Průzkum: VŠ mají málo peněz, přesto s nimi plýtvají ****************************************************************************************** * Průzkum: VŠ mají málo peněz, přesto s nimi plýtvají ****************************************************************************************** ihned.cz, 4.09.2009, rubrika: Domácí Většina vysokoškolských pedagogů souhlasí se zavedením nějaké formy školného. Vyplývá to z ministerstva školství. Tři pětiny akademiků mají za to, že české vysoké školy dostávají od státu málo peněz, záro ale neumějí hospodařit. Na špatné hospodaření si stěžuje 69 procent dotázaných. Ukázal to ve čtvrtek představilo ministerstvo školství. Úřad chce zohlednit názory akademiků při pří vysokých škol. Při výzkumu oslovil resort ministryně Miroslavy Kopicové přes 25 tisíc akademiků. Odpovědě z nich. Na přípravu reformy vysokých škol získalo ministerstvo asi 90 milionů korun z evro Peníze investuje hlavně do různých průzkumů, za což sklidilo množství kritiky. V otázce školného mají akademici jasno. Pro některou z forem finanční spoluúčasti studentů procent vysokoškolských pedagogů. Většina respondentů také souhlasí s tím, aby si každá vy rozhodovala o výši školného. Podle příznivců reformy by si tak studenti školy víc vážili a více zavazovalo k poskytování kvalitního vzdělání. Z politických stran, které mají reálnou šanci zasednout po volbách ve Sněmovně, má zaveden programu jen strana TOP 09. Ministerstvo do budoucna počítá, že by školy získávaly finance také od komerčních firem, j pomáhaly s výzkumem a vývojem. "Akademičtí pracovníci se domnívají, že je oboustranný nezá strany praxe, tak ze strany vysokých škol," řekl jeden z autorů výzkumu Jakub Fischer. Průměrný plat na VŠ: 33 500 korun Průměrný plat vysokoškolských pedagogů je podle ministerstva 33 500 korun. Nejméně berou o mladší třiceti let, naopak profesoři mají průměrně přes 50 tisíc. Do této částky jsou však odměny a peníze z grantů, a dokonce i různých evropských projektů. Podle některých akademi sumy nereálné, zejména u humanitních oborů. "Nejvyšších příjmů dosahují profesoři ve věku 40 až 50 let - 61 300 korun," konstatují aut Podobné částky jsou však podle některých vyučujících naprosto nereálné. "U nás má odborný tisíc, docent 23 tisíc a profesor 26 tisíc hrubého měsíčně," upozornil odborný asistent z fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Hník. Průměrný plat v Česku je přitom asi 23 tisíc korun Výzkum také ukázal, že akademická obec stárne. Mezi vyučujícími je navíc málo akademiček s a profesorka. Mezi pracovníky vysokých škol je 34 procent žen. Ty navíc pobírají menší pla docentka bere téměř o pětinu méně než docent, místo 43 jen 35 tisíc. VŠ chtějí větší samosprávu "Výzkum ukázal, že 72 procent dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školstv řekla ministryně školství Miroslava Kopicová. Většina pracovníků univerzit také souhlasí s měly dostat větší samostatnost jak v otázce vlastního řízení, tak třeba v nabídce studijní by prý do budoucna nemusely být akreditovány jednotlivě. Škola by dostala akreditaci jen n programy, které v sobě sdružují více oborů. Rozpory však panují ve způsobu, jak by měla samospráva vlastně fungovat. Dvě třetiny si my měly být řízeny manažerským, tržním způsobem. Zároveň však 59 procent dotázaných uvedlo, ž škol by se měly víc podílet akademické senáty. Podle spoluautora výzkumu Petra Matějů to s akademici na toto nemají vytvořený jasný názor. První návrh změn připravilo ministerstvo loni na jaře, školy jej však odmítly. Nelíbil se navržený způsob financování, změny v obsazení správních rad vysokých škol ani předpokládan se soukromým sektorem. Zástupci Univerzity Karlovy si také stěžovali, že ministerstvo nepř ve spolupráci s univerzitami.