V Praze platí filozofy špatně. Proč?
22.9.2009, rubrika: Akademie, strana: 25, autor: RADKA KVAČKOVÁ Učitel na brněnské filozofické nebo pedagogické fakultě si vydělá dvakrát víc peněz než jeho kolega v hlavním městě Průměrná měsíční mzda odborného asistenta na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze činila loni 23 203 korun hrubého, tedy něco kolem osmnácti tisíc čistého. Průměrný příjem odborného asistenta na stejné fakultě Masarykovy univerzity v Brně ovšem překročil 40 000 korun. Pozoruhodný rozdíl, nezdá se vám? Přitom stejně jako příjmy odborných asistentů se liší i příjmy docentů a profesorů. Zatímco profesor pražské Filozofické fakulty UK si loni vydělal průměrně 37 tisíc, profesor na FF MU v Brně bral téměř 63 tisíc korun! V poslední době se čím dál častěji mluví o podfinancování vysokých škol. Na platy si ale nestěžují všichni stejně. Zdá se, že učit na technice, ale třeba i na lékařské fakultě není až tak ztrátový podnik. Téměř za žebráky se však považují zejména mnozí filozofové a taky budoucí pedagogové. „Můj plat je 23 000 hrubého,“ odpověděl na naši indiskrétní otázku minulý týden docent Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Jan Šiška a dodal, že jeho kolegyně, odborná asistentka, si nosí domů jen patnáct tisíc čistého. Průměrný plat akademických pracovníků na této fakultě činil loni (podle údajů Střediska vzdělávací politiky) necelých 26 tisíc, což není víc, než činí průměrný plat lepší sekretářky v každé aspoň trochu prosperující firmě. A to si učitelé budoucích učitelů hodně polepšili. Tři roky předtím vydělávali průměrně jen necelých sedmnáct tisíc. Tak výrazný nárůst jejich platů ostatně přivedl fakultu na pokraj bankrotu a minulého děkana stál funkci. Tarif netvoří ani polovinu mzdy Humanitní fakulty brněnské Masarykovy fakulty platí nesrovnatelně víc a nebankrotují. Čím to je? Mají snad lepší management? Rektor MU, politolog Petr Fiala, je na slušné platy svých lidí pyšný. „Průměrné příjmy akademických pracovníků na Masarykově univerzitě skutečně převyšují celorepublikový průměr,“ potvrzuje. Zároveň ovšem upozorňuje, že představují průměrný měsíční příjem za dobu jednoho roku včetně odměn za práci na projektech, výzkumných záměrech a grantech. Nejde tedy o částky, na něž by zaměstnanci měli na základě svých pracovních smluv automaticky nárok. Takzvaná tarifní složka platu tvoří podle rektora pouze asi 40 procent celkových příjmů zaměstnanců MU, zbytek představuje osobní ohodnocení, odměny za práci na projektech a dalších aktivitách. „Průměrná výše příjmů rozhodně není závislá pouze na počtu přijatých studentů,“ odmítá rektor Fiala domněnku, že vzhledem ke způsobu rozdělování státních dotací „na hlavu“ vše záleží na množství vzdělávaných. „Pro příjmy zaměstnanců univerzity není tolik důležitý celkový počet studentů, ale zejména to, jak jevysoká škola úspěšná při získávání prostředků z grantových soutěží a z evropských fondů a jak spolupracuje s aplikační sférou,“ říká a zdůrazňuje, že výše průměrných příjmů na Masarykověuniverzitě dokazuje také rozumnou rozpočtovou politiku, která je založena na motivačních prvcích a umožňuje vytvářet stimulující pracovní prostředí. Učíme i to, co jinde neučí Děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík má však také jiné vysvětlení. Na otázku, proč nemohou platit své odborníky tak, jako to dělají v Brně, odpovídá: „Z jednoduchého důvodu: Máme příliš mnoho malých oborů.