Prohlášení ze zasedání Fóra průmyslu a vysokých škol

Členové Fóra průmyslu a vysokých škol na svém výročním zasedání 15. září 2009 v Brně za účasti ministryně školství Miroslavy Kopicové a ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského projednali dopady globálního hospodářského útlumu na české průmyslové podniky a cesty ke zlepšení situace zejména ve strategickém, dlouhodobém pohledu.

Účastníci se shodli na tom, že východiskem k úspěchu českého průmyslu je vytváření jeho komparativních předností především cestou co nejužší spolupráce průmyslu a vysokých škol. Zvýšení výkonnosti českého průmyslu a jeho inovačního potenciálu je nutno založit na propojení se vzdělávací soustavou a státem podporovaným výzkumem a vývojem. 

Současný stav je bohužel významně poznamenán prohlubující se propastí mezi akademickou sférou a potřebami určovanými globální tržní konkurencí rozhodující o úspěchu průmyslových podniků a jejich schopnosti vytvářet kvalifikované pracovní příležitosti. 

Ze zasedání Fóra vyplynuly základní požadavky: 

• Fórum požaduje reformu terciárního vzdělávání tak, aby umožnila efektivní řízení VŠ a sladění pravomocí a odpovědnosti v řídícím systému VŠ.

• Fórum požaduje změnu financování výzkumu a vývoje s větší orientací na aplikovaný výzkum.

• Fórum souhlasí s principy reformy výzkumu, vývoje a inovací, schválenými vládou ČR.

• Fórum podporuje zavedení školného.

• Fórum vyzývá k zavedení státních maturit. Žádá, aby jejich součástí byla matematika.

• Fórum požaduje, aby byla urychleně dosažena plná funkčnost Technologické agentury. 

Základním požadavkem FPVŠ je prosadit takový vývoj v řízení a fungování terciárního vzdělávání, který bude více reflektovat podmínky globální konkurence.

Toto se týká:

1) způsobu řízení VŠ

• je nutné prosadit manažerské principy (měření výkonu, hodnocení škol dle evropského systému hodnocení, oceňování rizik) při zachování jejich autonomie; 

2) způsobu financování VŠ

• cestou školného je třeba všem aktérům jednoznačně ukázat, že nic, ani školství, není zadarmo (bezcenné);

• podnikům je třeba dát možnost svými finančními příspěvky školám vysílat jasné signály poptávky pracovního trhu (např. daňové asignace), protože pro vysoce technicky náročné a tudíž nejperspektivnější výroby nevychovává české školství dostatek připravených odborníků;

• spolupráce VŠ a průmyslu: je třeba ji rozvíjet na partnerském základě (i při rozdělování prostředků z fondů EU) s respektováním potřeb obou stran;

• ze strany průmyslu jde např. o téma ochrana informačních výstupů ze spolupráce administrativní i nákladové ulehčení praxí studentů v podnicích;

• usnadnění zapojení průmyslových expertů do vzdělávacího procesu na VŠ. 

Obě strany (vysoké školy i průmysl) konstatují, že je třeba urychlených změn v relevantních zákonných a podzákonných normách a považují tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání za dobrý základ pro jejich přípravu. 

Členové FPVŠ vyzývají politické strany

• aby se ve svých volebních programech vyjádřily k podpoře konkurenceschopnosti české ekonomiky cestou inovací, nových technologií výrobků, což vyžaduje zásadní změny v řízení školství, vědy a výzkumu v ČR. 

Členové FPVŠ vyzývají vládu

• ke krokům, zvyšujícím atraktivnost inženýrského vzdělání;

• k zachování původně plánovaného rozsahu finanční podpory pro výzkum a vývoj a zároveň podporují úpravy, které přiblíží alokaci těchto prostředků k mezinárodně uplatňovanému poměru mezi základním a aplikovaným výzkumem;

• k urychlení plné funkce Technologické agentury.