Naučte se čínsky, nabízejí univerzity

5.10.2009, rubrika: Česko, strana: 4, autor: Martin Benda

Školství

Čínský boom ve světě vyvolává v Česku zájem studentů o výuku čínštiny a dalších asijských jazyků.

S růstem politické a ekonomické síly miliardové Číny stoupá také zájem o tamní kulturu a jazyk. A platí to také o českých vysokých školách. Dosud vyučovaly především klasickou čínskou filologii, od letošního akademického roku si však čínštinu a další asijské jazyky mohou zapsat i ostatní neoboroví studenti. S novinkou přišla Karlova i Masarykova univerzita.

„Region jihovýchodní Asie zažívá velký boom, ale jen v angličtině se tam byznys dělat nedá. Mít alespoň čínsky hovořící spojku je pro úspěšný obchod nezbytné,“ vysvětluje garant výuky Jan Sýkora, ředitel Ústavu dálného východu Filozofické fakulty UK. Kromě již zavedené sinologie či japanologie od letoška nabídne jazykové kurzy všem ostatním studentům univerzity; mohou si bezplatně zapsat čtyřsemestrální čínštinu, vietnamštinu, korejštinu a japonštinu.

Náročná jazyková cvičení, ve kterých se posluchači naučí nejen mluvit, ale i psát, jsou kapacitně omezená na patnáct lidí. „Zatím je to pilotní fáze. V případě většího zájmu rozsah výuky zvětšíme,“ slibuje Sýkora.

Kromě Prahy lze asijské jazyky studovat i v Olomouci, východoasijské filologie zavádí i brněnská univerzita. Její filozofická fakulta loni poprvé otevřela pro 60 lidí japanistiku, od letoška nabízí i čínštinu. Díky evropské dotaci také letos na jaře založili Centrum pro studium náboženství Číny a Japonska.

„O tyto kultury i jazyky je velký zájem, třeba na japonštinu se nám hlásí až 600 studentů,“ uvedla mluvčí MU Tereza Fojtová. Velký zájem o čínský jazyk je i mezi studenty Vysoké školy ekonomické, která kurzy nabízí už pět let. „Nejprve jsem měl jednu třídu o patnácti lidech. Teď jsme na ten jazyk dva a třídy máme čtyři,“ libuje si lektor VŠE a editor portálu cinsky.cz Martin Kříž.

Ne všichni posluchači kurz dokončí. Až polovinu z nich obtížnost čínštiny odradí a studium vzdají. Ti pilnější však nouzi o práci nemají. Firmy jako ČKD, Chemoprojekt či ZPA Industry Nejdek totiž považují jihovýchodní Asii za velmi slibný trh. „Čínsky hovořící pracovníky budeme potřebovat, chystáme se v regionu významně rozšířit naši úvěrovou službu Home credit,“ vysvětluje Milan Tománek z finanční skupiny PPF.

„Ještě větší poptávka bude po takových pracovnících v čínských firmách přicházejících do Čech,“ předpovídá personalista Pavel Lipovský s odkazem na pardubickou IT továrnu Foxconn či nymburského výrobce televizí Changhong. Trend bude podle oslovených firem i čínské ambasády v Praze pokračovat. „Zatím to EU neumožňuje, ale chtějí zde působit i naše stavební firmy. Mají zájem o stavbu dálnic,“ říká čínský obchodní atašé Yixiang Fei.

O autorovi| Martin Benda martin.bendae@economia.cz