Naše vysoké školy zachrání jen nová krev ****************************************************************************************** * Naše vysoké školy zachrání jen nová krev ****************************************************************************************** 30.10.2009, rubrika: Rozhovor, strana: 11 | autor:Petr Honzejk Rudolf Haňka, profesor University of Cambridge ROZHOVOR Akademické sbory potřebují novou krev. Česku se stále příliš hraje na tituly a akademické zaručit, aby na nich nedocházelo k podvodům, myslí si profesor cambridžské univerzity Rudo rozhovoru pro HN nabízí i recept, jak takový stav překonat: českých vysokých škol by mělo se změnit i systém jejich řízení. * HN: Čekal jste, že se může v Česku objevit takový skandál jako plagiátorská aféra a příp „rychlostudentů“ na plzeňských právech i jinde? Občas jsem zaslechl že se něco takového děje, že se o to zajímají i bezpečnostní služby, a jen jako fámy. Když se teď ukázalo, že to má reálný základ, upřímně přiznávám, že mě to př jednak obrovské morální selhání jednotlivců a jednak selhání systému. * HN: Ve zdejší veřejné debatě lze ale zaslechnout i názory, že nejde o nic zvláštního a n opisovalo vždycky. Říká to i taková morální autorita, jako je ombudsman Otakar Motejl... To sice může mít pravdu, ale v Británii, kde žiji od roku 1969, je to něco naprosto nemysl jsem byl prorektorem pro studijní záležitosti na Cambridge, měli jsme jeden takový případ se něco takového zjistí, následuje okamžitě vyhazov. * HN: Tady ovšem nejde jen o studenty, ale i o disertace akademických funkcionářů. Tak s tím jsem se nesetkal nikdy v životě. Byl jsem jedenáct let tajemníkem komise, která fakultě v Cambridge posuzuje disertace: Funguje to tak, že se průběžně kontroluje už přípr není možné aby se někdo někam zavřel a z ničeho nic přinesl třísetstránkovou práci. * HN: V současné aféře se objevily i pochybnosti kolem prací a vzdělání politiků. Zatím se že se nic neděje. Má to nějakou britskou paralelu? V Británii by něco takového mělo neskutečný společenský dopad, jsem přesvědčen, že by tako okamžitě odstoupil. I když na druhou stranu otrlost politiků roste v posledních pěti až de tady v Británii. V době války o Falklandy odstoupil ministr zahraničí v momentě, kdy Argen ostrovy. Byl prostě přesvědčen, že selhal: měl předem vědět, že se něco takového chystá. N se ukázalo, že nejvyšší státní zástupkyně zaměstnává nelegální imigrantku, odmítla z toho nějaké důsledky. Řekla, že se prostě spletla. Ale kdyby se ukázalo, že některý z britských jako padělaný diplom, byl by v okamžiku úplně vyřízený. Co pomohlo Dánům, pomohlo by i nám * HN: Jste zastáncem odebírání akademických titulů v případě, že ho dotyčný získal za pomo že vystudoval „nestandardně rychle“? Když podvodně získáte peníze, měl byste je nejen vrátit, ale ještě být potrestán. Tohle je Musím se přiznat, že jsem překvapen tím, že v Česku dodnes ještě neexistuje zákon, který b umožňoval. Bylo by dobré, kdyby vznikl co nejdříve a kdyby měl retroaktivní účinnost, aby hodnosti přišli všichni, kdo je získali podvodem. * HN: Už dříve jste říkal, že v Česku je příliš mnoho vysokých škol. Není právě tahle rozt komplikuje kontrolu nad plagiátory a podvodníky? Je pravda, že zejména u soukromých škol může snadno dojít ke střetu vzdělávacích a obchodn doufám, že pokud by se něco takového stalo, slušní učitelé by z té školy hned odešli. Prav v Česku momentálně existuje 26 státních a 45 soukromých vysokých škol na deset milionů lid 160 univerzit na 60 milionů lidí. Takže už z velmi prostého srovnání vychází, že vysokých opravdu velmi mnoho a bylo by dobré to změnit. Inspirací nám může být třeba Dánsko. To ned reformu a z třinácti vysokých škol jich zbylo osm. Samozřejmě to nešlo snadno a bez potíží mířili na rektory při vyjednávání pod stolem pistolemi, aby je přesvědčili vidět správnost povedlo se to. * HN: Jak by se to mělo udělat u nás? Jistě existují různé cesty. Například stát by mohl říci: nedáme vám na některý typ student jako dnes. Byl by to sice donucovací prostředek, ale funkční. Jinak věřím na dohodu a mysl školy by si samy mohly uvědomit, že je pro ně sloučení s jinými výhodné. Ať už z pohledu k výzkumu. * HN: Pomohlo by to k tomu, aby se neobjevovaly aféry, jako je ta plagiátorská? K tomu potřebujeme ještě něco jiného - změnit způsob řízení vysokých škol. Dnes má akademi částečně řídící roli a i kauza právnické fakulty v Plzni asi byla do jisté míry právě selh senátu. Problém je konkrétně v kvalitě lidí, kteří v senátech sedí. Dnes jsou na mnoha uni z nezkušených pedagogů a je tam skoro polovina studentů. Třeba v Rakousku, které je nám hi jinak blízké, je to tak, že polovinu senátu obsazují profesoři, čtvrtinu akademičtí pracov studenti, zbytek jsou zástupci neakademických pracovníků. To pak hned vypadá jinak. * HN: Je to jediný problém českých vysokých škol? Je tady ještě něco. V roce 1993 studovala pětina lidí z populačního ročníku, dnes studuje To změnilo povahu vysokoškolského vzdělání, které se stává masovou záležitostí. Má to řadu třetina intelektuálně schopných nedostává tak kvalitní výuku, jak by potřebovala. Na druho schopné dvě třetiny někdy nezvládají, přeruší školu, přestupují a podobně. * HN: V jiných evropských zemích ale také studují dvě třetiny populace, a i OECD nám vyčít nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí, s třinácti procenty jsme na chvostu nejvyspělejš Problém je v nevyjasněné roli bakalářského studia. To je ve světě považováno za ukončené v vzdělání. Kdežto v Česku devadesát procent bakalářů pokračuje dál k magisterskému titulu. školy by se možná měly zaměřit na bakaláře. Tak se může rozdělit masa mladých lidí, kteří přičemž ne všichni mají přirozeně stejné schopnosti. Zatím to vypadá tak, že firmy a státn my nebereme bakaláře, protože je vysoké školy nepřipravují. A školy na to: my je nepřiprav praxe je nechce. To je potřeba změnit. * HN: Proč je vůbec pro Česko charakteristická jakási obsese magisterským titulem? Je to něco daného staletími a těžko se to mění. Hlavně musíme přestat používat slovo „titu příliš grandiózně. Až to bude „akademická hodnost“, což zní civilněji, bude to myslím jedn kde má zhruba polovina lidí vysokoškolské vzdělání - vesměs to jsou bakaláři - nikdo hodno V určité vrstvě společnosti se prostě vysokoškolské vzdělání bere za samozřejmé. V Česku b syndrom „paní vrchní radové“ pořád funguje. Česku vládne syndrom „paní vrchní radové“ * HN: Napsal jste, že by se měly vyvážit pravomoci a odpovědnost vedení vysokých škol, co myslíte? Ještě z doby totality jsou odpovědnosti nastaveny vágně. Komunisté to dělali dost často: n má za něco odpovědnost, a tak to dělala strana a vláda. Když totalita padla, tak se kyvadl druhou stranu a v roce 1993 se napsal vysokoškolský zákon. * HN: Měla by se zvýšit pravomoc ministerstva? Vůbec ne. Měly by se jasně oddělit školy jako samosprávné orgány, a ministerstvo by mělo j mantinely, ve kterých se bude hrát. A dohlížet na to, aby se pravidla dodržovala. Ale na d nejde tak, že vysoká škola řekne: dejte nám peníze a nemluvte nám do toho, my víme nejlépe To není nikde na světě. Společenská odpovědnost za státní peníze tady musí být. * HN: Jste zastáncem propojování byznysu a vysokého školství, říkáte, že by firmy měly mít financovat profesury na školách podle svých potřeb. V Británii to tak funguje, proč to v Č To není jen v Británii, to je v Rakousku, to je všude. Dokonce už i v Rusku. Česko a Slove země, kde to nejde. * HN: Proč je to důležité? Je to otázka nové krve, nových myšlenek, oživování institucí. Bez toho univerzity skomíraj samolibosti. * HN: Pomohlo by to i v omezení podvodů a vzájemného si přihrávání titulů? Tím jsem si jistý. Když na univerzity přivedete nové lidi, je velká pravděpodobnost, že se praxi velmi hlasitě ozvou. Když uvidí, že někdo složil za dva roky všechny zkoušky, ale je vystoupí proti tomu. Budou reprezentováni v Senátu a budou mít pravomoc s tím něco dělat. vysoké školy úplně změnila. * HN: Proč to v Česku nejde, blokuje to akademická obec? Není to jednoduché vysvětlit. Za největší problém považuji vysokoškolský zákon, je třeba t udělování profesur. U nás každý profesor musí být nejprve docentem, pak přijde komplikovan jehož konci je jmenování prezidentem, to se už kromě Slovenska nikde nedělá. Vím, že to pa dělá, je to důstojné a já bych mu to nerad bral, ale to by si opravdu měla řešit každá vys jako všude jinde. Je nepředstavitelné, že rakouský nebo německý prezident budou jmenovat p univerzit. * HN: Žádná z vysokých škol v Česku stále nepatří mezi dvě stě nejlepších světových univer změní? V poslední době se to lepší, třeba Karlova univerzita se každý rok posouvá výše a už se um místa, u některých oborů už dokonce v první stovce je. Chce to hlavně, aby přišly skutečné tomu je potřeba veřejně vypisovat profesury, které budou dostávat renomovaní lidé. Když podvodně získáte peníze, musíte je vrátit a ještě budete potrestán. S akademickými ho mělo být podobné. Foto popis|  Pražský rodák odešel do zahraničí v roce 1968. Po krátkém pobytu v USA se pře Británie, kde od roku 1972 pracuje na Univerzitě v Cambridge. Krom jiného zde zastával fun pro výzkum, později vedl katedru lékařské informatiky a zároveň řídil Centrum pro lékařsko letech 1984 - 2004 byl jedním z dvanácti členů finanční rady, která zodpovídá za hospodaře roku 2004 je hostujícím profesorem VŠE v Praze.