Vědci předali premiérovi petici se žádostí o odvolání Rady pro výzkum, vývoj a inovace
13.11. 2009 Vědci předali premiérovi petici se žádostí o odvolání Rady pro výzkum, vývoj a inovace PRAHA Vědci předali ve čtvrtek premiérovi Janu Fischerovi petici, ve které ho mimo jiné žádají o odvolání vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Signatáři petice, pod kterou se sešlo 2849 podpisů, požadují i změnu statutu Rady tak, aby bylo jmenování jejích členů transparentní a aby v jejích řadách zasedli "skuteční odborníci". Kromě toho apelují autoři petice na rozpuštění komise, která pod Radu spadá a která zodpovídá za hodnocení výsledků výzkumu českých vědců. Právě odvolání Rady pro výzkum, vývoj a inovace ve stávajícím složení vědci považují za předpoklad nastartování skutečné reformy vědeckého výzkumu a vysokoškolského vzdělání. "Cílem petice je upozornit na přetrvávající problémy české vědy a vysokého školství, zejména pak na nedostatečnou diskusi o reformě vědy a výzkumu a terciárního vzdělávání s akademickou obcí, netransparentní fungování české vědní politiky a nízkou kvalitu systému hodnocení vědecké práce. Věříme, že petice povede k otevření širší debaty o směřování a budoucnosti české vědy a výzkumu a že těchto debat se bude účastnit i širší skupina zainteresovaných osob, než tomu bylo doposud," uvedla k motivům Michaela Vojtková z občanského sdružení Fórum Věda žije!, které vznik petice iniciovalo, které badatele k sepsání petice vedly. Z pera členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace vyšel také návrh nového financování vědy, podle kterého by méně peněz získali vědci, kteří se věnují základnímu výzkumu, a naopak více prostředků by putovalo do soukromých firem, které provádějí výzkum aplikovaný. Podle představ Rady by tak základní rozpočet Akademie věd ČR měl být meziročně snížen o 20 procent, to znamená, že v průběhu tří let by se finanční prostředky, které putují na zabezpečení vědeckého výzkumu, snížily o více než polovinu. Přestože by v roce 2010 na vědu a výzkum šla stejná částka jako letos, tedy 25 miliard korun, rozdělení peněz by se odehrávalo podle jiného klíče. Větší podpory než dosud se má dostat výzkumným pracovištím ve firmách, vysokým školám a dalším institucím. Akademie věd má obdržet o jednu miliardu méně než letos, tedy čtyři miliardy korun. O dva roky později se pro ni počítá již jen s částkou 2,7 miliardy korun ze státního rozpočtu. Podle akademiků přitom za krácením prostředků určených na vědu a výzkum není ekonomická krize, která si žádá úsporná opatření ve všech oblastech. "K omezení dochází pod tlakem lobbistických skupin, které usilují převést miliardy z veřejných financí určených pro vědu do neprůhledné oblasti průmyslových inovací, za nimiž se často skrývají zájmy soukromých firem," tlumočila názor skupiny českých vědců Vojtková. Podporu vědci již několikrát hledali i u široké veřejnosti. Za tím účelem uspořádali několik happeningů, z nichž první se odehrál na konci července. Na ten reagoval i šéf kabinetu, který předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi na následném setkání, které sám inicioval, přislíbil v následujícím roce půlmiliardové navýšení finančních prostředků. V srpnu se pak premiér s vědci sešel u "kulatého stolu", na kterém akademiky ujistil o tom, že prioritou jeho kabinetu je věda a výzkum spolu se stavbou strategických dopravních staveb. Současně však zdůraznil, že peníze na výzkum je nutné investovat teprve na základě důkladných analýz. K druhému jednání, které bylo naplánované na začátek října, však už nedorazil s tím, že odmítá nátlak, který na něho vědci opakujícími se demonstracemi vyvíjejí. |
|