PRAHA - České vědce pobouřil zasedací pořádek u kulatého stolu o budoucnosti naší vědy, který včera svolal premiér a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Jan Fischer. Na setkání se jednalo o financování české vědy. Několik set akademiků a občanů přišlo před jednáním podpořit předsedu Akademie věd ČR Jiřího Drahoše.

Kolik dostane ze státního rozpočtu školství, ovlivní platy učitelů. Zatím reálně hrozí, že ty se sníží.

Na Mezinárodní antropologický kongres Aleše Hrdličky, jenž se letos koná už popáté, přijede do České republiky na 250 vědců z celého světa. Včera to uvedl organizátor kongresu Pavel Bláha. Podle něj bude kongres zahájen v Praze, avšak část se bude konat v antropologově rodišti Humpolci.

Ministerstvo školství dnes zveřejní výzkum, který zjišťoval názory tisíců akademiků na stav českých vysokých škol. Dotazníky rozeslali v květnu údajně všem 24.000 českých akademiků, podle jejich připomínek chce úřad připravit reformu vysokých škol. Vyučujících se v anketě třeba ptali, jak jsou spokojeni s příjmy nebo jak hodnotí hospodaření vysokých škol.

Úterní usnesení Ústavního soudu o odložení vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny vyvolalo šok. A to zcela oprávněně. Jedná se totiž v naší demokratické ústavní historii o bezprecedentní záležitost, kdy si jeden z ústavních orgánů osobuje pravomoci, které mu ústava nejenom nesvěřuje, ale přímo zapovídá.

Pracovníci Univerzity v Hradci Králové již desítky let pracují s talentovanou mládeží. Před několika dny vyšel v Hradeckém deníku článek o tom, jak společnost Talnet ve spolupráci s Talent-centrem Národního institutu dětí a mládeže v Praze a Matematicko-fyzikální fakultou UK se stará o talentované jedince.

Praha/ Platby za vysokoškolské vzdělání se zase o něco přiblížily. Pro zavedení školného se vyslovilo 70 procent ze šesti tisíc pedagogů VŠ.

"Ve spolupráci z pražskou Dopravní fakultou ČVUT, plzeňskou Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a plzeňskou fakultní nemocnicí vyvíjíme zařízení, které by přímo v hlavové opěrce řidiče upozornilo na přicházející mikrospánek. Zatím jsme v počátcích, ale věříme, že se brzy podaří vyvinout jednoduché zařízení, které by se stalo běžnou součástí výbavy každého automobilu," uvádí další člen týmu Roman Mouček.

Většina vysokoškolských pedagogů souhlasí se zavedením nějaké formy školného. Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství.

Ministryně školství Miroslava Kopicová má novou náměstkyni pro reformu vzdělávání. Jednapadesátiletá Jana Matesová dřív pracovala jako zástupkyně ČR ve Světové bance. Funkci náměstka pro evropské záležitosti, kterou zastával Jakub Dürr, ministryně naopak zrušila. Ministerstvo to dnes oznámilo v tiskové zprávě. Podle exministra školství Ondřeje Lišky je odvolání Dürra nepochopitelné a Kopicová tak prý i přes dočasný mandát pokračuje v dalekosáhlých změnách na ministerstvu.

Průměrný plat vysokoškolských pedagogů je podle ministerstva 33.500 korun. Nejméně berou odborní asistenti mladší třiceti let, naopak profesoři mají průměrně přes 50.000. Vyplývá to z výzkumu mezi 6000 zaměstnanci vysokých škol, který dnes zveřejnilo ministerstvo školství. Do této částky jsou však započítané i odměny a peníze z grantů, a dokonce i různých evropských projektů. Podle některých akademiků jsou tak tyto sumy nereálné, zejména u humanitních oborů.

Tři pětiny akademiků mají za to, že české vysoké školy dostávají od státu málo peněz, zároveň s nimi ale neumějí hospodařit. Ukázal to výzkum, který dnes představilo ministerstvo školství. Pro některou z forem školného by pak bylo 70 procent vysokoškolských pedagogů. Úřad chce zohlednit názory akademiků při přípravě reformy vysokých škol.

