Dříve tři tisíce, dnes osm tisíc oborů ****************************************************************************************** * Dříve tři tisíce, dnes osm tisíc oborů ****************************************************************************************** 15.9.2009 Vysoké školy lákají studenty na novinky. Odpovídá jejich nabídka požadavkům z praxe, nebo marketingovou strategii? Doby, kdy se na technických učeních přednášela jenom technika a sochařství nebo divadlu by věnovat jen na Akademii múzických umění, jsou zřejmě minulostí. Vysoké učení technické nab pružnosti a pevnosti mostních konstrukcí také přednášky o pružnosti a pevnosti lidského tě lze klidně studovat třeba na Západočeské univerzitě a divadlo na Opavské. Má pravdu ten, kdo říká, že vysoké školství se v Česku mění příliš pomalu, je zkostnatělé reformu připravenou expertními týmy? Nebo si život nachází cesty ke změně sám? Zkusili jsme oslovit vysoké školy a udělat si vlastní malý průzkum studijních programů a o vznikly v posledních třech letech. Je to zajímavé čtení. Z techniky do fitnessu Vysoké učení technické (VUT) v Brně skutečně nabízí studium Managem kultuře, které by mělo podle mluvčí VUT Jitky Vanýskové připravovat studenty například pro fitnesscenter. Zřídilo si totiž podnikatelskou fakultu. České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze je v tomto ohledu méně akční. Drží se tradiční bychom na jeho stavební fakultě našli tituly, které by ještě před časem vypadaly nepravděp program Bezpečnostní a rizikové inženýrství vypisuje obory jako Ovládání rizika nebo Požár staveb. „Každá škola se snaží nabídnout nové možnosti a praxe si takové specializace žádá, Marie Gallová z děkanátu. Na otázku, jestli se tak škola snaží konkurovat jiným technikám, však konstatuje, že pro Č větší konkurenci humanitně a ekonomicky zaměřené fakulty než jiné techniky. Pravděpodobně důvodu nabízí například Stavební fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrav studiu také obor Správa majetku a provoz budov. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně dokonce uvažuje o změně názvu na méně vy Mendelovu univerzitu v Brně. Zemědělské obory na ní totiž loni studovalo jen devět a lesni sedm procent studentů. Většina oborů univerzity je v současnosti ekonomického, správního, technického zaměření. Přibylo pět tisíc oborů Seznamy nových studijních programů a oborů, jsou většinou úctyhodně dlouhé. Jak potvrzuje tajemník Akreditační komise Jiří Smrčka, ne však představují skutečnou novinku. Z velké části jde o důsledek zásadnější změny, kterou školy v posledních letech prošly. Odborně se jí říká strukturalizace studia. V zásadě jde o rozdělení vysokoškolského studia na kratší, vzájemně na sebe navazující cel bakalářského přes magisterský k doktorskému. Tento model je už dlouho běžný v některých ze se k němu přidávají i další. A vědí dobře proč: aby se v globálním světě zjednodušila prostupnost mezi univerzitami a a vysokoškolské vzdělání stalo dostupnějším pro větší část populace. Školit polovinu každého vědce, inženýry a doktory totiž není účelné. Jsou státy (zejména takzvaní asijští tygři), devadesát procent vysokoškoláků do života s úplně dostačujícím bakalářským titulem získaný Mírová studia, nebo expertní inženýrství v dopravě? Vraťme se ale k novým oborům. Kolem roku 2005 se jich na českých vysokých školách vyučoval tisíce, aktuální seznam (pravda, včetně anglických programů) čítá na osm tisíc položek. Lz nějaký trend? Zdá se, že jde na jedné straně o snahu pokrýt co nejširší spektrum oborů, stírající původn školy (na technických univerzitách se učí i zdravotní sestry), na druhé o větší a větší sp Na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity je například možné studovat bakalářský obor Šp pro evropský a mezinárodní obchod, na stejné fakultě Ostravské univerzity Sbormistrovství na vzdělávání nebo Výchovu ke zdraví se zaměřením na vzdělávání. V Brně na Vysokém učení t nabízejí Soudní inženýrství, konkrétně Expertní inženýrství v dopravě a Realitní inženýrst Běžná jsou „práva v podnikání“ nejrůznějšího druhu. Soukromá Rašínova vysoká škola zřídila obor Ekonomika a insolvence, University of New York otevřela letos na jaře studium nazvané mírových studií. Kdo by odolal? Nabídnout tak něco, co jinde nemají Atomizace je zajímavá, protože střední vzdělávání jde cestou: směrem k rozšiřování a větší univerzálnosti oborů. Jan Koucký ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK se domnívá, že gejzír n vysokých školách je do jisté míry vyprovokován snahou upozornit na sebe, nabídnout něco ji nabízejí ostatní školy. Zkrátka marketing. Získat studenty znamená totiž získat i státní d Měli bychom ale dodat, že spíš znamenalo. Do nedávna. Nutnost úspor totiž přiměla minister změnit dotační pravidla, takže v posledních dvou letech už peníze na studenty přijaté do n nepřidává. Když škola potřebuje někde víc, musí jinde ušetřit. (Ovšem jen veřejná či státn vysoké školy dotace od státu až na naprosté výjimky nedostávají.) Vysoké školy začínají ví kteří už pracují Z toho lze usuzovat, že tempo vzniku nových oborů se bude nejspíš snižova napřou síly jiným směrem. Jakým? Všechno nasvědčuje tomu, že se budou pokoušet získat studenty mezi lidmi, kteří už pracují zájem zvýšit si kvalifikaci (viz článek o Centru školského managementu na této straně). Če bude totiž čím dál tím míň. Už teď se nabídka studijních příležitostí s poptávkou celkově dále klesající populační křivkou bude o studenty čím dál větší nouze. *** Nové VŠ obory Co všechno lze dnes studovat * Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání * Učitelství výchovy ke zdraví * Komunitní asistenci * Recyklace materiálů * Audiovizuální komunikace a tvorba * Management v sociáln Management ochrany podniku a společnosti * Logistika služeb * Ruský jazyk pro evropský a m * Trvale udržitelné systémy hospodaření v krajině * Management leteckých podniků * Ovládán program Procesní inženýrství) * Orální historie – soudobé dějiny * Podnikání v agrobyznysu