VZDĚLÁNÍ si musí zaplatit ****************************************************************************************** * VZDĚLÁNÍ si musí zaplatit ****************************************************************************************** 14.09.2009 autor: MARCELA HONSOVÁ Pavel Moravec z Raiffeisenbank tvrdí, že investice do vysokoškolského vzdělání se mu vráti tři roky. Po absolvování soukromé Vysoké školy finanční a správní si už za 14 dní hledání lukrativních nabídek. "Když jsem hledal zaměstnání před vysokou, byly to jen skromné návrhy, které mě nezaujaly. mnohem vyšší plat, z tohoto pohledu to, že jsem platil školné, byla rozhodně výhodná inves sympatický mladík, absolvent oborů aplikovaná informatika, finance a finanční služby. On sám je pro zavedení školného na vysokých školách, protože po osobních zkušenostech tvrd jsou takoví, že mají většinou mnohem zodpovědnější vztah ke studiu, když si ho financují. vysokou chodí mnoho studentů, jen aby se neřeklo. Daňoví poplatníci jim vlastně honorují p jednoho oboru na druhý. Kdyby byl systém nastaven tak, aby školné nehandicapovalo sociálně zavedl bych jej i na veřejných vysokých školách," míní absolvent soukromé školy. Školné je ovšem natolik ožehavé téma, že kolem něj chodí politici po špičkách. Většinou se mohlo způsobit mnohem větší poprask než zavedení poplatků ve zdravotnictví, a tak je každá odkládá. Soukromé školy chtějí stejné podmínky V současné době je opět připravena reforma terciárního neboli vysokoškolského vzdělávání, vláda a Poslanecká sněmovna po volbách přednost, si netroufá nikdo odhadovat. Řešit by měla například financování vysokých veřejných i třeba soukromých škol ze státní k nenávratné granty a půjčky studentům i například spoření na vzdělávání. Většina veřejných vysokých škol pochopitelně nesouhlasí, aby stát přispíval na studenta ta školám. Na trhu se vzděláním by tak vznikla mnohem větší konkurence než dosud. Navíc kdyby vybíraly školné a dostávaly od státu příspěvek, žáci by si především vybírali podle jejich "V Česku vládne trend nepodporovat soukromé vysoké školy. Byli bychom rádi, aby stejně jak při různých zakázkách státní podnik, eseróčko, akciovka, totéž platilo pro vysoké školy. V sice specifická služba, ale subjekty, které ji nabízejí, by měly být ve stejném rovnoprávn je přesvědčený předseda Asociace soukromých vysokých škol (ASVŠ) Alois Houdek, který zárov soukromé Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Milan Kratochvíl, tajemník ASVŠ, se obává, že kvůli financím může i řada soukromých škol z "Ubývají silné ročníky a rodiče upřednostňují veřejné vysoké školy, na nichž nemusí platit poukazuje Kratochvíl i na fakt, že vznikají nové veřejné školy, přestože jsou už na stávaj místa. "Například Středočeský kraj uvažuje o další univerzitě, přitom v Praze nejsou školy naplně Reformu školství potřebujeme jako sůl Daniel Münich, člen expertního týmu připravujícího reformu terciárního vzdělávání, uvádí, veřejná vysoká škola na žáka od státu jakýsi normativ ve výši 35 tisíc korun na rok, vyšší v technických či medicínských oborech a není výjimkou státní dotace více než 90 tisíc koru Münich si dovede představit, že základní částku by dostávaly veřejné i soukromé školy a na mohly účtovat i školné. "Na jaře proběhla řada jednání s reprezentací vysokých škol a toto je jeden z rozporných b soukromé školy čerpaly dotace, bylo by to na úkor rozpočtu, z něhož i tak mají veřejné ško dostávají málo," míní Münich. Rektorce soukromé Vysoké školy finanční a správní Bohuslavě Šenkýřové by se sice zamlouval přicházeli se státními dotacemi, ale zároveň by se obávala i určité závislosti. Navíc uzná rozpočet není bezedný. "Mám tomu rozumět tak, že veřejné vysoké školy půjdou do konkurence zaniknou? To si z politických důvodů nedovedu ani v nejbujnějším snu představit. Jedno z n lobby na světě jsou pedagogové a žáci. A k tomu ještě přibývají rodiče, to je obrovská sku Všimněte si, že před volbami všichni hovoří o vzdělávání, školství, a po volbách se nic ne I když všichni vědí, že tento stát by reformu školství potřeboval jako sůl," míní Šenkýřov Pro byznysmeny je vlastní vysoká prestižní záležitost Většina vysokých soukromých škol vznikala postupně. Nejdříve se rodily střední, pak vyšší i vysoké školy. "Pro většinu byznysmenů je to prestižní záležitost. Nechtěli rozmnožit peníze, ale brali to jako podporu vysokých škol. Jejich podnikatelská č školská zařízení," míní tajemník Asociace soukromých vysokých škol Kratochvíl. Jedním z úspěšných byznysmenů, kteří ve svém portfoliu mají i vysokou, je Podnikatel roku Kovář, majitel firmy Unicorn. V průměru svoji Unicorn College ročně dotuje dvaceti miliony, až se naplní všechny ročníky finančně soběstačná. Hlavním důvodem, proč se Kovář rozhodl založit vysokou školu, byl nedostatek absolventů