Dopisy a e-maily












            ******************************************************************************************

            * Dopisy a e-maily
            ******************************************************************************************
            14.10.2009, rubrika: Názory, strana: 12



            Prezident Klaus a král Jiří z Poděbrad Poslední ryze český král Jiří z Poděbrad má pověst 

            spojit evropské panovníky mírovou smlouvou. Nepovedlo se mu to, do dějin se však zapsal ja
            předběhl svou dobu.
            Je ještě brzy hodnotit, jak se do dějin zapíše současný prezident. Možná jako ten, který h

            všem, nebo jako ten, který svéhlavě prosazoval svou.
            „Pak teprve (po schválení Lisabonské smlouvy v Irsku) eventuálně přichází na pořad podpis 

            nemám důvod být dalším z Evropanů, kteří tlačí na Irsko, aby udělali něco,“ uvedl Klaus v 
            Tři čtvrtě roku čekal prezident na výsledek irského referenda a na domácí scéně nabádal se
            poslali Lisabon k Ústavnímu soudu. První podmínka odpadla, „naštěstí“ je zde druhá. Na Úst

            není spolehnutí, nerozhoduje tak, jak si politici přejí, a tak Klaus vyrukoval s podmínkou
            Evropě to osladíme, bylo sloganem našeho předsednictví. Po odstřelení vlády zůstala hořká 
            osladím, jako by teď říkal Václav Klaus. Horší bude, až to Evropa začne sladit nám.


            Tomáš Pavlů, Praha


            Diplom a vzdělání jsou dvě různé věci Petr Honzejk v textu Ivánkova univerzita (HN 7. říjn
            mylného, byť rozšířeného názoru, že vzdělání může být předmětem trhu a že diplom je doklad
            V Plzni se přece nekupčilo se vzděláním. I kdyby byla (kvalitní) vysoká škola v každém měs

            několik měsíců neposkytne žádná. Diplom ovšem ano, pokud to někdo umožní. Kdo diplomy získ
            způsobem, zjevně to nedělal proto, aby se něco naučil.
            Diplomy mu krom uspokojení vlastního ega měli umožnit snáze získávat a udržet pozice posla

            prezidentů, viceprezidentů, členů dozorčích rad atd.
            Za tuto praktickou ukázku regulace počtů absolventů vysokých škol prostřednictvím nevidite
            bychom vlastně měli být plzeňské fakultě všichni vděčni. A vzít si poučení z toho, kam se 

            přestaneme-li dbát na každodenní kontrolu věcí veřejných.

            Jiří Rákosník, Praha


            I pražská práva na UK mají svého kostlivce Adriana Krnáčová (V Plzni lze zahlédnout celé Č
            října) ví o čem mluví a píše. Přesto doufám, že v Plzni se odráží pouze část Česka, a to t

            pravda, že plzeňská práva nejsou jedinou fakultou, která veřejnosti lecos dluží.
            I na půdě té pražské stále vězí kostlivec neobjasněné korupční aféry s prodejem přijímacíc
            polovině 90. let. Zapletení měli prý styky „nahoře“ a nebylo prý radno se věcí zabývat. Je


            Luděk Rychetník, ludekr2@volny.cz