v podnikové sféře, a to proto, že jejich široký všeobecný základ, důkladná znalost profilujících oborů, ale i pedagogickopsychologických disciplín společně s flexibilitou a osobní zodpovědností jsou dnes váženým obchodním artiklem a jedním z trendů zaměstnatelnosti vůbec. Někteří naši absolventi se ale samozřejmě uplatňují též jako podnikatelé, a to jak v oblasti vzdělávaní, tak i obchodu a služeb.

* * Je pravda, že na školu berete v souvislosti s poklesem populační křivky téměř každého uchazeče?

Jsou obory, na které je nedostatek zájemců, a proto jsme zrušili přijímací zkoušky s tím, že se uchazeči „vyberou“ v průběhu studia, především v 1. ročníku. Na druhé straně jsou obory – například psychologie, speciální pedagogika či některé dvouoborové kombinace s AJ, ČJ, dějepisem – kde počet zájemců několikanásobně převyšuje počet studentů, které můžeme přijmout. Celkově lze konstatovat, že ze čtyř tisíc přihlášených přijmeme každoročně kolem 900 uchazečů.

* * Je studium rozděleno na bakalářský a magisterský stupeň?

Kromě studijního oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ ano.

* * Kde a v jakých profesích se bakaláři uchytí?

Nejčastěji v různých podnicích, kde je vyžadována vysokoškolská kvalifikace a schopnost samostatného tvůrčího řešení praktických problémů, nebo i v bankovnictví. Pro nás je však podstatné, aby po ukončení bakalářského stupně vstoupilo maximum posluchačů do navazujícího magisterského studia, kde získají učitelskou kvalifikaci.

* * Co kromě běžné výuky škola nabízí?

Třeba velmi rozsáhlou síť partnerských univerzit, na kterých mohou za prostředky EU splnit posluchači část svého řádného studia, řadu mezinárodních projektů či možnost získat fakultní granty pro podporu vědecko-výzkumného bádaní již v době studia.

* * Koncem loňského roku vyšla najevo napjatá ekonomická situace fakulty, děkan Pavel Beneš rezignoval. Mají se v této souvislosti studenti a zájemci o studium něčeho obávat?

Medializace napjaté ekonomické situace, do níž jsme se dostali především v důsledku dlouhodobého podfinancování humanitních oborů, vyvolala nejen kýžený zájem veřejnosti o stav financování vysokých škol, ale i obavy o platební schopnost, nebo dokonce způsobilost fakulty zabezpečit své stěžejní aktivity v oblasti pedagogické a vědecké. Fakulta se s napjatou situací vyrovnává a na jejích stěžejních aktivitách se neprojeví. Navíc je třeba mít vždy na mysli, že není izolovaným ekonomickým subjektem. Je integrální součástí Univerzity Karlovy v Praze, která nám poskytuje garance. Naprosto neopodstatněné jsou proto případné obavy posluchačů o perspektivu jejich studií, stejně jako obavy zájemců o studium. Naše ekonomická situace jejich studium nikterak neohrožuje.

* * Akademickým senátem jste byla tento týden zvolena kandidátkou na děkanku, nyní čekáte na oficiální jmenování do funkce rektorem. S jakou koncepcí přicházíte?

Vedle stabilizace ekonomické situace kladu především důraz na rozvoj studijní oblasti včetně rozvoje programů vyučovaných v anglickém jazyce. Mimořádný důraz kladu i na profesionalizaci vnitřního manažerského systému školy.

* * Nemohou si čeští učitelé za své špatné finanční ohodnocení sami, když se nebyli od revoluce 89 nikdy s to sjednotit a jednoduše zavřít školy do doby, než jim vláda přidá? Přece dnes funguje, že kdo si svá práva nevybojuje, žádná nemá. Jsou naši kantoři, na rozdíl třeba od francouzských, zbabělci a slaboši, kteří jen ohýbají hřbet?

Učitelé jsou prostě slušní, a protože vychovávají děti pro život ve společnosti, věří, že tato společnost, respektive stát a jeho představitelé vnímají školství opravdu jako prioritu, jak deklarují. Doufají tedy v osvícenost a nedávají přednost prosazování svých zájmů silou při využití dětí jako stávkových rukojmích, což navíc považují i za nedůstojné vzdělaného člověka. Současně si uvědomují, že nemají pro své akce podporu ve společnosti a ani u rodičů dětí. Negativní vztah značné části rodičů ke škole a učitelům, který se přenáší na děti, je v poslední době často diskutován. Takže chce-li někdo slušnost a víru v existenci fungujícího státu nazývat zbabělostí či slabošstvím, potom ano.

* * Proč je vlastně nutné, aby měli pedagogové učící na ZŠ vysokoškolské vzdělání? ODS tvrdila, že k výkonu této profese dostačuje střední škola.

Tyto úvahy zásadně odmítám. V žádné zemi Evropy a ani v ostatních vyspělých zemích světa není význam vysokoškolské přípravy učitelů zpochybňován. Snižování tohoto významu je vlastní jisté garnituře politiků, kteří podporují ekonomizaci školství vedoucí k preferenci rentability před kvalitou či vzdělaností.

* * Má podle vás Bílá kniha terciárního vzdělávání z dílny ministra školství Ondřeje Lišky bílá místa?

Jako celek je prodchnuta ideou ekonomizace terciárního vzdělávání, která je zvláště pro humanitní obory nepřijatelná. Univerzita Karlova v Praze Bílou knihu jako východisko věcného záměru nového vysokoškolského zákona odmítá a já se s tímto stanoviskem ztotožňuji. Bílá kniha má tudíž pro mě bílá místa.