Máme málo vysokoškoláků, hlásí šéfové firem ****************************************************************************************** * Máme málo vysokoškoláků, hlásí šéfové firem ****************************************************************************************** 21.9.2009, rubrika: Moje HN, strana: 29, autor: Hana Kejhová Lidí s diplomem je v Česku o polovinu méně než v Unii Firmy, které byly v minulosti dotlačeny katastrofálním nedostatkem technických profesí k t raději otevřely vlastní odborné školy, jsou v krizi. Kam dál? Co učit? Z čeho zaplatit odb kvalitně učili? „Kapitáni“ průmyslu teď mají starosti s výrobou, tvrdou konkurencí na zahraničních trzích zaměstnanců na kolísavém trhu práce. Místo aby se soustředili na předmět svého byznysu, a třeba na inovace, musejí ve svém rozpočtu navíc počítat se správou učilišť a vysokých škol vzdělání je stojí nemálo času, financí a energie. To, že krize prohlubuje propast mezi akademickou sférou a potřebami firem, které drtí glob krize, potvrdilo i Fórum průmyslu a zástupců vysokých škol, které se 15. září sešlo v Brně školství Miroslavou Kopicovou. Shodli se, že bude nutné hledat jiné fungování terciárního které musí odrážet podmínky globální konkurence. Vysoké školy i zástupci průmyslu tvrdí, ž zákony. Pavel Kafka, generální ředitel Siemensu, zná prostředí byznysu i akademické sféry. „Akadem na všechno dost času, dávají přednost modelové analýze,“ říká. Neváhá ale kritizovat i zástupce byznysu. „Vymysleli jsme třeba na Svazu průmyslu alternat financování vysokých škol. Zavedli jsme stipendijní fond, který měl šanci se rozrůst. Šlo signál společnosti, že potřebujeme lidi v technických oborech. Všechno se připravilo, ale průmyslu nenastala shoda. Někteří partneři nakonec ,vycouvali‘,“ uvádí konkrétní příklad, na podpoře vzdělání ani členové jedné zájmové skupiny. „Přimlouvám se za daňové asignace (možnost určit, na co půjde část odvedených daní - pozn. stát dá šanci, abychom část svých daní mohli dát tam, kam potřebujeme. Pak se nám nestane, firmy platíme vysoké daně, ale stát pak poskytne třikrát větší podporu třeba uměleckým obo technickým,“ dodává Pavel Kafka. Šéfové: Potřebujeme znát strategický plán vlády Řada šéfů firem má obavu, aby nevychovali obory, které budou za pět let třeba úplně mimo. Potřebují znát kvůli svému podnikání aspoň strategický plán vlády. Některá její rozhodnutí mají na podnikání i úspěšných firem obrovs „Třeba odmítnutí satelitního mýta navzdory tomu, že máme v tomto oboru v Česku špičkové od způsobilo, že v automobilkách dále budeme vyrábět ,krabice‘ namísto specializovaného softw Radek Špicar, který ve Škodě Auto řídí vztahy s veřejnými institucemi na národní i evropsk občas kopnou do zadku sami sebe. Máme jedny z nejlepších odborníků na světě na tuto oblast jsme podřízli větev,“ dodává. Prodávat se budou hlavně myšlenky „Nejvýkonnější ekonomiky přejdou do modelu, kde budou hl myšlenky,“ říká Jan Mühlfeit, prezident evropského Microsoftu. Stroje podle něj budou hrát roli. „Manažeři a vůdcové v 21. století budou muset daleko více balancovat tu tradiční inteligen inteligencí. Hlavní, co budou muset udělat, je motivovat a inspirovat lidi,“ vysvětluje Ja Jenže k tomuto stupni řízení potřebují šéfové inteligentní týmy lidí, kteří více pracují s znalostmi než rukama... Česká ekonomika je založena na levné pracovní síle a počet vysokoškolsky vzdělaných lidí j „Vyčerpali jsme kvantitativní možnosti růstu, nemůžeme jít jinak dál než právě podporou vz Pavel Kafka, generální ředitel Siemens a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Neobejdeme se bez vysokoškolsky vzdělaných lidí, kvalitní veřejné správy a bez účinného s celoživotního vzdělávání,“ vysvětluje Jiří Majer, mluvčí Klubu manažera roku. Česko se teď nachází na křižovatce, na níž se rozhoduje, zda se vydá, či nevydá ke znalost Analýza OECD ukazuje, že Česká republika zaostává se svými 14 procenty vysokoškolské popul zemí Evropské unie s 27 procenty vysokoškolsky vzdělané populace. Úroveň vzdělávání v Česk současnosti konkurenční výhodou. *** 14% Počet vysokoškoláků v Česku 27% Průměr vysokoškolsky vzdělaných v zemích evropské unie