př praxi. Původně jen spolupracoval s veřejnou vysokou školou, aby vychovávala IT odborníky p praxi. Pak koupil minoritní podíl v soukromé škole, ale stejně to nefungovalo. "Na českých většinou neučí, co je potřeba, ale co umí. Takže začlenění mladých lidí do pracovního proc peněz. Musíme je doučit spoustu věcí, které už by mohli znát ze studií. Nakonec jsem proše akreditace na vlastní školu a vyplatilo se," vysvětluje Kovář s tím, že vytváří úspěšnou a která má dělat jeho jménu a firmě čest. Vnesly do školství nový vítr Letos je to už deset let, kdy začaly fungovat první soukromé vysoké školy. V současné době 45, z toho jen v Praze 23, a studuje na nich přes padesát tisíc mladých lidí, což je přibl všech vysokoškoláků. Podle manažerů soukromých škol je nejzákladnější rozdíl mezi nimi a v v tom, že v době etablování soukromých zařízení měly veřejné školy své profesory, budovy a potřebné zázemí. "To platí dodnes, my jsme měli startovní čáru mnohem víc vzadu. Přesto jsme dokázali vnést do školství nový vítr, určitou míru konkurence, i když nemáme p jako veřejné školy," míní šéf Asociace soukromých škol Houdek. Prorektor Vysoké školy finanční a správní Milan Kašík, který je zodpovědný za marketing, t vysoké školy do řízení vnášejí i manažerské přístupy. Zatímco veřejné školy nerady slyší t klient či marketing. "Proč by na to slyšely, když peníze dostávají ze státního rozpočtu. Rozdíl mezi veřejnou a soukromou školou je dán tím, že se na rozdíl od nás nemusejí starat argumentuje Kašík. Ale zároveň přiznává, že i na soukromých školách je složité uplatňovat protože se "akademici" neradi takovým trendům přizpůsobují. "Někdy je vědecká práce zástěrka pro nicnedělání a výsledky žádné nejsou, kdežto náš příst požaduje a přináší. Ovšem můžeme si dovolit třeba lepší finanční ohodnocení kantorů. Veřej tolik, kolik dostanou z rozpočtu. Soukromé v souladu se zákonem o obecně prospěšné společn si samy seženou," vysvětluje Kašík s tím, že Vysoké škole finanční a správní se daří a můž pedagogy platit víc než na veřejných školách. Školné na dřevo, nebo až po vystudování ve splátkách V současné době činí průměrné školné na soukromých vysokých školách 48 300 korun za rok. J lokalitou, například v Praze je vyšší. Jediné, s čím stát pomáhá studentům soukromých škol na ubytování: dostávají kolem patnácti set korun měsíčně. Jinak je celé vzdělání finančně rodičích. "Dochází k hrubé diskriminaci velké skupiny lidí. Řada našich studentů totiž chodí do prác financují vzdělávání jiných studentů na veřejných školách a přitom za to své platí," vysti Alois Houdek, prezident Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů. V připravené reformě vysokoškolského vzdělávání jsou tři varianty školného. Jedna hovoří o kdy by student hradil určitou částku ihned a bylo by na něm, jak by si ji sehnal. "Ta je v evropských podmínkách nerealizovatelná kvůli politickým důvodům," uvádí člen expertního tý Münich. Takže schůdnější by pravděpodobně byly možnosti odloženého školného. V takovém případě by fond, z něhož by platil školné za studenta, a ten by je splácel, až by začal vydělávat. "P začátku, protože náběhová fáze, než by byl fond finančně soběstačný, by trvala deset až pa by musel stát zpočátku fond každý rok plnit v řádek jednotek miliard korun," vypočítává Mü svízelnější varianta je, že student odloží svoji platbu, ale škola bude muset počkat, až z bude moci školné splácet. Jakási mezivarianta připouští v zákoně zakotvené školné, ovšem o jeho výši by rozhodovala bylo nastavené na nulu. "To by umožnilo jakékoli vládě v podstatě ze dne na den školné zavést," míní Münich, který sám jako ekonom preferuje, aby školné bylo na obou typech škol a oba ty podporoval. "Zamlouvá se mi školné, které funguje ve Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandě. Je t odložených splátek s tím, že školy dostanou část peněz hned z nějakého fondu, aby je motiv atraktivnímu vzdělávacímu programu. Horizont manažerského uvažování na veřejné vysoké škole je totiž maximálně do dvou volební Je pro ně nezajímavé, co bude za deset či patnáct let, to už tam současné vedení školy neb Vysoké školy i pro chudší studenty Mezi navrhovanými novinkami reformy terciárního vzdělávání jsou pro vysokoškoláky všech ty spoření a studijní nevratné granty. Ty poslední by dostávaly studenti místo dnešních daňov úlev. Navíc by grant nebyl omezen šestadvaceti lety vysokoškoláka. Ale nepředpokládá se, že by si z tohoto grantu mohl student dovolit rozumné živobytí, takž doplněn sociálními příspěvky podle jeho životních podmínek. Nezávisle na tom, zda bude či nebude zavedeno školné, by mohl student získat i půjčku. "Vy mohli navštěvovat i mladí lidé, kteří nemají naspořeno, mají jen jednoho rodiče, či stačí, třetí v řadě mezi sourozenci," uvádí Münich. MARCELA HONSOVÁ