Jak „vyrobit“ podporu reformě












            ******************************************************************************************

            * Jak „vyrobit“ podporu reformě
            ******************************************************************************************
            22.9.2009, rubrika: Akademie, strana: 26



            Polemická reakce


            Jedním z témat rozhovoru s Petrem Matějů (Akademie, 8. září 2009) byl i jím připravený prů
            vysokoškolskými pedagogy, který vzbudil kritické připomínky. Vysokoškolští pracovníci Petr

            Smetáčková, Miroslav Rendl tyto výhrady pro LN shrnuli.
            Ve výuce metodologie lze nedávný průzkum používat jako ukázkově nesprávný. Autoři v něm v 

            rezignovali na základní metodologické principy ve snaze dokázat, co si předem vytyčili jak
            výsledek. Chybný je už použitý dotazník.
            Elementární chybou je využívání dvojitých otázek, kdy se respondenti vyjadřují k více jevů

            jediné odpovědi. Příkladem je otázka, zda škola „má strategickou vizi a je vedená manažers
            Jak má odpovědět člověk, jehož škola má vizi, ačkoliv není vedena manažerským způsobem? Au
            výsledky „čtou jednoznačně“, a nutně je zkreslují.

            Řada položek obsahuje výrazy, u kterých není upřesněn význam. Není proto zaručeno, že jim 
            respondenti rozumějí stejně (manažerský způsob vedení, strategické řízení, externí aktéři 
            otázek a následné interpretace je zřejmé, že autoři považují za pozitivní vše, co je obvyk

            Převažující kladná vyjádření (64 %) k takto neurčitému výroku pak v souhrnu interpretují t
            pracovníci „volají po posílení ,korporátních prvků‘ v řízení vysokých škol“!
            Řazení položek je manipulativní, některými odpověďmi jsou předurčeny odpovědi na další otá

            navíc vyplňovali dotazník na internetu, bez možnosti prohlédnout si všechny položky předem
            vracet. Ve druhé části tak najdeme otázku, zda české vysoké školství potřebuje reformu. Al
            ve třetí části je patrné, co autoři reformou míní. Manipulaci nacházíme i ve formulacích, 

            prezentovat hodnocené jevy ve spíše pozitivním či negativním světle, a tím sugerují vhodno
            odpovědí.
            Dotazník nedává respondentům možnost vyjádřit názor, který se neshoduje s žádnou z nabízen

            Je zřejmé, že o skutečné názory akademických pracovníků v tomto výzkumu nešlo. Zpráva veře
            když se vyrábí podpora pro reformy a školné, musí vědecké zásady stranou.


            Redakčně upraveno a kráceno