“ Pravdou je, že nejstarší českáuniverzita poskytuje vzdělávání i v oborech, jako je například arabistika, koreanistika, turkologie a podobně, kde se posluchači počítají spíše na jednotky než na desítky. Učitelů ovšem nemůže být úměrně méně než na oborech, které plní velké posluchárny. Není vyloučeno, že manažer, kterému by šlo jen o efektivitu, by „bonbónky“ typu koreanistiky prostě zrušil. Děkan Stehlík je ale přesvědčen, že Filozofická fakulta Univerzity Karlovy se nemůže řídit jenom ekonomickými pravidly, a zkouší jiné cesty. Nedávno se mu podařil husarský kousek, když získal na rozvoj malých oborů od vlády na pět let přes 50 milionů korun. Nikoliv prostřednictvím resortu školství, ale resortu vnitra (proboha, vždyť tady ty jazyky a kultury někdo musí znát!) Tato finanční injekce představující desetimilionový roční přínos zachraňuje sice fakultu před deficitním rozpočtem, na zvýšení platů, které by stálo za řeč, ale stačit nemůže. Nadějí, která by mohla situaci ve mzdách opravdu zlepšit, je podle děkana nový způsob financování vědy, proti jehož parametrům se nyní bouří pracovníci Akademie věd. „V budoucnu bychom měli díky našemu velkému vědeckému výkonu dostávat sice méně na studenta (teď je to 34 tisíc ročně), ale výrazně více na vědu. Pokud by se přitom použil způsob hodnocení, který je na stole, pravděpodobně bychom šli dokonce do několikamilionového navýšení,“ popisuje možnosti dalšího vývoje děkan pražské filozofie Michal Stehlík. Hned ale dodává, že tak růžové to nakonec patrně nebude. A jako další problém uvádí chystaná kritéria hodnocení. Podle něj představují reálné ohrožení pro základní výzkum na úkor financí směrovaných v podstatě do privátní průmyslové sféry. Výška platu nemá s kvalitou vyučujícího nic společného Filozofické a pedagogické fakulty nepůsobí ovšem jen v Praze a Brně. Tabulka, kterou pro nás vypracovalo Středisko vzdělávací politiky (SVP) Pedagogické fakulty UK, ukazuje, že ještě méně než v Praze vydělávají akademičtí pracovníci v Hradci Králové, zato se vyplatí učit například v Ostravě nebo v Českých Budějovicích. Podle Jana Kouckého ze SVP ale úroveň platů akademických pracovníků na jednotlivých filozofických fakultách českých univerzit nesouvisí s kvalitou jejich práce. „Dlouhodobý efekt financování vysokých škol, které je závislé téměř výhradně na počtu zapsaných studentů a od kterého se odvíjí rozsah mzdových prostředků jednotlivých škol a fakult i platové ohodnocení akademických pracovníků, může ovšem být velmi nebezpečný,“ míní Koucký. Oslabuje totiž kvalitativní standardy, orientuje práci čistě na kvantitativní charakteristiky a demotivuje nejschopnější učitele i nejnadanější studenty. Je nějaká naděje, že se mzdy na pražských humanitních fakultách výrazněji zvednou? Děkan pražské Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík je optimista. „Pokud bude nastartována reforma vědy, měly by se zvýšit už od příštího roku,“ říká. Výrazněji, v řádu několika tisíc, by se pak podle něj průměrné mzdy mohly zvednout od roku 2012. Samozřejmě především u těch, kteří jsou vědecky aktivní. Tabulka
Pedagogické fakulty - Průměrný Plat k průměru ČR v roce akademičtí pracovníci 2008 měsíční plat 2008 (24 282 Kč) Masarykova univerzita 38 382 Kč 158 % OU v Ostravě 37 378 Kč 154 % JU v Č. Budějovicích 33 652 Kč 139 % UJEP v Ústí n. Labem 32 731 Kč 135 % UP v Olomouci 30 990 Kč 128 % ZČU v Plzni 27 019 Kč 111 % UK v Praze 25 976 Kč 107 % TU v Liberci 25 323 Kč 104 % U Hradec Králové 25 155 Kč 104 % Zdroj: Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Vybrané vysoké školy a fakulty v letech 2005 a 2008 UK v Praze Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Masarykova univerzita Filozofická fakulta Pedagogická fakulta ZČU v Plzni Fakulta filozofická Fakulta pedagogická JU v Č. Budějovicích Pedagogická fakulta UJEP v Ústí n. Labem Pedagogická fakulta U Hradec Králové Pedagogická fakulta Univerzita Pardubice Fakulta filozofická 2005 Průměrná Počet Akademičtí měsíční mzda studentů na pracovníci akademických Studenti akademického pracovníků pracovníka 3174 26 548 Kč 46 258 14,6 468 22 824 Kč 8148 17,4 231 17 854 Kč 4419 19,1 1268 35 461 Kč 31 356 24,7 197 35 376 Kč 6845 34,7 194 32 212 Kč 5390 27,8 734 28 518 Kč 15 659 21,3 111 24 410 Kč 2530 22,9 160 23 590 Kč 3338 20,8 513 29 479 Kč 8935 17,4 172 26 501 Kč 3112 18,1 378 25 977 Kč 7990 21,1 163 23 614 Kč 4499 27,7 328 26 346 Kč 6630 20,2 243 23 564 Kč 4554 18,7 429 32 683 Kč 7290 17,0 65 25 306 Kč 1159 17,7 2008 |
|
 |
|
|
ve formátu PDF
Komentáře a dotazy zasílejte z kontaktního formuláře,
Poslední aktualizace :
30.07 2024 21:08
, © Univerzita Karlova v Praze