Politolog a druhý nejmladší rektor v dějinách Masarykovy univerzity Petr Fiala se v červn České konference rektorů. K aféře Západočeské univerzity říká: Plzeňská kauza? Politován ****************************************************************************************** * Politolog a druhý nejmladší rektor v dějinách Masarykovy univerzity Petr Fiala se v červ České konference rektorů. K aféře Západočeské univerzity říká: Plzeňská kauza? Politováníh ****************************************************************************************** Brněnský deník, 31.10.2009, autor: LUCIE HRABCOVÁ Brno/Brněnská Masarykova univerzita je nejžádanější vysokou školou v republice. Každoročně přes šedesát tisíc uchazečů i přesto, že akademický titul na počkání nenabízí a opisování "Nic podobného jako v Plzni se u nás stát nemůže," tvrdí rektor Masarykovy univerzity a př konference rektorů Petr Fiala. Je to jen optický klam, nebo na vysokých školách přibývá případů plagiátorství? Na vysokých školách studuje stále víc lidí. Působí tam také mnohem víc pedagogů než dřív. že i pokusů jednat nepoctivě se může objevit víc. Toho jsme si vědomi, a proto jsme v posl vyvinuli nástroje, které pomáhají plagiáty odhalovat. Víc se o problému mluví, takže to mů dojem, že případů přibývá. Žádný důkaz pro takové tvrzení však nemám. V prohlášení, které v souvislosti s plzeňskou aférou Česká konference rektorů vydala, zmiň vývoj vysokého školství v uplynulých dvaceti letech. Jaký dopad mají události na Západočes ostatní vysoké školy? V minulých dvaceti letech zaznamenaly české vysoké školy dynamický rozvoj. Jsou dobrými in které plní významnou společenskou funkci. Narozdíl od předcházejícího období, kdy systém v deformovaly politické vlivy, je nyní jejich rozvoj demokratický a založený na respektování Vysoké školy tak získaly důvěru lidí. Případ právnické fakulty v Plzni však tuto důvěru na jsme proto říct: Prosím pozor, ten případ je vážný a mimořádně politováníhodný, ale je to zvláštní tím, že selhal celý systém na jedné fakultě. Není však možné ho srovnávat s ojedi nepoctivého jednání, které se vyskytnou vždycky. Také není správné si na jeho základě uděl obraz o celém českém vysokém školství. Může se něco takového stát na Masarykově univerzitě nebo jiné vysoké škole v Brně? Nemohu mluvit za jiné vysoké školy. Mohu ale s˙klidným svědomím vyloučit, že by se na Masa mohlo odehrát něco podobného jako v Plzni. A to nejen kvůli informačnímu systému, studijní a způsobu kontroly, který uplatňujeme. Také díky etickému prostředí a tradici této institu jednotlivec pokusí jednat nepoctivě, je možné. Vždycky to ale budou ojedinělé pokusy. Podle děkana Jiřího Zlatušky je na pedagogické fakultě tajemník, který opsal bakalářskou p fakulty s tím nic nedělá. Víte o tom případu? To je poněkud nepřesná informace, protože ten případ prošetřovali. Zabývala se jím předevš ekonomickosprávní fakulta, na které onen člověk studoval. Nešlo snad přímo o plagiátorství o pochybení při psaní práce. Pokud vím, dotyčného na základě toho vyloučili z magisterskéh Podrobnosti neznám, ale případ skončil vyvozením závěrů včetně postihu. Demografická křivka říká, že počet studentů v příštích letech klesne. Navíc vysoké školy n velké škrty ve státním rozpočtu. Na každého studenta od státu dostanou o třicet procent mé roce 2007. Ohrozí to kvalitu? V návrhu rozpočtu pro příští rok se skutečně počítá s třicetiprocentním poklesem při zohle To je číslo poměrně vysoké. Samozřejmě že omezení peněz musí vysoké školy pocítit. Velká š takový pokles v jednom roce nějakým způsobem zvládnout. Dlouhodobě je však takový stav neu se projevit na kvalitě poskytovaného vzdělání. Jiný problém, kterému budou vysoké školy če počet uchazečů o studium. O demografických změnách jsme věděli dlouho dopředu a rozumné vy tuto situaci připravují. O Masarykovu univerzitu se příliš neobávám, protože je už šest le českou vysokou školou. I když zaznamenáme určitý pokles, pořád se k˙nám bude hlásit dost u si mohli vybírat kvalitní studenty. Pokles počtu českých studentů navíc kompenzujeme tak, dobré univerzity všude ve světě, příchodem zahraničních. Už teď jich máme téměř dvanáct pr Jsou i další