Pohrdat aplikovaným výzkumem je pyšné, zrušit základní výzkum je však smrtící, neboť tím je přerušen cyklus sebeobnovy, nastává rozklad a nakonec ustává veškerý pohyb.

"U nás má odborný asistent 19 tisíc, docent 23 tisíc a profesor 26 tisíc hrubého měsíčně," upozornil Právo odborný asistent z Pedagogické fakulty UK v Praze Ondřej Hník. Jejich fakulta prý nemá peníze na žádné osobní ohodnocení, humanitní obory nemají ani takovou příležitost dostat se k dobře placeným grantům.

Zdálo se, že odklad státních maturit je jistý. Nakonec si testy po novu možná zkusí už ti, které závěrečná zkouška čeká v tomto školním roce.

Stane se tak v případě, že se proti jejich odkladu tento týden ve Sněmovně vysloví alespoň dva poslanecké kluby. A lidovci se zelenými připustili, že tak učiní. Dvěma nejsilnějším stranám, ODS a ČSSD, které chtějí maturity odložit, by pak k ničemu nebyla ani jasná početní převaha ve Sněmovně.

Čeští vědci konečně dostanou peníze ze zpožděného operačního programu EU. Kvůli průtahům byl totiž program Výzkum a vývoj pro inovace schválen teprve před rokem, první peníze dostanou vědci do konce letošního roku.

Začátkem tohoto týdne jich několik desítek postávalo před Lichtenštejnským palácem v Praze. Nedělejte z nás osly, vzkazovali politikům, kteří přicházeli na jednání u kulatého stolu diskutovat o financích na provoz akademických ústavů. Podle dosavadních představ má celková suma skokově klesat, až by do tří let spadla na polovinu oproti dnešku.

Že je návrh problematický a nejasný, tvrdí už i premiér Jan Fischer, který u "kulatého stolu" o budoucnosti vědy minulý týden prohlásil, že rada nepracuje dobře, a je třeba ji personálně obměnit. Kritizoval i stávající způsob hodnocení výzkumu.

Novou náměstkyní pro strategii reformy vzdělávací soustavy bude k datu 5. září 2009 jmenována bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová. Její agenda však bude pochopitelně zcela jiná, než jak tomu bylo u Jakuba Dürra.

Univerzitní učitelé jsou velkými zastánci školného. Politické strany však v této záležitosti většinou mlží.

Poté, co minulé vedení ministerstva školství neuspělo se svou verzí reformy českého vysoké školství, protože se ji nepodařilo protlačit přes většinu vysokých škol, zkouší to ministerstvo pod Miroslavou Kopicovou znovu a jinak. Na světě je výzkum akademiků českých vysokých škol. Jinak řečeno materiál, který mapuje to, co by lidé pracující na vysokých školách chtěli a nechtěli a ještě jinak řečeno, je to takový měkký klacek na všechny budoucí remcaly, kteří by protestovali proti reformě vysokého školství. Začíná také pondělních Dvacet minut Radiožurnálu. Přeji vám dobré odpoledne. Šéf reformy terciárního vzdělávání a také proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer. Dobrý den, pane proděkane.

Ministerstvo školství dnes zveřejní srovnání českého školství se vzděláním ve vyspělých zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Každoročně vydávaná zpráva srovnává třeba podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nebo platy učitelů.

Zničení akademie by postihlo i vysoké školy, s nimiž tato největší vědecká instituce v zemi úzce spolupracuje od vedení postgraduálních studentů až po výuku v řadě jedinečných a nenahraditelných oborů, uvádí se ve stanovisku, kterým vedení akademie reagovalo na rozhodnutí o krácení dotace.

Největší rozdíly jsou u výdajů na vysoké školy. Na ty dávají země OECD asi 1,9 procent svého HDP, Česko jen 1,2 procent.

