Plagiáty na akademické půdě ****************************************************************************************** * Plagiáty na akademické půdě ****************************************************************************************** 8.10.2009, 18:10, pořad: Názory a argumenty Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka -------------------- Akademickým světem zmítají aféry. Především plzeňská právnická fakulta má problémy, a to s ztracenými doktorskými pracemi nejrůznějších prominentů a možnostmi vystudovat tamní práva rychlém tempu několika měsíců. Třicátého září jsem na této stanici odvysílala komentář o t že plagiátorství devastuje celou společnost. Vycházela jsem v něm mimo jiné i z informací brněnské veterinární fakultě, jejíž děkan Leoš Pavlata čelil spolu s dalšími dvěma kolegy senátem nařčení z plagiátorství. On i jeho kolegové se ale před tímto senátem obhájili a t práce staršího kolegy pouze citovali s udáním pramenů. Leoš Pavlata spojuje kauzu s mocens fakultě před brzkou volbou děkana. Jeho protivníci ovšem, jak píše Právo, dokládají znalec že článek zčásti opsán byl. Právo ovšem cituje také kolegy z fakulty, podle nichž nejde př opsaných pasážích o žádný objev, nýbrž o problematiku popsanou už v třicátých letech dvacá ze které se běžně čerpá. Mezi Brnem a Plzní je tedy podstatný rozdíl. O tom svědčí i to, ž vyřešil akademický senát. Problémy právnické fakulty v Plzni se naproti tomu už zabývá plz zastupitelství. Samo také rozsah prověřování doplňuje o nové věci, jež postupně v souvislo vyplouvají na povrch. Uzavření šetření vidí ale v horizontu měsíců, možná roku. Kplagiátům půdě teď Petr Příhoda. Petr PŘÍHODA, redaktor -------------------- Na právnické fakultě Západočeské univerzity muselo rezignovat pár vysokých akademických fu protože - opisovali. Není to jediná vysoká škola a není to ani první případ plagování, čil vlastního díla,v tomto případě odborného, které je úplným nebo částečným opsáním textu jin není uveden. Čili podvod. Před lety vzniklo podezření, že na pražské právnické fakultě je za úplatek disertační práci, která je podřadné kvality, případně opsaná. Podezření nebylo vypátráním pachatelů, ale nebylo vyvráceno, spíše posíleno. Vyskytla se i další podezření. Akademické sbory vysokých škol se doplňují kooptováním nový noví jsou prý vybíráni tak, aby jejich kvalita nepřevyšovala zavedenou úroveň. Je-li úrove ti kooptovaní také průměrní. Za doklad jejich odbornosti jsou prý považovány publikace, kt kvalitu nemají, například příspěvky přednesené na místních sympoziích, kolokviích či konfe Tohle jsou informace velice ošemetné. Vedení vysokých škol je označují za pomluvy. Znáte-l s někým z akademických senátů či vědeckých rad, leccos z toho vám mezi čtyřma očima připus nevíte, jsou-li to jeho dojmy či dohady, anebo odraz skutečné situace. Je to jako ověřován nevěry. Anebo korupce, o niž v těchto případech jde. V každém případě je to zpochybnění úr školství, přičemž musíte připustit, že některých fakult se to netýká. Ale některých ano. O ty doložené plagiáty. Nelze se vyhnout následující domněnce, jsou-li tu doložené podvody, a na různých místech, patrně panují v našem akademickém světě poměry, které to umožňují. K poměry zdravější, asi by k podvodům nedocházelo. Ten, kdo má takový záměr, by si to předem Podobně nevstoupí do kavárny pro vybranou společnost člověk neoholený a nedbale oblečený, se tam necítil mezi svými. Proto raději vyhledá podnik nižší cenové skupiny. Asi bychom ne nepravostí tolik překvapeni. Předlistopadová praxe byla taková, že odbornost sice bývala z ale nebyla rozhodujícím měřítkem. Tím byla politická loajalita. Podle toho probíhaly čistk vysokých školách a vědeckých ústavech na počátku 70. let. Šmahem byli vyhazováni právě ti, odborné náročnosti, pokud předtím neemigrovali. Bylo to jako puštění žilou a úroveň našeho světa to určilo na celé další dvacetiletí. Listopadovým převratem se to změnilo jen někde. rektoremUniverzity Karlovy profesor Radim Palouš, někdejší kurážný disident. Když mu skonč funkční období, volila Univerzita Karlova nového rektora. Kandidovali dva. Jeden chystal v zatímco druhý dal najevo, že hluboké změny nebudou. Ve svobodné volbě získal dvoutřetinovo ten druhý. O korupci u nás se hodně mluví. Většinou jde jen o indicie, od nichž se jen mál k přímému důkazu. Někdy se to ale podaří. Naproti tomu jsou tu indicie pro záměrnou snahu, nepodařilo. Setkáváme se s tím na úrovni komunální i vrcholové. Není snad resortu, který b ušetřen. Není jím ani vysoké školství. Bylo tomu tak vždycky? Někdo tvrdí, že ano. I za pr prý byly korupční aféry, uhelná, lihová. Ten argument nemohu přijmout. Ty aféry byly. Ale dobových pramenů, které znám, ani ze vzpomínek pamětníků, a znal jsem jich mnoho, nemohu d korupce dosáhla tak masového rozšíření, o jakém tušíme u nás dnes. Rozhodně nemám v podezř vysoké školství. Na plzeňské právnické fakultě se ukazuje, jak je korupce virulentní. Nejd pochybení několika jejích funkcionářů, ale o nedbalé fungování fakulty jako celku, s nímž demoralizace studentů. Člověka napadá otázka, nakolik je dnes korupce integrální součástí společnosti, jejího modu vivendi. Co kdyby se, nebýt korupce, společenský provoz zhroutil, neumíme uspořádat jinak? Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka