Průzkum: VŠ mají málo peněz, ale zároveň s nimi plýtvají

ČTK, 3. 9. 2009

Tři pětiny akademiků mají za to, že české vysoké školy dostávají od státu málo peněz, zároveň s nimi ale neumějí hospodařit. Ukázal to výzkum, který dnes představilo ministerstvo školství. Pro některou z forem školného by pak bylo 70 procent vysokoškolských pedagogů. Úřad chce zohlednit názory akademiků při přípravě reformy vysokých škol.

"Výzkum ukázal, že 72 procent dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školství za potřebnou," řekla ministryně školství Miroslava Kopicová. Většina pracovníků univerzit také souhlasí s tím, že by školy měly dostat větší samostatnost jak v otázce vlastního řízení, tak třeba v nabídce studijních oborů. Uvítali by například, kdyby škola dostala v budoucnu akreditaci jen na celé studijní programy, třeba historické vědy. Náplň studia v jednotlivých oborech, třeba archeologii, muzeologii nebo archívnictví, by si pak řešila už samotná fakulta.

Rozpory však panují ve způsobu, jak by měla samospráva vlastně fungovat. Dvě třetiny si myslí, že by školy měly být řízeny manažerským, tržním způsobem. Zároveň však 59 procent dotázaných uvedlo, že na řízení škol by se měly víc podílet akademické senáty. Podle spoluautora výzkumu Petra Matějů to svědčí o tom, že akademici na toto nemají vytvořený jasný názor.

Většina respondentů také souhlasí s tím, aby si každá vysoká škola rozhodovala o výši školného. Pro přímé nebo odložené školné by přitom bylo 70 procent respondentů. Podle příznivců reformy by si tak studenti školy víc vážili a i školy by to více zavazovalo k poskytování kvalitního vzdělání.

Ministerstvo do budoucna počítá, že by školy získávaly finance také od komerčních firem, jimž by třeba pomáhaly s výzkumem a vývojem. "Akademičtí pracovníci se domnívají, že je oboustranný nezájem, jak ze strany praxe, tak ze strany vysokých škol," řekl ČTK jeden z autorů výzkumu Jakub Fischer.

Při výzkumu oslovilo ministerstvo přes 25.000 akademiků. Odpovědělo více než 6300 z nich. Na přípravu reformy vysokých škol získalo ministerstvo asi 90 milionů korun z evropských fondů. Peníze investuje hlavně do různých průzkumů, za což sklidilo množství kritiky. V současnosti zpracovávají odborníci z ministerstva dotazníky, v nichž se ptali studentů na jejich názor na školné. Jejich připomínky poslouží při přípravě zákona o finanční pomoci studentům.

První návrh změn připravilo ministerstvo loni na jaře, školy jej však odmítly. Nelíbil se jim třeba navržený způsob financování, změny v obsazení správních rad vysokých škol ani předpokládaná užší spolupráce se soukromým sektorem. Zástupci Univerzity Karlovy si také stěžovali, že ministerstvo nepřipravuje reformu ve spolupráci s univerzitami. Kvůli námitkám některých akademiků na neobjektivitu výzkumu si nechalo ministerstvo udělat nezávislou expertizu. Ta potvrdila, že výsledky výzkumu jsou hodnověrné.

kli mkv