Klapky na očích Jiřího Zlatušky












            ******************************************************************************************

            * Klapky na očích Jiřího Zlatušky
            ******************************************************************************************
            25.9.2009, rubrika: Studium, strana: 13, autor: Petr Matějů



            Před týdnem byl na tomto místě uveřejněn článek Jiřího Zlatušky „Bílá kniha nasadí absolve

            na oči“. V článku bez uzardění tvrdil, že návrh reformy terciárního vzdělávání směřuje k „
            řízení vysokých škol“ a k jejich „podřízení zástupcům privátních firem nebo osobám z polit
            prostředí dosazeným jako reprezentanti externích společenských zájmů“.

            Na uvedený článek bych ani nereagoval, kdyby nešlo o učebnicovou ukázku toho, jak účelově 
            pracovat s údaji a posouvat jejich význam za hranice zdravého rozumu.

            Zlatuška článek začal svým obvyklým trikem. Ve snaze prokázat další z kardinálních omylů
            autorůBílé knihy jim podsunul tvrzení o katastrofální úrovni vzdělávání na našich vysokých
            takového samozřejmě v Bílé knize není. Pouze se tam píše, že naše vysoké školy nereagují n

            podmínky na trhu práce tak pružně, jak by měly.
            To však autorovi nepřekáží v tom, aby s gustem začal vyvracet nesmysl, který si v podstatě
            Odkazuje se přitom na letošní vydání publikace OECD Education at a Glance.

            Tam se uvádí, že v ČR je velmi vysoký podíl absolventů vysokých škol, kteří pracují na mís
            zpravidla vysokoškolské vzdělání očekáváno (skupiny 1, 2 a 3 mezinárodní klasifikace zaměs
            dokazuje jeho vysokou kvalitu. Zapomněl ale dodat, že podobná situace je nejen v Lucemburs

            specifickým trhem práce), ale zejména v Maďarsku, na Slovensku, ve Slovinsku a v Polsku. V
            průměru 90 % absolventů vysokých škol ve věku 25 až 34 let pracuje na místech s očekávaným
            zatímco v USA, Austrálii, Velké Británii a Kanadě je to v průměru jen 70 %.

            Podle Zlatušky tyto údaje mají svědčit o tom, že „relevance našich vysokých škol k trhu vy
            kvalifikované práce vychází výjimečně dobře“. To by ovšem znamenalo, že v nejvyspělejších 
            prokazatelně nejlepšími univerzitami, tato „relevance“ vychází mimořádně špatně a poskytov

            vzdělání je tam tudíž horší než u nás.
            V rámci Zlatuškovy logiky nelze učinit jiný závěr. To je ale na první pohled nesmysl, což 
            každý, kdo nemá klapky na očích a publikaci OECD si pečlivě přečetl.

            Konstatuje se tam totiž, že vysoká shoda vzdělání a nároků profese je především důsledkem 
            a neuspokojené poptávky zaměstnavatelů po vysoce kvalifikované (vysokoškolsky vzdělané) pr
            téže publikace se totiž dozvíme, že v populaci ČR je jen 15 % absolventů VŠ, zatímco výše 

            jich mají třikrát více.
            V komunistických zemích s diktaturou proletariátu, kde byla vzdělaná inteligence malou trp
            dnes po této nedostatkové pracovní síle stále obrovský hlad zaměstnavatelů. Ti „spolykají“

            dnes vysoké školy stihnou vyprodukovat, a o kvalitě škol to nic moc nevypovídá. Co k tomu 
            to, že Jiří Zlatuška se zřejmě rozhodl kritice Bílé knihyobětovat i vlastní kredit a respe
            pracně budoval.