důvody, kvůli kterým univerzita usiluje o posluchače ze zahraničí? Přítomnost kvalitních zahraničních studentů zvyšuje konkurenci, a tím zvedá úroveň školy. Slovenska se nám hlásí ti nejlepší. Musejí zvládnout přijímací zkoušky pro ně v cizím jazy podmínek jako čeští studenti ve své mateřštině. Zahraniční studenti navíc pozitivně mění k Lidé v České republice si často neuvědomují, že jestli někde existuje opravdu globální pro globální soutěž, je to oblast terciárního vzdělávání. Když to trochu přeženu, bojujeme vla v celosvětovém měřítku. Začali jsme ještě relativně včas a věřím, že naše marketingové str získávat studenty, se v příštích letech ukážou jako správné. Kdo začal pozdě, bude to těžk Jak se mění skladba oborů, o které mají studenti zájem? V posledních letech roste zájem o obory, které jdou tak trochu napříč univerzitou. Nabídku Masarykově univerzitě proto nijak neomezujeme hranicemi fakult. Vytváříme nové obory, kter dosavadní různě kombinovat a propojovat. Mluví se například o krizi zájmu o přírodní vědy že třeba obory jako chemie nebo fyzika nejsou pro uchazeče momentálně moc atraktivní. Prot kupříkladu obor Fyzika a management, který kombinuje přírodovědné vzdělání s ekonomickým. který je pro určitou skupinu uchazečů zajímavý. Tímto způsobem je možné vytvářet nabídku, dobré univerzity, poskytuje kvalitní univerzitní vzdělání a současně reaguje na situaci na na zájem uchazečů. Vraťme se k ekonomické stránce. Jak se očekávaná hubená léta odrazí na hospodaření univerz Univerzita má velmi dobře postavený rozpočet. Peníze, které dostáváme ve formě příspěvku o počtu studentů, tvoří jen necelou polovinu našeho neinvestičního rozpočtu. Dalších třicet v různých soutěžích o granty na národní i evropské úrovni a zhruba pětadvacet procent jsme vydělat sami. Nejsme díky tomu závislí na jednom zdroji peněz. Systematicky snižujeme prov postupujeme co nejekonomičtěji, pokud jde například o využívání budov a podobně. To všechn která dopad nedostatku peněz od státu zmírní, nemohou však problém vyřešit dlouhodobě. Co je podle vás klíčem k řešení? Důležité je rozlišit vysoké školy. Některé se víc zaměří na výzkum, jiné budou orientovány a regionálně. To neznamená, že by jedny byly horší než druhé. Budou mít jiné úkoly a podle dostávat od státu peníze. Druhá věc je, že do placení vysokých škol musíme zapojit také da zdroje. Znamená to zavedení školného? Diskuzi o poplatku za studium se, tak jako většina evropských zemí, nevyhneme. Školné je v aby mohlo velké množství lidí získávat kvalitní vysokoškolské vzdělání. O peníze nyní soupeří i dva velké projekty, na kterých se Masarykova univerzita podílí. St technologický institut CEITEC, který univerzita připravuje ve spolupráci s dalšími čtyřmi vysokými školami, se zaměřuje na oblast biomedicíny a technických věd. O miliardovou dotac operačního programu se teď hlásí i Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC, které zašt nemocnice u svaté Anny. Oba projekty se mají doplňovat, ale nestaly se teď spíše rivaly? Oba projekty se opravdu obsahově maximálně doplňují. Středoevropský technologický institut připravovali jako projekt určitého rozsahu pro první prioritní osu operačního programu Věd inovace. Projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu měl být až dosud placený úplně ji v posledních měsících kolegové z Mezinárodního centra klinického výzkumu rozhodli, že se b o stejné peníze ve stejné prioritní ose operačního programu, z toho vytváří trochu konkure Podle mého názoru je to úplně zbytečné. Kdyby se peníze na Mezinárodní centrum klinického podle původní představy, budeme mít v Brně dva hodnotné projekty. Může se stát, že jeden z nich zůstane bez peněz? Může. Středoevropský technologický institut ale připravujeme už téměř čtyři roky. Dostal s v předvýběru ministerstva školství mezi šest nejlepších projektů v České republice. Takže představit, že by projekt neuspěl. Myslím, že jsme udělali všechno, aby byl co nejlépe při hlediska vědeckého, ekonomického i z hlediska udržitelnosti. Pokud hodnocení na národní i úrovni bude objektivní, v což doufám, tak Středoevropský technologický institut peníze dos Před několika týdny jste poukázali na