Areál zahrady měl zabírat 130 hektarů půdy ****************************************************************************************** * Areál zahrady měl zabírat 130 hektarů půdy ****************************************************************************************** 18.9.2009, rubrika: Botanická zahrada, strana: 14, autor: (mhe) Kdyby se uskutečnily plány, s nimiž se budovala Botanická zahrada v Praze-Troji, jeden den procházku návštěvníkům nejspíš nestačil. Měla se totiž rozkládat na ploše o celkové rozloz měla to být jedna z nejrozsáhlejších klasicky pojatých botanických zahrad v Evropě. Ale zpět na začátek. Plány na vybudování pražské botanické zahrady začalo vedení města spř poloviny 60. let minulého století. Prvním krokem se stalo usnesení tehdejšího národního vý 29. března roku 1966 vymezil účel pražské botanické zahrady. Měla být zřízena jako osvětov určené pro krátkodobou rekreaci obyvatel metropole. Zároveň měla propojovat vzdělávací fun vědeckými aktivitami Univerzity Karlovy a Vysoké školy zemědělské v Praze. Tím však snahy na budování zahrady na několik desetiletí skončily. První návštěvníci zavít vybudované trojské zahrady až v roce 1992, kdy vznikla na ploše o rozloze 3 hektary úvodní byl průmysl a povodně V květnu roku 1997 ji doplnila Japonská zahrada a od dubna roku 2004 obdivovat i jednu z nejstarších pražských vinic - vinici sv. Kláry. Dnes se zahrada rozkládá na celkové ploše o rozloze zhruba 52 hektarů, přičemž 27 hektarů oplocených. Trojská botanická zahrada, která patří městu, však není jedinou botanickou zahradou v Praz Mnohem delší historií se může chlubit univerzitní botanická zahrada, která se dnes rozklád Slupi v Praze 2. Ta byla veřejnosti poprvé zpřístupněna v těchto prostorách v roce 1898. Rozkládá se na plo 3,5 hektaru a ročně ji navštíví zhruba 100 tisíc návštěvníků. Patří k nejstarším evropským zahradám. O její zřízení usiloval už kolem roku 1752 první profesor lékařství a botaniky na pražské de Compostella. Zřízena však byla zahrada až kolem roku 1775 na levém břehu Vltavy v prostoru někdejší jez přilehlých pozemků. Vedle exteriérů měla i 9 skleníků, v nichž se pěstovalo asi 13 tisíc druhů rostlin. S rozvojem Smíchova a především průmyslu tu však zahrada trpěla. Poslední ránu jí zasadily zahradu zničily. Proto v roce 1890 rozhodlo vedení univerzity o jejím přemístění do dnešního areálu v ulici se přestěhovala v letech 1897 až 1898. Po roce 1945 byl odstraněn plot, který rozděloval č část zahrady a v letech 1946 až 1949 se přebudování dočkaly i skleníky. V padesátých letech se zahrada dočkala rozšíření o svah pod budovou dnešní katedry zoologi ulici. Zahrady se neustále rozvíjejí a rozšiřují Botanická zahrada v Troji se stejně jako univerz Slupi neustále rozvíjí. V Troji se nedávno dočkala obnovy i naučná stezka, která seznamuje návštěvníky nejen s kve rostlinami, ale i s historií zahrady a informuje o přírodních památkách a rezervacích, kte zahrady nacházejí. Jedná se o přírodní parky Drahaň, Salabka, Velká Skála, Havránka či Haltýř nebo Pustá vini Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zase nabízí svým návštěvníkům exteriéry, ale i několik skleníků, v nichž jsou stálé expozice kaktusů a sukulentů či rost vlhkých tropech. *** Něco z historie Botanická zahrada v Troji Byla založena na základě usnesení Národního výbo Prahy 29. března 1966. Původně se měla rozkládat na ploše o rozloze 130 hektarů. Z původní realizována jen jeho část. Dnes zabírá území o rozloze zhruba 50 hektarů. Kromě venkovních návštěvníci mohou navštívit i vinici sv. Kláry či tropický skleník Fata Morgana. Botanická Patří mezi nejstarší univerzitní botanické zahrady v Evropě. Byla zřízena roku 1775 na lev Až v letech 1897 až 1898 byla přemístěna do současného areálu v ulici Na Slupi.