Areál za dvě a půl miliardy

18.9.2009, rubrika: Kraj Hradecký, strana: 3, autor: PAVEL BEDNÁŘ

NOVÁ MEDICÍNA A FARMACIE V HRADCI Lékařská a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy vHradci Králové chystají společnou stavbu nového areálu vedle fakultní nemocnice. Podstatnou část má zaplatit Unie.

Hradec Králové - Prosklené budovy s posluchárnami a učebnami, vědecké centrum, v němž špičkoví odborníci vymýšlejí nové přínosy medicíně, i náměstí s odpočívajícími studenty. Tak by se za pět let mohlo změnit pole vedle Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Moderní areál pro výuku lékařů a lékárníků tam chce vybudovat Univerzita Karlova.

„Lékařská i farmaceutická fakulta už delší dobu počítají s tím, že budou potřebovat rozšířit prostory tak, aby to odpovídalo současným potřebám, modernizaci a stavu výuky,“ řekl děkan Lékařskéfakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Palička.

Nové prostory škola potřebuje i kvůli narůstajícím počtům studentů. Těch má na obou fakultách brzy studovat asi pět tisíc. „Předpokládáme mírný nárůst počtu studentů, abychom zajistili stoupající poptávku po lékařích a farmaceutech, kterých je nedostatek,“ dodal Palička.

Pětipodlažní budovy lékařské fakulty i farmaceutické fakulty budou stát na části pozemků mezi Zborovskou ulicí a areálem fakultní nemocnice. Uprostřed bude náměstí, které má sloužit k odpočinku a setkávání studentů obou fakult i vyučujících.

V areálu má být i moderní výzkumné centrum Zatímco směrem k vjezdu do fakultní nemocnice bude náměstí otevřeno, na jihu bude stát moderní výzkumné a vědecké centrum. „Přítomnost obou fakult a nemocnice dává ideální podmínky pro výzkum v oblasti medicíny i farmacie, který je nesmírně potřebný,“ míní děkan.

Ve výzkumném centru by měli pracovat především absolventi obou fakult, kteří budou pokračovat v dalším studiu. „Většinou jsou to lidé po promoci, kteří pak čtyři roky intenzivně pracují v doktorandském studijním programu na rozvoji vědy,“ vysvětlil Palička a dodal, že jen na lékařské fakultě jich nyní působí více než 250.

„Budova bude vyžadovat velmi náročné vybavení. Rozpočet se teprve zpracovává, ale odhadujeme, že výstavba bude stát kolem 900 milionů korun,“ uvedl děkan. O peníze na stavbu žádá univerzita Evropskou unii.

Centrum semá stát chloubou regionální vědy. Ve specializovaných laboratořích by neměli bádat pouze studenti, ale celé vědecké týmy. Zaměřit se mají na takzvaný aplikovaný výzkum, jehož výsledky jsou využitelné přímo v praxi.

„Jednáme s mnoha většími i menšími firmami, které by měly zájem o výsledky aplikovaného výzkumu. Třeba společnosti zabývající se výrobou katetrů (hadiček) používaných v medicíně potřebují spolupracovat s někým z oboru, kdo může materiály ověřovat a zjistit, jestli se hodí pro dávkování léků, jež by se pak v těle pacienta uvolňovaly,“ řekl Palička.

Podle něj by firmy mohly mít v centru i svá vědecká pracoviště: „Jistě tam najde zaměstnání i řada lidí z regionu. Ať už přímo v centru, nebo v aplikované sféře. Většina firem, které mají zájem, je z blízkého okolí.“Centrum by se mělo zaměřit i na problematiku stárnutí. „To je věc, která bude muset zajímat nastupující generace, protože procento starších lidí neustále roste,“ míní Palička.

Vědci by se prý také měli snažit hledat léky vhodné pro určité skupiny lidí. „Předpokládáme, že tam bude řada pracovišť zaměřených na personalizovanou medicínu. To znamená, že budou určovat, pro koho je který lék či postup vhodný. Budou šít medicínu na míru,“ vysvětlil děkan.

Stavět by se mohlo začít v příštím roce Se stavbou areálu by se mohlo začít už v příštím roce. Záleží na tom, zda univerzita získá peníze z fondů Evropské unie. To se dozví v první polovině příštího roku. Pokud stavba začne, podle podmínek Unie musí být dokončena nejpozději do pěti let. Náklady na celý univerzitní kampus se blíží částce kolem dvou a půl miliardy korun. Na stavbu výukových částí bude univerzita žádat 330 milionů, na stavbu vědeckého centra asi 900milionů korun. Architekti nyní musí určit, jak velká část areálu by se za tyto peníze mohla postavit. Zbytek by se dokončil v dalších etapách.

Stavět by se mělo i na pozemcích na protější straně Zborovské ulice. Tamby měly jednou vzniknout sportoviště, kulturní zařízení a koleje pro studenty.

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové dosud sídlí v nevyhovujících prostorách v Šimkově ulici. Budova, postavená ve třicátých letech minulého století jako armádní velitelství, potřebám výuky, natožmedicíny nevyhovuje. „Musela se v ní provést řada úprav, aby byla vůbec použitelná,“ řekl Palička. Ani hradecké Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy, která je jednou ze dvou farmaceutických vysokých škol v republice, už současné prostory v Heyrovského ulici nestačí. Fakulta by se ale do nových budov přestěhovala jen částečně a dosavadní sídlo by využívala dál.

Budovu v Šimkově ulici by univerzita mohla opustit. Předkupní právo by na ni měl hradecký magistrát. „Na počátku devadesátých let nám město tuto budovu prodalo za symbolickou korunu a až ji jednou opustíme, za symbolickou korunu ji prodáme městu zpátky, případně se dohodneme na tom, co se tady zhodnotilo,“ dodal děkan.