Mají se studenti bát školného? ****************************************************************************************** * Mají se studenti bát školného? ****************************************************************************************** 16.11.2009 Petr KUŽVART Ano Vysoké školy v Rakousku jsou od 19. října v ohni stávek, okupací budov, protestů a vyjedná Jak se průběžně můžeme dozvědět - nikoli však z českých médií - přidávají se k nim různou univerzity po Evropě: Turín, polský Lublin, Postupim, Mnichov, Mohuč, Greifswald, Svobodná Berlíně, Tübingen, Basilej, dvě školy v Británii a denně přicházejí zprávy o dalších a dal a akcích solidarity. Pozoruhodné na tom je, že se studenty v podstatných věcech souhlasí i učitelé vysokých škol. Co se to děje? Je to tam podobné jako u nás, kde Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo Bílo terciárního vzdělávání a pracovní tým dr. Petra Matějů, který funguje bez ohledu na to, kd školství a jaká vláda zrovna vládne, snaživě připravuje zhoubnou "reformu". Podobné reform jiných evropských zemích. Jde o takzvaný "boloňský proces", jehož podstatou je přizpůsoben vysokých škol v EU komerčním hlediskům a potřebám. Je jím také omezení autonomie vysokých představitelů podnikatelského sektoru do jejich řízení a samozřejmě zavedení školného. Věc bývá někdy redukována pouze na školné, tedy na hrozbu, že si studenti budou muset za s Ozývají se hlasy, že by to bylo správné, přivedlo by to studenty k vyšším výkonům a lepším výsledkům apod. Není tomu tak! Jde o zavedení asociálního majetkového cenzu na právo na vz děti na vysoké škole, ten moc dobře ví, že studium není zadarmo, že udržet děti na studiíc Přitom se vždy vyrojí snahy a zlepšováky, aby to tolik nebolelo. Zde je to odložení splatn kdy už student absolvuje a bude vydělávat. Jde o líbivý, ale ve skutečnosti hluboce asociá si bude někdejší student zařizovat život, brát hypotéku na bydlení, právě v této chvíli bu své studium! Má to jedinou výhodu: že se z něj stane konformní stroj na vydělávání peněz. angažovanost bude pro něj nemyslitelná. Ale školné zdaleka není podstatou problému dnešních "reforem". Tou je bezohledné přizpůsob školství neoliberálním dogmatům a požadavkům velkých firem. Jaképak svobodné bádání! Jakép přístupné vzdělání! Vysoké školy jsou dlouhodobě podinvestovány a praskají pod náporem zvyšujícího se počtu st se děje v situaci, kdy státy napumpovaly bez řečí do bank a krachujících podniků miliardy divu, že se do protestů v Rakousích hlásí i odbory, solidarizují s univerzitami a protestu heslem: "Více peněz na vyšší mzdy a bezplatné vzdělání!" Probíhající protesty jsou nadějí i pro nás! Zůstanou Češi pasivní? Pak hanba, pak běda nám Autor je právník a ekologický aktivista Andreas Schibany Ne U ž měsíc stávkují rakouští studenti. Neustále varují před zištným myšlením a rizikem zred univerzity na prosté místo pro výuku. Upozorňují na strašidlo v podobě anglosaského modelu jsme svědky zejména okupování aul, agitování v přeplněných přednáškových sálech a přílivu studentů, o které pečuje rakouská vláda. Finanční tlak na univerzity, který prohlubuje sna naprosto překonaného ideálu, hrozí rakouskému univerzitnímu systému zničením. Požadavky st vystihuje slogan vylepený během okupace hlavní auly na Vídeňské univerzitě: "Vzdělání zdar Jestliže je však vzdělání potřebou všech, je zapotřebí někoho, kdo je zaplatí. Je tedy nez čím se třesou stoupenci elitářského modelu: ekonomický přístup k debatě. Ekonomický přístu často s nedůvěrou, neznamená pouze rozšíření konceptu racionalizace. Jedná se taky o to, j rozdělit omezené zdroje, vhodně nastavit motivační systém a vzít v úvahu individuální zájm potřebují sociální spravedlnost. Rakousko platí za vysoké školství víc než průměr zemí OECD a rovněž víc než většina evrops chybí, jsou soukromé zdroje financování, které v Rakousku zmizely spolu s loňským zrušením se platilo od roku 2000. Mohli bychom se domnívat, že jsme tak ukončili poslední sociální Avšak posuďme data detailněji. Navzdory zápisnému počet studentů mezi léty 2000 a 2008 pod Je tu přece jen něco, co zrušení univerzitních poplatků nezměnilo: v Rakousku více než kde úspěch studentů ve škole na jejich ekonomickém a sociálním zázemí. Tyto sociální bariéry b kompenzovány veřejným systémem studentských půjček. Je překvapující vidět, že o tomto mech přijala řada evropských zemí, se v Rakousku nikdy ani nediskutovalo. Systém půjček skutečně představuje všechny výhody, které studenti dnes požadují: odděluje po vzdělání od výše příjmů jejich rodičů, umožňuje jim soustředit se na studium, aniž by s hledat špatně placené brigády na pokrytí živobytí, a umožňuje rozdělit náklady do delšího úseku. Je naléhavé demystifikovat rakouskou univerzitu, vyjasnit systém pobídek a najít vy financování. Pokusy o reformu nepovažujme za ohrožení univerzity jako místa, kde lze pozná pro prostou lásku k vědění. Racionalizace univerzity není vyjádřením "uzavřeného ducha", a moderního vzdělávacího systému, který odpovídá své době. Shrnutí argumentace vědeckého pracovníka Výzkumného ústavu Johanneum ve Štýrském Hradci, u Der Standard.