Vědecké práce univerzit jsou podle průzkumu málo citované ****************************************************************************************** * Vědecké práce univerzit jsou podle průzkumu málo citované ****************************************************************************************** -------------------- Ke zpravodajství: GRAFIKA Zprávu jsme rozšířili o 4. a 7.odstavec -------------------- Praha 4. února (ČTK), autor: kli mkv Vědecké práce českých univerzit jsou prý málo citované, přibližně 40 procent článků ve věd publikacích univerzit není citováno nikde. Vyplývá to ze srovnávání provedeného Akademicko ratingovou agenturou a serverem Navigatorka.cz, které organizátoři dnes představili na tis Praze. Citovanost je jedním z hlavních měřítek pro kvalitu vědeckých prací. Podle tohoto srovnání publikují více než slovenské a na své výzkumy dostávají také více peněz. Zároveň se ale ne souvislost mezi množstvím financí a kvalitou výzkumu. Nejlepší výsledky co do citovanosti dosahují vědecké práce z přírodovědeckých, chemických fakult. Tyto fakulty také publikují své výzkumy nejčastěji, nejméně pak školy se zaměřením právo nebo umění. Asi tři čtvrtě všech vědeckých prací je citováno méně než pětkrát. Organizátor průzkumu Filip Karel dnes ČTK řekl, že srovnání počtu publikací a citací příli kvalitě humanitních oborů. Filozofické a společenskovědní obory totiž své výsledky zveřejň monografiích a knihách, a je pro ně tedy potřeba nastavit jiná měřítka. Například v citačn of Science, kde jsou uveřejňovány vědecké práce z celého světa, je podle Karla jen asi 20 humanitních věd, zbytek je publikován jinde. České fakulty měly v roce 2007 na vědu a výzkum 7,3 miliardy korun, z toho více než polovi přírodovědným a technickým oborům. Do srovnání se zapojilo 134 českých a 102 slovenských f počtech publikací a citací vychází ze sledování mezi lety 1998 až 2007. Nejlépe vyšla ze srovnání v oblasti publikací Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, pak měla Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. České školy pobíraly 4,5krát ví slovenské, částka se určovala v přepočtu na jednoho vědce. Průzkum zároveň ukázal, že na slovenských školách studuje až třikrát více doktorandů, abso doktorského studia je však víc v Česku. Karel uvedl, že ze srovnání vyplynulo, že více dok více vědy. Prý je to zřejmě proto, že doktorandská stipendia nejsou příliš vysoká, a budou proto musí ještě přivydělávat a nevěnují se vědě naplno.