Mimořádné studium na veřejných VŠ: kvalitní a levnější alternativa soukromých škol
23.9.2009, autor: Martin Víta Studium na vysokých školách dostalo za posledních dvacet let řadu nových rozměrů. Kromě přechodu na boloňský systém, tedy na dvoustupňové studium (bakalářské a navazující magisterské), který je platný pro většinu studijních oborů, začaly nabízet veřejné vysoké školy i novou formu studia: celoživotní vzdělávání. Jeho součástí je i tzv. mimořádné studium, které umožňuje zájemcům navštěvovat pouze vybrané studijní kurzy, aniž by bylo nutné absolvovat celý obor. Mimořádné studium umožňuje navštěvovat oficiálně výuku zvoleného předmětu spolu se studenty řádného studia. Mimořádné studium je běžně zpoplatněno, nicméně částka bývá řádově nižší než např. ceny standardních kurzů nabízených komerčními vzdělávacími agenturami. Narozdíl od neformálního absolvování přednášek, které jsou veřejné, skýtá mimořádné studium příležitost navštěvovat i výuku na cvičeních a seminářích, kde studenti získávají praktické znalosti a dovednosti. Studenti mimořádného studia skládají zkoušky či zápočty za stejných podmínek jako řádní studenti a mají k dispozici oficiální výkaz o absolvovaných předmětech. Široká nabídka studijních předmětů z praxe Nabídka předmětů v nyní je nesmírně široká. Fráze o naprosté odtrženosti akademického života od praxe už v současné době již neplatí, řada předmětů se obsahově bezprostředně dotýká praktických aplikací. Mimořádné studium tak může vhodně doplňovat klasické firemní vzdělávání. Například v oblasti IT lze absolvovat v rámci mimořádného studia předměty týkající se moderních technologií (od uživatelských kurzů přes aplikační programování až po správu sítí), dále se může jednat třeba o odborné jazykové vzdělávání. Tyto – z hlediska praxe významné – oblasti mohou být mimořádným studiem poměrně dobře pokryty. V případě promyšlené volby předmětů může být mimořádné studium vhodnou a zajímavou položkou do profesního životopisu – kandidát na danou pozici tím dává mj. najevo, že je ochoten se dále vzdělávat. Podmínkou je maturita, přijímačky se nekonají Podmínkou vstupu do mimořádného studia je zpravidla úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou a zaplacení příslušné částky. Přijímací zkoušky do mimořádného studia se nekonají, někdy však může být z kapacitních důvodů počet míst v mimořádném studiu omezen. Předměty úspěšně absolvované během mimořádného studia lze obvykle uznat v případě studia řádného: je tedy možné určitý konkrétní obor studovat nejprve „na zkoušku“ – zapsat si několik předmětů v rámci mimořádného studia, a po přijetí na řádné studium si úspěšně zakončené předměty nechat uznat. To činí mimořádné studium zajímavé např. pro studenty, kteří se na danou školu nedostali, nicméně chtějí se v následujícím akademickém roce ucházet o přijetí. Které fakulty či VŠ mimořádné studium nabízejí? Mimořádné studium nabízí řada českých vysokých škol. Z těch nejvýznamnějších jmenujme zejména Masarykovu univerzitu v Brně (více Některé fakulty či vysoké školy mimořádné studium poskytují, avšak na svých webových stránkách je explicitně nenabízejí. Proto je vhodné se informovat na příslušném studijním oddělení. Termíny Přihlášky do mimořádného studia se obvykle přijímají do začátku příslušného semestru. Přesné informace podá opět studijní oddělení příslušné VŠ (fakulty). Výhody mimořádného studia:
Nevýhody mimořádného studia:
Zájemci o mimořádné studium IT oborů se více informací o dostupných možnostech mohou dozvědět |
|