Zatímco ve vyspělých zemích má vysokoškolské vzdělání 28 procent lidí, v Česku je to jen 14 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněného srovnání školství v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Mezi lety 1997 až 2007 přitom vzrostl v ČR počet vysokoškoláků o tři procentní body. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva školství a Ústavu pro informace a vzdělávání.

Zákon, který má prodloužit lhůty učitelům na získání vzdělání, sněmovna už do voleb zřejmě nestihne schválit. Poslanci nyní přišli s návrhem, aby ji prosadili senátoři. Podle šéfa školského výboru Waltera Bartoše (ODS) by ji mohl přijmout Senát jako zákonné opatření v době, kdy bude rozpuštěna sněmovna.

Vysoké školy dostanou oproti původním návrhům rozpočtu o jednu miliardu korun navíc. Po jednání s premiérem Janem Fischerem to dnes novinářům oznámili rektoři českých vysokých škol. I po navýšení prý ale bude univerzitám chybět nejméně půl miliardy. ...

ČTK byla požádána o opravu této zprávy tak, aby přesněji vyjadřovala text vlastního Usnesení ČKR ze dne 10/9/2009.

"Ubývají silné ročníky a rodiče upřednostňují veřejné vysoké školy, na nichž nemusí platit školné," poukazuje Kratochvíl i na fakt, že vznikají nové veřejné školy, přestože jsou už na stávajících volná místa.

Jan Koucký ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK se domnívá, že gejzír nových oborů na vysokých školách je do jisté míry vyprovokován snahou upozornit na sebe, nabídnout něco jiného, než co nabízejí ostatní školy. Zkrátka marketing. Získat studenty znamená totiž získat i státní dotace.

Fórum průmyslu a vysokých škol požaduje, aby byla provedena reforma terciárního školství a změnu financování výzkumu a vývoje s větší orientací na aplikovaný výzkum.

Mladí lékaři před atestací mohou dostat peníze na nezbytné vzdělávání. Částky v řádu tisíců mohou získat z nového projektu Iuventus Medica, který spadá pod Nadaci Charty 77. Od října do konce roku rozdělí nadace 800.000 korun, v budoucnu by měly projekt sponzorovat hlavně farmaceutické firmy.

"Školné by nemělo snížit vysokým školám příjmy ze státního rozpočtu, naopak by mělo umožnit školám zvyšovat kvalitu vzdělávání a výzkumu," myslí si rektor Českého vysokého učení technického Václav Havlíček.

V současnosti zaváděná funkce tzv. univerzitního učitele se smlouvou na pouhý jeden rok dá stěží mladým akademikům zcela nezbytnou perspektivu. Přepočítávat vše na peníze pak může být značně nevýhodné pro jisté spektrum oborů, především humanitních, jež výdělečné být v podstatě nemohou - či pouze v malé míře nebo ve velmi dlouhodobé a těžko měřitelné perspektivě.

Tématem jednání byl i požadavek na zavedení školného. Jak ukazují průzkumy mezi vysokoškolskými akademiky, až 70 % z nich podporuje zavedení školného. „Školné by nemělo snížit vysokým školám příjmy ze státního rozpočtu, naopak by jim mělo umožnit zvyšovat kvalitu vzdělávání a výzkumu,“ uvedl rektor ČVÚT Václav Havlíček. Již nyní ze dvou třetin tvoří výzkum v ČR vysoké školy, přitom získávají pouze třetinu celkového objemu financí.

Podle ODS by „postupná institucionální integrace výzkumných kapacit AV ČR a vysokých škol“ měla být dlouhodobým cílem státu. Urychlil by se tak proces rozdělení univerzit na výzkumné a vzdělávací. „Samotná akademie by se postupně transformovala v instituci sdružující špičkové vědce země, kteří by se podíleli na správě výzkumu a vývoje,“ definoval novou roli akademie Walter Bartoš, školský expert ODS.

Prosklené budovy s posluchárnami a učebnami, vědecké centrum, v němž špičkoví odborníci vymýšlejí nové přínosy medicíně, i náměstí s odpočívajícími studenty. Tak by se za pět let mohlo změnit pole vedle Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Moderní areál pro výuku lékařů a lékárníků tam chce vybudovat Univerzita Karlova.

Vysokoškolským titulem se v Česku pyšní stále víc lidí. Přesto zůstáváme pod průměrem vyspělých států: v počtu absolventů VŠ, penězi plynoucími do školství, učitelskými platy i v rovnosti mezd mezi muži a ženami se stejným vzděláním.

Kdyby se uskutečnily plány, s nimiž se budovala Botanická zahrada v Praze-Troji, jeden den by na její procházku návštěvníkům nejspíš nestačil. Měla se totiž rozkládat na ploše o celkové rozloze 130 hektarů a měla to být jedna z nejrozsáhlejších klasicky pojatých botanických zahrad v Evropě.

Členové Fóra průmyslu a vysokých škol na svém výročním zasedání 15. září 2009 v Brně za účasti ministryně školství Miroslavy Kopicové a ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského projednali dopady globálního hospodářského útlumu na české průmyslové podniky a cesty ke zlepšení situace zejména ve strategickém, dlouhodobém pohledu.

Už počtvrté se sešli odborníci z vysokých škol i neziskového sektoru, aby na půdě liberecké Technické univerzity (TUL) dva dny jednali o studiu bez bariér.

Reforma terciárního vzdělávání připravovaná podle Bílé knihy hrozí privatizací řízení veřejných vysokých škol jejich podřízením zástupcům privátních firem nebo osobám z politicko-ekonomického prostředí dosazeným jako reprezentanti "externích společenských zájmů".

Vysoké školy dostanou oproti původním návrhům rozpočtu o jednu miliardu korun navíc. Po jednání s premiérem Janem Fischerem to dnes novinářům oznámili rektoři českých vysokých škol. I po navýšení prý ale bude univerzitám chybět nejméně půl miliardy.

„Kapitáni“ průmyslu teď mají starosti s výrobou, tvrdou konkurencí na zahraničních trzích a uplatněním zaměstnanců na kolísavém trhu práce. Místo aby se soustředili na předmět svého byznysu, a dávali více peněz třeba na inovace, musejí ve svém rozpočtu navíc počítat se správou učilišť a vysokých škol. Investice do vzdělání je stojí nemálo času, financí a energie.

Česko má ode dneška 104 nových profesorů. V pražském Karolinu je jmenoval prezident Václav Klaus. Jde o největší přírůstek mezi nositeli nejvyššího akademického titulu v posledních letech. Převažují mezi nimi vědci z přírodovědeckých a technických oborů.

Prezident republiky Václav Klaus ve Velké aule Karolina jmenoval na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol 104 nové profesory vysokých škol. Je mezi nimi i Mečislav Borák pro obor historie se zaměřením na české a československé dějiny. Navrhla ho Vědecká rada Slezskéuniverzity v Opavě.

Jedním z témat rozhovoru s Petrem Matějů (Akademie, 8. září 2009) byl i jím připravený průzkum mezi vysokoškolskými pedagogy, který vzbudil kritické připomínky. Vysokoškolští pracovníci Petr Pavlík, Irena Smetáčková, Miroslav Rendl tyto výhrady pro LN shrnuli.

Průměrná měsíční mzda odborného asistenta na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze činila loni 23 203 korun hrubého, tedy něco kolem osmnácti tisíc čistého. Průměrný příjem odborného asistenta na stejné fakultě Masarykovy univerzity v Brně ovšem překročil 40 000 korun. Pozoruhodný rozdíl, nezdá se vám?

Narozdíl od neformálního absolvování přednášek, které jsou veřejné, skýtá mimořádné studium příležitost navštěvovat i výuku na cvičeních a seminářích, kde studenti získávají praktické znalosti a dovednosti. Studenti mimořádného studia skládají zkoušky či zápočty za stejných podmínek jako řádní studenti a mají k dispozici oficiální výkaz o absolvovaných předmětech.