to, že vedení svatoanenské nemocnice vás o projektu centra klinického výzkumu dostatečně neinformuje. Zlepšilo se to? Ano, minimálně v tom, že se ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny se mnou setkal a řadu jsme si vysvětlili. Pro lidi je to možná trochu nepřehledné, protože Mezinárodní centrum k univerzita také na začátku podporovala. Týká se totiž rovněž zaměstnanců naší lékařské fak klinik fakultní nemocnice a univerzity. Přesto platí, že projekt Mezinárodního centra klin připravuje Fakultní nemocnice u svaté Anny, nikoliv Masarykova univerzita. Ta připravuje a projekt Středoevropského technologického institutu spolu s dalšími brněnskými vysokými ško Akademie věd ČR. Na jakých dalších projektech Masarykova univerzita pracuje? Jedním z nich je už schválený CETOCOEN, díky kterému v areálu univerzitního kampusu v Bohu další špičkově vybavený pavilon. Druhým velkým projektem, na kterém pracujeme, je CERIT. J rozvoj informačních technologií a klade velký důraz na spolupráci s podnikatelským sektore kraj v této souvislosti uvažuje o zřízení inkubátoru informačních technologií, který by mo podobně jako již existující inkubátor biomedicínských technologií, jenž univerzita společn otevřela v bezprostřední blízkosti kampusu teprve nedávno. Připravujeme i další projekty z biologie, které nám umožní dostavět pavilony ve zbývající části kampusu, čímž areál vlastn Chceme také rekonstruovat část filozofické fakulty. Vypadá to, že Brno bude plné výzkumných projektů s exoticky znějícími jmény. Co to praktic život obyvatel města? Vždycky je složité vysvětlit, v čem je věda nebo vědecký výzkum přínosný pro každodenní ži pohledu obyvatel Brna je to například podoba města, kterou mimořádně silně ovlivnily unive projdete střed města, všimněte si, kolik budov patří Masarykově univerzitě, jak jsou všech jak všechny "žijí". Uvědomíte si to také, když si spočítáte, kolik je v Brně studentů. Jes s necelými čtyřmi sty tisíci obyvateli máme osmdesát tisíc studentů, tak to znamená, že un také obrovský ekonomický význam. Výzkum pak přitahuje do regionu nejrůznější firmy a pomáh pracovní místa. Při budování projektů se mohou uplatnit i místní stavební firmy. Projekty také zahraniční vědce. Jak vypadá den rektora Masarykovy univerzity? Jistě máte denně nabitý rozvrh. Mám, ale nestěžuji si. Souvisí to prostě s tím, že univerzita je velká a úspěšná. Studuje tisíc lidí a dalších dvacet tisíc se zapojilo do celoživotního vzdělávání. Máme čtyři a pů zaměstnanců a rozpočet přes šest miliard korun. Když si představíte takový komplex, je jas reprezentant musí setkávat se spoustou lidí a spoustu věcí řešit. Pracovní dny jsou různé. na cestách, jindy se zas hodně věnuji univerzitě zde v Brně. Práce mám hodně, ale to je vl Představoval jste si to tak v okamžiku, kdy jste se funkce rektora ujímal? Upřímně řečeno, časová zátěž mě překvapila už v době, kdy jsem nastoupil do funkce. A stál protože se univerzita od roku 2004 v mnoha ohledech mnohonásobně zvětšila. Navíc se pohybu politicky nejasném a hodně byrokratizovaném. Nároky na vyjednávací schopnosti rektora a je jsou čím dál větší. Zbývá vám čas na váš původní obor, politologii? Velmi málo, vlastně se mu věnuji spíš ve volném čase. Odborná práce mě baví. Takže když má dělám ji tak trochu jako koníčka. Ponechal jsem si také vedení jednoho velkého politologic projektu. I proto, abych byl v kontaktu s kolegy a mohl se sám přesvědčit, jaké máme na na podmínky pro vědeckou a pedagogickou práci. Ten pohled "zespodu" je pro mě totiž mimořádně LUCIE HRABCOVÁ --- Kdo je PETR FIALA - Narodil se 1. září 1964 v Brně. - Brněnský politolog a rektor Masarykovy univerzity. - V roce 1988 absolvoval studium historie a bohemistiky, po roce 1989 na brněnské univerzi katedru politologie a později stál v jejím čele. - Od dubna 2004 vede Masarykovu univerzitu jako rektor, od roku 2005 také Institut pro sro politologický výzkum Masarykovy univerzity. - Zaměřuje se na srovnávací politologii, politické zprostředkování zájmů, výzkum politické náboženství a evropskou politiku. - Je ženatý, otec tří dětí. Vyšlo také v: Blanenský deník, Břeclavský deník, Hodonínský deník, Vyškovský deník, Znojem