Průzkum: VŠ mají málo peněz, ale zároveň s nimi plýtvají












            ******************************************************************************************

            * Průzkum: VŠ mají málo peněz, ale zároveň s nimi plýtvají
            ******************************************************************************************
            ČTK, 3. 9. 2009

            Tři pětiny akademiků mají za to, že české vysoké školy dostávají od státu málo peněz, záro
            neumějí hospodařit. Ukázal to výzkum, který dnes představilo ministerstvo školství. Pro ně
            školného by pak bylo 70 procent vysokoškolských pedagogů. Úřad chce zohlednit názory akade

            reformy vysokých škol.
            "Výzkum ukázal, že 72 procent dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školstv
            řekla ministryně školství Miroslava Kopicová. Většina pracovníků univerzit také souhlasí s

            měly dostat větší samostatnost jak v otázce vlastního řízení, tak třeba v nabídce studijní
            by například, kdyby škola dostala v budoucnu akreditaci jen na celé studijní programy, tře

            vědy. Náplň studia v jednotlivých oborech, třeba archeologii, muzeologii nebo archívnictví
            řešila už samotná fakulta.
            Rozpory však panují ve způsobu, jak by měla samospráva vlastně fungovat. Dvě třetiny si my

            měly být řízeny manažerským, tržním způsobem. Zároveň však 59 procent dotázaných uvedlo, ž
            škol by se měly víc podílet akademické senáty. Podle spoluautora výzkumu Petra Matějů to s
            akademici na toto nemají vytvořený jasný názor.

            Většina respondentů také souhlasí s tím, aby si každá vysoká škola rozhodovala o výši škol
            nebo odložené školné by přitom bylo 70 procent respondentů. Podle příznivců reformy by si 
            školy víc vážili a i školy by to více zavazovalo k poskytování kvalitního vzdělání.

            Ministerstvo do budoucna počítá, že by školy získávaly finance také od komerčních firem, j
            pomáhaly s výzkumem a vývojem. "Akademičtí pracovníci se domnívají, že je oboustranný nezá
            strany praxe, tak ze strany vysokých škol," řekl ČTK jeden z autorů výzkumu Jakub Fischer.

            Při výzkumu oslovilo ministerstvo přes 25.000 akademiků. Odpovědělo více než 6300 z nich. 
            reformy vysokých škol získalo ministerstvo asi 90 milionů korun z evropských fondů. Peníze
            do různých průzkumů, za což sklidilo množství kritiky. V současnosti zpracovávají odborníc

            dotazníky, v nichž se ptali studentů na jejich názor na školné. Jejich připomínky poslouží
            zákona o finanční pomoci studentům.
            První návrh změn připravilo ministerstvo loni na jaře, školy jej však odmítly. Nelíbil se 

            navržený způsob financování, změny v obsazení správních rad vysokých škol ani předpokládan
            se soukromým sektorem. Zástupci Univerzity Karlovy si také stěžovali, že ministerstvo nepř
            ve spolupráci s univerzitami. Kvůli námitkám některých akademiků na neobjektivitu výzkumu 

            ministerstvo udělat nezávislou expertizu. Ta potvrdila, že výsledky výzkumu jsou hodnověrn
            kli mkv