Během prázdnin se postupně ustavilo fórum nazvané "Věda žije!". Došlo tak k zastřešení již několika spontánně vzniklých för v jednotlivých ústavech Akadmeie věd České republiky (AV ČR). Více zde.

Od roku 2012 začne ubývat studentů, a klesne proto i počet vysokých škol, kterých je už teď zbytečně moc. Úbytek nejdříve postihne soukromé VŠ. Na včerejší konferenci k deseti letům privátních vysokých škol se na tom shodli rektoři i ministryně školství Miroslava Kopicová.

Od roku 2012 začne ubývat studentů mířících na vysoké školy. Bude tak snazší se na některou z univerzit dostat. Zároveň zřejmě ubude zájemců o studium na soukromých školách. Pokles studentů také způsobí snížení počtu vysokých škol v ČR, kterých je už teď zbytečně moc.

Před týdnem byl na tomto místě uveřejněn článek Jiřího Zlatušky „Bílá kniha nasadí absolventům klapky na oči“. V článku bez uzardění tvrdil, že návrh reformy terciárního vzdělávání směřuje k„privatizaci řízení vysokých škol“ a k jejich „podřízení zástupcům privátních firem nebo osobám z politicko-ekonomického prostředí dosazeným jako reprezentanti externích společenských zájmů“.

Vysoké školy čekají náročné roky: ubude jim potenciálních studentů a tím pádem také peněz, které dostávají od státu. Univerzity se tak budou muset mnohem více snažit, aby maturanty přilákaly ke studiu.

V obecném a uhlazeném duchu proběhlo v neděli v podvečer ve Vladislavském sále Pražského hradu setkání papeže Benedikta XVI. s českou akademickou obcí.

Absence akademických ctností je na našich univerzitách řádově větším problémem než snižující se dotace na studenta. Pohádky o pastech na vynašeče interních informací osloví firemního manažera, ale na univerzity nepatří.

Rada se při zavedení a aplikaci metodologie hodnocení výsledků výzkumu a vývoje dopustila vážných chyb, které jsou v rozporu s etickými požadavky na odpovědně odváděnou odbornou práci. Přijala navzdory vážným odborným výhradám metodiku hodnocení zpracovanou způsobem, o němž bylo v zahraničí odbornými studiemi dostatečně prokázáno, že není použitelný a že ve svých důsledcích nepodporuje kvalitu, ale průměrnost.

Podle bývalého rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma je Svatý otec autoritou nejen v řadách věřících, je ale také významným teologem a vědcem. Vzájemná schůzka je tedy podle Wilhelma na místě. "Osobně si toho velmi cením," řekl bývalý rektor. Wilhelm se domnívá, že vztahy mezi katolickou církví a Karlovou univerzitou jsou nastaveny jako vztahy dvou svéprávných a rovnoprávných institucí.

V proslovu k nim mimo jiné varoval před myšlenkovým relativismem a tendencí stavět rozum proti víře a hledání pravdy. Význam akademické komunity vyzdvihl připomenutím toho, že společenské změny před 20 lety v tehdejším Československu urychlilo i reformní hnutí vzešlé z univerzitního prostředí a studentských kruhů.

Problémem VŠ 21. století je to, jak uchovat kvalitu VŠ vzdělávání spolu se vzrůstající potřebou většího počtu absolventů. Jednou z odpovědí na tento problém je ten tolik opovrhovaný boloňský proces s rozdělením na tři stupně studia. Bc. pro běžné VŠ vzdělání dostačující pro většinu profesí, mgr. specializované vzdělání jako příprava pro vědeckou práci nebo vysoce specializované činnosti a studium doktorské. Jenže tuhle strukturaci většina českých VŠ přijala jenom formálně, ale většinou se s ní nijak neztotožnila a neuzpůsobila změněné struktuře také obsahovou náplň a personální zajištění výuky (větší zapojení doktorandů a mladých pedagogů na nižších stupních, využití pomocných vědecko-pedagogických pracovníků z řad mgr. a phd studentů atd.).