Současná situace a nutné změny v resortu zdravotnictví ****************************************************************************************** * Současná situace a nutné změny v resortu zdravotnictví ****************************************************************************************** 7.10.2009, 22:10, pořad: Studio STOP Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Na programu je Studio STOP, který slýcháte každý hodin a 10 minut, tedy od pondělí do pátku. Při jeho poslechu vás dnes srdečně zdraví Tere Koncem letošního července jsme si ve Studiu STOP shodou okolností povídali o pravdivosti a předvolebních slibů politiků, týkajících se zdravotnictví, kteří slibovali občanům před ch předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny různé kroky a věci, které udělají právě v tomto Dnes je jasné, že volby letos nebudou a dočkáme se jich až příští rok v květnu. Co tato si s resortem zdravotnictví? Co se v něm vlastně v současné době děje? A co je potřeba udělat ho dotýká hospodářská krize? Ovlivní zdravotnictví to, že máme úřednickou vládu? Na téma J zdravotnictví se také diskutovalo 23. září i v pražském CERGE-EI, tedy společném pracovišt a Univerzity Karlovy, kde občanské sdružení Občan pravidelně pořádá zdravotnické semináře. tedy jak dál ve zdravotnictví, si budeme dnes v dnešním vydání Studia STOP pokládat i my. V úvodu si poslechněte slova prvního náměstka ministryně zdravotnictví Dany Juráskové Mark Představí své názory na stav i nutné změny ve zdravotnictví, které připravuje jeho ministe Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví -------------------- Já bych řekl, že v této chvíli české zdravotnictví je na tom velmi dobře, a to v obou těch hlavních kategoriích. To znamená, jak z hlediska své kvality a dostupnosti, tam bych řekl, srovnání s vyspělými systémy v rámci vyspělého světa nebo Evropské unie. A stejně tak je d pokud jde o jakousi finanční stabilitu. Protože jsou to spojené nádoby. Nicméně to, to je A ta slabá je, že je to záležitost přechodná, že je to záležitosti dočasná. A že se nám ne republice najít konsensus na potřebné nutné změny, které by zajistily, že tyhle, tyhle poz budou zachovány ve střednědobém horizontu, že se nám nedaří najít celospolečensky nebo šir na tom, jaká opatření provést na tikající hrozbu jak aktuální hospodářské a fiskální krize dlouhodobější vlivy, které už negativně působí, jako je například stárnutí populace nebo p dynamický tok inovací do českého zdravotnictví. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Kdy se přímo toho resortu dotkne hospodářská krize? Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví -------------------- První, kdo to zaznamenal, tak to byly zdravotní pojišťovny. Ty již v letošním roce skutečn dramatický pokles příjmů. Ta aktuální čísla hovoří dokonce, že výběr pojistného je maličko byl v roce 2008, to znamená žádný růst, dokonce nižší. A my jsme přesvědčeni o tom, že rok tím nejhorším, protože roste nám nezaměstnanost, dochází k poklesu mezd a já jsem přesvědč ten skutečný náraz bude v roce 2010. To, že dopady krize zatím zaznamenaly jen zdravotní p a že se to nijak netýkalo poskytovatelů, že se to nijak netýkalo pacientů v rozsahu poskyt tak je třeba si uvědomit, že to je dáno jen a pouze tím, že zdravotní pojišťovny si vytvoř polštář, určité rezervy. A tento polštář, tyto rezervy dneska využívají na to, aby mohly d vůči poskytovatelům, aby mohly garantovat tu poměrně širokou dostupnost. Nicméně ten polšt rychle tenčí a v roce 2010 zcela určitě dojde. A jsem přesvědčen, že pokud neprovedeme něj opatření, tak rok 2010 může být rokem nárazu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak se zdravotnictví dotkne to, že máme úřednickou vládu a volby budou až v květnu příštíh Fischer předstoupí 20. října před sněmovnu a oznámí své priority pro příštích 8 měsíců. O nehodlá. Tuto informaci uvedl zdroj z Úřadu vlády serveru Aktuálně.cz. Dále hovoří náměste Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví -------------------- No, já myslím, že jste to popsala velmi dobře. To, že volby jsou až v květnu 2010, je skut limitující faktor. Protože nechci být skeptik, ale realista v téhle poslanecké sněmovně si představit prostory k tomu, že bychom se shodli na nějakém, řekl bych, širším potřebném vý To znamená všechno časování je po volbách a z logiky věci a z legislativního procesu vyplý začít působit dříve než v roce 2011. A jaké jsou to ty nutné změny? Tak dnes se dost v Čes hovoří o jakémsi zavedení standardu, což je, není nic jiného než zpřesnění, ztransparentně skutečně zdravotní pojišťovny z toho povinného všeobecného solidárního balíku mají platit. stanovíme, když k tomu najdeme odvahu, tak samozřejmě z logiky věci vyplývá, že něco do to spadat nebude. A to je potom příležitost, to je potom potenciál pro růst takzvaného komerč jako alternativního zdroje financování českého zdravotnictví. Ten druhý pilíř se zcela urč organizace péče, možná lepší síťotvorné efekty jak už zdravotních pojišťoven nebo i legisl třetí pilíř já vidím vyřešení sociálně zdravotní, nebo sociálně ošetřovatelské oblasti, kd potřeba rozetnout ten resortismus a najít jednu, jeden způsob financování služeb, které js sociálního a zdravotního. Protože v této chvíli ten systém není vyvážený. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Na které z těchto věcí, které jste právě uvedl, by se mohly politické strany dohodnout? Ji představu o tom, co by bylo průchodné. Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví -------------------- No, já se obávám jedné věci, že všechny ty 3 body, o kterých jsem hovořil, jsou samozřejmě Jsou samozřejmě, to není dávání dárečků, to znamená to je opatření, které se někoho může d tudíž opravdu volá, nebo se nabízí k určité politizaci to, jak to 3 roky vidíme. To znamen skeptický k tomu, že by byla do voleb, bylo možno v Poslanecké sněmovně najít nějakou rele která by tahle opatření prosadila. Jestli ta opatření a v jaké podobě budou prosazena podl je skutečně otázka povolební situace. Nevidím prostor v téhle Poslanecké sněmovně, v téhle předvolební atmosféře, že by takové, takováto zásadní legislativní řešení prošla. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste prvním náměstkem ministryně zdravotnictví Dany Juráskové. Co za ministerstvo nyní právě ministerstvo z té své pozice současné bude stavět k těm zásadním otázkám, o kterých jako že jsou problémové v tomto resortu? Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví -------------------- My jsme řekli, a už od nějakého jara, se snažíme protlačit protikrizová opatření, která by alespoň nějakým způsobem zmírnila. Část z toho se nám podařilo prosadit v tom balíku, řekn financí Janoty. Především jsou to úspory v oblasti výdajů na léky, ale to nestačí. Určitě úhradová vyhláška na rok 2010. A ta samozřejmě už musí reflektovat tu novou makroekonomick reflektovat dopady krize na zdravotnictví a na výběr zdravotních pojišťoven. A určitě plat Právě proto, když jsem říkal, že v roce 2010 nelze očekávat, že by začla fungovat žádná zá tak my musíme garantovat to, že v roce 2010 se zdravotnictví nepropadne do dluhů. To zname si svoji finanční stabilitu, protože si moc dobře vzpomínáme, že když nezodpovědně pojišťo výdaje, tak že to bezprostředně dopadlo na zdravotníky. Vzpomeňme si na pětiměsíční lhůty okamžitě dopadlo na pacienty. To znamená to nesmíme připustit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořil první náměstek ministryně zdravotnictví Dany Juráskové Marek Šnajdr. Hostem dnešního vydání Studia STOP jsou samí lékaři. Josef Kubinyi, primář Ústavu nukleárn Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a hlavně bývalý mini za ČSSD z roku 2004. Také šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, také Vepřek, který je zároveň předsedou občanského sdružení Občan, který pořádal právě onen zmi CERGE-EI. A po telefonní lince je s námi, a to v neposlední řadě, ve spojení hejtman kraje ortoped Jiří Běhounek, zvolený jako nezávislý za sociální demokraty. Pánové, dobrý večer. Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Dobrý večer. Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Dobrý večer. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane hejtmane, slyšíte nás pohodlně? Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Ano, slyším pohodlně, je to v pořádku naprosto. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Děkuju za vaši účast v diskusi. Slyšeli jste prvního náměstka Marka Šnajdra, který také v Postupně se budeme dotýkat těch jednotlivých jeho názorů, bodů, které oni chystají na mini budete komentovat to, jak on vidí celou tu zdravotnickou situaci. Úplně první otázka. Prop 2010 zdravotnictví do dluhů? A pokud máte něco zásadního v tuto chvíli na srdci, s čím nes náměstkem, tak můžete reagovat. Pane primáři Kubinyi, dávám vám slovo jako prvnímu. Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Já děkuji za slovo. Já si myslím, že dá se v globálu souhlasit s panem náměstkem Šnajdrem. se dá očekávat, že příští roku bude v negativní bilanci financování. A dá se s ním souhlas zdravotnictví potřebovalo závažné změny, radikální změny, protože ten systém tak, jak je, nemůže fungovat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A nějaký zásadní nesouhlas v úvodu? Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Zásadní nesouhlas samozřejmě každý člověk, který pracuje na ministerstvu, se domnívá, že t správné. Takže určité některé z těch kroků, které prováděla vláda za náměstka pana Šnajdra co třebas bych věděl si představit udělat jinak. Nicméně nejsou to nějaké velmi zásadní ne Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste si zažil své v té ministerské pozici, také víte jediný z pánů, jaké to opravdu je to tam zažívat, tedy ten rozpor mezi tím, s jakými ideami jste na ministerstvo přicházel a ve výsledku dá dělat. Vím, že jste tam působil dosti krátce, nicméně ještě doplňující otáz velký rozdíl mezi tím, s jakým entusiasmem, byť nemyslím naivním, jste na ministerstvo při opravdu mohl vykonat potom? Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Dá se říct, že já jsem nebyl skeptický, ale byl jsem realistický a tušil jsem, že věci, kt tak nemusí skončit úspěchem. Přiznám se, že jsem nečekal, že tam budu tak krátkou dobu. To skutečně málo, bylo to bez pár dnů 5 měsíců. Co mě překvapilo, že moje nástupkyně pak ty z jsem udělal za těch 5 měsíců, zlikvidovala za necelý týden všechny v podstatě. A musím říc k jednomu přesvědčení, které považuji za důležité tady říct. Že dnes vím s jistotou, že žá strana v České republice při tom de facto patovém postavení pravice a levice tady není sch zdravotnictví ani důchodový systém sama. A že bude muset přijít nějaký druh velké koalice, na nějakých zásadách. Problém zásadní je všech těchto věcí, že jsou politikem. A problémem pravicové a levicové, když uděláte kompromis, tak místo toho, aby všichni nějak tak pokýva si, ten kompromis je slušný, to můžeme strávit, tak z obou stran se lidi naštvou a řeknou, žádném případě nepřipustí. No, a tak se bojuje dál a dál, kompromisy se nedělají a žádná s aby přečíslila a udělala si to podle svého. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, tolik tedy realita z pohledu pana primáře Josefa Kubinyiho. Otázka na Vysočinu, pane Běhounku, propadne se v roce 2010 zdravotnictví do dluhů? A zásadní je, nesouhlasíte v něj panem náměstkem Šnajdrem? Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Dobrý večer ještě jednou. Já si nemyslím, že příští rok, to znamená rok 2010 bude nějakým dramatický co se týče dluhů a propadů, protože informace pana náměstka Šnajdra, se kterými nemohu souhlasit, jsou jeho stále deklarované problémy s výběrem pojistného. Když se podív ministerstva financí zjistíte, že výběr pojistného odvíjející se od mzdové hladiny do konc na stejné úrovni jako výběr pojistného roku 2008. Jestliže v roce, v září 2009 došlo k pro zatím neznám, ale nemyslím si, že ten propadu bude tak dramatický. Nemůžeme vidět celorok, vidět měsíce. To znamená, že já jsem přesvědčen, že z tohoto pohledu nedojde k poklesu. Ve slyšel od pana náměstka, že je třeba dělat něco s lékovou politikou. Já myslím, že léková už v dobách předchozích ministrů jedna z věcí, která byla různě kritizována. A nyní se uka ceny léků u nás, které jsou poměrně vysoké proti Evropě, je třeba nějakým způsobem regulov tom zmíněném CERGE Institutu, o kterém jste hovořila, jsme se téměř já, pan doktor Vepřek Šnajdr na zásadách, které i zopakoval kolega Kubinyi, v podstatě shodli. To znamená, že be a bez účasti poskytovatelů, ale i zdravotníků profesionálů a ostatních složek se české zdr nebude profesionálně rozebráno a bude pouze záležitostí politika, nebo politikům, hnout dá Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, tady vidím, jednak připomínám všem účastníkům, že pokud chcete něco doplnit, tak ta hlašte. A vy, pane hejtmane, něco řekněte, abych měla přehled, že chcete doplnit. Není pot seděli úplně tiše. Nicméně budu se snažit vám rovným dílem přidělovat nějak slovo. To znam říkáte, tak v této úrovni, v které vy všichni jste aktéři diskuse a i jiní účastníci, kteř tak vy vidíte jakousi, když to řeknu zjednodušeně, shodu napříč politickým spektrem? Proto trochu stojíte na jiné straně. Pan náměstek Šnajdr je více v ODS, nebo úplně v ODS. Vy jst sociální demokrat. Takže dá se říci, že kdyby tato shoda prostoupila i ještě do těch o tro politických pater, že by byla šance na to, že by se politici k něčemu dobrali praktickému, Ještě otázka pro vás, prosím. Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Já jsem přesvědčen, že by se dobrali a že to je naprosto nezbytné, aby poslouchali názory Protože jsou některé záležitosti, které si myslím, že jsou bez ohledu na to, na které poli nebo kterou politickou stranu zastupujeme. Otázka je cest, ale bohužel, jestliže pan náměs hovořil o tom, že se to výrazným způsobem změnilo, tak já si myslím, že se musíme vrátit k způsobem byla zaváděna reforma, jakým způsobem byl prohlasován onen balík zákonů, kde byly další věci. Jak to prošlo v Senátu a tak dále. Že okolo toho prakticky žádná diskuse nebyl náměstek Šnajdr takto zmínil. Takže já jsem přesvědčen, že pokud nedojde k nějaké širší di vyšších pater politiky, jak jste řekla, to znamená parlamentu, Senátu, ale i představitelů představitelů politických stran, že se v zdravotnictví České republiky dále nehneme. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pan primář Kubinyi se hlásí? Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Já jsem chtěl říct, že v jedné věci s panem hejtmanem nesouhlasím. Já jsem v politice od r jsem si zastupitelstvo města, kraje i ministerstvo a parlament. A já jsem přesvědčen, že v v jaké to je, se názor odborníků nevyslyší. Protože vždycky, když se už blíží nějaký konse schopni položit na stůl něco, co je smysluplné a reálné, vloží se do toho politici, rozmlá to jako politikum. To je moje osobní zkušenost. Takže bohužel já tento entusiasmus pana, p nesdílím. Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Jestli mohu reagovat, já s panem doktorem Kubinyim souhlasím. Ale já říkám to, co jsem cht pokud k tomu nedojde, tak samozřejmě se nemůžeme hnout dál. A potom nemůžeme si vyčítat, ž české zdravotnictví do dalších pater nebo do další kvalitativní úrovně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Je tady také šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny pan doktor Pavel Ve je zároveň předsedou občanského sdružení Občan. Takže úvodní otázka byla, jestli se propad zdravotnictví do dluhů. Vy jste se tady již hlásil, to znamená, že přispějete nějakým názo na to, jestli se schyluje k tomu, že se politici dohodnou. A ještě výběr pojistného tady z byste okomentoval, jak je to s tím výběrem pojistného. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- Já bych se přidal k tomu hlasu, který volá po nějakém konsensu o tom, co se musí v tom zdr fakticky udělat. Protože si myslím, že daleko, že to daleko důležitější dosáhnout nějaké r to zdravotnictví budeme dále posunovat než s těmi kroky spěchat. A současně jsem přesvědče která tady v naší společnosti v současné době probíhá a která určitě nebude zas tak úplně mnozí malují, se do toho zdravotnictví nepochybně promítne. Protože příjmy zdravotnictví z na počtu zaměstnaných občanů a na výši mezd. A pokud stoupá nezaměstnanost a klesají mzdy, mzdy, tak ty příjmy do zdravotnictví jdou dolů. A na druhou stranu poptávka po zdravotních stoupat. Takže protože lidé, kteří jsou nezaměstnaní, mají samozřejmě čas jít do nemocnice vyměnit kyčel, anebo si vyměnit čočku, prostě mají víc času se starat o sebe. A takže vzni nepoměr mezi tím, co se do zdravotnictví vybere a co se ve zdravotnictví bude utrácet. A p objektivní příčiny hledat nějaké řešení této situace, myslím, že musí přivést lidi, kteří jsou odpovědní za jeho další rozvoj k, ke společnému stolu. A najít nějaké společné řešení se do budoucna nepohybovali od zdi ke zdi, aby s každou novou vládou nepřišla zase nová př tím zdravotnictvím dělat. Ale aby ta nová vláda si parametricky upravila ten stávající sys pokud máme poplatky, tak jedni řeknou, že jsou příliš vysoké, druhý řeknou, že jsou příliš nebudeme už diskutovat o meritu věci samotné. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, to znamená nějaké základní stanovy, které by se dodržovaly, ať bude jakákoliv vláda. takto možné a souhlasíte s tím, pane primáři Kubinyi? Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Je to krásná představa, která se asi v dohledné době podle mě nenaplní. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pan hejtman Běhounek? Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Je mi líto, že kolega Kubinyi je takový skeptik, ale on ty zkušenosti má přímo z provozu. optimista a pevně věřím, že nakonec k tomu bude muset dojít, jinak se skutečně nehneme dál Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Kdybysme se nyní podívali na ten resort z hlediska těch vlivů, které na něj působí. Vy jst doktore Vepřeku, již to nakousl. Tak v tuto chvíli víme, že jaksi stoupá počet starších ob čerpají z toho systému, to je jev, který se bude vyskytovat dlouhodobě. A vzhledem ke stár se s ním budeme muset vyrovnávat. A týká se to každého z nás. A mezi ty krátkodobější vliv ta ekonomická krize, která stále ještě probíhá, tak k ní se musíme také nějak stavět. Tak vy považujete, ještě samozřejmě existují další, za takové zásadní a co s nimi dělat, přípa nějakým negativním dopadům? Pan primář Kubinyi. Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Takže když se ptáte, co z dlouhodobého hlediska ovlivňuje naše zdravotnictví. Samozřejmě, o stárnutí populace a s tím spojenou nemocnost, je to zcela jednoznačné. Je to problém nik republiky, ale je to problém celosvětový. Na druhou stranu to, co je z dlouhodobých vlivů to, o čem jsme mluvili předtím. To znamená nějaký konsensus a nějaká koncepce zdravotnictv schopno pružně reagovat na ty problémy, které budou nastávat. To znamená na jedné straně z zdravotní péče, vzhledem k těm starším občanům. A více nemocným občanům. A na druhé straně najít dostatek prostředků, to znamená jak zdrojů finančních, tak lidských, tak materiálníc a zařízení, přístrojů, technologií tak, aby tu péči byl schopen, schopen poskytovat. A prá úplně nejdůležitější a na úplném počátku nějaký politický konsensus na  nějakém racionální to zdravotnictví bylo schopno i do budoucna ty čím dál tím náročnější úkoly plnit. Ale sku podrobně jednotlivé ty parametry by nám zabralo strašně moc času. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, mně stačí, když se podíváte třeba na jeden z těch parametrů, který srozumitelně vysvě posluchačům, aby si udělali představu, jaké vlivy na ten resort působí. Pane hejtmane Běho poprosím, abyste se vyjádřil. Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Já se samozřejmě nebudu vyjadřovat k otázkám stárnutí populace, to je naprosto jasný. Já s že jeden ze základních kamenů, který bychom měli řešit a měli prostě se snažit domlouvat, způsob financování českého zdravotnictví, historicky vzniklý, nějakým způsobem upravovaný, netransparentní z hlediska dalšího fungování. A za to pojišťovny nemohou, to je vyhláška, Dozvíte se svůj efekt hospodaření roku minulého v květnu následujícího roku, nedá se absol nedá se absolutně nic připravit. V okamžiku, kdy chcete vydat nějaká úsporná opatření, tak v tom okamžiku vám pojišťovny ten nasmlouvaný baget okamžitě sníží, protože snižujete údaj nasmlouvanou péči. To  je zcela naprosto proti sobě jsoucí. Protože my máme dneska v repub denně 20 procent lůžek volných, to znamená, že neefektivně využívaných. A když je chcete z využívat, tak o ty platby přijdete. Logicky nikdo nemůže s tímto postupem souhlasit. To já hlavní problém. A když si vemete, že opět nedošlo k dohodě o způsobu financování a zase bu vyhláška, která když začínala, měla 4 stránky a 6, řekněme, 6 vzorců. A dneska to má strán vzorců tolik, že se v tom nemůže podle mého soudu vyznat ani pořádně která pojišťovna posk je z mého pohledu nejsložitější a nejproblematičtější dlouhodobý problém, který se s náma vlivy samozřejmě je otázka, do jaké míry jsou smluvní vztahy a případné nové kapacity sprá zda je úplně dobrá síť těch našich poskytovatelů a zda spolupráce jednotlivých pojišťoven sítí je na úrovni. Ale to je diskuse na dlouhou dobu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Šéf pro strategii a rozvoj VZP Pavel Vepřek. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- No, já s oběma pány souhlasím. Já si myslím, že tady nemusíme přemýšlet o těch všech vlive zdravotnictví vstupujou, ale měli bysme si říct, co po tom zdravotnictví chceme. A my chce zdravotnictví zajistilo občanům zdravotní potřebu, zdravotní péči. A to průběžně bez toho, furt nějaký aféry a byly s tím stále nějaký problémy na řešení. To zdravotnictví musí být průběžně přizpůsobovat vývoji. A podle mého soudu ten náš systém, jak už říkal pan náměste v zásadě velmi dobře nastaven a čekají nás jenom 3 zásadní změny. První je učinit finance, tečou, přiměřené nákladům. Očekávaným nákladům na zdravotní péči. Ta současná probíhající nám právě ukazuje tu nevýhodu systému, kdy jsme v zá..., kdy to zdravotnictví dostává pení peněz v době, kdy se nám všem daří dobře. A ve chvíli, kdy dochází k hospodářské recesi, t zdravotnictví je bez peněz. Takže vlastně ono v dobách hojnosti můžeme utrácet a v dobách je ouvej. Druhá oblast je oblast propojení sociální a zdravotní péče. Velmi, velmi bolesti bude neustále s vývojem času prohlubovat. A tady je skutečně potřeba podle mého názoru vel se dostat sociální a zdravotní péči pod jednu střechu tak, aby tam nedocházelo ke všem těm každodenně vznikají a se kterými se každý občan této republiky potkává. No, a konečně třet role státu ve zdravotnictví. Stát by měl opustit tu svoji přímo řídící roli exekutivní ve a daleko více posílit svoji schopnost regulovat a kontrolovat, regulovat zdravotnictví a k dodržování pravidel. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Nyní konkrétně. Jak tedy přizpůsobit financování peněz, které tečou do zdravotnictví tak, vyhovující? Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- No, já si myslím, že nebude to jednoduché se na tom dohodnout. Ale to řešení už tady je. J sám pochlubit, jak jsem to psal před nějakými 10 lety a furt jsem o tom hovořil o nějaký f vizi. Teď už to přes 2 roky funguje v Nizozemí, a je to rozdělení pojistného na dvě složky se stejně jako u nás v současnosti odvíjí od procenta platu. A druhá složka je ta část, kt Je to, každá pojišťovna si to na rok stanoví pro své pojištěnce. To znamená pojišťovna si jaké očekává náklady a řekne, v českých poměrech by to, že řekne třeba 6000 korun bude stá konkrétní pojišťovny. A lidé, kteří se k ní hlásí, by zaplatili 6000. Jiná pojišťovna, u j měli platit třeba 6,5 tisíce a u jedný 5500. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Je to dobrý nápad, pane hejtmane Běhounku, oslovuji tímto hejtmana kraje Vysočina? Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Já ten detail toho plánu neznám, ale nemyslím si, že to je úplně dobrý nápad. Podobně dobr poplatky, které v oblasti třeba lékáren, veřejnost nepochopila, jaké regulační prostředky hlediska čerpání léků. A tohleto, si myslím, že by mělo být jedině v případě, že se dohodn připojištění, na nějakém systému. Protože jestliže jsme deklarovali a říkáme, že ta základ být schopná a dostupná pro všechny, tak pro to musíme něco udělat. Já nemám problém s tím, diskutovalo o standardech a řeklo se skutečně, jaké další možnosti jsou. Ale při vstupu do platit nějaký poplatek, se mi zdá trochu nešťastné. Pokud to ovšem není pojišťovna komerčn současném systému mi není známo, že by bylo k dispozici, nebo bylo na stole. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hlásí se tady ještě Pavel Vepřek, prosím. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- Já s panem hejtmanem nejsem v rozporu s tím, že potřebujeme komerční pojištění, který by p lidi nad rámec toho, co jim kryje ten veřejný systém. Ale je tu určité nedorozumění. Já my o systému veřejném, kde všechny pojišťovny by zajišťovaly ten samý garantovaný balík péče, peníze do tohoto systému šly dvousložkově. To znamená lidé by platili méně odvodem, procen příjmů, ale dávali by určitou částku, která by odpovídala tomu, co si nastaví ta pojišťovn každoročně ta pojišťovna musela si spočítat, kolik ji ta péče bude stát a podle toho dát t pojistku. Ale samozřejmě, kdyby ona chtěla to nastavit příliš vysoko, tak by si, se u ní l a kdyby to nastavila příliš nízko, aby získala pojištěnce ostatních pojišťoven, tak by v p do hospodářských problémů a musel by, stát by ji zrušil. Takže tak tohleto pod tímhletím D ty pojišťovny by jako ladily ty ceny podle mě optimálně. A my bychom všichni věděli, kolik doopravdy stojí. Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Jestli můžu, já jsem velice krátce chtěl říct, že děkuju za vysvětlení. Teď jsem to pochop bylo z veřejného pojištění tak, jak je to stanoveno, tak myslím, že se o tom dá diskutovat Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A dávám slovo primáři Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské ministru zdravotnictví Josefu Kubinyimu. Jak přizpůsobit financování peněz, které tečou do podle vašeho receptu? Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Neexistuje žádný můj recept. Teda existuje, ale není relevantní z hlediska společnosti. Ve je recept pravicový, kde ten člověk za to odpovídá víceméně sám, model americký. Nebo je m my tady, ale v modernějším pojetí je v Velké Británii nebo ve Švédsku, kde za zdraví odpov Model, který je něco mezi tím, který je třeba v Německu, v Rakousku, je převážně odpovědno a nějaká spoluúčast a nějaká odpovědnost je na člověku, na občanovi. To, nakolik je procen ta odpovědnost a nakolik je zaangažovaný a vtažený do toho systému, to je celkem důležitá souhlasím. Ale přesně toto, tento bod, to jest znamená financování zdravotnictví, je výsos bod. A na tom se nemůžou, na rozdíl od sítě poskytovatelů a technologií zdravotnických dom v medicíně a organizace v medicíně a musí se domluvit politické strany, protože jde právě a existenci. Já osobně teda, když se ptáte mě, se přikláním k modelu spíš německému nebo r je mně blízký. Je vysoce sociálně a má ale i nějaké prvky, že ten občan nese, nese svou od svoje zdraví. A taky v určitých situacích musí do toho vložit taky nějaké peníze. Buďto fo připojištění, anebo teda platby, když je zapotřebí. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pojďme se chvíli věnovat tomu již mnohokrát zmiňovanému standardu a nadstandardu. Proč stá tomu, že nebylo definováno přesně, co do té, do toho standardu tedy té standardní péče, za nese odpovědnost stát a musí být poskytnuta ta péče každému pacientovi? A co je nadstandar nepodařilo se na této věci domluvit? Co v tom brání? Pavel Vepřek. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- No, protože to spoustě lidí vyhovuje. Takový ty rozmazaný hranice jsou a tam se jako daří ekonomice a každý si to může vykládat tak po svém, že jo. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Tak co by tedy ve standardu podle vás mělo být rámcově a co by mělo být nadstandard si lidé měli připlácet? Ještě doplním takovou informaci, že Izraelci si v rámci své reform v roce 1996 ustanovili konkrétně, které zdravotnické služby jsou právě garantovány státem rozmohlo ještě komerční připojištění. A postupně politici poté, co vidí, že o některé ty s větší zájem, tak postupně přesouvají ty nadstandardní služby do těch standardních. Tak jes říci, jak jim to tam funguje. A říci, co tam třeba mají v těch standardech, jestli je to i toto míti ve standardech? Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- No, já si myslím, že ten izraelský model je pro nás jako docela použitelný. Že asi trávit časy tím, že budeme říkat, co z toho našeho současného, současného balíčku služeb, který n systém zajišťuje budeme vyškrtávat, tak tam se asi shodneme na pár věcech. Plastická chiru věci, který jsou čistě v zájmu toho, toho občana. Tak to tam být nemusí a možná nějaká láz nějaké další věci. Ale pokud bysme se dohodli, že to co současný systém poskytuje je to, c zaslouží a jako zarámovali to zákonem, tak vlastně všechny nové věci, které budou přicháze dostat do zákona. A v té Izraeli to funguje tak, že, že jednak nějaký určitý luxus a takov v rámci toho připojištění. A pak tam do toho vstupují i ty nové léky, který se najednou na které, kterým se ten veřejný systém normálně hodně dlouho snaží ubránit, protože každá nov zvýšení nákladů. Tak vstupuje do této soukromé sféry, kde se ty léky nějakou dobu používaj rámci toho komerčního připojištění. No, a když se jako společnost dospěje k názoru, že ten skutečně účinný, že má ty, že se za to vyplatí vydávat ty peníze a že by z toho měli, že s všichni Izraelci, no, tak se pak přesune do toho veřejného systému. Takže vlastně ta bohat slouží jako pokusní králíci pro nové technologie v Izraeli. A ten systém, myslím, že je ja praktický. To znamená já bych, to co jako u nás je problém, že my ne..., jako když si někd komerční připojištění, tak vlastně nemá, nemá jasno, na co to postavit, protože ten pacien s tím ošetřujícím lékařem než aby si platiĺ nějaký pojištění. Pokud by tady pojištění řekl nebo tento přípravek, nebo tento přístroj je hrazen do této výše a pokud jako ten lékař už za tuhle cenu poskytnout a žádá po tom pacientovi nějaký doplatek, tak pokud by tyto dopla pak z toho veřejného, z toho soukromého pojištění, tak to si myslím, že je správné. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Otázka pro pana primáře Josefa Kubinyiho. Proč se dosud nevytvořilo, co je standardní a na co by v těch standardech dle vašeho názoru rozhodně mělo být? Anebo si to postavte, jak je řekněte, co by mělo být nadstandardní. Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Dobře, já se pokusím odpovědět na vaši otázku, co je standard a co není standard. Za prvé vhodné používat nadstandard. Nadstandard evokuje, že to je něco, co je nad standardem, to to vyšší kvalita. Ono, když budeme řešit situaci, co bude hrazeno a co nebude, tak spíš by používat mimo standard, něco co není ve standardech, tudíž není to propláceno. No, a proč zatím nejsou, i když uznávám, že jsou nesmírně důležité a některé společnosti pro některou vytvořily samy a mají je nezávazně jako, jako své /nesrozumitelné/ třeba Kardiologická spo nejsou závazné z hlediska státu. Nemůžou být v medicíně nikdy závazné postupy standardizov Protože ta medicína je o tom, že se sem tam ten lékař může odchýlit. Ale pak by to měl zdů se nevytvořily, to je jednoduché. Protože to zdravotnictví celé jak je postavené, je posta nesmyslně. Protože neumožňuje právě toto, neumožňuje to připojištění. Takže my bychom teda že se buďto vrátíme k modelu, který je dneska ve Velké Británii a ve Švédsku, a pak zrušme pojďme to dělat tak, jak jsme to dělali za té éry minulé. To znamená, že budeme mít "přídě kde všechno je standard, ale je tam nějaká průměrná kvalita a přináší to s sebou korupci a sebou klientelismus a všechno ostatní tak, jak to známe. Anebo se musíme přiklonit k tomu ty pojišťovny, umožněme jim to, co říkal tady pan kolega Vepřek, jakési připojištění anebo spoluúčasti v tom, že to bude z toho veřejného zdravotního pojištění, ale na něco definová je víc, to není jenom ten holandský model, ono těch modelů je víc. Nicméně v té chvíli, kd tak jsme schopni definovat standardy a mimo standardy a nadstandardy. A říct, co kdo platí a udělat to transparentní. A naprosto ale souhlasím, že zřejmě hlavním důvodem, proč tady kromě toho, že je to vysoce politická záležitost, souvisí to s tím financováním, i to, že jednotlivců, ale i organizací a politických stran velmi vyhovuje, že celý ten systém je po netransparentně. Podle odhadů se z něho nějakých 30 miliard ročně ztrácí. A jakmile vytvoř pravidla, vytvoříte nějaké standardy, vytvoříte nějakou kontrolu, tak najednou to možné ne prostředí já mám teda bohužel, možná je to jenom subjektivní pocit, ale velmi silný pocit, úmyslné a že se tady to netransparentní prostředí vlastně udržuje po už celá léta. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Slyší nás i hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped Jiří Běhounek. Tak, váš názor na standa A můžete přidat samozřejmě také pár vět k té netransparentnosti, případně transparentnosti to opačně. Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Děkuji za slovo, já musím říct, že s oběma pány v podstatě v určitých oblastech souhlasím. přesvědčen, že standardy, financování a dodržování pravidel a naprosto transparentní kontr řečeno, jsou zcela zásadní proto, aby se eventuelně nějaké standardy vytvořily. Protože vy ortopedii, Ortopedická společnost vytvořila určitá pravidla pro fungování ortopedických od podmínek, jaké personální vybavení, kolik operací a tak dále. A přesto se stále projevují lokální dojednávání těchto kroků a ruší se ty, nebo nejsou dodržována ta pravidla. Takže t způsobem stanovisko nebo názor kolegy Kubinyiho, že prostě se prakticky všechno, co se dom všechno, tak se obchází. Já na tom CERGE jsem prohlásil, že české zdravotnictví by dokázal velice dobře dopředu, kdyby se ta pravidla dodržovala, byla kontrolována, bylo možno je vy trvat. Co se týče, co se týče nadstandardní nebo mimo standardní péče nebo něco takového, že v úrovni České republiky ve zvyklostech a způsobu zajištění je to velmi blízké, ten můj kolegy Vepřeka. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane hejtmane Běhounku, já se ještě zeptám, a teď to myslím hlavně, že bych byla ráda, kdy vysvětlil našim posluchačům. V CERGE-EI zazněla taky jedna poznámka ohledně endoprotézy, k uváděna jako příklad, jestli tedy je ta endoprotéza nadstandardní nebo standardní, tak vy a říkal k tomu takové zajímavé informace. Můžete to v krátkosti posluchačům vysvětlit, že jinak než jak to média produkují? Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- No, já jsem chtěl reagovat tam na tom CERGE na pana náměstka Šnajdra, protože já jsem přes jsem teda ortoped, že příklad endoprotézy je příkladem nešťastným. Protože v této situaci kromě finančního hlediska i otázka věkové struktury, otázka kvality kostí, otázka odpovědn případných reoperací a komplikací a tak dále a tak dále. Takže pokud je hovořeno o pořadní průměrných cenách a středních cenách, tak si myslím, že, a to jsem tam prohlásil a na tom že je to z hlediska mediálního velmi zjednodušováno, neboť ta situace je podstatně složitě se týká všech těchhletěch záležitostí. Protože jako ať je to kardiostimulátor a další. Ale endoprotéza je poměrně taková dobře uchopitelná a dobře mediálně zvládnutá, tak je takto p jsem přesvědčen, že nešťastně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ještě taková zajímavá věc, která zde zazněla. A k tomu dodávám informaci, že v roce 2007 b sociální zařízení mohou čerpat peníze na zdravotnické služby, ale zdravotnická zařízení pe sociální čerpat nemohou. Tak Pavel Vepřek, myslím, vy jste tady, pane doktore, řekl, že je bodem je dostat pod jednu střechu sociální a zdravotnické služby. Tak, jaké problémy z toh vztahu vznikají, to asi všichni víme, nebo možná řekněte v krátkosti. A jak toto řešit, ja služby pod jednu střechu? Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- No, asi každý ve svém okolí zažil případ, kdy jeho nějaký blízký člověk buďto ležel v nemo přestal být už případem, který musí ležet ze zdravotního důvodu v nemocnici, ale potřebova ošetřování, nějaký další opečovávání. A teďka kdo by to mohl poskytnout a ta následná péče nebyla obtížně dostupná. V nemocnicích zůstávají lidé, kteří nemají kam odejít z té nemocn tak v ambulantní péči například psychiatrické, pokud ten pacient potřebuje nějakou péči v taky je to vlastně obtížně hnedka to vykomunikovat. A než tu péči se zajistí přes ty sociá tak se vrátí zpátky do psychiatrické léčebny, protože už ta péče jako nepřišla rychle. A t pracují podle jiných pravidel a vzájemně si nerozumí, nepředávají si data. Takže když my p zdravotnickou péči v ústavech sociální péče a zase ministerstvo práce a sociálních věcí ta peníze a kraje nějaké granty, tak nikdo vlastně nemá přehled o tom, jaké peníze se tam dáv já si myslím, že by bylo na místě ty peníze spojit do jednoho měšce a prostě myslím si, že proměnit zdravotní pojištění v pojištění zdravotně-sociální. A do sazebníku výkonů přidat ošetřovací den na pobytu v domově důchodců a prostě udělat z toho jeden systém. Já vím, že zásah do toho našeho sociálního systému. Není to věc, kterou musíme udělat v příštím roce následujícím volebním období. Ale měli bychom se začít nad tím jako vážně si povídat a já to velmi důležité. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane primáři Kubinyi, jak dostat pod jednu střechu zdravotnické a sociální služby? Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Já nejsem si jist, jestli až tak velká symbióza jako sloučení toho zdravotního a sociálníh nutná. Možná pro začátek by stačilo, kdyby ty resorty dokázaly to, oč se vlastně, pokud ví 2002 na ministerstvu jak zdravotnictví, tak práce a sociálních věcí na různých schůzkách, To znamená najít způsob, jak proplácet péči na takzvané zdravotně-sociálních lůžkách, kde jedné straně bez sociálního zázemí, někde být musí. A na druhou stranu potřebují nějakou z jak teda měřit to, co je tam zdravotnické a co je tam to sociálno? Zatím se ke konsensu ne jako první krok, kdyby skutečně začaly být nějaké zdravotně-sociální lůžka, které by byly z obou těchto měšců. No, a následně možná ta myšlenka je dobrá, neumím to posoudit, jestli pojištění do jednoho. Přiznávám, že na to nemám nějaký silný názor. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ještě Pavel Vepřek se tady přihlásil. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- To, co říká pan primář, tak s tím já jsem se trápil posledních pár let a furt jsem hledal, přesnou hranici mezi zdravotní a sociální péčí a jak to vlastně synchronně financovat. A z ta hranice prostě není možná. Že, že to, že nejsme schopni říct, tohle je část tý péče, kt mají zaplatit zdravotníci a tohle je část, kterou mají zaplatit sociálové, aby to všem jak dohromady. Že daleko jednodušší bude to vlastně dát tomu stejný pravidla a ... Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Já souhlasím, já mám jenom velmi stručnou poznámku, že bych se trošku bál, aby nedocházelo jednoho systému do druhého. To už je jedno, kterým směrem. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane hejtmane Běhounku, co si o tom myslíte vy? Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Já si myslím, že by diskuse o zdravotně sociální péči se měla rozvinout, mělo by se hovoři rehabilitaci a snaze na tom zdravotně sociálním lůžku proplatit skutečně jenom ty nejzákla potřeby a zároveň sociální problémy, ať jsou to otázky spojené s edukací, výchovou k nějak zpětného života nebo rehabilitaci a tak dále. Bohužel souhlasím s oběma pány naprosto jedn že problém je největší v tom, že se ty dvě instituce, které se na to dívají zcela odlišně, ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví, a bohužel jsem měl taky zúčastnit několika schůzek, dívají zcela odlišně a jejich stanoviska se zatím zásadně nesb Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak se toho resortu zdravotnického dotkne a bude dotýkat to, že máme úřednickou vládu? Co Vepřek. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- To je velmi dobrá otázka. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, spíš co se nestane jsem měla na mysli. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- No, jak jsem viděl, jak se strany jako rozmáchly ve svých předvolebních slibech před volba nakonec byl docela rád, že ty volby se odložily až na jaro příštího roku. Protože myslím, důsledku právě probíhající hospodářské recese budou trochu realističtěji přistupovat v tom Takže to je taková moje naděje a z tohohle pohledu jsem s tou současnou úřednickou vládou Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A může tato úřednická vláda něco pro ten resort udělat dle vašeho názoru? Praktického. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- Jediné, co by se mohlo udělat si myslím, je navýšit platbu za státní pojištěnce. Protože t systémové řešení, ale v tom příštím roce by to k tý stabilitě financí ve zdravotnictví pro možno začít hledat tu faktickou cestu jako jak ven teda z tý šlamastiky. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane hejtmane Běhounku. Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Já jako hejtman kraje musím říct, že s úřednickou vládou komunikace je na vysoké úrovni. O resort od resortu. Bohužel komunikace s ministerstvem zdravotnictví na takové vstřícné úro s ministerstvem dopravy. A je známo, že jsme dokázali vytvořit, řešit určitým způsobem sys na financování dopravní obslužnosti v krajích a tak dále. Ta spolupráce taková není, přede že ministerstvo dále provádí třeba ve vzdělávání určité kroky, které se v případě, že budo budou velmi obtížně řešitelné, bude ztráta dalších motivací. Je to jenom systém vzdělávání což je naprostý krok zpátky a další záležitosti. Další věc, která mě trápí, je otázka pand kde prostě mi přijde, že se tady mluví o dvou kolejích. Jedna kolej je ministerská a druhá hygienická služba, která podléhá přímo náměstkovi Vítovi a zároveň druhá strana jako hejtm krajská, kde my máme nějakým způsobem toto řešit. Ale zásadní pravidla a postupy zatím nej Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane primáři Josefe Kubinyi, je to tedy pro ten resort výhodné nebo méně výhodné, to že má vládu? Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Já ještě doplním to, co říkal tady kolega Vepřek. Když mluvil o té předvolební kampani, ta krásné rčení, že nikdo vám nemůže dát to, co my vám můžeme slíbit. A tak nějak mi to připa úřednická vláda má k dispozici půl roku, což je velice dlouhý interval někdy do nějakého k je zásadní. Kdyby byla politická shoda na tom, co se má udělat, tak ta úřednická vláda by některé nepopulární opatření, které nechtějí dělat politické strany. Jenomže proto, že je neshoda, tak v podstatě i úřednická vláda má svázané ruce, je zablokovaná. A bude jenom ud vůbec nic, protože jí to politické strany nedovolí. Takže bude to, bude to vláda, která pr šanci, protože kdyby aspoň v zásadních věcech byl nějaký konsensus, tak ta vláda by ho moh strany potom by už bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, mohly držet, držet nějakou linii. tady mluvil kolega Vepřek, že jsou věci, které by už se pak neměly měnit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane primáři, a bude to otázka úplně závěrečná pro všechny aktéry této diskuse. Jak donuti se alespoň na některých zásadních věcech dohodli tak, aby se mohlo v tom zdravotnictví něc věcí? Některé jsme probrali, ne všechny. Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- To, jak donutit něco udělat politiky, je nesmírně obtížné. A řeknu vám, a není to bonmot, Že demokracii nelze vybudovat bez angažovaných občanů. Pokud naši občané se nebudou zajíma v našich partajích nebude víc členů a ty lidi si neudělají pořádek sami, tak to nikdo za n to jakou máme vládu a politiky, to je vina každého z nás a máme vládu, jakou si zasloužíme jaké si zasloužíme. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pan hejtman Běhounek. Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Asi těžko, protože tyhlety záležitosti celkem máme na stole, řekněme, posledních 15 let. A dneska při té diskusi bylo opakovaně řečeno, se posunout dále nemůžeme. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pavel Vepřek. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- No, politici se zařídí podle toho, k čemu je okolnosti donutí. To znamená, pokud v tom zdr bude ouvej, tak politici z pudu sebezáchovy budou ty problémy muset začít rozumně řešit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik tedy konec dnešního vydání Studia STOP. Za návštěvu děkuji primáři Ústavu nukleární Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a bývalému ministru ČSSD Josefu Kubinyimu. Josef KUBINYI, primář, Ústav nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské bývalý ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------- Děkuji, na shledanou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dále šéfovi pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavlu Vepřekovi, který j předsedou občanského sdružení Občan. Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, předseda, občansk -------------------- Děkuji. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A v neposlední řadě, pane hejtmane, promiňte, zbyl jste mi na konec, hejtmanu kraje Vysoči ortopedovi Jiřímu Běhounkovi. Pánové, děkuji, na shledanou. Jiří BĚHOUNEK, hejtman kraje Vysočina, lékař, ortoped /nezávislý/ -------------------- Děkuji za pozvání, na shledanou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Z režie se loučí Helena Málková, také s námi spolupracovala Jitka Procházková a režisér Da ze studia Českého rozhlasu 6 všem posluchačům přeje klidnou noc Terezie Jirásková.