V jakém stavu je české školství? ****************************************************************************************** * V jakém stavu je české školství? ****************************************************************************************** 4.2.2009, 22:10, pořad: Studio STOP Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer, na okruhu Českého rozhlasu 6, na programu je vydání Studia STOP, které pro vá pondělí do pátku od dvaadvaceti hodin deseti minut.  ničím nerušený poslech vám ze studia Jirásková. Může naše předsednictví v Radě Evropské unie, které se přehouplo do druhého měs působení něco ovlivnit v resortu školství? Jsou priority ministerstva, které si zvolilo pr něčím víc než slovními proklamacemi? V jakém stavu je české školství? Pomůže mu novela ško která prošla Senátem 28. ledna a čekáme dopis prezidenta republiky Václava Klause? K čemu takzvaná Bílá kniha, tedy dokument z dílny ministra školství Ondřeje Lišky, který 26. ledn vláda. I o tom bude řeč v dnešním vydání Studia STOP,které právě začalo. Hostem dnešního vydání Studia STOP je náměstek pro evropské záležitosti ministerstva škols Jakub Dürr, který bude poslouchat úvodní asi třetinu dnešního vydání, kterou jsem natočila analyticko-koncepčního odboru  ministerstva školství Petrem Matějů, který se zamyslel nad školství potřebuje reformu. Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Máme-li v současné době před sebou jeden z velkých úkolů reformovat vysoké školství, řekně dosáhnout jeho příznivější strukturace, pak to nepůjde bez hlubších zásahu do struktury st V tuto chvíli se zdá, že české základní a zejména střední školství příliš připravuje žáky na plnění konkrétních úkolů, spíše na trh práce, zatímco se  zdá, že budoucnost přeci jen větší propustnosti toho středního vzdělání směrem k vysokoškolskému a tam se musí zásadně žáků, to znamená posílit zejména všeobecné vzdělávání. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, že vám vstoupím do řeči. Dáváte tedy šance, že novela školského zákona, která pr čeká na podpis prezidenta, že něco v oblasti toho středního školství může napravit či přím Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Já si myslím, že v tuto chvíli, v jakém je stavu a ten zákon dělá první krok. Ale řekl, by stojí trošku závažnější diskuse, zda jsme nebo nejsme schopni a ochotni začít měnit strukt školství a to je věc, která se nedá změnit jen tak snadno zákonem, tam se musí získat před podpora na straně společnosti, která je stále ještě příliš jaksi zvyklá na to, že střední připravuje žáky převážně na povolání. A to je věc, která není snadno dosažitelná zákony. T velká veřejná debata. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, máte nějakou časovou představu, v kterém horizontu bychom byli schopni posunou tomu, že střední školství by mělo více připravovat studenty a žáky pro školství další, ter tu profesi přímo? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Bude-li silná vůle na straně politiků tuto debatu zahájit a bude mezi nimi konsensu, tak s taková debata by mohla nás přivést k nějakému  zásadnějšímu řešení během takových tří, pět určitě nebude, protože jistě víte, že změna myšlení trvá ve společnosti nejdéle ze všech z říkám, nenajdou konsensus v tomto směru politici a ti hlavní ovlivňovatelé veřejného míněn ta diskuse bude nekonečná. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, posuňme se, prosím, k tomu vysokému školství, 26. ledna vláda schválila takzvanou Bíl terciálního vzdělávání, což je jakýsi dokument, který je takovým východiskem pro reformuun říci, jak je to s rovným přístupem ke studiu  na vysoké školy v tuto chvíli a jak tuto pas takzvaná Bílá kniha? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Patříme k zemím, které mají největší nerovnosti v té sociální dimenzi. Zatím se v tomto sm protože vlastně ta změna, která by byla nezbytná k tomu, aby se přístup zejména žákům, kte nižších sociálních vrstev výrazně rozšířil, by musela nastat především ve finanční pomoci to bude záležet, do jaké míry se nám podaří reformovat střední školy. Bílá kniha, pokud jd studentů, tedy o tu finanční pomoc, která se jim musí dostat, navrhuje tři základní mechan studijní grant, který by dostali všichni studenti bez ohledu na to, z jakých sociálních po dále půjčky, které by byly dostupné také všem bez rozdílu, tedy všem, kteří si o ně požáda onen speciální sociální grant, sociální stipendium, které sice již existuje, ale v tuto ch necelých šest nebo sedm procent studentů vysokých škol, což je to málo a chceme to pásmo v Další produkt, který navrhujeme a který myslím si získal vekou oblibu, je spoření na vzděl mohlo pomoci zejména těm sociální, vrstvám, které se půjček v zásadě bojí, ale spoření na umožnilo, tím že by si ukládali peníze od raného dětství případně už mít určitou částku na které potom vzít si půjčku už není tak riskantní. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste narazil na zásadní věc, která se týká Bílé knihy. Ta podle vašeho  názoru školné j zavést školné. Ale jak reálné opravdu zavedení toho školného v jedné z těch podob  nebo v reálné a kdy? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Školné je převážně zpolitizované téma. Takže bavíme-li se o tom, do jaké míry je reálné ne ho zavést, tak řekl bych, že politicky je v tuto chvíli nereálné ho zavést a také nikdo ne do voleb zavedeno. Prostě programové prohlášení vlády to neumožňuje. Ale i kdybychom jaksi tuto politickou bariéru, pak je tady ještě jedna podstatná a to jsou právě vysoké nerovnos vysokoškolskému vzdělání. Takže realisticky je možné uvažovat o zavádění některé z forem š tvrdíme odloženého, ve chvíli, kdy budou opravdu dobře fungovat ony mechanismy sociální a studentům. Předpokládáme, že by to nemělo být dříve než tak dva, dva a půl roku po tom, co fungovat u  nás půjčky, bude o ně zájem, ukáže se, že studenti skutečně si je berou a odpo závislosti na svých rodičích, myslí se tím ekonomické závislosti. Pokud skutečně zaberou o granty, které umožní všem studentům čerpat prostředky na své studium, a na pokrytí životní a samozřejmě, jak zaberou sociální stipendia, teprve pak je možné začít designovat konkrét spoluúčasti studentů, to jest školného. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Uvedl ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství Petr Matějů, který je pr dnešního vydání Studia STOP. V pořadu hovoříme o stavu českého školství s akcentem na to u v další části se budeme zabývat tím, zda aktivity ministerstva školství v době našeho před nijak konkrétně resort ovlivní. Ještě však dejme chvíli prostor řediteli analyticko-koncep ministerstva Petru Matějů, který kvůli jednání o Bílé knize terciálního vzdělávání nemohl přijít, a tak jsme spolu hovořili po telefonu. V souladu s doporučením OECD Bílá kniha nav v řízení vysokých škol. Jejich cílem je posílení autonomie vysokých škol ve vztahu ke stát odpovědnosti za vlastí rozvoj. Řada vysokých škol má dnes vyšší rozpočty než středně velké je třeba i přizpůsobit zprávu těchto prostředků. Z tohoto důvodu bude nezbytné efektivněji managementem škol, jejich správními radami a vědeckými radami a také samosprávou, kterou t Senáty. Významnou roli v utváření nového systému řízení vysokých škol, které bude více ote vlivům, by měla sehrát takzvaná rada pro terciální vzdělávání, jejímž posláním by mělo být vznik a působení správních rad a spolupracovat s ministerstvem školství na strategii další vysokého školství. Toto se píše v předkládací zprávě Bílé knihy. Petr Matějů dále vysvětlu obavy akademiků o to, že Bílá kniha omezí pravomoci akademického senátu, oprávněné. Ten si studenti a učitelé a na jeho základě rozhodovali o provozu univerzit. Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- V žádném případě není správné míchat dvě věci, a to je akademické svobody a změnu v systém škol. Akademické svobody nikdo těmi opatřeními, která se navrhují v Bílé knize, žádným způ ani se jich nedotýká. Senáty tak jak dnes existují, budou nadále existovat a v jejich půso vše, co se týká akademických záležitostí vysoké školy a druhá věc je, že vysoké školy se č stávají v podstatě korporacemi v tom smyslu, že jsou to instituce, které hospodaří s obrov ale stále ve větší míře by měly se trošku zodpovídat za to, jak s těmi prostředky hospodař ty prostředky do nich za prvé vkládají a za druhé od těch vysokých škol očekávají určité v tomto případě chceme sledovat stejné cíle a jít stejnou cestou, kterou se vydala už většin zemí. To znamená, že rozdělila odpovědnosti a kompetence té akademické samosprávy, která s jak jsem říkal, akademickým záležitostem, a potom tomu, čemu se říká strategické řízení ne management té školy, kde přece jen je třeba, aby do toho procesu více vstupovali ti, kteří vysokých škol prostředky vkládají a za druhé od vysokých škol něco očekávají a měli by mít ta očekávání se naplní. A v tomto případě skutečně ten managementu těch vysokých škol je p větší pravomoci a trošku je osvobodit od vlivu senátu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A chápete univerzity, že se obávají, cítí omezování v těch akademických svobodách anebo je uchopení toho dokumentu nebo obsahu toho dokumentu? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Já jsem přesvědčen o tom, že tady vzniká možná mýtus a ano, jedna vysoká škola, jednaunive silně proti tomuto vyjasnění a kompetencí a odpovědností, a to je UniverzitaKarlova. Myslí většiny vysokých škol jsme nezaznamenali tak silný odpor proti této změně. Dokonce mám poc se i o diskuse s řadou akademických funkcionářů, zejména rektorů, že spíš by tu změnu v to zejména samozřejmě ti rektoři, kteří mají pro své vysoké školy určité dlouhodobější plány, někam strategicky dovést a často se samozřejmě k takové cestě nemohou odhodlat, protože ve konzervativní senáty by je za to teoreticky nemusely příště zvolit. Takže se mi zdá, že po budeme dívat opět realisticky, tak zjistíme, že ten odpor proti této změně je limitovaný n vysoké školy a zbytek spíše čeká, jak to dopadne. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Důležitá věc, která se také váže k univerzitnímu vzdělání, je výzkum. Jak se Bílá kniha do pokud já jsem dobře studovala, tak ohledně výzkumu by mělo dojí také k určitým změnám. Nap se výzkumné projekty měly provádět v rámci nějakého konkrétního soukromého podniku, přímo soukromého sektoru je to dobrý krok, přitom běžné většinou v Evropské unii je, že stát pod které výzkum financují? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Výzkum a vývoj na vysokých školách bude stále závažnějším a důležitějším prvkem nejen jeji ale i jejich celkového profilování. To, že vysoké školy budou mít jednak vlastní výzkum, k placen, hrazen z prostředků pomocí účelového financování, což budou granty, dále pomocí in financování, to budou vlastně přetransformované výzkumné  záměry, ten nový systém, který s Tak to je to, co vysokým školám zůstane, to mají, na to jsou  zvyklé a to bude představova financování výzkumu a vývoje. A kde jsou české vysoké školy pozadu ve srovnání se světem, spolupráci s byznysem s komerční sférou na výzkumu a vývoji, který může vysokým školám při značné prostředky. Ve chvíli, kdy je to dobře zákonem upraveno a vysoké školy se stávají s partnery. V takovém případě pro tuto změnu výrazně bude pozitivním faktem založení technol která umožní právě sdružování veřejných a soukromých prostředků pro rozvoj výzkumu a vývoj institucích včetně vysokých škol. Druhá věc je, že vysoké školy tak jako jinde ve světě pr budou, když to bude dobře zákonem ošetřeno, budou vstupovat do partnerství v regionální úr si vytvářet společné výzkumné projekt s firmami a budou se logicky podílet i na zisku, kte výzkumu poplyne. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Chýlíme se k závěru. Ještě by mě zajímalo, jak optimistický jste ohledně toho dokumentu té skeptický anebo si myslíte, že se něco z té reformy provede anebo jste smířen s tím, že se nastartovaná diskuse o těch případných změnách? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- I kdyby Bílá kniha neudělal a nic jiného než svým způsobem obohatila veřejnou diskusi o st školství, tak je to dobře. Ale protože jsou přesně dané termíny a pro implementaci reformy školství, se přeci jen domnívám, že značná část těch změn se implementovat bude. Předně zá vzdělávání, který vlastně je v tom usnesení vlády, má své termíny a do konce roku 2009, to roku, jsem přesvědčen o tom, že nejen věcný záměr, ale i paragrafové znění bude připraveno předloženo sněmovně a tudíž má jistou šanci na to, být tento zákon schválen. Pokud jde o z o té finanční pomoci studentům, ten bude ve věcném záměru předložen na konci roku a tam se pochopitelně do obtížné časové situace, ale ten zákon já považuji za tak nekonfliktní, že že i opozice by vlastně měla přispět k jeho schválení po volbách, protože jsme jednou z má vlastně ten systém finanční pomoci studentům fakticky vůbec neexistuje. A já si neumím pře byla zejména třeba levicová opozice v případě, že by vyhrála volby, že by se postavila  pr vlastně nastoluje pro studenty, zejména z nižších sociálních vrstev příznivější podmínky p já se v případě toho druhého zákona, byť bude zpožděn, tedy bude probíhat jeho příprava po velmi komplikovaný myslím si, že na tomto zákoně je šance, že se shodne vláda i opozice, a nebo v opozici kdokoliv. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dotkne se nějak resortu školství naše předsedání Radě Evropské unii? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Já myslím, že ne. Jedna významná nebo dvě významné akce se týkají vysokého školství, ale j dokumenty, které vznikají v rámci předsednictví, jsou velmi obecné, jsou to dokumenty, kte nepřináší pro žádnou zemi žádný výrazný implementační impuls, jsou to politické dokumenty že kromě diskuse nad boloňským procesem a jeho pokračováním, zejména v těch sociálních otá se bude diskutovat /nesrozumitelné/ vysokých škol, to znamená, nalezení nějakého způsobu, klasifikovat, tak to bych řekl, že jsou ty dvě nejvýznamnější změny, které by České předse diskutovat a pomoci tomu, aby se dostaly zase o krůček dál, ale žádná zásadní změna pro na školství z toho neplyne. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ani případně nějaké rozvinutí diskuse o tom, jak dále pokračovat ještě lépe a efektivněji školství? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Já myslím, že to hlavní téma, které jsme si zvolili v oblasti školství pro předsednictví, spolupráce škol a průmyslu a zaměstnavatelů, je téma, které je sice velice jaksi důležité, hlavní problémy, o kterých jsem se zmínil, to znamená nerovné šance přeci jen stále ještě systém vysokoškolského vzdělávání a zejména nízký podíl soukromých prostředků plynoucích d jaksi toto hlavní téma našeho předsednictví neřeší. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik slova ředitele analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, profesora, Petra byl hostem dnešního vydání Studia STOP. Jak jsem již v úvodu předeslala, hostem dnešního v mnou ve studiu je také pan náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství Jakub D rozhovor poslouchal. A dohodli jsme se, že bude reagovat až v této části, takže to není ta mu nedala příležitost k tomu, aby se vyjádřil a také jsme si zapomněli popřát dobrý večer, náměstku, dobrý večer. Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Dobrý večer i vám. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- V tuto chvíli jsme také ve spojení s vysokoškolským profesorem a poslancem za ČSSD panem I který mi říkal, že by byl do diskuse velice rád přišel a také glosoval rozsáhleji aktivity školství v rámci našeho předsednictví, nicméně vzhledem k tomu, že musíte být ve sněmovně možné, tak vám děkuji aspoň za toto připojení kratší do našeho vydání Studia STOP a vítám Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer, já doufám, že nás dobře slyšíte. Vy jste slyšel závěr toho, co říkal Petr Mat Bílé knize, toho jste slyšel asi jen část a také o tom, co si myslí a co může nebo nemůže předsednictví ministerstvo školství, tak já vás poprosím a dám vám první slovo, jestli bys myslíte o Bílé knize? Ta kniha by takzvaně měla přispět k otevřenosti, dynamice a konkuren českého vysokého školství. Tak vidíte v ní také šanci tuto? Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- No, já jsem vlastně nic neslyšel, to co říkal pan profesor Matějů. Ale to vůbec nevidí. Já Bílou knihu znám, jeho názory spojené s Bílou knihou také znám. Podle mého názoru Bílá kni obsahuje nějaké názory na koncepční změny, které by se týkaly reformy našeho vysokého škol ve většině těchto názorů jde jen o jakési náznaky, konkrétní řešení buď tam nejsou naznače naznačena způsobem, se kterým nemůžu souhlasit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Můžete říci, co je vám přímo proti srsti? V ní je to zavedení školného, spoluúčast, nebo s by na jejím  základně došlo k omezení pravomocí akademického senátu, nebo co vám přímo tam Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- No, tam samozřejmě těch věcí, které mi vadí, je víc. Samozřejmě mi vadí to zamýšlené školn přímé podobě nebo to takzvané odložené školné, co se týče řízení a organizace vysokých ško navrženy jakési změny v rámci Bílé knihy, jsou posíleny například funkce správních rad na to znamená na úkor senátu, ale tyto návrhy jsou většinou takové nejasné, a naprosto kompli já myslím pokud by se mělo řízení a organizace vysokých škol řídit způsobem, jak navrhuje tak by to situaci zhoršilo ve srovnání s dneškem, ve srovnání se současnou situací. Pak sa tam návrhy, které jsou naprosto nesmyslné. Například na to návrh, který se týká toho, že b si samy jmenovaly profesor a docenty bez jakéhokoliv jakéhosi obecného řízení, které jakým kontrolovatelné, či poté by každá vysoká škola podle uvážení jmenovala své profesory, doce jako je Karlovauniverzita, Masarykova univerzita a tak dále. U těch známých škol tradičníc jistě nevadilo. Ale nedovedu si představit, jak by to tyto procesy mohly probíhat na školá nemají a které často jsou jenom vysokými školami podle názvu. Autoři si nesmyslnost tohoto také tím že chtějí zavést dokonce jakousi funkci státního profesora, to znamená, profesora skutečně zasloužilý ve světovém měřítku a kterého by jmenoval prezident. Samozřejmě tohle nesmysly, které nemají ve světě obdobu nějakých státní profesor, který by se odlišoval od Další věc, se kterou nemohu souhlasit je ta věc, že v rámci Bílé knihy se navrhuje, aby i školy, které mohou vybrat školné, byly dotovány přes normativy stejným způsobem ze státníh veřejné vysoké školy. To by byla opět rarita, která nemá ve světě obdoby. Samozřejmě těch ještě víc, které tam kritizuje, se kterými nemohu souhlasit, je ale otázka, jestli máme ča tomto směru. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Já, když dovolíte, dám prostor panu náměstku pro evropské záležitosti ministerstva školstv který ze své pozice sice má na starosti jaksi propagaci a ty aktivity ministerstva školstv předsednictví, ale vím, že vy jste byl, pane náměstku, prorektorem Univerzity Palackého v to univerzitní akademické prostředí máte velice dobře prozkoumáno, tak jenom jestli můžete slova pana poslance Ohlídala, třeba i kratší formou, ale abychom měli nějakou  zpětnou vaz Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Já děkuji za ten prostor, i když je to oblast, která nespadá do mé kompetence přímo, je pr vysokého školství naprosto zásadní pro úspěch celého školského vzdělávacího systému. A v t jakákoliv iniciativa, která otevírá debatu o tom, zda fungování českých vysokých škol v ko i jejich konkurenceschopnosti vůči partnerům nejen v Evropě, ale i v zahraničí, čili jakák tomto směru je vítaná. Já ji vítám také, protože vidím celou řadu problémů v tom současném že i pan poslanec by identifikoval celou řadu věcí, které v tuto chvíli české vysoké škols závorkou je vždycky samozřejmě otázka financování, protože ta je naprosto zásadní. Její zl zvýšení je zásadní pro úspěšné zvládání současných výzev, které vysoké školy před sebou ma A potom je to otázka efektivnosti celého toho systému. Vynaložíme-li více peněz do toho sy je tedy otázka, jaké mají být výstupy. Čili otázka státní podpory a otázka školného je, my naprosto legitimní a v tomto směru vítám to, že Bílá kniha tohle téma otevírá. Není to tab evropské země se touto cestou vydaly a nyní musíme zvážit, jaká jsou pozitiva, negativa, k lepší či horší. Otázka samosprávy a její efektivity je také otázkou důležitou. Sám jsem by v akademickém senátu a vím, jaké limity rozhodování těchto orgánů  má a také vím, jaké lim mít rozhodování správních rad, ale také pozitiva, která by větší spjatost s aplikační sfér angažmá předních osobností ve správních radách mohlo mít. A potom je to celá řada dalších pan poslanec zmínil a zmínil je také ve svém telefonátu pan profesor Matějů. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane poslanče, pokud chcete ještě reagovat, tak samozřejmě můžete, v té další části bych s společně s vámi, zajímám se o váš názor na agendu ministerstva školství v rámci českého př Do jaké míry jste obeznámen s tím, co ministerstvo během tohoto půlroku v tuto chvíli  již období chystá, jak chce představit a případně ovlivnit ty školské záležitosti a zda něco z mít nějaký konkrétní dopad. Oni třeba se chtějí zabývat podporou velké infrastruktury výzk odstraněním bariér mobility výzkumných pracovníků a dalšími věcmi. Pokoušejí se o takzvaný výzkumný prostor bez bariér, tak do jaké míry k vám tyto informace a jejich obsah dolehl a myslíte? Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Tak bohužel na to musím odpovědět dosti negativně, i když jsem členem školského výboru a p podvýboru pro vysoké školy a vědu tohoto výboru, tak nějaké přímé informace do sněmovny z školství nedostáváme. Co si nepřečtu ve sdělovacích prostředcích, nebo co si nepřečtu na i stránkách ministerstva školství, kde tam toho moc není v tomto směru, tak se prostě nedozv informovanost ze strany ministerstva školství není příliš dobrá podle mého názoru. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A vysledoval jste některý  z těch jejich záměrů, který by vám přišel přínosný? Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Tak třeba jak jste zmiňovala tu mobilitu, tak ta mobilita v podstatě těch pracovníků vysok studentů v současné době není nějak omezována v rámci Evropy už vůbec ne. Takže mě by skut například, co chtějí na tomto relativně velmi dobrém současném stavu ještě zlepšit. To nap zajímavá diskuse na toto téma. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, necháme reagovat pana náměstka pro evropské záležitosti ministerstva školství Jakuba tedy chcete v oblasti mobility coby ministerstvo zlepšit, když není podle slov pana poslan zlepšovat? Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Tak tady je celá řada problémů, které v oblasti mobility existují. Čili nemůžu se bohužel názorem pana poslance, jestli si myslí, že čtyři procenta všech vysokoškolských studentů v se s mobilitou setkali nebo setkávají, volí si tuto cestu, je dostatečné číslo, pak české prostřednictvím ministerstva školství bude říkat, že mobilita je něčím stále výjimečným, a mělo stát  normou. Chceme zapracovat právě lepší výsledky v oblasti mobility do také porov mezi  jednotlivými vysokými školami a jednotlivými systémy. To znamená, navýšení samozřejm je zásadní pro úspěšnost toho, co potom vytváří u jednotlivých občanů Evropské unie pojem nebo jejich evropskou identitu. Konkrétní příklad bych mohl také uvádět v limitech těch pr je zatím vysoké školy používají. Zde mám na mysli třeba nové možnosti, které nabízejí prog to otázka stáží, praktických stáží nejen v podnicích, ale i v neziskovém sektoru, v kultur Tato téma jako prorektor školy v Olomouci o tom mohu povídat poměrně dlouho, se zatím vyso nepodařilo uchopit a nepodařilo se to uchopit také zejména v hospodářské sféře, a těm kteř na stáže mohli také akceptovat. Jsou to stáže na tři měsíce až jeden rok, jsou tam docela na podporu studentům, aby je využívali. Zatím nemáme dostatek kontaktů a dostatečně silné to, aby se tato cesta dostatečně používala, konkrétní příklad třeba v oblasti mobility, al přesvědčení určitě společné máme v tom, že mobilita je naprosto zásadní pro další vývoj ml sám jako absolvent škol v zahraničí vím, že mě zásadně změnila život. Potom budu dělat vše změnila také českým studentům. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane poslanče, nabyl jste domu, že ministerstvo postupuje zajímavým způsobem? Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Nabyl jsem dojmu. Já jenom jsem to chtěl upřesnit, co říkal pan náměstek. Já samozřejmě si mobilita našich studentů by se mohla  zvýšit, já jsem mínil svým vyjádřením, že vlastně mo mobilitu, když chtějí studenti aplikovat, naši studenti mají. To znamená, obrovské množstv rámci kterých mohou vycestovat a studovat na zahraničních evropských univerzitách předevší dobu. Tady je větší problém, či tam nejsou nějaké administrativní či jiné organizační zábr studentů do zahraničí je otevřená. Spíš naši studenti těchto možností nevyužívají v dostat tom jsem právě čekal, že ministerstvo školství vyvine nějaké aktivity, které by jako stude by pro studenty naše byly jako takové příznivé, že by více jezdili do zahraničí a více rea mobilitu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Já, když dovolíte, nechám krátkou reakci pana náměstka Dürra. Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Vím o tom, že samozřejmě ty rezervy existují, ale je otázkou, jestli by podporování větší kromě těch stávajících aktivit, které děláme, neměli vzít více do svých rukou jednotlivé š se pouze o vysoké školy, ale i o střední školy, které se potom jednotlivých programů účast je a jestli také to není téma pro tuto generaci studentů, že si vlastně sama pod sebou pod tím, že nevyužívá dostatečně prostor, který tu je dán. Já tady vidím jako bývalý učitel sp rezerv na straně studentů. V devadesátých letech ta situace byla jiná. My jsme neměli toli pro vycestování. Finančních prostředků bylo méně, ale ta generace porevoluční se snažila z do zahraničí vydat. Nyní, když ty příležitosti jsou daleko větší, je jakoby opravdu zaráže počet mobilních studentů v České republice v posledních dvou letech výrazně neroste, ale t že neexistuje celá řada veletrhů, na kterých upozorňujeme prostřednictvím národní agentury programů, která je přímo řízenou organizací v rámci tomu zahraničích služeb ministerstva, neděláme propagační akce, že neděláme školení o tom, jak se do programu zapojit a podobně. že to nemůže být jednosměrná komunikace. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- V telefonním spoji s námi ze sněmovny poslanec za ČSSD Ivan Ohlídal, který je zároveň vyso profesorem. Pane poslanče, je nějaké téma, které vy byste po ministerstvu školství chtěl, těch zbývajících pěti měsíců, které budeme předsedat Unii představilo a vám by se zdálo, ž smysluplné a může se nějak konkrétně dotknout školské reality? Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Tak kromě té mobility našich studentů, případně učitelů bych považoval za velmi významné,  podařilo  ministerstvu ve spolupráci s vysokými školami, přitáhnout na naše vysoké školy zahraničí, aby jich bylo víc než doposud, protože samozřejmě pro studenty není výhodné jen realizují svoji mobilitu, vycestovávají do zahraničí ke svému studiu, ale také stejně účin účinnější by bylo, kdyby více zahraničních učitelů zahraničních profesorů působilo na naši školách, tam je největší bariérou samozřejmě platová záležitost, ale snad by se našli cest daly využít k tomu, aby tady účast zahraničních učitelů na našich vysokých školách byla vě Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, pane náměstku Dürre v rámci té podpory mobility je podporována mobilita i z druhé str států sem? Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Já tady souhlasím naprosto s panem poslancem. Opravdu každá mobilita vyžaduje dva směry, t nejen ven, ale i dovnitř, čili kromě toho, že přivítáváme v českém prostředí více zahranič stále více přivítáváme také zahraničních profesorů. Ale bylo by dobré, kdyby samozřejmě ta ještě lepší, ale zejména nejde ani tak o čísla jako o to, co takováto zkušenost, takováto jaká je tam kvalita, jaká je tam přidaná hodnota, kromě jazykových samozřejmě aspektů je t pohled na věc, je to zejména v oblasti humanitních věd. Celá řada dalších věcí, které jsou učebnice, jiné myšlenky, jiné myšlenkové prostředí a jiný přístupu nejen v laboratořích, a můžou být naprosto zásadní, dobrou zkušeností pro naše české studenty, ale i naše kolegy a se od svých zahraničních kolegů mohou učit. Souhlasím s tím a v rámci našich materiálů, kt připravovat pro evropskou diskusi zejména v oblasti boloňského procesu, za který jsme zodp tu chvíli říkám, tohle téma budeme předkládat jako jedno z prioritních zejména ve strategi který budou přijímat ministři letos na jaře v Lovani v Belgii a budou vlastně vydávat jaké co dál s boloňským procesem a to poselství z Lovaně se bude také týkat vlastně výhledu nej internacionalizačních aspektů českého vysokého školství, evropského vysokého školství i ve přesahu vůči dalším zemím po roce 2010 do roku 2020. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ten rok 2010 má být vyhlášen evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání, jestli se nem poslanče, připadá vám zajímavé aspoň nebo zajímavá aspoň ta pasáž, kdy chce ministerstvo t boloňský proces? Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Tak samozřejmě je to rozumná cesta. Teď  závisí na tom, aby se jí podařilo efektivně reali tím co říkal lze souhlasit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, mě by možná zajímalo, nevím do jaké míry je naším posluchačům jasné, jak konkrétně boloňský proces za to ministerstvo představovat a do jaké míry vaše prohlášení a ty slogan papíře a v těch kuloárech a do jaké míry se opravdu během toho předsednictví propojí s rea Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Školská problematika, oblast vysokoškolského vzdělávání včetně je samozřejmě doménou jedno zemí a tady tedy společná evropská politika nemůže sehrávat jakousi větší roli v harmoniza a podobně. Nicméně výměna dobré praxe, výměna společných postupů. Je to otázka také refere srovnávání, to jsou panem profesorem Matějů zmíněné /nesrozumitelné/. To je něco, co české může dát na stůl, v oblasti boloňského procesu to není jen dvacet sedm členských zemí Evro jsou to i nečlenské země Evropské unie, dohromady čtyřicet šest zemí, které se tohoto proc jim předkládáme na stůl naprosto unikátní historické příležitosti během předsednictví, dok jsme strávili opravdu spoustu času, připravován byl ve spolupráci s těmi, kteří připomínku materiály s některými členskými zeměmi, s Evropskou komisí a se sekretariátem toho boloňsk jim předkládáme opravdu něco, kam by Česká republika chtěla dostat boloňský proces  za des země se k tomu samozřejmě vyjádří, ale není to pouze papír, není to rétorika. Opravdu přij dokumentu říkají jednotlivé země: Ano, takto si představujeme společný prostor vzdělávací let nebo v průběhu dalších deseti let, čili máme opravdu unikátní možnost, nechat jakýsi k těch jednotlivých jednání, která nás nyní čekají. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane poslanče Ohlídale, myslíte si, že vůbec to předsednictví je v tom smyslu školském něj nebo nikoliv? Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Tak nějak výrazně přínosné nemůže být. To je velmi krátká doba na to, aby se nějak mohlo p výrazně to naše předsednictví. Ale samozřejmě v té dílčí síle a dobré záměry se dají dosáh kdyby se jen v té oblasti mobility studentů našich v zahraničí, případně učitelů zahraničn pozitivního udělat, něco zlepšit, tak už i to bych považoval za úspěch. Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Chtěl bych vysvětlit tu poznámku o informovanosti nebo o tom, že je nedostatek materiálu, poslanci proudí. Je mi to líto. Já jako apolitický úředník budu rád, kdykoliv se s ním set za jakoukoliv příležitost osobně vysvětlovat věci. Je ale také skutečností, že ve školském listopadu přestavěli celou agendu českého předsednictví v oblasti vědu a výzkumu, v oblast v oblasti sportu a mládeže, takže ta informace samozřejmě do sněmovny přišla a byla prezen ministrem, pan ministr pozval všechny poslance k sobě do kanceláře na ministerstvo, zejmén poslanců se to týkalo, kteří se zabývají školskou problematikou. Byli to také senátoři, př pouze jediná senátorka, čili tady bylo docela těžké potom komunikovat. Když jsme chtěli ne poslance do tohoto zatáhnout a na výboru pro evropské záležitosti jsem poměrně pravidelným informuji o všech iniciativách, které se na evropské půdě v oblasti vzdělávání dějí a vysv materiály, takže to je vždycky samozřejmě problematické zvážit, jak velká míra informovano se dobře dá komunikovat, ale věřte, že na mé straně je naprosto zásadní dobrá vůle vysvětl všechno chystáme. Webové stránky ministerstva dokládají, že jsme vydali v předstihu několi veškerých akcí. Jsou to i tisícihlavé konference, které budeme organizovat. Jsou to jednot Mám několik konferencí za sebou, kde jsme měli on-linový přenos, takže veřejnost může sled vlastně ně těchto akcích děje. Máme vydáno několik tiskových zpráv, které chceme přibližov co vlastně hodláme v Evropě prosazovat. Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Mohu reagovat? Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, samozřejmě, prosím. Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Já trošku musím oponovat panu náměstku Dürrovi. Samozřejmě v loňském roce v listopadu byla jakási prezentace té evropské agendy ze strany pana ministra, ovšem to trvalo půlhodiny. T tam samozřejmě mohl položit nějaké otázky a bylo to naprosto hrubé seznámení. Co se týče t pana ministra, že pozval senátory a poslance do své pracovny, tak ono je totiž problematic samozřejmě poslanci a senátoři mají svůj pevný velmi nahuštěný pracovní program a samozřej nemůže čekat, že nějaké významné události a záležitosti poslanci odloží, když on je pozve, případě, jestli to pozvání platí i nadále ze strany pana náměstka, tak já i moji kolegové, zabývají školskou problematikou, to jeho pozvání, pokud platí nadále, budeme využívat. Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Rád, rád budu prezentovat některé věci. Pan ministr stále zve k návštěvě. Domluvíme nový t Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, poslední věc, které bych se ráda dotkla v tomto vydání je, pane náměstku Dürre, mohl vaše základní aktivity, o kterých tady nebyla řeč, které považujete za takové klíčové pro říci, a to je otázka i pro pana poslance Ivana Ohlídala, jak si myslíte, že by ministerstv předsednictví mělo a mohlo postupovat vzhledem k tomu, že si uvědomuje, že je ekonomická r školství nějaký vliv na to, aby se v této době jaksi tento resort dobře choval a prosperov Tak jestli dovolíte, první Jakub Dürr. Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Tak mluvili jsme o boloňském procesu a to opakuji, je jedna z jasných priorit, čili co s n lovaňské konferenci ministrů? Dále je to téma strategického rámce evropské spolupráce ve v roce 2010, čili to je oblast odborného vzdělávání a vzdělávání na tedy nižší úrovni než vy a tady je to velmi strategicky důležitý materiál, který budeme předkládat. Opět je zde pot všech členských států, že se tímto směrem chceme vydat. Konečně poslední oblastí je to par sférou vzdělávání a zaměstnavateli. Je to otázka otevřenosti škol novým výzvám. Je to tedy jakým způsobem lépe propojit  znalostní trojúhelník, vzdělávání výzkumu inovace, jakým způ absolventy školského systému na potřeby praxe, ale protože to se nejedná o jednosměrný pro potřeba vlastně zatáhnout více do hry zaměstnavatele a netýká se to pouze forem byznysu, t otázka, jakým způsobem mohou firmy přímo si ovlivňovat, korigovat. Pak bych zmínil celou ř které máme na starosti v oblasti vědy a výzkumu. Je to otázka velkých infrastruktur, je to mladých pracovníků, kteří se mají pohybovat po evropských laboratořích, ale je to také otá dále s lublaňským procesem, s jednotným výzkumným prostorem v Evropě a je to několik konfe k tomuto tématu připravujeme. Konečně odpověď na vaši otázku druhou, co ve světle evropské ekonomické krize může oblast vzdělávání zmoci. Tak tady je ta odpověď jednoznačná. Jedním požadavků pro každý stát, který se chce dobře vypořádat s ekonomickou krizí, překonat ji, strategické navýšení prostředků do vědy a výzkumu a vzdělávání. Bez toho se nemůžeme pohno zde vždycky příklad Finska z roku 1991, kdy Finsko investovalo význačnou část svých prostř inovací a stalo se tak jednou z nejkonkurenceschopnějších ekonomik, má velmi dobrý vzděláv tím, že vlastně se vydalo touhle cestou svůj sedmiprocentní pokles ekonomiky v té době tím ekonomický růst a ten pokles výrazně překonalo. Čili odpověď jednoznačná, mějme na paměti výzkum, vzdělávání na první místě jako nejlepší prostředek jak krizi čelit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Závěrečná slova dnešní relace a reakce vysokoškolského profesora a poslance za ČSSD Ivana Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Samozřejmě to, co říkal pan náměstek, s tím musím souhlasit. Bohužel ale co se týče navyšo finančních prostředků na vzdělání a vědu v tom s ním nemohu souhlasit, že by to ta současn současné ministerstvo /nesrozumitelné/. Je to zřejmé například z toho, že za této vlády v až třech letech dochází každoročně například ke snižování reálných výdajů na vysoké školy. studenta se dokonce ve srovnání s rokem 2006 sníží výdaj o dvanáct procent, pokud se započ kdyby to nebylo málo, tak dokonce dozvěděl jsem se z ministerstva školství, že panu minist vzaty čtyři a půl miliardy z rezerv v důsledku úpravy rozpočtu na tento rok. To znamená ro náměstek něco říká, ale ve skutečnosti současná vláda a současný ministr dělá něco jiného, tak to bych byl rád, kdyby mi někdo z ministerstva vysvětlit. Já například zítra, pokud bu tak chci pana ministra v tomto směru interpelovat, protože něco jiného je mluvit do sdělov ale realita je jiná, realita je přesně opačná. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane náměstku, jestli chcete úplně kraťounce? Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Ta informace o těch čtyřech miliardách je nepravdivá. Panu ministrovi se, uvidíme tedy, ja vyvine, ale podařilo jako jedinému tyto prostředky z rezervního fondu nedávat pryč a naopa opatření ekonomických se podařilo dostat prioritu vzdělávání do strategického balíčku Náro rady vlády. Čili tímto můžu odpovědět, že tato vláda a pan ministr prosadil v rámci možnos Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, pane poslanče, tak v rámci interpelací budete moci si vyříkat s panem ministrem své v pánové, já vám děkuji toho, že jste se účastnili dnešního vydání Studia STOP. Poslouchali posluchači, pana poslance Ivana Ohlídala, poslance ČSSD. Já vám děkuji za to, že jste byl Na shledanou. Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/ -------------------- Já také děkuji, na shledanou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A dalším hostem u nás ve studiu v Dikově ulici byl náměstek pro evropské záležitosti minis pan Jakub Dürr, kterému také děkuji za návštěvu a přeji dobrý večer. Jakub DÜRR, náměstek pro evropské záležitosti ministerstva školství -------------------- Já vám děkuji za pozvání, dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ze studia Českého rozhlasu 6 klidnou noc přeje Terezie Jirásková.