Studenty vysokých škol je nutné motivovat! ****************************************************************************************** * Studenty vysokých škol je nutné motivovat! ****************************************************************************************** 12.11.2009, autor: Ing. Jiří Rotschedl Proč nemají studenti zájem o obory, které se zdají být složité, a proč si vybírají nejjedn vzdělání? Z výzkumů je patrné, že v mnoha vzdělávacích institucích lze sledovat malý zájem studentů nabízené disciplíny, zvláště o ty náročnější, vyžadující větší intenzitu studia a mnohdy i V dotaznících se při hodnocení výuky objevuje nízká hodnota, a přitom kvalita výuky je na Problém je podle výzkumníků hlavně u vysokoškolských studentů v prezenční formě studia. St soustředí především na získávání potřebných kreditů a jejich dlouhodobé znalosti pak nedos úrovně. Je to snad způsobeno vidinou studentů, že již samotný titul zabezpečí snadnější hl a lepší platební podmínky v budoucnosti? Že nezáleží na tom, v jakém oboru je získán? Do z ano. Existují různě talentovaní studenti, ale také různě cílevědomí studenti. Tedy nejde j i o vůli. Pravděpodobně vždy tu budou tací, kterým vysoká škola slouží jako prostředek k z volí tu nejsnadnější možnou cestu, ať už samotným výběrem studijního oboru či volitelných také mnoho těch ctižádostivějších, kteří vybírají s ohledem na oblast, která je zajímá a k budoucnu zabývat. Není jim líto vynaloženého času a úsilí a neustále se chtějí zdokonalova stráveném mimo prostory přednáškových sálů. Role tradice v rodině Kromě osobní "pohodlnosti" mohou také nedostatek samostatného myšlení a vlastních názorů a vlastní cestou vést k tomu, že student nakonec studuje obor, který ho vlastně ani příliš n i dnes, v moderním 21. století, může hrát roli také rodinná tradice - otec byl učitel, jeh měl bys pokračovat v rodinné tradici. Je třeba zmínit i další aspekt motivace k zodpovědné finanční spoluúčast. Studenti soukromých vysokých škol jsou si více vědomi ceny svého stud k němu s větší vážností. I když ani zde není situace zcela jednoznačná. Děti z vyšších soc pro jejichž rodiče není problém financovat prestižní a drahou školu, zpravidla přistupují jinak než studenti, kteří musí své studium spolufinancovat. Také lidé studující při zaměst ke studiu jinak. Jak motivují střední školy Vraťme se ale zpět k běžným studentům vysokých škol. Odborné práce vycházejí z obecných te nejčastěji se jako hlavní motivační faktory zmiňují úspěch, použitelnost v praxi, kvalifik zajímavá, moderní forma výuky a široká nabídka mimoškolních aktivit. Na konkrétních příkla škol lze ukázat možnosti nových směrů ve výuce a způsoby, jak úspěšně motivovat studenty. příjemného a inspirativního prostředí je úkolem pro každou školu. Na středních školách se adaptačními kurzy, jejichž cílem je seznámení studenta s novými spolužáky a pedagogy nefor V nabídce bývají služby psychologa a celá řada nejrůznějších aktivit. Studenti mají možnos prospěchové stipendium, účastní se soutěží a olympiád, absolvují výměnné stáže s partnersk v zahraničí, odborné exkurze, zahraniční poznávací zájezdy, lyžařské a jiné kurzy - je tad zájmových kroužků. Nakolik budou nabízené disciplíny naplněné, závisí především na vedení motivačních schopnostech dané školy. Z průzkumů je patrné, že studenti dávají přednost akt jim umožní realizovat vlastní cíle a nabídnou jim neformální způsoby výuky a vedení. Zde m převážně mladí pedagogové a nejrůznější alternativní směry. Realistické postoje vysokoškoláků V případě vysokých škol je patrný posun zájmu studentů směrem k realistickým vizím, k hled placeného