Sametová revoluce začala před 20 lety na Albertově

14.11.2009, 12:05, pořad: Týden v regionech - Praha

Petr SOJKA, moderátor

--------------------

Za několik málo dní uplyne přesně 20 let od chvíle, kdy tady proběhla demonstrace, která znamenala začátek konce komunistického režimu v Československu. Pojďte se teď Albertovem s námi projít. Nejdříve k názvu. Albertov je pojmenován po významném vídeňském neurochirurgovi Eduardu Albertovi, který se celý život snažil o emancipaci Čechů v rámci monarchie.

Jana ČERNOCHOVÁ, starostka Prahy 2 /ODS/

--------------------

Přátelil se s Vrchlickým, Riegerem, národohospodářem Josefem Kaiserem a s Tomášem Garriguem Masarykem, takže je to určitě významná osobnost i našich dějin.

Petr SOJKA, moderátor

--------------------

Albertov je 550 metrů dlouhá ulice a také celý tento prostor, na který z Nového Města vedou troje dlouhá schodiště. Obraz Vincence Morstadta z roku 1825 zachycuje Albertov před zástavbou, která tu proběhla až o téměř 100 let později. Jižní a jihozápadní svahy tohoto ze 3 stran sevřeného údolí bývaly ve středověku vinicemi. Albertov coby vysokoškolský kampus začal vyrůstat až před první světovou válkou.

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury

--------------------

Například fyzikální ústav německé univerzity podle projektu architektu Aloise Špalka. To byl právě člověk, který tam potom těsně po válce přispěl ještě 2 unikátními stavbami a to byl Hlavův patologický a Purkyňův anatomický ústav.

Petr SOJKA, moderátor

--------------------

Zejména Hlavův ústav pozdně secesní budova neobvyklého půdorysu vzbudil ve své době velký obdiv. Pojmenován byl po profesoru patologie, doktoru Hlavovi.

Ctibor POVÝŠIL, přednosta Ústavu patologie VFN a 1. LF UK

--------------------

To byl za prvé profesor patologie, český vlastenec, vynikající patolog, který ještě za Rakouska-Uherska prosadil vybudování tohohle ústavu. To byl ústav patologické anatomie české částiKarlovy univerzity.

Petr SOJKA, moderátor

--------------------

Profesor Hlava se ze svého ústavu dlouho netěšil. Brzy po dokončení stavby v roce 1922 zemřel. Dnes je tu největší patologie v České republice. Je to společné pracoviště 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí. Právě pro tuto nemocnici si tu provádějí veškerá patomorfologická vyšetření.

Ctibor POVÝŠIL, přednosta Ústavu patologie VFN a 1. LF UK

--------------------

A ta vyšetření obnášejí vzorky od 35 tisíc pacientů ročně, čili provádíme tady vyšetření jednak jednotlivých buněk, takzvaná vyšetření cytologická, jednak vyšetření tkáňových vzorků a orgánů, to jsou takzvaná vyšetření bioptická, těch ..., a kromě toho ještě tady se provádějí pitvy zemřelých, které tedy nepatří do rámce soudního lékařství, to znamená zemřelých v nemocnici.

Petr SOJKA, moderátor

--------------------

První lékařská fakulta má na Albertově ještě další 4 budovy, dokonalou univerzitní čtvrť pak doplňují ústavy a školy matematicko-fyzikální a hlavně přírodovědecké fakulty.

Jan ČERNÝ, proděkan Přírodovědecké fakulty UK

--------------------

Jsou zde největší posluchárny, zde tady přímo stojíme před budovou děkanátu, kde jsou 2 sekce geologická, geografická a zázemí, úřednické zázemí naší fakulty a hnedka za touto budovou je budova chemické sekce velice dobře zrekonstruovaná. Je to taková naše chlouba tady přírodovědecké fakulty. A nad malými albertovskými schody je biologie.

Petr SOJKA, moderátor

--------------------

Tyhle oprýskané ve čtyřicátých letech původně jako provizoria vzniklé stavby jsou slavnou a i v písni opěvovanou kolejí Albertov. Ač to tak nevypadá, vešlo se do těchto primitivních staveb až 300 studentů. Pokud toto číslo znásobíte počtem let, kdy kolej Albertov fungovala, dostanete až pětimístné číslo. Slavné koleje ale možná už brzo shrábnou buldozery.

Jan ČERNÝ, proděkan Přírodovědecké fakulty UK

--------------------

Je to místo, které už jako kolej je nezkolaudovatelná, už podmínky nedovolují, aby zde studenti byli ubytováni, přestože za nás ještě jako ubytovací kapacita fungovala. Je zde menza a je to právě prostor, kde bychom chtěli vybudovat nějakou, nějaký interface mezi různými dalšími fakultami.

Petr SOJKA, moderátor

--------------------

Teď do albertovských škol dochází okolo 8 tisíc studentů. Už v pondělí tu chystají velkou vzpomínkovou akci na památný 17. listopad 89 ryze ve studentském podání ve spoustou koncertů a vyprávění zajímavých hostů. Málokdo ale ví, že demonstrace tu proběhly už několik dní přes 17. listopadem.

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury

--------------------

To, že se tenkrát předpokládalo, že by právě tyhle ty staré budovy měly být zbořeny a na tom místě by měl vzniknout moderní kampus podle projektu Karla Pragera. Celá řada těch ústavů je velmi kvalitních a slouží velmi dobře svému účelu, ať mají fasády ve stylu neobarokním nebo secesním nebo třeba polistickým nebo modernistickým, tak každopádně jsou to bezesporu hodnotné objekty a některé z nich jsou dnes i památkově chráněné.

Petr SOJKA, moderátor

--------------------

Demolici kampusu už tehdejší urbanisté nestihli, a tak i dnes můžete na Albertově nasávat nevšední genius loci umocněný tím, že ze zapomnění tu znovu ožívají přilehlé zahrady, ať už Ztracenka, která se změní v živé korzo spojující dvoje albertovská schodiště, nebo takzvaný Větrov, kde uprostřed bastionu už brzy vznikne i malá restaurace. Možná ožije i tohle kdysi kultovní hřiště okolních dětí, které pamětníci znají pod názvem Détko. Ducha místa dotvrzují i zdejší kostely, jejichž zvony atmosféru umocňují. Petr Sojka, Česá televize.

Dnešní metropole končí. Příště vás mimo jiné zavedeme na některé pražské jižní svahy a povíme si mnoho o historii i současnosti pěstování vinné révy v metropoli. Dívejte se i příští týden na náš magazín.