Liška: Shoda na nových vzdělávacích cílech EU možná během půlroku

Členské státy by mohly dospět k dohodě o vzdělávacích cílech Evropské unie pro další desetiletí ještě za českého předsednictví EU v tomto pololetí. Po jednání ministrů školství sedmadvacítky 16. února v Bruselu to na tiskové konferenci na dotaz ČTK řekl ministr Ondřej Liška, který zasedání vedl. Podle něj v unii panuje shoda i na tom, že i přes současnou ekonomickou krizi je potřeba nejméně zachovat, spíš však navyšovat investice do školství a výzkumu.

Ministři diskutovali o návrzích vzdělávacích cílů pro léta 2010-2020, které Evropská komise (EK) představila v prosinci. Komise mimo jiné navrhuje, aby na vyšší vzdělávání byla převáděna dvě procenta z HDP jednotlivých členských států a aby mělo 80 procent žáků na nižších stupních středních škol možnost učit se nejméně dva cizí jazyky.

Některé země EU se ale nechtějí zavázat k další cílům ve vzdělávání. Namítají třeba, že členské státy dostatečně neplní cíle, které si EU stanovila v roce 2003 se sedmiletou platností. Mezi ně patří například plán snížit počet dětí, které předčasně ukončí školní docházku či cíl zvýšit počet dospělých, kteří se účastní projektů celoživotního vzdělávání. O případných nových cílech by měli rozhodnout ministři školství na svém květnovém zasedání.

"Myslím, že dohoda rozhodně možná je v rámci českého předsednictví," řekl Liška na adresu nových cílů pro příští desetiletí. "Myslím si, že do května budou probíhat ještě velmi intenzivní společná i bilaterální jednání na tato témata," dodal.

Ministři se věnovali i spolupráci členských států při řešení problematiky mládeže. Ta patří v současné globální hospodářské krizi mezi jednu z ohrožených vrstev populace. Liška novinářům řekl, že napříč EU panuje shoda na prioritách, jako je oblast "mládežnické" politiky, vzdělávání, výzkumu a vývoje, ve kterých by měly být investice a rozpočty navzdory hospodářské krizi udrženy na současné výši, nebo navýšeny.

Člen Evropské komise pro vzdělávání, kulturu a mládež Ján Figeľ považuje za dobrý příklad projektů, které ukazují cestu vpřed, evropský program Erasmus Mundus II. U příležitosti spuštění programu, který zajišťuje studium na zahraničních univerzitách a na který poskytne EU v příštích letech čtyřnásobek toho, co na jeho předchůdce, večer v Bruselu slavnostně začíná několikadenní konference.

Zatímco v letech 2004 až 2008 na stipendia "padlo" 230 milionů eur (asi 6,7 miliardy korun), pro roky 2009 až 2013 by to mělo být 950 milionů eur (27,7 miliardy korun). Zvýšení na podzim schválil Evropský parlament.

Program Erasmus Mundus II se z větší části rozšiřuje na doktorandské studijní programy, zatímco dosud se soustředil hlavně na magisterské programy. Pro zahraniční studenty mimo EU by navíc mělo být jednodušší získat víza do EU. Do programu je zahrnuto zhruba 100 magisterských studijních programů v celé unii, jejichž společným jmenovatelem je vysoká kvalita vzdělávání.