V žebříčcích vám chybí moot court ****************************************************************************************** * V žebříčcích vám chybí moot court ****************************************************************************************** 25.2.2009, rubrika: Názory, strana: 9 DOPISY A E-MAILY Reaguji na váš žebříček hodnotící právnické fakulty. Pokud vím, připravujete jej pravideln hodnocení se nemění. Možností nestranného srovnávání kvalit studentů (případně i absolvent úrovně fakult, příliš není. Ale existují. Jsou to celostátní soutěže právnických fakult v tzv. moot courts. Nemám podrobný přehled o všech celostátních moot courtech, rozjíždějí se až poslední zhrub Nicméně například v roce 2007 zvítězil tým Právnické fakulty UK v národním kole Philip C. International Law Moot Court Competition (studenti 3. ročníku PF UK porazili studenty 5. r roce 2008 tým PF UK v národním kole této soutěže opět zvítězil. Myslím, že výsledky podobných utkání týmů různých právnických fakult jsou těžko nahraditel toho, jak kvalitní (byť jen ty nejlepší) studenty příslušná fakulta má. A to nejen z hledi praxe. Berte to, prosím, jako námět na další kritérium (i když asi jen pomocné), až budete právnických fakult v roce 2010. Hana Vítová, studentka Právnické fakulty UK, Praha Chemik oceňuje reakci ekonomů Děkuji za text pánů Koblovského a Houdka »Tomáš Sedláček se mýlí. Ve všem« (HN 23. února). Vystudoval jsem chemii a ekonomii. Eseje pana Tomáše Sedláčka jsem přečetl asi dva: je to uměleckými sklony a nepovažoval jsem za možné, abych z pozice chemika a ekonoma reagoval n dílka. Snad by je HN měly přesunout do páteční přílohy. Proto oceňuji reakci obou pánů. Jsem rád, že píší o »takzvané« Nobelově ceně za ekonomii. Od ekonomů otevřenost, pravdivos potěší. Nobela by asi ani ve snu nenapadlo dát cenu »účetním«. Zvažte pohled chemika: Ekonomie je nauka, nikoli věda ve smyslu anglické science. Chemie n ekonomie různé školy a postoje. Chemik formuluje hypotézu a pokusem ji opakovaně ověří – p Takové možnosti má ekonomie jen ve velmi omezené míře. Pokud vůbec. Ivo Novák, Zruč nad Sázavou Žebříčky: nač se ptát u absolventů Se zájmem jsem si přečetl publikované žebříčky vysokých škol (HN 23. února). V roce 1995 jsme s prorektorem Ivanem Vágnerem na Masarykově univerzitě koncipovali systém absolventy, který v té době byl – z hlediska rozsahu i systematičnosti – pravděpodobně prv doby provádíme na všech fakultách MU s jednonebo dvouletou periodicitou tři typy výzkumů. Dělají se mezi posluchači prvního ročníku (motivace k volbě školy, plány a očekávání, prvn studiem), mezi »čerstvými absolventy« (uskutečňují se v období promocí a mapují spokojenos poskytnutým vzděláním a službami a jejich krátkodobý pracovní výhled) a mezi absolventy v pracovní uplatnění a zpětné hodnocení studia po 1 – 2 letech). Zkušenosti, které jsme za posledních patnáct let získali, ukazují, že sledování některých (působení v oboru, platy) již 6 měsíců po absolvování není úplně optimální. V půlročním ho teprve »usazuje« a absolventi mají ještě poměrně široký prostor pro různé strategie a takt prodloužené prázdniny, cestování, jazykové kurzy, různé brigády, »nezaměstnanost« apod.). horizont 1 – 2 let. V té době se absolventi k alma mater ještě živě hlásí a univerzitní ad je poměrně aktuální. Sledovat platy po pěti letech, myslím, už také nemá valný smysl. Daleko více než typem vys jsou ovlivněny tím, zda absolventi působí v soukromém nebo veřejném sektoru, národohospodá také regionem. Zde jsou – logicky – zvýhodněny pražské vysoké školy, protože připravují ab pro »pražský« trh práce, kde jsou také vyšší mzdy. Podobná logika by platila i ve vztahu k absolventů, která je také regionálně diferencovaná. Pětiletý časový horizont s sebou také přináší masivní snížení ochoty respondentů se výzkum Někdy až na úroveň 10 – 20 %, což často zkresluje výsledky. Částečně problematické je také sledování ukazatele, zda absolventi pracují ve vystudovaném smysl zejména u oborů jako právo nebo medicína: určitě není žádoucí, aby například mladí l pracovat mimo vystudovaný obor. Naopak ve společenských a ekonomických vědách bývá někdy o zda pole působnosti ještě je anebo není v oboru a tento fakt má také bezesporu menší význa Příkladem může být Fakulta sociálních studií MU. Jde bezesporu o špičkovou školu, ale její působí »v oboru« relativně méně často. Je to nežádoucí, nebo to jen ukazuje na skutečnost, jsou natolik šikovní a dobře připravení, že mohou působit prakticky kdekoli? Osobně bych s ke druhé možnosti. Jako příhodnější se jeví sledovat druh a stupeň vzdělání, které je potř dané práce: vyžaduje místo VŠ vzdělání daného oboru, podobné VŠ vzdělání, nebo stačí jen S maturitou, či dokonce i bez ní? PhDr. Jaroslav Nekuda, Středisko vědeckých informací, Ekonomickosprávní fakulta MU V rubri MAILY uveřejňuje redakce odpovědi na články a dopisy čtenářů, které vyjadřují jejich názor právo příspěvky krátit a redakčně upravit. Texty označené * u podpisu jsou v nezkrácené fo na webové adrese: blog.ihned.cz/ctenari. Anonymní texty redakce nezveřejňuje. V rubrice CH napravuje pochybení a odpovídá na dotazy k obsahu i jazyku HN. Kontaktní adresy: telefon: 233 073 041 e-mail: dopisy.hn@economia.cz pošta: HN, oddělení d Dobrovského 25, 170 55 Praha 7