Učitelé si musí doplnit kvalifikaci, nemají ale kde

6.2.2009, rubrika: Moje práce, strana: 23, autor: MARTINA ŠRÁMKOVÁ

Téměř pětina českých učitelů nemá potřebnou kvalifikaci. Podle vyhlášky musejí nekvalifikovaní kantoři začít se studiem do roku 2014. Problém je, že často není kde.

Původní verze školského zákona říkala, že nedostatečně vzdělaní učitelé buď začnou studovat ještě během roku 2009, anebo budou muset ze škol odejít.

„Kdybychom však na tomto požadavku trvali, dostali bychom tím mnoho ředitelů škol do velkých problémů.

Proto nezbývá než tento termín posunout o několik let, konkrétně do konce roku 2014,“ říká Helena Müllerová z tiskového odboru ministerstva školství.

Ministerstvu je přitom podle Müllerové jasné, že nabídka studijních oborů je pro mnohé učitele nedostatečná. Většina pedagogických fakult totiž nabízí především pro učitele druhého stupně nebo středních škol pouze denní studium. Čtyřicetiletá učitelka, která začala učit hned po maturitě, však těžko opustí na pět let práci, odstěhuje se na kolej a kvůli škole hodí za hlavu normální život.

První stupeň ano

Pro nekvalifikované (nebo částečně kvalifikované) učitele tak připadá v úvahu v podstatě jen distanční nebo kombinovaná forma vzdělávání. „Distanční“ je typ výuky, který se dříve nazýval dálkovým, na rozdíl od něj je však založen do značné míry na využívání současných moderních technologií, především internetu. Vsoučasné době ho však vysoké školy v podstatě nenabízejí.

„Kombinované“ studium je v podstatě to samé, rozšířené však ještě o časté (například jednou za týden) konzultace a semináře přímo ve škole.

Ani toho se však pro pedagogické obory nedostává.

Vysoké školy jsou autonomní, tudíž samy rozhodují, jaké studijní programy budou otevírat a v jaké formě. Ministerstvo proto může pedagogickým fakultám otevírání dálkových či kombinovaných oboru studia pro učitele pouze doporučit.

Otom, že o učitelské obory dálkovou formou je zájem, svědčí například loňská čísla o přijímacím řízení na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. V kombinované formě fakulta otevírala pouze učitelství pro první stupeň.

Přihlásilo se na něj dvě stě třicet jedna zájemců, přijato jich bylo jedenačtyřicet.

Velký zájem o kombinované studium učitelství prvního stupně potvrzuje proděkan Pedagogickéfakulty Masarykovy Univerzity Brno Jiří Šibor, jehož fakulta tento obor v rámci kombinovaného studia nabízí. Stejný obor otevírají v letošním roce také pedagogické fakulty například v Hradci Králové, v Ústí nad Labem, v Olomouci, v Ostravě.

Nekvalifikované učitelky prvního stupně, které začaly učit často hned po maturitě a kantořině se věnují často deset nebo i dvacet let, mají slušnou šanci si vzdělání doplnit.

Učitelé z inženýrů

Dalším oborem, který se na pedagogických fakultách dá najít i v kombinované formě, je učitelství odborných předmětů. Především odborné střední školy by se bez lidí, kteří sice mají minimálně maturitu v rámci svého oboru, pedagogické vzdělání ale nemají, neobešly. Doplnění pedagogické kvalifikace nabízejí učitelům odborných předmětů například pedagogické fakulty v Ostravě, Olomouci nebo v Českých Budějovicích. Podobně je na tom studium informačních technologií se zaměřením na výuku. I tu nabízejí fakulty často.

Některé školy, například Západočeská univerzita v Plzni, nabízejí v rámci kombinovaného studia i obory učitelství pro druhý stupeň nebo střední školy.

Problémem je, že se jedná o obory magisterské, uchazeč tak musí mít bakalářský titul v některém z příbuzných směrů. Kvalifikaci si tak mohou doplnit například učitelé chemie, fyziky, biologie, tělesné výchovy nebo informatiky.

Velmi úzký profil mezi učiteli představují jazykáři. Absolventa vysokoškolského studia angličtiny či španělštiny, byť na pedagogické fakultě, lehce přeplatí každá soukromá firma.

Učitelů jazyků s pedagogickým vzděláním proto do základních ale i středních škol nastupuje minimum.

Základní školy jsou tak rády, když do svých řad získají například absolventa gymnázia, kterýmáz angličtiny státnici a půl roku piloval jazyk na zahraniční brigádě. Kvalifikační předpoklad však takový pedagog nesplňuje.

Možnost doplnit si kvalifikaci nabízí například brněnská Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Podle proděkana Jiřího Šibora musí však adept složit přijímací zkoušku kromě studijních předpokladů i z vybraného jazyka.

Obecně lze říci, že pedagogické fakulty nutnost vzdělávání pro praktikující učitele bez diplomu podcenily. Podle proděkana Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Zdeňka Heluse se školy kombinovaným formám studia často bránily, protože se obávaly poklesu kvality.

Pedagogické fakulty však nyní musí na první místo dát potřeby učitelů. Zájemců o prezenční studium učitelských oborů totiž postupně klesá a ani ti, kteří vysokou školu vystudují, učit velmi často nezačnou. Učitelské platy je k tomu příliš nemotivují.

Kantoři bez diplomu

Především na prvním stupni je přitom nutnost plné kvalifikace diskutabilní.

„Moji dceru učila od první až do páté třídy kantorka, která začínala původně jako vychovatelka v družině. My rodiče jsme na ni jako na učitelku nedali dopustit, dovedla se do dětí vcítit, postupovat s nimi rozumným tempem, věnovat se v případě potřeby každému individuálně. Srovnávat jsem mohla, o rok mladšího syna učilo postupně několik plně kvalifikovaných mladých učitelek. Nestěžuji si, ale na učitelku dcery, tehdy asi pětačtyřicetiletou paní, neměly,“ říká Jana, matka třináctileté dcery a jedenáctiletého syna.

Její slova potvrzuje i učitel Pavel Nedbal z 8. ZŠ ve Zlíně-Malenovicích:

„Setkal jsem se s absolventy střední pedagogické školy tak nadanými na pedagogiku, že byli pro výuku na prvním, ale i na druhém stupni mnohem použitelnější než mnozí absolventi vysoké školy.“

***

Kdo studovat nemusí

Učitelé, kterým je nejméně čtyřicet pět let a mají desetiletou praxi, mohou od ředitele školy dostat výjimku.

Příklady fakult s kombinovanými programy učitelství pro vyšší stupně j Pedagogická fakultaZápadočeské univerzity, Plzeň j Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno j Pedagogickáfakulta Technické univerzity, Ostrava j Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc jPedagogická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice Studium na státních vysokých školách je bezplatné, platí se pouze za přijímací zkoušky, většinou pět set korun. Pouze studenti, kteří už jednu vysokou školu absolvovali, budou (po více než šesti letech studia celkem) platit poplatky pohybující se okolo 15 tisíc korun za semestr.