zaměstnání a profesních výhod. Průzkum zadaný Ministerstvem školství, mládeže a pod názvem Vysokoškolský student došel k závěru, že mladí lidé v České republice vstupují školu s jednoznačnou motivací, a tou je získání možnosti dobré profesionální kariéry a dob zaměstnání. "Porovnáme-li motivaci jejich vrstevníků v Anglii, nijak výrazně se neliší, v jde o realistické a ryze pragmatické postoje..." píše se ve studii. Důležitá je podle této zejména příprava studentů na vstup do pracovního procesu. Přestože ukončení univerzity a z vytváří již samo o sobě dobré příležitosti, nestačí k zajištění prvního pracovního poměru. univerzitách velmi dobře fungují střediska Careers Office, která poskytují kompletní karié Mají za úkol nejen studenty připravit, ale po půl roce je kontaktovat a zjistit, zda se ji najít, a případně navrhnout další pomoc či postup. "Všechny anglické univerzity neustále v službu, protože podle úspěšnosti absolventů se sestavuje žebříček úspěšnosti. Univerzity v takovýto servis prozatím neposkytují, přesto se alespoň některé z nich snaží prostřednictv workshopů personálních agentur připravit absolventy na první kroky spojené s hledáním vhod vysvětluje ve své studii Hana Mohelská, akademička a pedagožka z Hradce Králové. Veletrhy přímo na školách jsou pro firmy ideálním způsobem, jak si doslova ulovit mladé, perspektiv a to ještě před ukončením jejich studia. Zajímavou možností je také snaha některých - zatí ekonomických - škol vyjednat uznávání vlastních zkoušek v rámci získávání mezinárodních ce členství v prestižních ekonomických organizacích - student si pak nemusí skládat zkoušky, vlastně obstál během studia na vysoké škole. Význam kvality pedagogů Jak již bylo řečeno, i během studia na vysoké škole hraje motivace velkou roli. Studenti j lidé, často ale stále tápou v představě o vlastní budoucnosti. V okamžiku, kdy podávají př o zvoleném oboru předběžnou představu, která se ale nemusí vždy shodovat s realitou. Do hr vstupují důležití hráči - vyučující. Každý pedagog by měl hledat způsoby, jak zvyšovat mot pro studium jeho oboru. Pouhé odříkání přednášené látky by již nemělo být přijatelným standardem, naopak, zajímavá forma výuky studenta osloví a zaujme a již z přednášky si tak odnáší vědomosti v hlavě, ni rychlosti zapsané na papír. I samotný osobní přístup ke studentům je důležitý. Vysokoškols hrdý na to, že je dospělý, a tak oceňuje, když s ním profesor jedná jako s partnerem. I pe si měli z různých důvodů vážit svých žáků a akceptovat je, což není na našich vysokých ško pravidlem. Spojení studia s praxí Do života každé kvalitní školy dnes patří i mimoškolní aktivity související s budoucím úsp náročné pracovní pozice. Některé školy se dokonce již svým systémem výuky snaží vyjít vstř vyšších ročníků, kteří spojují studium s prací. Rozvrhy si studenti vytvářejí sami podle s možností, což vnímají jako velké pozitivum. Již během studia získávají praxi v oboru, teor si propojují s realitou a v neposlední řadě získávají kontakty. Jak tedy správně motivovat studenty současné i potenciální? Kvalitní výuka, kvalitní pedag nabídka doplňkových aktivit, snadný přístup k informacím. Je to tedy nejen široká nabídka doplňkových vzdělávacích kurzů a certifikace, ale také výuka golfu, výstavy a vernisáže, z a manažerů do života školy (společenské akce, konference), které dodávají škole na atrakti oborech budou i nadále nejdůležitějšími hodnotami relevantní informace a dobré kontakty - studentů vysokých škol ta nejvyšší motivace ke studiu a předpoklad pro dobré uplatnění v p Ing. Jiří Rotschedl , Marketing Manager, Bankovní institut vysoká škola, a.s